Přestože do konce zasedání Národního lidového shromáždění (NPC) zbývá celý týden, hlavní událost se již stala: poslanci nejvyššího zákonodárného orgánu země přijali pozměňovací návrh Ústředního výboru Komunistické strany Číny (ÚV KSČ), který z ústavy vylučuje ustanovení o setrvání jedné osoby ve funkci předsedy ČLR nejvýše dvě volební období po sobě. Téměř tři tisíce čínských zákonodárců učinilo toto rozhodnutí zcela demokraticky, uzavřeným hlasováním se třemi hlasy proti (0,1 %) a dvěma se zdrželi hlasování. Jeden hlasovací lístek byl prohlášen za neplatný.
Diskuse o možnosti upustit od praxe desetiletého setrvání vůdce (a s ním celé vůdčí generace) u moci, nastolené od dob „architekta reforem“ Teng Siao-pchinga, vedly od 2012. Generální tajemník Ústředního výboru KSČ (XNUMX) a poté předseda ČLR a Si Ťin-pching se stal Ústřední vojenskou komisí.
Usazení Si a jeho společníků v Zhongnanhai (čínský „Kreml“, západní část bývalého Zakázaného města) nebylo hladké. K tomu bylo nutné porazit „ropnou lobby“ vedenou bývalým členem Stálého výboru politbyra Ústředního výboru KSČ Zhou Yongkang a odstranit ambiciózního stranického šéfa metropole Chongqing, člena politbyra Bo Xilai, který byl s ním údajně spojován. Xi byl také proti některým resortním a regionálním skupinám a také „vojenské opozici“ – části generálů, která také musela být důkladně „očištěna“.
Následně, včetně 19. sjezdu KSČ, byly tyto úkoly konkretizovány, což vyústilo v rozšířenou formu do představ o nové éře ve vývoji socialismu s čínskými rysy. Na současném zasedání jsou tyto myšlenky jako „nejnovější úspěch sinicizace marxistické teorie“ také zahrnuty do ústavy země, kde se nyní objevují spolu s marxismem-leninismem, myšlenkami Mao Ce-tunga, teorií Tenga Siao-pchinga. , stejně jako „důležitá myšlenka“ trojitého zastoupení (výrobní síly, kultura a obecná populace).
Velké omlazení čínského národa jako národní myšlenky vyžaduje, zvláště v současné složité mezinárodní situaci, vnitřní stabilitu.
Odchylka od přikázání Tenga Siao-pchinga?
Předpokládá se, že dvě funkční období prezidenta Čínské lidové republiky nařídil „architekt reforem“ Teng Siao-pching. Samozřejmě nebyl jediný, kdo o těchto reformách přemýšlel koncem 70. – začátkem 90. let minulého století. Podle plánu by setrvání u moci po dobu deseti let mělo zajistit pravidelnou výměnu „vedoucích generací“. Teng a jeho soudruzi vycházeli ze zkušenosti Mao Ce-tunga na dobu neurčitou u moci (1949–1976), během níž v podmínkách progresivního kultu osobnosti otřásl zemí „Velký skok vpřed“, „Kulturní revoluce“. “, stejně jako řada politických kampaní, které způsobily ve společnosti docela horečku.
Od smrti patriarchy čínského reformismu však uplynulo téměř čtvrt století, svět se změnil a s ním i Nebeská říše. Ústava Čínské lidové republiky byla několikrát aktualizována.
Přečtěte si také
Ústava Číny. Dossier
V duchu Nikolaje Bucharina a dalších stoupenců Nové hospodářské politiky (NEP) v sovětském Rusku naléhal Teng Siao-pching: „Zbohatněte!“ Nezáleží na barvě kočky, černé nebo bílé. Když chytá myši, tak je to dobrá kočka, říkával. Číňané se svým zvláštním smyslem pro politický humor nazývali tuto teorii „catism“ (hra se slovy: kočka – „Mao“ připomíná Mao Ce-tunga).
Obávám se, že nyní mohou být „černé kočky“ snadno postaveny před soud za korupci.
Ve straně, zejména v intelektuálních kruzích, při předběžné diskusi zazněly argumenty pro zachování dvou funkčních období předsedy ČLR. „Toto je nejdůležitější úspěch vnitrostranické demokracie, který omezuje možnost svévole na vrcholu,“ podělil se o svůj názor bývalý čínský diplomat. „Ne každý podporuje zrušení desetiletého období pro výkon nejvyššího vládního úřadu,“ řekl mi inženýr, kterého znám. Obecně však platí, že mezi Laobai Xing – „sto rodinami“, tedy obyčejnými lidmi – se rozhodující opatření Si Ťin-pchinga setkávají se souhlasem. Proti zrušení dvou lhůt nebyly podány žádné žaloby.
Odůvodnění zrušení
Vyloučení z čínské ústavy ustanovení, že prezident Čínské lidové republiky nemůže sloužit více než dvě po sobě jdoucí funkční období, umožňuje Si Ťin-pchingovi soustředit moc. Uvedl to v neděli na zvláštní tiskové konferenci šéf Legislativní pracovní komise Stálého výboru Národního lidového kongresu (NPC Stálý výbor) Shen Chunyao. „V Číně,“ připomněl, „existuje systém trojice, kdy nejvyšší pozice ve vládě, ve straně a v armádě zaujímá tatáž osoba.
„Pro tak velkou velmoc, jako je Čína, je to nejen důležité, ale také naprosto vhodné,“ zdůraznil zástupce Stálého výboru NPC. Správnost takového prohlášení, pokračoval, potvrzuje úspěšná politická zkušenost, kterou země nasbírala za posledních 25 let.
Vyhlídka na relativně rychlou změnu ve vedení by mohla otřást stabilitou
„Jedná se o důležité opatření k vybudování národního systému vedení, které soudruhu Si Ťin-pchingovi umožní hrát roli jádra ústředního výboru KSČ a soustředit moc do jednoho, což bude mít pozitivní dopad na systém státní správy a bude mít pozitivní stabilizační účinek na ni a vedení strany v dlouhodobém horizontu,“ řekl Shen Chunyao. Poznamenal, že takový ústavní dodatek bude hrát zvláště důležitou roli v dalším vývoji Číny.
Pouze za této podmínky, věří čínští ideologové, je možné udržet vysokou míru ekonomického růstu, rozvíjet vědu a techniku, digitální ekonomiku, překonat chudobu a modernizovat armádu. Vyhlídka na relativně rychlou změnu ve vedení může otřást stabilitou.
Zaútočíme na korupci
Další důležitou ústavní změnu přijali zákonodárci. Hlavní zákon obsahoval ustanovení o novém kontrolním orgánu s rozšířenou působností – Státním dozorčím výboru. Místní dozorčí výbory, ale i správní a soudní orgány a také státní zastupitelství podle ní vytvoří krajská shromáždění zástupců lidu.
Čínská média zdůraznila, že Státní dozorčí výbor bude pracovat ruku v ruce s Ústřední komisí CPC pro disciplinární kontrolu (CCDI). Mezi funkce této strany Cerberus patří především očista zkorumpovaných úředníků ze strany s následným předáváním případů státnímu zastupitelství. Vzhledem k tomu, že naprostá většina odpovědných vůdců v Číně jsou členové strany, bylo potrestání zlodějských funkcionářů stranickými průkazy odloženo. Existovaly jakoby dva okruhy výkonu spravedlnosti: nejprve – ve straně, pak – v rámci státního právního systému.
Přečtěte si také
Národní lidový kongres. Dossier
Zde si připomeneme film o čínských strážcích zákona, kteří tváří v tvář velkému zkorumpovanému úředníkovi náhle zjistili svou bezmoc: padouch se kryl stranickou legitimací a nakonec uprchl do zahraničí. Takovým scénářům by v životě měl zřejmě zabránit vznik nového orgánu.
Státní dozorčí výbor by se měl stát nejdůležitějším prvkem jednotného celostátního systému protikorupční kontroly, který bude identifikovat zneužívání moci ve všech vládních úřadech ČLR bez výjimky, Zhang Shofu, šéf podobné struktury ve městě ČLR. Novinářům to řekl Peking, který dosud fungoval na experimentální bázi.
Intrikou je, kdo bude v čele nového orgánu. Spolupráce s CCPD bude záviset na „kalibru“ této osoby. I když, soudě podle prohlášení znalých čínských partnerů, může se obecně jednat o jeden orgán pod dvěma maskami – státem a stranou. Pak bude skutečně dost autoritativní.
V Číně bylo dosud v rámci rozsáhlé protikorupční kampaně potrestáno asi jeden a půl milionu členů strany. Jsou mezi nimi stovky vysokých úředníků, kteří dostali skutečné tresty vězení – až doživotí.
Zbývá ještě jedna otázka: co je korupce? Je to jen zvyk brát úplatky, vozit děvčata s lehkými ctnostmi ve služebních autech, pít a jíst na veřejné náklady? Zahrnuje pojem korupce vytváření skupin a frakcí uvnitř strany, ten či onen odpor vůči vůdcovskému kurzu a další politické hříchy?
Zpět k základům
Na závěr bych k problematice rád přistoupil filozoficky. Si Ťin-pching v podstatě žádnou revoluci neudělal. Důsledně vrací Čínu k jejím staletým základům stabilní vlády s předvídatelnou politikou založenou na myšlence veřejné služby. Není divu, že někteří nazývají Xi „konfuciánem“. Zároveň využívá i část dědictví Nové Číny – praxi „opravného stylu“, tradici kritiky a sebekritiky. A konečně, Si Ťin-pching neustále zdůrazňuje svůj závazek k reformám a vnějšímu otevírání se. Ale samozřejmě přizpůsobený požadavkům dneška, jak jim on a jeho okolí rozumí.
Redakční názor nemusí odrážet názory autora. Použití materiálu je povoleno za předpokladu dodržení
s odkazem na web tass.ru
Informace o materiálu Kategorie: Geopolitika Publikováno: 13.05.2020, 11:30 Autor: Leonid Marinsky
Co Čína získala z reforem Teng Siao-pchinga a proč se Si Ťin-pching nebojí amerických informačních útoků kvůli koronaviru
„Lidový politolog“ pokračuje v sérii publikací o zemích východní a jihovýchodní Asie. V předchozím článku jsme se začali seznamovat s nedávnou historií Číny, která se za pouhých 70 let díky úsilí Mao Ce-tunga, Teng Siao-pchinga a jejich následovníků dokázala proměnit ze zaostalé a zbídačené země v mocnou mocnost, soutěžit na stejné úrovni se Spojenými státy a mít obrovský vliv na situaci ve světě. Čína má dnes nejen největší zdroje pracovních sil na planetě, ale zaujímá přední místa v mnoha klíčových makroekonomických ukazatelích vč. podle velikosti HDP, objemu zahraničního obchodu a přitahovaných investic, výroby elektřiny, výroby oceli, výroby automobilů, počítačů, chytrých telefonů a dalších high-tech produktů. Jak a díky čemu dokázala Nebeská říše udělat působivý skok a stala se druhou ekonomikou na světě, o co usiluje moderní Čína, jakým problémům dnes čelí Peking a jak se staví současný vůdce země Si Ťin-pching , hodláte je vyřešit?
Období 1980. – 1990. let XNUMX. století v historii Čínské lidové republiky je úzce spjato se jménem Teng Siao-pching. Komplexní reformy vypracované a realizované pod jeho vedením směřovaly k budování socialismu s čínskými rysy, které zahrnovaly zavedení prvků tržní ekonomiky a otevřenosti vůči vnějšímu světu. Moudrý politik Deng vycházel z toho, že dogmatické lpění na ideologických postulátech a politika izolacionismu vedou ke stagnaci a nevyhnutelné porážce v konfrontaci se světem kapitálu. Proto věřil, že kdo chce žít lépe a vydělávat více, měl by mít tuto možnost. Dengova věta „Nezáleží na barvě kočky – černá nebo bílá, pokud chytá myši, je to dobrá kočka“, která se stala neoficiálním mottem reforem, které prováděl, byla neustále citována všemi médii v zemi. – z centrálního Lidového deníku do továrního oběhu.
Transformace v rámci politiky „čtyř modernizací“ (v průmyslu, zemědělství, vědě a armádě) probíhaly podle jasného plánu a neznamenaly ani evoluci politického systému, ani oslabení vůdčí role komunistické strany. Na rozdíl od SSSR během „perestrojky“ Čína ve stejném období zaměřila své úsilí na základnu, aniž by se dotkla nástavby. Pokus učiněný v roce 1989 s podporou Západu nasměrovat čínské reformy na cestu „demokratizace“ prostřednictvím organizace „Majdanu“ na pekingském náměstí Nebeského klidu byl rychle a účinně potlačen CHKO a generální tajemník Zhao Ziyang , který sympatizoval s protestujícími studenty, přezdívanými „čínský Gorbačov“, přišel o místo a zbytek života strávil v domácím vězení.
Obr. 1 Demonstranti na náměstí Nebeského klidu, červen 1989
Výsledkem snahy Tenga Siao-pchinga a jeho týmu bylo zajistit trvalý ekonomický růst, přilákat do národního hospodářství mnohamiliardové přímé zahraniční investice, vč. prostřednictvím speciálních ekonomických zón, vytvoření vyváženého modelu „dvoukolejného ekonomického rozvoje“, spojujícího velitelské a administrativní páky vlivu a tržních prvků, začlenění ČLR do systému mezinárodních vztahů a světového obchodu jako plnohodnotné rovnocenného účastníka, stejně jako hluboká modernizace CHKO, která se poté, co přestala hrát roli domácího politického aktéra, stala účinným nástrojem posilujícím zvýšené geopolitické ambice ČLR.
Nástupci Teng Siao-pchinga – Ťiang Ce-min a Chu Ťin-tchao – pokračovali v kurzu, který stanovili pro rozvoj socialismu s čínskými rysy, což Číně umožnilo zvýšit svou ekonomickou sílu a zvýšit svůj význam na mezinárodní scéně a zároveň zachovat páky kontroly v rukou ČKS. Ačkoli ani jeden politik nedosáhl úrovně Dengova strategického myšlení, každý z nich měl své vlastní „chvíle slávy“: Jiang měl návrat Hongkongu (1997) a Macaa (1999), které symbolizovaly konečné vysvobození nebeské říše z relikvií. koloniální éry, Hu – olympijské hry v Pekingu v roce 2008, které úřady ČLR obratně využily k utlumení kritiky Západu ohledně dodržování lidských práv v zemi a nedostatku demokracie.
Jak soudruh Ťiang, tak soudruh Hu, jako věrní, ale příliš dogmatičtí následovníci Tenga, zaměřili své hlavní úsilí na zajištění vysokého tempa hospodářského růstu v zájmu cílů stanovených „patriarchou“ – dosažení úrovně všeobecné průměrné prosperity občanů 2021 a proměnit Čínu v přední světovou velmoc. Dosáhlo se mnohého – do roku 2010 Čína předstihla Japonsko z hlediska HDP a oficiálně se stala druhou ekonomikou na světě.
Obr.2 Srovnání HDP Číny, USA a Ruska
Současně však zůstávaly mimo pozornost vůdců ČLR „post-Dengovy éry“ – rostoucí rozpor mezi zkostnatělým stranickým systémem vlády a potřebou modernizace politických institucí, expanze míra korupce, rostoucí vliv klanů ve vedení strany a státu, „přehřívání“ ekonomiky v důsledku vysokých temp růstu, zvětšování rozdílu v úrovni sociálně-ekonomického rozvoje mezi bohatými pobřežními a chudými centrální provincie, zhoršování životního prostředí atd.
Vypořádat se s nimi připadlo Si Ťin-pchingovi, který v roce 2012 obsadil nejvyšší státní a stranické posty – předsedu Čínské lidové republiky, generálního tajemníka Ústředního výboru KSČ a šéfa Ústřední vojenské rady. Zpomalením ekonomického růstu, cílenou podporou depresivních regionů, posílením kontrolních opatření a ideologickou indoktrinací mas se mu dařilo především řešit vnitřní problémy, uvolňovat rostoucí napětí ve společnosti. Současný vůdce ČLR přitom výrazně posílil režim osobní moci a zdá se, že hodlá v rozporu s tradicí nastolenou po smrti Maa prodloužit svou vládu nad rámec neoficiálně stanoveného desetiletého období.
Důležitou iniciativou Si Ťin-pchinga, která měla posílit pozici ČLR na světové scéně, byl rozsáhlý ambiciózní projekt „One Belt – One Road“. Zahrnuje vytváření a podporu nových schémat mezinárodní spolupráce prostřednictvím posilování a rozvoje stávajících mechanismů bilaterální a multilaterální interakce mezi Čínou a dalšími zeměmi po celém světě. Peking v rámci této iniciativy uzavřel dohody se 126 státy a 29 mezinárodními organizacemi. Realizace projektu „One Belt – One Road“ je vedením ČLR považována za důležitý prvek při prosazování zájmů země v zahraničí.
3 Země, které uzavřely dohody s Čínou v rámci projektu „One Belt, One Road“ Obr.
Rostoucí vliv Číny ve světě a její geopolitické aspirace, pokrývající nejen sousední jihovýchodní Asii a Střední Asii, ale také Evropu, Afriku, Latinskou Ameriku a dokonce Arktidu, vzbuzují stále větší obavy ve Spojených státech, které považují Čínu za ohrožení jeho pozice světového hegemona. Aby dostal Peking na své místo, loni proti němu Trump rozpoutal rozsáhlou obchodní válku, která čínské ekonomice způsobila značné škody.
Novou výzvou pro Čínu byla pandemie koronaviru, která vznikla na jejím území, což se stalo důvodem nových útoků z Washingtonu, který čínské úřady obvinil ze záměrného zatajování údajů o nemoci. Čínské úřady se doma úspěšně vypořádaly s šířením COVID-19, nyní musí obnovit svůj obraz v očích zahraničních partnerů, kteří uvěřili americké propagandě.
Není pochyb o tom, že dříve nebo později se to Číňanům podaří. Vědí, jak vydržet a čekat jako nikdo jiný. To je jedno z tajemství vitality Nebeského impéria. Na rozdíl od představitelů západního světa, kteří se snaží dosáhnout svých cílů během vlastního života, jsou Číňané schopni myslet generace dopředu. Jak řekl Konfucius: “Není velký ten, kdo nikdy nepadl, ale velký je ten, kdo padl a vstal.” Čína to během své staleté historie udělala mnohokrát.
Není možné obsáhnout ani malou část toho, co byste měli vědět o Číně, její historii a modernosti, v krátké eseji. Ne nadarmo ji mnozí profesionální sinologové nepovažují ani za zemi, jako je Francie nebo Německo, ale za civilizaci, jako je například západní Evropa nebo Rusko. Do Číny se proto v našich publikacích určitě nejednou vrátíme.
V dalším článku naší recenze se vypravíme na Korejský poloostrov a zjistíme, proč byl rozdělen na dvě části, zda byla korejská válka nevyhnutelná, zda se obyvatelům Jižní Koreje vždy žilo lépe než jejich severním krajanům a co je tajemství stability jedinečného politického režimu dynastie Kimů v Severní Koreji.
- Asie a Tichomoří: Japonsko, Čína, Korea, ASEAN. Část 1: Včera, dnes, zítra.
- Asie a Tichomoří: Japonsko, Čína, Korea, ASEAN. Část 2: Vznik ČLR – od vítězství ve druhé světové válce po rozpad SSSR a začátek 1990. let XNUMX. století
- Asie a Tichomoří: Japonsko, Čína, Korea, ASEAN. Část 4. Severní Korea a Jižní Korea: od společného vítězství nad japonskými okupanty k nesmiřitelnému nepřátelství dvou diktatur
