Unikátní operace trvala osm hodin.
Foto od UMMS.
Chirurgové z University of Maryland School of Medicine úspěšně transplantovali srdce geneticky modifikovaného prasete člověku. K dnešnímu dni nevykazuje tělo pacienta žádné známky odmítnutí dárcovského orgánu a lékaři jsou optimističtí ohledně vyhlídek této průlomové techniky.
Poprvé v historii lékaři úspěšně transplantovali geneticky upravené prasečí srdce živému pacientovi.
V tuto chvíli je pacient pod dohledem specialistů z University of Maryland Medical School (UMMS), kteří operaci provedli.
Od transplantace uběhly tři dny a lékaři zatím nenašli žádné známky odmítnutí dárcovského srdce.
Tento pozoruhodný lékařský průlom byl dosažen díky novým technologiím úpravy genomu. Technika CRISPR umožnila vypěstovat u prasat orgány, které nejsou lidským imunitním systémem vnímány jako cizí.
V tomto případě srdce dárce pocházelo ze zvířete, které mělo ve svém genomu provedeno asi 10 specifických genetických modifikací, aby se snížila pravděpodobnost odmítnutí lidským imunitním systémem.
57letý muž s nevyléčitelnou srdeční chorobou jménem David Bennett dostal jedinečnou šanci na druhý život.
Jeho stav byl příliš vážný na to, aby se kvalifikoval pro konvenční transplantaci srdce, což může vést k odmítnutí orgánu. Takže jako poslední možnost byla Bennettovi nabídnuta experimentální léčba.
Po dlouhém zvažování americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) povolil operaci podle ustanovení umožňujícího experimentální léčbu pacientů, kteří mají život ohrožující stav.
Lékaři zdůrazňují, že úspěšná transplantace prasečího srdce se pro ně stala zdrojem životně důležitých vědeckých informací. Pomůže lékařské komunitě zlepšit tuto metodu, která by v budoucnu mohla potenciálně zachránit tisíce životů.
Dodejme, že od objevu techniky úpravy genu CRISPR, ke kterému došlo před více než 10 lety, se vědci snažili vytvořit geneticky modifikovaná prasata, která by sloužila jako „továrna“ orgánů vhodných k transplantaci lidem.
Prasata jsou považována za nejslibnější dárce orgánů pro lidi, protože jejich orgány mají správnou velikost pro lidi a jejich genom je kupodivu dost podobný lidskému.
Samozřejmě, že nejbližší genetickí „příbuzní“ lidí jsou ve skutečnosti primáti, ale jako dárci orgánů nejsou z ekonomického a etického hlediska zcela vhodní. Chov primátů je neúměrně drahý a jejich zabíjení aktivisté za práva zvířat odsuzují.
Prasata se přitom už masově chovají na porážku na maso a málokdo je proti jejich využití v lékařství.
Po několika úspěšných předklinických zkouškách transplantace geneticky modifikovaných prasečích orgánů paviánům byly v loňském roce provedeny dva přelomové experimenty ke studiu reakce lidského imunitního systému na prasečí orgány.
Dříve výzkumníci z New York University Langone provedli dvě transplantace „funkčně mrtvým“ pacientům, kteří byli několik dní na mechanické ventilaci. To znamená, že mozek těchto lidí byl již mrtvý a umělé udržování funkce jejich srdce a plic vytvořilo pouze zdání života.
V obou případech byla nedávno zemřelým jedincům transplantována geneticky modifikovaná prasečí ledvina. Několik dní byli sledováni na známky imunitního odmítnutí.
Po úspěšném dokončení těchto dvou experimentů lékařům zbývalo jen získat zelenou od FDA k transplantaci srdce zvířete živému pacientovi.
Bartley Griffith, chirurg UMMS, který provedl historickou operaci, je opatrně optimistický, pokud jde o vyhlídky svého pacienta.
Do tří dnů po zákroku nebyl orgán imunitním systémem pacienta odmítnut, ale na definitivní závěr o jeho stavu je příliš brzy.
„Byla to průlomová operace, která nás posunula o krok blíže k vyřešení krize nedostatku orgánů,“ říká Griffith. – Není dostatek dárcovských lidských srdcí, abychom je poskytli všem potenciálním příjemcům.
“Postupujeme opatrně, ale jsme také optimističtí, že tato světově první operace poskytne pacientům novou naději do budoucna.”
Je jasné, že Bennettův stav bude v následujících dnech a týdnech bedlivě sledován. Ostatně vědce zajímají dlouhodobé důsledky tohoto odvážného kroku, který otevírá nový milník v medicíně.
Již dříve jsme psali, že geneticky modifikované prasečí orgány se budou používat k léčbě kojenců s vývojovými vadami.
Mluvili jsme také o tom, kdy bylo poprvé možné živé srdce na tři dny zmrazit a úspěšně přivést zpět k životu. Také jsme informovali o první úspěšné transplantaci penisu a šourku na světě.
Další novinky ze světa vědy a medicíny najdete v sekcích „Věda“ a „Medicína“ na mediální platformě „Sledujeme“.
