Film, který vyšel v roce 1977, zopakoval úspěch „The Adventures of Pinocchio“, díky kterému se desítky tisíc sovětských chlapců zamilovaly do Yany Poplavské a vytvořil několik ikonických dětských písní.
„O Červené Karkulce“, 1977
Foto: Ještě z filmu
Po uvedení filmu „The Adventures of Pinocchio“ obdržel režisér Leonid Nechaev tisíce nadšených dopisů od diváků. Po 2 letech se rozhodl svůj úspěch zopakovat a začal natáčet další dětský film „O Červené Karkulce“.
Nápad vytvořit film přišel k Nechaevovi během dodávky „Pinocchio“ na Silvestra. Ředitel kreativního sdružení “Ekran” si zavolal ředitele do své kanceláře a zeptal se – co bude příští Nový rok? Pak Nečajev vyhrkl: “Červená Karkulka.” Scenáristka Inna Vetkina to slyšela a štípla režiséra. A když odešli z kanceláře velkého šéfa, zvolala:
„Zbláznil ses! Co je to „Cap“, tam je také stránka a půl textu. Co tam střílet?
Inna chovala k řediteli celý týden zášť, ale jedné noci mu zavolala.
„Přišel jsem s nápadem! Tohle bude pokračování staré pohádky.“
„O Červené Karkulce“, 1977
Foto: Ještě z filmu
Původní verze scénáře se jmenovala „Nebojíme se šedého vlka“ a od výsledku se vážně lišila. Například ve finále se Červená karkulka musela zachránit tím, že oslepila vlka slunečními paprsky. A babička dívky měla vypadat jako moderní žena v minisukni (což zní trochu bláznivě, když vezmeme v úvahu, že tuto roli hrála Rina Zelenaya). S hledáním herců nebyly prakticky žádné problémy, téměř celé obsazení migrovalo do nového filmu z „Pinocchiova dobrodružství“, včetně Dmitrije Iosifova, kterého režisér obsadil do role Malého vlka.
„O Červené Karkulce“, 1977
Foto: Ještě z filmu
Dlouho ale hledali hlavní hrdinku – samotnou Červenou Karkulku. Všichni si mysleli, že její roli by měla vzít Taťána Protsenko, která hrála Malvínu v The Adventures of Pinocchio. Krátce před natáčením ale dívka spadla z kola a utrpěla traumatické poranění mozku.
„O Červené Karkulce“, 1977
Foto: Ještě z filmu
“Zlá, mazaná, odvážná” Yana Poplavskaya
Nechaev strávil dlouhou dobu prohlížením kartotéky Mosfilm, kde byly fotografie mladých hereček, a usadil se u Yany Poplavské. Ale ne všichni ocenili jeho volbu: mnozí věřili, že obraz Červené karkulky neodpovídá původnímu zdroji, ve kterém byla hrdinka laskavým a laskavým dítětem. „Zlá, mazaná, drzá,“ tak ji popisovali někteří kritici. Někdo si dokonce myslel, že Poplavská vypadá jako žába. Ale Nechaev trval na tom:
„Yana nehrála, žila, zachytila tento obrázek. S textem žádné problémy, vše dělala lehce, občas si nějaké fráze a citoslovce vymyslela sama. Moc vtipné. “,
– vzpomínal poté ředitel.
„O Červené Karkulce“, 1977
Foto: Ještě z filmu
Po uvedení filmu se do Yany zamilovaly tisíce chlapců, kteří jí posílali dopisy v taškách na adresu: „Moskva, TV, Yana Poplavskaya“. Samotná herečka byla oceněna státní cenou SSSR za nejlepší dětskou roli a stala se jednou z nejmladších příjemců této ceny. Postava Zvedocheta byla speciálně vynalezena pro Evgeny Evstigneeva. Když herec viděl „Dobrodružství Pinocchia“, zavolal samotného Nechaeva.
“Lenya! Jsem připraven za vás zahrát jakoukoli myš!”
„O Červené Karkulce“, 1977
Foto: Ještě z filmu
– přiznal. Musel jsem do scénáře přidat další postavu. Yana Poplavskaya připomněla, že atmosféra na scéně byla velmi teplá. Mistři kinematografie si nepotrpěli na slávu a ke svým mladým kolegům se chovali vlídně. Rolan Bykov, který hrál Lovce, znervózněl, když viděl, jak natáčeli scénu, kdy Karkulku zachytí déšť. Dítě bylo polito studenou vodou z jezera, herec to nevydržel a rozběhl se k ní. V důsledku toho oba onemocněli zápalem plic. Později chtěl Bykov natočit Poplavskou ve filmu „Strašák“, ale když uviděl hodně dospělou dívku, byl velmi rozrušený: „Ach můj bože! proč jsi vyrostl? Ale dívka se okamžitě nedostala s Vladimírem Basovem, který hrál Thin Wolf. Herec v té době trpěl hroznou závislostí na alkoholu. Filmový štáb se musel ujistit, že v záběru nevypadá opilý. Ne vždy to ale vyšlo. Basov byl sice takový mistr svého řemesla, že ani alkohol mu nezabránil v naprosto bravurním provedení své role. Jednoho dne Poplavskaja prohlásila, že už si nebude hrát „s tímto opilcem“. Naštěstí se konflikt velmi rychle vyřešil.
„O Červené Karkulce“, 1977
Foto: Ještě z filmu
Zápal plic a alkohol na place
Ale spravedlivě poznamenáváme, že to nebyl jen Basov, kdo pil. Při natáčení Lovecké písně Bykov navrhl režisérovi: „Nech mě projít stěnou deště. Bude to velkolepé!” A film se natáčel v říjnu – v mrazu, a museli jsme strávit pět nebo šest záběrů. Bykov se čas od času nechal zahřát alkoholem a závěrečné záběry předváděl už opilý. Některé děti se na place chovaly profesionálněji než mnozí uznávaní herci. Takže 4letá Inna Stepanova, která hrála Capricious Child, zaujala Rinu Zelenaya. Potěšilo ji, jak dívka bez pochyby dodržovala všechny pokyny režiséra a dokonce jezdila na koni bez doprovodu. Po natáčení tří filmů Stepanova přestala hrát. Nyní žije v Jeruzalémě a slouží jako poradkyně ministra cestovního ruchu.
„O Červené Karkulce“, 1977
Foto: Ještě z filmu
Natáčení se neobešlo bez vážných problémů. V jedné scéně Červená Karkulka a Dítě sbírají kapky rosy, aby vlky uspali. Speciálně za tímto účelem konstruktéři zaseli celé pole máku a začali čekat. Po uplynutí stanovené doby ale nic nevyklíčilo – semena prostě zmizela. Na železnici poblíž Kaliningradu, v zahradě poblíž budky pochůzkářů, bylo nalezeno několik metrů čtverečních posetých těmito květinami. Tam se nakonec vše natáčelo.
Dlouho také pátrali po Červené karkulce. Bylo potřeba sytě barevná rouška, ale v obchodech v SSSR to s textilem nebylo tak dobré jako nyní. Jak řekla kostýmní výtvarnice Lyudmila Gorokhova, byl nalezen italský kabát dokonalého odstínu. Byl rozřezán a sešit do tří klobouků.
„O Červené Karkulce“, 1977
Foto: Ještě z filmu
Kostýmy pro Bykova, Basova a další metropolitní herce musely být vyrobeny bez předběžného přizpůsobení. Umělci byli velmi zaneprázdněni a nemohli do Minsku přijet předem. Rozměry jsme zjišťovali telefonicky. Kostymérky se ale ukázaly jako mistři svého řemesla – vše nakonec perfektně sedělo. S výjimkou oděvu Rolana Bykova. Vyzkoušel si oblek a hned ho běžel porovnat s oblečením Vladimíra Basova. A s lítostí zjistil, že má na botách ostruhy, ale ne, a urazil se.
“Ale bylo to v lese ve Smolevichi a tady jsme nemohli získat žádné další ostruhy.” Musel jsem rychle zabalit auto do Minsku,“
– řekla Gorochová. Výsledkem je, že ve filmu mají jak Lovec, tak Hubený vlk ostruhy. Pravda, upřímně řečeno, nejsou tam téměř vidět. Outfity byly tak krásné, že si je mnoho herců odneslo domů.
„O Červené Karkulce“, 1977
Foto: Ještě z filmu
Věčná hudba
Hudbu k filmu napsali Yuliy Kim a Alexey Rybnikov a písně zahráli jak samotní herci, tak profesionální zpěváci. Takže Zhanna Rozhdestvenskaya byla pozvána, aby hrála roli She-Wolf (Galina Volchek). Na nahrávání vzala svou 8letou dceru Olyu, která, jak se později ukázalo, také úžasně zpívá. “Toto není lidský hlas, takhle zpívají andělé!” zvolal skladatel a dal jí slavnou píseň o “krokodýlech-hroších.” Sama Poplavskaya zpívala pouze jednu píseň – poblíž studny. Film byl propuštěn v roce 1977 a zopakoval úspěch The Adventures of Pinocchio. Jako puzzle se v něm všechno sešlo – původní scénář, skvělé písničky i talentované herecké výkony.
