Rostliny v akváriu jsou nezbytné. Hrají mimořádně důležitou roli při vytváření optimálních životních podmínek ryb, absorbují oxid uhličitý vydechovaný rybami a částečně absorbují svými kořeny rozložený trus, zbytky potravy a odumřelé rostliny. Když jsou asimilovány ve světle, rostliny uvolňují kyslík nezbytný pro dýchání ryb. V noci však dochází k opačnému procesu – rostliny absorbují kyslík a uvolňují oxid uhličitý, ale ne v tak velkém množství jako kyslík.
Rostliny přibližují prostředí akvária přirozenému prostředí jeho obyvatel. Bez rostlin jsou ryby chované doma podrážděné a plaché. Rostliny v akváriu slouží jako úkryt pro plůdek živorodých ryb, samice od samců. Některé třecí ryby přilepují jikry k rostlinám, jiné je vyhazují mezi houštiny. Vysoké a plovoucí rostliny mohou sloužit jako přirozená clona pro akvária instalovaná ve světlých místnostech. Je třeba mít na paměti, že biologickou rovnováhu lze nastolit pouze tehdy, pokud je kvantitativní poměr rostlin a ryb správný. Přemíra rostlin škodí stejně jako přemnožení ryb. Rostliny by se měly kupovat, když jsou mladé, zcela zelené, s neporušenými stonky, kořeny a listy. Musí být vybrány s ohledem na podmínky, ve kterých se rostliny budou vyvíjet. Je třeba vzít v úvahu velikost a typ akvária. Aby nedošlo k přetížení akvária rostlinami, doporučuje se volit jejich počet v míře ne více než 1 druh na 2-3 dm2 spodní plochy akvária.
Zakoupené rostliny pečlivě zkontrolujeme, odstraníme nemocné a hnijící části, kořeny očistíme od nečistot a opláchneme ve vodě. U rostlin se zkráceným stonkem a mohutným kořenovým systémem se kořeny ztenčují a zbylé se zkrátí na délku 2-3 cm.U rostlin s malým počtem tenkých kořenů se nechají nenarušené nebo velmi zastřižené. střídmě (u Anubias se kořeny nedotýkají). U řízků rostlin s prodlouženým stonkem se odstraní spodní část s kořeny a listy, ale neměly by zůstat méně než 3-4 uzly. Každá rostlina po výsadbě ztrácí staré kořeny a vytváří nové, takže u rostlin, které prošly častým přesazováním, nastávají problémy s růstem.
Stejně jako všechny živé organismy i rostliny onemocní. Přesnou diagnózu těchto onemocnění mohou poskytnout pouze odborníci. Akvarista by si měl uvědomit, že před tím, než rostlinu považuje za nemocnou, je nutné zkontrolovat, zda poškození rostliny nezpůsobují plži nebo ryby. Nejčastěji jsou onemocnění rostlin způsobena podmínkami, ve kterých jsou drženy, nebo výskytem škodlivých organismů v akváriu. Příznaky onemocnění rostlin lze shrnout takto:
Choroby rostlin a jejich příčiny:
— Růst rostlin se zastaví. Důvodem je nedostatek uhlíku, příliš vysoká hodnota pH;
— Nemocné a černé kořeny. Důvodem je mělká, vysoce utužená půda; — Rostlina rychle ztrácí listy, na kterých odumírají malé plochy. Důvodem je nedostatek fosforu;
— Vytvářejí se dlouhá internodia, tenké stonky rychle rostou, rostlina shazuje listy dole, čepel listů je bledé barvy. Důvodem je špatné osvětlení;
— Rostlina má extrémně dlouhá internodia a malé listy. Důvodem je nesprávný vztah mezi teplotou a osvětlením (čím vyšší teplota, tím intenzivnější osvětlení rostlina vyžaduje);
— Extrémně protáhlé horní části rostlin. Důvodem je, že červená část spektra lampy je příliš silná;
— Rostliny chřadnou a vadnou, čepele listů jsou částečně poškozené, jsou na nich patrné otvory a roztřepené okraje. Důvodem je změna chemického složení vody nebo nedostatek jakékoli živiny;
— Rostliny mají poškozené listy (zejména mladé rostliny se zkrácenými stonky a dobře vyvinutým kořenovým systémem). Důvodem je stagnace vody v půdě kvůli její vysoké hustotě;
— Listy jsou pokryty vápnem. Důvodem je nedostatek oxidu uhličitého; — Rostlina má příliš malé listy. Důvodem je nedostatek energie nebo příliš mnoho osvětlení;
— Listy žloutnou, někdy červenají. Důvodem je nedostatek dusíku;
– Žloutnutí nebo červenání listů je také známkou nedostatku síry;
— Objeví se nové listy rostliny se žlutými okraji. Důvodem je nedostatek vápníku;
— Na listech se objevují žluté skvrny, na okrajích vadnou. Důvodem je nedostatek draslíku;
— Mezi žilkami listů se objevují žluté skvrny, pak tato místa odumírají a zanechávají po sobě dírky. Důvodem je nedostatek hořčíku;
— Rostlina zesklovatí, její listy žloutnou. Důvodem je nedostatek železa;
— Pletiva listů žloutnou, žilky zůstávají zelené. Příčinou je nedostatek manganu (často způsobený nadbytkem železa);
— U kryptokorynů listy postupně zesklovatí a tvoří se dírky. Nakonec se rostlina rozloží spolu s řapíkem. Jedná se o „kryptokorynové onemocnění“, jehož příčina je stále neznámá.
Rozpadající se listy by měly být odříznuty, zbytky rostlin by měly být odsávány hadicí a voda v akváriu by měla být nahrazena čerstvou vodou. To může zachránit kořenový systém. Rostlinám trvá velmi dlouho, než se zotaví. Onemocnění se zřídka vyskytuje v akváriu, které pravidelně mění vodu a obsahuje normální počet ryb a rostlin, a to nejen kryptokorynů.
Mnoho akvarijních rostlin žije a vyvíjí se v různých přírodních podmínkách, které se značně liší fyzikálními a hydrochemickými parametry. Pro normální růst, vývoj a reprodukci v domácím akváriu musí být vytvořeny vhodné podmínky blízké přirozeným. Absence tohoto vede k onemocnění rostlin. Zdrojem chorob rostlin je navíc někdy parazit živočišného původu.
Choroby rostlin – jak se s nimi vypořádat.
- 1. K odstranění mšic z rostlin plovoucích na hladině (například pistia, vodní hyacint atd.) se přesadí do samostatné misky s vodou a postříkají se speciálním roztokem (1-15 g zeleného mýdla a 20 . 0,5-1 g síranu měďnatého). Po odumření mšic je třeba rostlinu důkladně opláchnout pod tekoucí vodou z vodovodu. Lze použít i česnekový roztok. Jakékoli množství česnekové slupky se několik dní louhuje ve vodě.
- 2. Pokud se na rostlinách objeví žluté skvrny a následně dírky, znamená to, že jim chybí draslík. V tomto případě se do vody přidá roztok monosubstituovaného fosforečnanu draselného (v poměru 20 mg látky na 2 litry vody). Ryby by neměly být odstraňovány z akvária.
- 3. Pokud rostliny ztmavnou a na místě tmavnutí se objeví díry, chybí jim fosfor. Léčba se provádí stejným způsobem jako při výskytu žlutých skvrn.
- 4. Pokud rostliny velmi blednou, chybí jim mangan. Pro ošetření se připraví roztok síranu hořečnatého v množství 50 g síranu hořečnatého na 2 litry vody. Nejprve se do akvária přidá poloviční dávka a pokud do 10 dnů nenastanou žádné změny v blahobytu rostlin, dávka se zvýší.
- 5. Hniloba na listech rostlin se objevuje, pokud je voda v akváriu příliš měkká. K jeho odstranění je třeba část vody vyměnit za čerstvou a do akvária přidat mušle.
Někdy se stane, že rostliny zpomalí svůj růst nebo přestanou růst úplně. Zároveň neumírají a neztrácejí barvu. To se obvykle děje 1-2 roky po výměně půdy a znamená, že všechny potřebné látky, které v ní byly, byly vyčerpány. Zeminu je třeba vyměnit. Růst a vývoj rostlin může být ovlivněn nedostatkem oxidu uhličitého, který ryby uvolňují při dýchání. To je typické pro holandský typ akvária, kde je mnoho rostlin a velmi málo ryb. V tomto případě by měla být do vody přidána běžná perlivá voda.
Před pár dny jsem si všiml díry v listu Cryptocoryne. Myslel jsem si, že možná pomohl sumec nebo ancitrus nebo šneci, ale musel jsem upustit od svých spekulací. Včera jsem zasadil nové rostliny – ludwigia, bacopa a dnes se na mnoha rostlinách objevily díry. Vysvětlete prosím, co to způsobilo? Střed otvoru má tmavý okraj. Jsou jasně viditelné na zelených listech Cryptocoryne. A na listu citronové trávy se objevilo mnoho velmi malých otvorů. Co by to mohlo být?
13.04.2008, 08: 10
http://www.montan-a.hotmail.ru Почитайте сдесь я думаю поймете
13.04.2008, 14: 59
Před pár dny jsem si všiml díry v listu Cryptocoryne. Myslel jsem si, že možná pomohl sumec nebo ancitrus nebo šneci, ale musel jsem upustit od svých spekulací. Včera jsem zasadil nové rostliny – ludwigia, bacopa a dnes se na mnoha rostlinách objevily díry. Vysvětlete prosím, co to způsobilo? Střed otvoru má tmavý okraj. Jsou jasně viditelné na zelených listech Cryptocoryne. A na listu citronové trávy se objevilo mnoho velmi malých otvorů. Co by to mohlo být?
Proč jste se vzdal spekulací? Pokud existují fyzické osoby, pak je to jejich práce. Hladovějící cívky udělaly díry do celé mé Hygrophila polysperma.
Sarmat, faktem je, že v akváriu žije pouze ampularia – 6. A melanie, jejíž počet neřeknu. Byly zakoupeny v množství 8 kusů při spuštění akvária. Kotouče byly pryč a pryč. Nyní jsou vidět pouze jejich skořápky. Je pravda, že jsem nedávno objevil několik dlouhých malých šneků na kusu naplaveného dřeva – ve tvaru melanie, pouze tmavě hnědé barvy. Nevím, kolik jsem jich během čištění odstranil, ale neměl jsem zájem je hledat. Dnes jsem našel malého šneka, jehož ulita vypadá jako phisa. Ale nemůžu říct, jestli je – je velmi malá.
Pokud se jedná o fyzy, jak se jich zbavit přirozeně (bez chemie)?
Sarmat, faktem je, že v akváriu žije pouze ampularia – 6. A melanie, jejíž počet neřeknu. Byly zakoupeny v množství 8 kusů při spuštění akvária. Kotouče byly pryč a pryč. Nyní jsou vidět pouze jejich skořápky. Je pravda, že jsem nedávno objevil několik dlouhých malých šneků na kusu naplaveného dřeva – ve tvaru melanie, pouze tmavě hnědé barvy. Nevím, kolik jsem jich během čištění odstranil, ale neměl jsem zájem je hledat. Dnes jsem našel malého šneka, jehož ulita vypadá jako phisa. Ale nemůžu říct, jestli je – je velmi malá.
Pokud se jedná o fyzy, jak se jich zbavit přirozeně (bez chemie)?
Vezměte si od přátel pár mladých makropodů – vyčistí akvárium. Mimochodem, jak si rozumíte s ostny (ne Sumatran, na hodinu) a kohout s skaláry? Sumatrani kdysi jezdili v skalárech a v akváriu přítele probíhala nelítostná válka mezi kohoutem a skaláry.
Pokud si myslíte, že to udělali šneci, tak by v mých vodních měly být holé větve.Přečetli jsme si pečlivě nástrahu, hlavně o dírkách, a šneci mohli jíst jen prázdné části rostlin.
Sarmate, všichni žijí skvěle. Sumatranské ostny. Nikoho nepotřebují – jsou sami – střídavě se honí po akváriu, neurážejí ostatní. Skaláry si pro sebe „vzaly“ roh ostnů poblíž filtru a topení. A žijí úžasný život. Nedávno jsem k nim přidal kohouta s 10 litry. akvárium a jeho dívka tam. Nebydlí spolu. Neustále se perou, nedávno mu málem vyrazila oči. Musel jsem si sednout.
Ale kohout je neobtěžuje, plave tiše a nikoho neuráží.
Šamane, obrovská prosba, vložte odkaz na materiál, který máte na mysli. Šel jsem na samotný web. Četl jsem spoustu zajímavých věcí, ale nenašel jsem odpověď. Možná jsem to nečetl dobře. Nebo to prosím vložte sem. Budu ti moc vděčná.
Šamane, obrovská prosba, vložte odkaz na materiál, který máte na mysli. Šel jsem na samotný web. Četl jsem spoustu zajímavých věcí, ale nenašel jsem odpověď. Možná jsem to nečetl dobře. Nebo to prosím vložte sem. Budu ti moc vděčná.
http://www.montan-a.hotmail.ru/plant/hi_udobr.htm попробуйте и кокрас определите по своим растениям что сними, мне в свое время помогло гляди и вам сослужит добрую службу,внимательно все прочтите.
Pokud si myslíte, že to udělali šneci, tak by v mých vodních měly být holé větve.Přečetli jsme si pečlivě nástrahu, hlavně o dírkách, a šneci mohli jíst jen prázdné části rostlin.
Physes nepožírají postižená místa rostlin, ale požírají dírky ve zdravých listech. Proto by pro čistotu diagnózy neuškodily fotografie listů a toho malého šneka :). A článek je dobrý:010:.
Šamane, moc děkuji. Na stránkách jsem toho četl hodně, ale ani mě nenapadlo, že jde o nedostatky nebo přemíru chemikálií. látek. Díky moc. Rád bych upřesnil fráze z článku – interveinální chloróza. Jak to vypadá na rostlinách? Co je to? A co jsou to nekrotické skvrny? Jak vypadají?
Podle popisu chem. látek, zjistil příčiny chorob rostlin.
Hydrocotyla – přebytek manganu – listy vrásčité.
Jak s těmito chemikáliemi zacházet? látek nadbytečných ve vodě? Pokud se to podaří odstranit, ovlivní to další rostliny? Někdo má totiž manganu dost, a nejen to, jiný ho má zase hodně. Jak najít střed, nebo takříkajíc rovnováhu?!
Šamane, moc děkuji. Na stránkách jsem toho četl hodně, ale ani mě nenapadlo, že jde o nedostatky nebo přemíru chemikálií. látek. Díky moc. Rád bych upřesnil fráze z článku – interveinální chloróza. Jak to vypadá na rostlinách? Co je to? A co jsou to nekrotické skvrny? Jak vypadají?
Podle popisu chem. látek, zjistil příčiny chorob rostlin.
Hydrocotyla – přebytek manganu – listy vrásčité.
Jak s těmito chemikáliemi zacházet? látek nadbytečných ve vodě? Pokud se to podaří odstranit, ovlivní to další rostliny? Někdo má totiž manganu dost, a nejen to, jiný ho má zase hodně. Jak najít střed, nebo takříkajíc rovnováhu?!
Tento článek mi přišel vhod jiným způsobem, ale způsob, jakým jsem ze situace vyšel, bylo nakrmit ryby jednou a trochu, každý den vyměnit vodu o 1 procent a pak uvidíš, jestli začnou růst normálně je to pak moc a když ne, tak je potřeba přidat hnojivo.
Díky moc. Substituce a mírné krmení udělaly trik. Zdá se, že se vše vrátilo do normálu. Rostliny vypadají pěkně. a rychle rostou, což je velmi potěšující. Děkuji mnohokrát.