Bojím se činčilu pustit ven na procházku.
Stěhovat ho mohu pouze v obýváku (tam se nábytek stěhuje), ale v ostatních místnostech se nábytek stěhuje obtížně, jako lednice v kuchyni.
Mám kluka Shusha 2 měsíce starého. Právě jsem dostal tuto krásu. Dejte mi nějakou radu.
28.01.2007, 12: 39
Můžete si koupit vycházkový míč a pustit ho v něm.
28.01.2007, 13: 47
Zábrany kolem nábytku můžete vyrobit i z lepenky nebo překližky. Chápu, že je to stresující pokaždé rozložit a pak celou tuto konstrukci skládat, ale já jsem si na to třeba už zvykl a kromě toho mi to zabere stále méně času, než pak vylovit shinsha zpod lednice nebo někde jinde .
Proč se ti nelíbí obývák? Pokud tomu rozumím, málokdo nechává své šinše řádit po bytě. Je to v podstatě jedna bezpečná místnost.
A všechna místa jsem pokryl rolemi novin.
Fedor je zvyklý, že tam nesmí a už nechodí tam, kam by neměl.
A všechna místa jsem pokryl rolemi novin.
Fedor je zvyklý, že tam nesmí a už nechodí tam, kam by neměl.
Eh Nemáme doma dost novin. Téměř všude a veškerý nábytek je na nožičkách. A Senya leze do samého prachu.
Chrisi! Vypustil jsem masku na chodbu (průchod mezi chodbou a pokoji). Zavírám všechny dveře: zbývá stolička, stěny a zakázaná chodba-chodba. Není co lézt, tak lezeme po stěnách. Ale je celkem v pohodě.
Neboj se!
P.S. Když to vypustíme po celém bytě, tak budu bydlet a spát s koštětem a vysavačem =)
Nejlepším způsobem je skutečně koupit chodící míč. Pak nebude nikam lézt a nebude nic žvýkat. Nebo oplotit určitou oblast. Nejdřív jsem ho nechávala běhat po kuchyni a v pokoji, ale kvůli nedávným událostem (našli drát ) jsem teď omezená jen na kuchyň, tam se nemám kam dostat. V naší kuchyni je oblouk, nejsou tam žádné dveře, takže sedím přímo v otvoru a nikoho nepustím dál.
Večer ji pustili do kuchyně a přes den ji tam pustili také. Pobíhali tam se psem (zrovna včera jsem koupil Šušu, pes dokonce ze začátku brečel. A večer ho nechal chodit v pokoji. Vrátil se i napít. Bylo snadné ho chytit zespodu skříň. Šel jsem do postele a dal ho do klece. Urazil se a kousl mě. Teď zuří. Je dobře, že spím jako zabitý a neposlouchám, jak cválá.
Mimochodem, kdo mi může říct o krmení.Jen pro další podrobnosti. Kdy, kolik a co.
Děkuji všem. :ura:
Jen si dejte pozor, abyste to s násilným chytáním nepřeháněli, jinak vám shinsh přestane věřit a bude se schovávat pokaždé vynalézavěji. Čekám, až můj přiběhne a vstoupí do klece.
A můžete krmit ráno a večer. Shinshi jedí více v noci, jsou to noční zvířata a nejaktivnější jsou v noci. Například ráno dávám krmivo Prestige Chinchilla Nature a granule nechávám na noc. No, v kleci je vždycky seno. Nepřehánějte to ani s pamlsky, dávám je 2-3x týdně.
Dejte něco chutného a chyťte to – podruhé nepřinese něco chutného. Reflex bude již vyvinut. Poté jsem celý měsíc nejedl nic chutného. Co se týče nábytku – proč ho pouštět ven, když ho pak chytíš zpátky do klece. Pusť ho ven a nech ho žít jako kočka. Na tom není nic špatného. Čůrá výhradně v rozích. Ale musíme odstranit dráty. Všechny elektrické vodiče musí být zvednuty do výšky. Jinak je ohlodá, dojde ke zkratu, vše skončí nočním požárem a konec všeho. Hned první den vyleze činčila zpod skříně a zaleze zpět do klece k jídlu. Klec ale musí být na podlaze a vstup do ní musí být pohodlný a musí z ní vylézt sám na procházku, to znamená, že musí vědět, odkud přišel, aby se tam mohl později vrátit. Klec považuje za svůj domov. Až se vrátí, zavřete klec. A nikdy nepochopí, že jsi ho podělal. Když ale klec znovu otevřete, abyste ho pustili ven, určitě to ocení.
Co se týče psa, to je průšvih. Je to riskantní. Jen jednoho dne zjistíte, že Shusha je pryč. To, že ho pustíte společně se psem, je váš experiment. A s největší pravděpodobností skončí přesně to, čeho jste se báli. Protože je to příroda. Pes je domestikovaný vlk. A činčila, myš lesní, krysa, králík jsou jeho potravou.
Co se týče psa, to je průšvih. Je to riskantní. Jen jednoho dne zjistíte, že Shusha je pryč. To, že ho pustíte společně se psem, je váš experiment. A s největší pravděpodobností skončí přesně to, čeho jste se báli. Protože je to příroda. Pes je domestikovaný vlk. A činčila, myš lesní, krysa, králík jsou jeho potravou.
Procházím je dva pod dohledem.
Toto není experiment.
A je těžké nazvat mého psa vlkem, je spíš jako kolouch.
Navíc už měla co do činění s křečkem.
Dejte něco chutného a chyťte to – podruhé nepřinese něco chutného. Reflex bude již vyvinut. Poté jsem celý měsíc nejedl nic chutného. Co se týče nábytku – proč ho pouštět ven, když ho pak chytíš zpátky do klece. Pusť ho ven a nech ho žít jako kočka. Na tom není nic špatného. Čůrá výhradně v rozích. Ale musíme odstranit dráty. Všechny elektrické vodiče musí být zvednuty do výšky. Jinak je ohlodá, dojde ke zkratu, vše skončí nočním požárem a konec všeho. Hned první den vyleze činčila zpod skříně a zaleze zpět do klece k jídlu. Klec ale musí být na podlaze a vstup do ní musí být pohodlný a musí z ní vylézt sám na procházku, to znamená, že musí vědět, odkud přišel, aby se tam mohl později vrátit. Klec považuje za svůj domov. Až se vrátí, zavřete klec. A nikdy nepochopí, že jsi ho podělal. Když ale klec znovu otevřete, abyste ho pustili ven, určitě to ocení.
Díky za radu.
Nyní žijeme v tomto systému.
Dejte něco chutného a chyťte to – podruhé nepřinese něco chutného. Reflex bude již vyvinut. Poté jsem celý měsíc nejedl nic chutného. Co se týče nábytku – proč ho pouštět ven, když ho pak chytíš zpátky do klece. Pusť ho ven a nech ho žít jako kočka. Na tom není nic špatného. Čůrá výhradně v rozích. Ale musíme odstranit dráty. Všechny elektrické vodiče musí být zvednuty do výšky. Jinak je ohlodá, dojde ke zkratu, vše skončí nočním požárem a konec všeho. Hned první den vyleze činčila zpod skříně a zaleze zpět do klece k jídlu. Klec ale musí být na podlaze a vstup do ní musí být pohodlný a musí z ní vylézt sám na procházku, to znamená, že musí vědět, odkud přišel, aby se tam mohl později vrátit. Klec považuje za svůj domov. Až se vrátí, zavřete klec. A nikdy nepochopí, že jsi ho podělal. Když ale klec znovu otevřete, abyste ho pustili ven, určitě to ocení.
Přesto činčila není kočka ani pes, takže chovat ji bez klece je velmi riskantní. Nejde o to, že bude všechno žvýkat nebo čůrat, jde o to, že se může nechtěně rozdrtit. Stává se to, i když se činčily venčí pod dohledem, na fóru jsou témata, která takové případy popisují 🙂
Své už ven nepustím. Vzhledem k tomu, že jsem si pořídil malou samičku, udělal jsem pro samečka velkou klec (ve fotoalbu je – 90-60-90. Faktem je, že už nějakou dobu se jeho oblíbeným místem stala postel a on kolem ní běhal v kruhu a také si natrhl ucho, skákal s rozmachem za radiátor (jakoby do štěrbin mezi kameny, srovnal se a plazil nahoru a dolů) a za radiátorem byly přívěsky z písku, natřené barvou. A on si utrhl ucho, ale ne úplně, ale prostě strhl kůži a v tu chvíli dokonce vykřikl. Zdálo se, že ucho trochu uschlo. Pak už několik týdnů seděl v kleci a škrábal hojící se ucho svým zadní tlapku,otřel si do ní dírku.Nyní má dírku v uchu asi 5 milimetrů,ale už to má zase svůj tvar.K Bohužel si to později tlapkou roztrhne,rozřízne,zaháknutí drápkem Byla by samozřejmě škoda, kdyby to věděl, dal za radiátor přepážku, ale měl to v plánu. Ale na náhodě udělal experiment. Jako zvíře musí pochopit, kam jde. A to jsem se spletla.Zvíře to nepochopilo.Samičku vůbec nepouštím ven.Jsou 4 měsíce stará a ačkoliv klec není nemocná-70-60-40 a s poličkami,toto stačí na ji dokonce skákat a běhat kolem. Obecně je v příštím měsíci nevydám. Nalepím ošoupanou německou tapetu, nožem seškrábu z podlahy skvrny od moči (jsou jako zasychající olej, prosáknou a nejdou smýt) a vysavačem uklidím bezpočet hovínků za radiátory. Zatím mám téhle zábavy dost.
Pánové, učinil jsem konečné a nezvratné rozhodnutí, že činčile nelze dát dům. Když má dům, začne se chovat jako v přírodě – při sebemenším nebezpečí vleze a půl dne nemusí vyjít. To vede k divokosti a možná i nepříznivým fyziologickým následkům, protože se málo pohybuje. Vše, čím dům nahradím, je stínící baldachýn. Jakmile jsem odstranil domečky, činčily se začaly aktivně pohybovat po kleci, protáčely se kolečka a kotouče a skákaly. Starý cucák skončil.
Pánové, učinil jsem konečné a nezvratné rozhodnutí, že činčile nelze dát dům.
Možná to záleží na činčile? Majitel nám okamžitě řekl, že ho nemůžeme vzít z domu, jinak by se cítil nechráněný. Naše Senya tam jen spí. Pokud slyší šustění jídla, sám vyběhne. A v noci vytáhne dům se zuby doprostřed klece a běhá kolem!
Ale opravdu, na procházkách si rád hraje na schovávanou a leze někam pod nábytek nebo mezi stěny. Klaustrofobie mu nehrozí.
Poté, co ten můj 2 dny vůbec nevyšel z domu, a předtím celý měsíc vycházel jednou denně – nejenže jsem ho vytáhl, ale odtamtud jsem ho setřásl. Byly Hromnice. Činčila se proměnila ve sviště. A žádné další domy. Potřebujete stínící stříšku. A nic víc. Teď už ale druhý den kroutí běžícím kotoučem a dělá akrobatické skoky po kleci.
Byl jsem nucen uklidit dům, když se objevila druhá činčila, protože dům je na pantech, bál jsem se, že neunese dvě 🙂
Místo domu máme ještě prázdné plavky, ale Shinshiki v nich nesedí, spí spolu na poličce.
ale dům, myslím, je nutný. měli by odpočívat, být sami se sebou (Nafanya, když byl sám, rád přemýšlel o životě v úkrytu )
Dřevěný domeček mám přímo pod střechou klece. Někdy šuši spí uvnitř domu – ale přesto je jejich oblíbené místo na střeše domu, dokonce se o něj bojuje.
05.03.2007, 13: 51
Shinshi křičí a kousne, když se někdo snaží vlézt do díry, ve které sedí. Je to genetické.
05.03.2007, 20: 58
Nevím, Nafanya málokdy přísahal, když jsem dostal ruce do jeho domu, jen když se tam schovával před mým otravováním
Můj samec křičel, když jsem mu vlezla do domu, pak jsem si koupila samičku, ta křičela taky. Pravděpodobně ho poznají jako predátora. Teď sameček křičí ze všech sil, má slušný domeček o rozměrech 40*25*25. Udělal jsem v něm 2 východy, aby mohl vyběhnout na druhou stranu, když tam dám ruku. Tím je problém s vytahováním vyřešen. Samec většinou sedí v domě a nevychází na světlo. Bohužel likvidace domu před měsícem problém nevyřešila – samec se schovával v plavkách, sral a čůral do drahého písku. Takže jsem musel vrátit dům. Nemám čas se jednou nebo dvakrát denně trápit s vytahováním plavek – proto jsou plavky vždy v kleci, mají odnímatelné dno s pískem. Samice má bývalý domek samce, zpočátku v něm spala pořád, ale teď už jen zřídka a většinou spí na horní polici. V jakémkoli světle. Jakýkoli hluk.
06.03.2007, 01: 21
Proč činčilu přes den neustále vytahujete z klece? nudíš se?
06.03.2007, 04: 50
Vzít činčilu na vážení jednou týdně není tak časté. Dnes jsem téměř úplně přešel na variantu bezúdržbové klece. Činčily si žijí vlastním životem, jednou týdně měním vodu a přidávám potravu. Vytahovat zaprášenou činčilu ještě jednou není tak příjemná věc, zvláště s ohledem na riziko kousnutí. Muž je obecně nekomunikativní. Pokud si samice dovolí drbat za uchem, samec křičí, i když se přiblížíte. Samec lehce kousne, ale samice si trhá dírky na prstech, až krvácí. Kromě známého hluku pytle sušených jablek, ze kterého se začnou řítit po kleci, jsem pro tato zvířata subjektivně outsider, predátor a agresor. Nesednou vám na ruce. Obecně se o mě zajímají pouze jako o potravu nebo zdroj potravy. Už je nepouštím z klece a pokud ano, tak je zavést až po 7 měsících. Tato zvířata absolutně nemusí zabírat objem mého pokoje, dospěl jsem k závěru, že se tím jejich existence přibližuje přírodním podmínkám, cítí svobodu a chovají se podle svých instinktů. Schovávají se ve všech dírách, srají v rozích, ohlodávají předměty. Zřízení přírodní rezervace v místnosti není součástí mých plánů. Samec žije v kleci 2 měsíce a teď, když ho odtamtud vyndám, snaží se prorazit zpět do klece. Klec je obrovská, podmínky optimální.
06.03.2007, 13: 27
Možná to nejsou zvířata, ale ty? Přemýšlejte o tom.
06.03.2007, 22: 45
moje rada je dát zvířata do dobrých rukou, zvláště když je holčička malá. Četl jsem vaše příspěvky a mám pocit, že tato zvířata nesnášíte. tak proč bylo nutné koupit i holku? potrápit celou generaci činčil? nebo, pěstujete je na obojky?
Myslíte si, že vaše mastné ruce, které neustále hladí vaše zvířata, jim málem lámou hřbet; stejně jako pro ně naprosto nesrozumitelné fráze, které jim vy, vydechující chřipkové viry, říkáte do nosu a které vám připadají jen láskyplné – je to laskavý přístup? Je správné chovat zvířata v podmínkách odpovídajících jejich genotypu. A můj postoj je správný.
moje činčily žijí svůj život v oddělené místnosti, která jim byla přidělena. dívka žije v zamčené kleci a chlapec nemá na 23 metrech čtverečních žádná omezení pohybu XNUMX hodin denně. v jejich pokoji nehraje hudba, nejsou tam davy hostů atd. nikdo je násilně nevytahuje z klecí/domů. chlapec přijde sám, když ho chce zvednout a podrbat za uchem. po mých mastných rukou má možnost se hned koupat, což jsem u něj nepozorovala. a nenávidíš svá zvířata. proč je potřebuješ?
Činčily jsou zvířata s neobvykle krásnou a nadýchanou srstí. Hlavním rozdílem je absence potních a mazových žláz. Vrchol aktivity hlodavců nastává v noci. V podmínkách péče a údržby domácích mazlíčků existují určité nuance. Mnoho majitelů si proto klade otázku: jak se správně starat o činčilu?
Vlastnosti chovu činčil doma
Činčila, jako každý domácí mazlíček, vyžaduje doma zvláštní podmínky. Aby majitel zajistil zvířeti pohodlný život, potřebuje znát jeho vlastnosti. Činčily přirozeně žijí ve skalnatých oblastech s teplým a suchým klimatem. Optimální teplota v místnosti, kde se zvíře nachází, by neměla být nižší než 14-15 stupňů. Klec se zvířetem nemůžete umístit blízko radiátoru nebo balkonu. Z průvanu může váš mazlíček onemocnět. Hluk a ostré zvuky negativně ovlivňují stav hlodavce, proto se nedoporučuje umisťovat domov do místnosti s televizí.
Kromě péče o činčilu v bytě musíte sledovat její výživu. Strava je hlavní složkou zdravého života mazlíčků. Zvíře je potřeba krmit jednou denně podle rozvrhu. Porce pro dospělé by neměla přesáhnout dvě polévkové lžíce. Aby byla voda v napáječce vždy čerstvá, měla by se měnit alespoň jednou denně. Police ve vitrínové kleci musí být bezpečně upevněny ve výšce maximálně 80 cm, což pomůže zabránit vážnému zranění v případě pádu z výšky. Nedoporučuje se nechávat zvíře toulat se po bytě bez dozoru. Abyste se vyhnuli poškození nábytku a přestřižení drátů, je lepší venčit vašeho mazlíčka na speciálně určeném místě. Činčily jsou velmi aktivní v noci, takže pohyblivé hračky by měly být na noc z klece odstraněny.
Výběr klece pro chov činčily
Činčila tráví většinu svého života v kleci, proto je třeba být při výběru budoucího domova pro svého chlupatého kamaráda obezřetní.
velikost
Klec nebo vitrína by měla být prostorná. Aktivní hlodavci potřebují hodně prostoru pro fyzickou aktivitu a časté procházky.
Pevný a odolný materiál tyče
Činčila miluje ochutnávání všech předmětů v bytě, takže tyče vyrobené ze dřeva a plastu se rychle kazí. Zvíře může také rozkousat díru v kleci a uniknout. Proto si musíte vybrat domy s kovovými tyčemi.
Vzdálenost mezi tyčemi
Vzdálenost mezi tyčemi klece by neměla být větší než 2 cm, protože Díky své pružnosti jimi zvíře může prolézt.
Bezpečný a vysoce kvalitní materiál
Při výrobě vlastního domova nemůžete používat barvy a laky. Škodlivé látky, které se dostanou do těla zvířete, mohou způsobit vážnou otravu jídlem. Pro vytvoření optimálních podmínek pro chov činčil se prodávají kovové klece a vitríny.
kovové klece
Výhodou kovových klecí je nízká cena a snadné čištění. Mají však významnou nevýhodu – špatnou zvukovou izolaci. Povyk hlodavců vycházející z klece v noci přináší majitelům nepohodlí. Další nevýhodou jsou neustálé poházené odpadky po domácnosti, což má za následek každodenní úklid.
Vitríny
Hlavní předností vitríny je vysoký stupeň zvukové izolace. Také díky dřevěnému rámu a skleněným stěnám se kolem něj nepovalují žádné zbytky jídla nebo rozsypaná náplň. Mezi nevýhody patří pohlcování nepříjemných pachů a vlhkosti dřevem a nepohodlí při čištění.
Péče o klec a čištění
Jako plnivo je vhodné používat dřevěné pelety, protože. nejsou ochucené. Speciální steliva pro hlodavce nebo kočky zakoupíte ve zverimexu. Noviny by se neměly používat jako podestýlka kvůli obsahu toxických látek, pilin a hadrů. Částečné čištění klece se doporučuje každé tři dny. K tomu použijte lopatku a štětec.
Položky a příslušenství pro vybavení klecí
Správně vybavený domov učiní život zvířete pohodlným a pohodlným. Mezi životně důležité atributy péče o činčilu domácí patří krmítko, napáječka, seník, domeček bez polic, koupaliště a minerální/solný kámen na obrušování zubů. Pokud se podestýlka nepoužívá jako toaleta, zakoupí se speciální podnos. Závěsné žebříky, labyrinty, tunely a pojezdové kolo jsou volitelným příslušenstvím. Pokud je velikost klece malá, je lepší použít jako místo k odpočinku houpací síť.
Výběr krmiva pro domácí mazlíčky
Při domácím chovu by měla být strava hlodavců vyvážená. Základem jsou granulované a obilné směsi. Obsahují semena, zrna a sušené plody, které jsou vhodné pro trávicí systém činčily. Prémiové krmivo je bohaté na vitamíny a mikroelementy. Seno musí být přítomno v jídelníčku zvířete, zlepšuje činnost trávicího traktu. Jako další doplňkové potraviny můžete podávat listy pampelišky, jetele nebo špenátu. Za chutnou pochoutku se považuje kousek mrkve, jablka nebo ořechů. Slunečnicová semínka a ořechy by měly být syrové, aby nezatěžovaly žaludek vašeho mazlíčka. Nekrmte hlodavce moučnými produkty a listy pokojových rostlin.
Péče o činčilu doma
Chcete-li prodloužit život zvířete, musíte vědět, jak se o činčilu správně starat:
- Zvířecí srst. Hlodavec nemá mazové a potní žlázy, takže nevznikají žádné nepříjemné pachy. Z tohoto důvodu se nemůže koupat ve vodě. Srst vašeho mazlíčka nevyschne a může se nachladit a onemocnět. K péči o srst dostávají činčily koupele ze sopečného písku. Po proceduře jsou plavky odstraněny z domova, protože písek se může dostat do napáječky nebo podavače.
- Péče o klec. Velký úklid se provádí 2-3x týdně. Při mytí tyčí a stěn nepoužívejte prostředky pro domácnost obsahující chemikálie. Místo toho je lepší použít roztok sody. Doporučuje se čistit celý dům každý měsíc. Jako výplň je nutné použít slámu nebo speciální granule.
Jak ochočit činčilu
Ozdobnou činčilu prakticky nelze vycvičit, na rozdíl od psů nebo koček. Vyznačují se nezávislým a nezávislým charakterem. Majitel by neměl doufat, že mu zvíře tiše a klidně vleze do náruče. Spřátelit se s hlodavcem vyžaduje určité úsilí. Aby majitel získal důvěru, potřebuje mít touhu a trpělivost. Zpočátku bude zvíře na lidský dotek reagovat negativně.
Po přivezení zvířete do bytu je hlavní chybou všech lidí pokus zvíře obejmout nebo pohladit. Tohle nemůžeš udělat. V této době hlodavec zažívá stres spojený s převozem na nové neobvyklé místo. Kromě nového prostředí si činčila potřebuje zvyknout na pach a hlas majitele. To může zabrat hodně času. První dva týdny se doporučuje přestat s mazlíčkem komunikovat, aby si na něj zvykl. Poté můžete začít komunikovat a mluvit tiše.
Majitel by měl nechat zvíře očichat dlaň. Pokud zvíře začne kousat, musíte akci zopakovat za několik dní. Když si činčila zvykne, začne jí skákat do náruče a všemožně se pohybovat kolem svého páníčka. Můžete použít jeho oblíbený pamlsek, abyste svého mazlíčka dostali z klece. Chcete-li to provést, položte pamlsek na ruku a přineste jej k otevřeným dveřím. Když hlodavec začne žrát, neměli byste náhle sundávat ruku, protože. vyděsí ho to. Musíme mu dát příležitost vybrat si, jaké kroky podnikne dál.
Činčila a dítě: vyplatí se kupovat dětem hlodavce?
Mnoho lidí věří, že činčila je ideální jako mazlíček pro malé dítě. Zakládají si na snadném čištění a přátelské povaze hlodavce. Odborníci však tvrdí opak. Doporučují pořídit takové zvíře, když dítě dosáhne 10 let. Existují důvody, proč se nedoporučuje chovat činčilu v bytě, kde žijí děti:
- Činčila je noční zvíře, takže pozorování hlodavce přes den bude dítě nudit. V této době dochází k poklesu aktivity a zvíře obvykle spí;
- Hlučné děti mohou traumatizovat psychiku zvířete. Zvíře bude v depresivním stavu;
- Činčily nemají rády, když je někdo zvedne a vláčí. Malé dítě může zranit zvíře tím, že mu pevně stiskne tělo;
- Jídlo pro hlodavce nemůžete krmit ze stolu. Dítě to nemusí vědět a dá mu moučný výrobek. To může narušit gastrointestinální trakt zvířete. Někdy mohou trávicí problémy způsobit smrt;
- Pokud na dítě nedohlížíte, může otevřít dvířka klece. Zvíře uteče a schová se na místě, odkud ho bude těžké dostat.
Jak si hrát se svým mazlíčkem
Činčily domácího mazlíčka se bojí ostrých zvuků, takže se v jejich přítomnosti musíte pohybovat co nejtišeji. Zvíře si nejprve potřebuje zvyknout na nové prostředí a pachy. Měli byste ho sbírat postupně, abyste ho nevystrašili. Zvíře nemůžete vytáhnout z klece. Když si mazlíček zvykne a začne svému majiteli důvěřovat, můžete si s ním začít hrát. K tomu se doporučuje používat různé hračky:
- Výrobky z přírodních materiálů. Dřevěné hračky umožňují zvířátku brousit si drápy a zuby. Místo těch z obchodu můžete použít jednoduché větve z listnatých stromů.
- Labyrinty a tunely jsou mezi majiteli hlodavců velmi žádané. Můžete si je vyrobit sami pomocí plastu nebo dřeva.
- Pro zvířata, která jsou velmi aktivní, je vhodné kolo na běhání. Činčila v něm může strávit několik hodin. Schody lze využít i jako pojezdový stroj. Instalují se do vitríny do otvorů polic. Často se na nich mazlíček škrábe na zádech.
Jsou činčily vhodné pro alergiky?
Srst činčily je hypoalergenní, ale tento druh hlodavců by neměli vlastnit alergici. Písek nebo stelivo mohou způsobit komplikace plicních onemocnění. Malé částice ve vzduchu se dostávají do dýchacích cest a způsobují podráždění sliznic.
Proč nemůže činčila chodit po bytě?
Byt není určen k umístění činčily. Ostré rohy nábytku, vázy s květinami a zásuvky mohou představovat nebezpečí pro život vašeho mazlíčka. Pokud zvíře žvýká elektrické dráty, může dostat elektrický šok. I když jsou zajištěny všechny možné problémové situace, opuštění klece je pro zvíře nežádoucí. Odchod z domova může být stresující a způsobit, že váš mazlíček dostane horečku. Změny teploty negativně ovlivňují zdraví hlodavce. Možný úpal nebo mrtvice. Aby zvíře nemuselo opustit klec, měl by se majitel postarat o uspořádání zvláštního místa pro aktivní životní styl uvnitř domova.
Činčila v domě: recenze od majitelů
Anastasia, 35 let: Jsem velmi ráda, že se v naší rodině objevil chlupatý přítel. Zvíře mi bylo darováno k narozeninám. Nejprve jsem byl zmatený, protože. Od dětství jsem chtěla mít psa. Ale pak jsem dostal takový dárek. Teď toho ani trochu nelituji. Baví mě pečovat o činčilu doma. Šuša se nemusí mýt, místo toho se koupe v plavkách s pískem. Speciální vulkanický písek lze zakoupit v místním zverimexu. Jídelníček naší krásy vždy zahrnuje seno a obilí. Jako pamlsek dáváme jablka nebo kousek banánu.
Sergey, 27 let: hlavním argumentem při nákupu činčily byla absence nepříjemných pachů. Udělal jsem domov domácího mazlíčka vlastníma rukama pomocí staré skříně. Výsledný displej není o nic horší než ty, které se prodávají v obchodě. Nyní zvíře dovádí a pobíhá po poličkách a my ho obdivujeme přes prosklená dvířka. Zvíře není náročné na jídlo, živí se převážně granulovaným krmivem. Vodu v napáječce měníme každý den. Pod naším citlivým dohledem je pouštíme ven na procházky. Vyskytl se případ, kdy domácí mazlíček žvýkal dráty notebooku.
Elena, 40 let: Před zakoupením činčily jsem četl recenze majitelů na internetu. Mnozí si stěžovali na neustálé pokusy domácího mazlíčka uniknout z klece, a tak jsme koupili kovové pouzdro. Náš mazlíček je velmi přítulný a přátelský, neustále žádá o držení. Oblíbené pamlsky jsou mrkev a sušené ovoce. Občas dáváme ořechy a semínka. Klec čistíme maximálně jednou týdně. Všem dětem se chlupatý míček líbí, ale ze všeho nejvíc miluje mě jako svého majitele. Přemýšlíme o tom, že si pořídíme přítele pro naši krásu.
Na rozdíl od exotických zvířat nevyžadují činčily zvláštní péči. Než si však takového hlodavce pořídíte, musíte zvážit klady a zápory. Majitel se musí zvířeti hodně věnovat, aby neupadl do deprese. Nákup jakéhokoli zvířete je velká zodpovědnost. Péče a správná péče o činčilu učiní život vašeho mazlíčka bohatým a šťastným.
