Dospělá morčata (dospívají ve 2-3 měsících) váží 500-900 g. Dožívají se poměrně dlouho: 8-10 let. Dlouhosrstá morčata lze kartáčovat měkkým kartáčkem (baby brush). Pokud je však vlna zmatněná, je třeba to udělat opatrně, hrudky je třeba nejprve vystřihnout nůžkami. Nabídka různých plemen prasat je stejná. Každý by měl každý den dostávat zeleninu bohatou na vitamíny a v létě i čerstvou trávu; v zimě – kvalitní seno, vždy – směs vody a obilí. Kdo může chovat prasata na balkóně nebo na venkově, měl by pro ně udělat domeček a sousedící prostor oplotit sítí.
Dlouhosrsté morče, jak vyplývá z názvu druhu, se vyznačuje dlouhou srstí, která může dorůst až 20 cm.Tato vlastnost také určuje pečlivější péči, kterou zvíře potřebuje. Zejména, aby dlouhosrsté morče vypadalo upraveně, musí se jeho srst pravidelně česat měkkým, nejlépe dětským kartáčem. Jako domácí mazlíček je toto zvíře méně běžné než obyčejné morče, i když vypadá mnohem krásnější. Dlouhosrsté morče má tak dlouhé chlupy, že téměř zakrývají tlamu, jako hřívu, a vzadu tvoří nadýchaný a měkký vlak. Tento hlodavec je naprosto selektivní druh, v přírodě se takoví hlodavci nevyskytují. I když v ostatních vlastnostech je prakticky k nerozeznání od obyčejného morčete. Dlouhosrsté morče je také ideální pro domácí chov, péče o něj je snadná – hlavní věcí je pamatovat si srst, která tvoří pýchu a krásu zvířete, a ujistit se, že je vždy v dobré kondici.
Je vhodné zopakovat, že přes veškerou nenáročnost morčat vyžaduje chov dlouhosrstých hlodavců zvláštní péči. Jejich srst má tendenci matovat a špinit, proto je potřeba ji česat měkkým kartáčem, a pokud se na hřívě objeví chuchvalce, je třeba je nejprve pečlivě zastřihnout a teprve potom vyčesat. Chovatelé doporučují kartáčovat dlouhosrsté morče každý den, a aby tato činnost nezpůsobovala hlodavce zbytečný stres, mělo by si na tento proces začít zvykat již od dětství. Mytí dlouhosrstého morčete se nedoporučuje. Pokud jsou ale na její srsti obzvlášť špinavá místa, můžete je zkusit umýt zvlášť speciálním šamponem pro dlouhosrstá zvířata a poté je vysušit teplým fénem.
Ze stejného důvodu se při chovu dlouhosrstého morčete doporučuje používat klec s mřížkou na dně, aby jeho výkaly mohly odtékat a padat do tácu a nezbarvovaly zvířeti dlouhou srst. Další nepříjemnou vlastností srsti takového hlodavce je, že shromažďuje všechny odpadky. Proto je důležité klec dlouhosrstého prasete často a důkladně čistit a pravidelně ji kontrolovat a odstraňovat ze srsti přilepené cizí částice.
Název v jiných jazycích
Cavia porcellus – lat. domácí morče,
porcellino d’India – italština. morče,
el Conejillo de Indias, Cobaya – španělština. morče,
Meerschweinchen – německy. morče,
Morče morče,
Cochon d’Inde, Cobaye – francouzština. morče
Království: Zvířata
Typ: Chord
Podtyp: obratlovci
Třída: savci
Řád: Hlodavci
Rodina: Gilts
Rod: Morčata
Typ: Morče, dlouhosrstý
Všechna morčata, včetně těch dlouhosrstých, pocházejí z Jižní Ameriky a jsou potomky divokého morčete, které tam žije. V Evropě se objevili až v 16. století, kdy začal aktivní chov těchto roztomilých hlodavců. Původ plemen dlouhosrstých morčat je v různých zemích, i když zpočátku byli tito hlodavci do Francie přivezeni z Peru a teprve tam se výběr povedl, jinak bychom tato zvířata možná nikdy neviděli. Dnes mezi dlouhosrstá plemena morčat patří skotský, peruánský a angorský typ, přičemž angorská morčata jsou považována za nejnáročnější na péči. A jelikož jsou morčata oblíbená zvířata, v mnoha zemích dnes existují celé kluby fanoušků těchto hlodavců, které pravidelně pořádají mezinárodní výstavy plemen morčat. Většina těchto klubů je v západoevropských zemích – Německu, Rakousku, Švýcarsku, ale i ve Velké Británii a USA. Ale v Rusku nejsou školky pro morčata vzácných plemen, včetně dlouhosrstých, rozšířené a teprve nyní se začínají více či méně aktivně rozvíjet.
Hlavním znakem dlouhosrstého morčete je samozřejmě srst, která má u různých plemen různou texturu. Zbarvení zástupců tohoto druhu je různé, často monochromatické, méně často proložené. Nejběžnější barva je s načervenalým odstínem, i když existují čistě bílá albínská morčata, černá, hnědá a smíšené barvy. Dlouhosrstá morčata jsou velikostí a stavbou těla podobná krátkosrstým: tělo je krátké, nos je velký a zahnutý, oči jsou téměř vždy černé a uši mají tvar růžových lístků a jsou posazené daleko od sebe. Podrobnější popis najdete v článku o morčeti krátkosrstém. Dlouhosrstá morčata žijí dlouho – až 10 let, pokud se o ně dobře staráte.
Strava dlouhosrstých morčat je standardní, jako u mnoha jiných hlodavců. K opotřebování řezáků, které rostou po celý život, potřebují hrubou rostlinnou potravu – seno, obilné směsi, tvrdou zeleninu, trávu a minerální solné kameny – v tomto případě bude strava zvířete vyvážená a obohacená. A samozřejmě nesmíme zapomenout na sladkou vodu.
Rozmnožování dlouhosrstých morčat, stejně jako všechny jejich další vlastnosti, je podobné jako u krátkosrstých. Celý tento rod hlodavců má však svá pravidla chovu. Za prvé, příliš mladé samice morčat by se neměly množit, protože potomstvo se může ukázat jako slabé a prase samotné, které nedosáhlo odpovídajícího věku, může být péčí o děti vážně vyčerpáno. Odborníci nedoporučují chovat dlouhosrstá morčata, protože jsou choulostivější a náročnější na chov, více než dvakrát ročně. Existuje dokonce konkrétní doporučení chovatelů, kteří podotkli, že termín krytí samic plemene dlouhosrstých morčat je do konce listopadu. A doba jejich rozmnožování bývá spojena s výživou. V zimě je vzácnější a méně pestrá a březí samice dlouhosrstého prasete vyžaduje velké množství vitamínů. Potomci prasat mají většinou 2 miminka – to je normální, ale pokud je jich hodně, např. 2, tak se většinou některá miminka ukážou jako slabá a nepřežijí.
