Špatná ekologie – problémy od nosu po ocas
Dnes si povíme o chronickém onemocnění, které postihuje téměř všechny psy – zánětu paraanálních žláz. Nárůst případů onemocnění psů tímto konkrétním onemocněním v posledních letech souvisí jak se špatnou ekologickou situací ve městech, zejména těch velkých, tak s nesprávným nebo iracionálním krmením zvířat. Tyto faktory však nezpůsobují jen zánět paraanálních žláz, ale existuje i další metla – zubní kámen.
Anální žlázy se nacházejí v konečníku psů a vylučují pachový sekret, který každému psovi dodává individuální pach. Normálně by žlázy velkého psa neměly být větší než hrášek a během defekace (vyprazdňování střev) by měly být zcela zbaveny sekretů. Přesně to se děje u divokých příbuzných psů, i když někdy trpí zánětem paraanálních žláz. Domácí psi nejsou vždy správně krmeni, navíc se relativně málo pohybují (ve srovnání s divokými zvířaty). K tomu se přidává špatné životní prostředí a zpočátku oslabený imunitní systém.
V poslední době byl zánět paraanálních žláz pozorován zpravidla u psů po 3-5 letech, ale nyní se vyskytuje i u velmi mladých štěňat ve věku dvou až tří měsíců.
Velmi často je toto onemocnění zaměňováno s helmintiázou. To se děje z toho důvodu, že příznaky těchto onemocnění jsou podobné – výsledné svědění perianální oblasti způsobuje, že pes „jezdí na zadku“. Pokud se však vyskytují helminti, pes si poškrábe pouze řitní otvor, a pokud jsou paraanální žlázy zanícené, bude svědit záď a kyčelní klouby. Na hřebeni se také často objevují lupy, které jsou výsledkem častého traumatu epidermis zuby.
Nejstrašnějším důsledkem pokročilého zánětu žláz jsou píštěle. Kromě toho, že toto onemocnění psovi způsobuje velké utrpení a je zdrojem neustálé infekce v těle, je také neúnavným dráždidlem imunitního systému a nutí tělo být v „bojové pohotovosti“ všechny čas. Pes lezoucí po zemi nebo trávě navíc rány kontaminuje a jejich hojení se výrazně komplikuje.
Ve skutečnosti je léčba zánětu paraanálních žláz poměrně jednoduchá. Jen je potřeba periodicky kontaktovat veterináře, který žlázy (většinou se vymačká) vyčistí a předepíše léčbu – mazání Lugolovým roztokem nebo zavádění rektálních čípků používaných u hemoroidů u lidí do konečníku (čípky s anuzole, belladonna, ichthyol ).
Nutná jsou i preventivní opatření – psa nepřekrmovat (u tučných zvířat jsou záněty častější), krmit ho spíše přirozenou stravou (syrové maso, zelenina), nepodávat objemné krmivo (oves, ječmen, kosti, zejména vařené). Hrubé jídlo totiž poškozuje střevní sliznici a přispívá k zjizvení vývodu paraanální žlázy.
Také by bylo dobré chodit se psem častěji venčit. Zkuste zintenzivnit procházky – běhání, aktivní hry. Během procházek byste neměli nechat psy žvýkat tyčinky – to také přispívá k poranění střev.
Další onemocnění, které je u psů běžné, je zubní kámen. Tvorbu kamenů lze samozřejmě nazvat nemocí pouze podmíněně, ale pokud tomu nevěnujete pozornost včas, může pes ztratit některé zuby předem. Může se také rozvinout onemocnění parodontu, které má za následek nepříjemný zápach z tlamy zvířete. Někdy rychlou tvorbu kamenů na zubech usnadňuje zánět žaludku, který, pokud není pod kontrolou, vede k vážnějším následkům – žaludečnímu nebo dvanácterníkovému vředu.
Mezi preventivní opatření patří opět správná výživa a včasné zbavení psa kamenů. V tomto případě je však třeba věnovat zvláštní pozornost vodě, protože silně kontaminovaná voda z vodovodu výrazně urychluje proces tvorby kamene. Nejlepší je podávat psům převařenou vodu. Speciální sušenky pro psy jako Multy Biskrok a Markers dobře čistí zuby. Můžete také použít krekry vyrobené z černého chleba nebo chleba s otrubami.
VE ZKRATCE:
V obchodech se zvířaty a na dalších místech, kde se prodávají živočišné produkty, je v poslední době k dispozici velké množství vakcín a dalších biologických produktů. Upozorňuji majitele zvířat, že i nadále je vhodné nechat svého mazlíčka očkovat veterinářem. Pomyslné úspory peněz se zpravidla promění v ještě větší ztráty.
ANNA Kommersant-Stuyt, Anna Kommersant-YARTSEVA
- Noviny “Kommersant” č. 176 ze dne 23.09.1995, str. 18
