Při hodnocení naší schopnosti urychlit proces zlepšování a zvýšit efektivitu výroby se snažíme nahlédnout do nejnovějších organizačních forem a metod používaných pro tyto účely v průmyslových podnicích ve Spojených státech amerických a dalších předních zemích světa. Největší zájem je pro nás proces vývoje a implementace různých typů strategií rozvoje výroby ve firmách, které mají své vlastní charakteristiky v každé fázi jejího zdokonalování. V souvislosti se zintenzivněním konkurence na globálním trhu mezi průmyslovými společnostmi ve Spojených státech amerických a dalších zemích v oblasti prodeje vyrobených výrobků je třeba rozvíjet strategii zaměřenou na zvýšení konkurenceschopnosti vyrobeného zboží, včetně kvality a ceny, zajišťující co největší spokojenost poptávky zákazníků je stále důležitější. Zlepšení těchto ukazatelů je zajištěno rozšiřováním a prohlubováním vědeckého výzkumu prováděného v rámci divize výzkumu a vývoje vytvořené ve společnosti a urychlenou implementací získaných výsledků do výroby. Hlavní pozornost zaměstnanců této divize se soustřeďuje na zlepšování kvalitativních vlastností vyráběných výrobků a vývoj nových vzorků v souladu s dynamikou poptávky při současném snižování cen snižováním výrobních nákladů na základě maximálního využívání stále produktivnějších výrobních prostředků. a aplikované technologické postupy. Aktivní propojená práce vědeckých a výrobních oddělení, prostoupená intenzivně se rozvíjejícími inovačními aktivitami, je základem zvyšování efektivity výroby.
Tento nejdůležitější univerzální ekonomický ukazatel, odrážející objem a kvalitu vyrobených výrobků za jednotku času – hodinu, pracovní den se stanovenou dobou trvání, týden, měsíc atd., nám umožňuje stanovit dosahovanou efektivitu výrobních činností. na mikro a makro úrovni. Na mikroúrovni umožňuje měřit produktivitu použité práce a míru využití výrobního zařízení na každém pracovišti, místě výroby, dílně, závodu i v průmyslovém podniku jako celku. Umožňuje zejména zjistit schopnost manažerů průmyslových podniků zajistit zdokonalování výrobků v souladu se změnami spotřebitelské poptávky s přihlédnutím k jejich přáním ohledně jejího dalšího zlepšování při současném snižování jejích nákladů.
Nejdůležitějším úkolem manažerů firem je určovat strategický směr rozvoje jejich výroby, což jim umožňuje předvídat potřebu vybavit každý podnik stále produktivnějším výrobním zařízením ve vztahu k využívání nejmodernějších technologických postupů. Neméně důležité je urychlené zvyšování obchodní kvalifikace všech účastníků výrobního týmu podniku a společnosti jako celku se systematickým shromažďováním potřebných znalostí pracovníky, specialisty a manažery všech úrovní pro úplnější využití dostupné výrobní prostředky a jejich další zdokonalování.
Neméně důležitým úkolem pro vrcholový management podniků je rozvoj výroby založený na zintenzivnění inovačních aktivit a prohlubování vědeckého výzkumu ve speciálním útvaru vytvořeném k tomuto účelu, obsazeném kvalifikovanými vědci a specialisty. Úkolem divize je nacházet příležitosti ke zvýšení efektivity výroby, zajištění převahy nad konkurencí, což jí umožní posílit její pozici na odbytovém trhu. Identifikované příležitosti jsou pak realizovány aktivní prací celého výrobního týmu podniku a průmyslového podniku jako celku. S rostoucí efektivitou výroby se zvyšuje zisková marže, což rozšiřuje možnosti společnosti pro další technický rozvoj a zlepšování výroby. V podmínkách rostoucí konkurence na domácím i zahraničním trhu vzniká objektivní potřeba řídit proces zvyšování efektivity výroby. Jinými slovy, efektivita výroby se stává předmětem řízení.
Na makroúrovni nám ukazatel efektivnosti výroby umožňuje určit ekonomickou efektivitu fungování konkrétních odvětví. Pomocí tohoto ukazatele je možné porovnat úroveň konkurenceschopnosti výrobků vyráběných v průmyslu na domácím a zahraničním trhu a následně i možnosti jejich prodeje. Ukazatel nám umožňuje určit úroveň efektivnosti nejen jednotlivých odvětví, ale i celé průmyslové výroby v zemi jako celku pro srovnání s ostatními zeměmi. Tento ukazatel se používá zejména v Anglii a dalších předních západních zemích k určení stávajícího rozdílu se Spojenými státy a vypracování požadovaných opatření ke snížení tohoto rozdílu. Převaha amerických průmyslových společností z hlediska tempa růstu efektivnosti výroby nad západoevropskými a dalšími zeměmi jim vytváří příznivé podmínky pro aktivní rozvoj procesu globalizace výroby a prodeje. Díky tomu tyto společnosti zajišťují příliv vysokých zisků přispívajících k dalšímu zvýšení efektivity jejich výroby, a tím i ke zvýšení daňových příjmů do státní pokladny, rozšiřující finanční možnosti státu.
Při dosaženém vysokém stupni rozvoje vědy a techniky je hlavním ukazatelem potenciálních schopností každého státu tempo růstu efektivnosti výroby. Proto je státem podporována aktivní práce amerických průmyslových společností na identifikaci stále nových příležitostí k urychlení technického rozvoje a zvýšení efektivity výroby. Poskytuje významné finanční prostředky univerzitním a vládním laboratořím a vytváří jim příznivé podmínky pro aktivní spolupráci s průmyslovými podniky na výzkumu a vývoji za účelem řešení kritických technických problémů, které přispívají ke zvýšení efektivity výroby. Ukazuje se, že tempo růstu efektivnosti výroby je v současné době do značné míry závislé na navýšení finančních prostředků vyčleněných státem na rozšiřování a prohlubování vědeckého výzkumu, což umožňuje identifikovat nové perspektivní oblasti vývoje a zvyšovat efektivitu výroby. Rostoucí aktivita amerických průmyslových společností při zvyšování konkurenceschopnosti jejich výrobků začala vyvolávat určité obavy mezi vládnoucími a průmyslovými kruhy předních evropských a dalších zemí. Příliv amerického zboží začal omezovat prodej jejich produktů. Bylo potřeba poskytnout jim pomoc vládních organizací v těchto zemích při rozvoji specifických oblastí vědeckého výzkumu jako základu pro zlepšení výroby. Zesílení konkurence na globálním trhu mezi jednotlivými společnostmi postupně nabývalo podoby konkurence mezi Spojenými státy a dalšími zeměmi. Vznikl nový koncept „konkurenceschopnosti státu“. Začala odrážet činnost vládních organizací kterékoli industrializované země ve finanční a jiné podpoře urychleného rozvoje vědeckého výzkumu, který pomáhá zlepšovat efektivitu výroby v průmyslových podnicích. S příchodem tohoto konceptu, odrážejícího ekonomické možnosti každé země, byla v zahraničním tisku zveřejněna tabulka zahrnující 60 států udávající jejich místo z hlediska úrovně dosažené konkurenceschopnosti. První místo je pevně obsazeno USA. Pak přichází Singapur, kde je zrychlené zlepšování výroby do značné míry dáno aktivitou nadnárodních společností působících na jeho území. Následují Kanada a Austrálie. Německo z okupace v roce 2000 13. místo se posunulo do roku 2004. do 21. místa, Anglie – od 15. do 22., Francie – od 22. do 30., Itálie – od 32. do 51. místa. Tabulka umožňuje vidět nejen místo, které v ní zaujímají různé státy, ale také aktivitu každého z nich při zvyšování jejich konkurenceschopnosti. V tabulce je i Rusko, které se za sledované období posunulo ze 47. na 50. místo. Navzdory nízkému hodnocení text připojený k tabulce naznačuje významné potenciální příležitosti naší země. Zejména je zdůrazněno, že území Ruska je 1,8krát větší než území Spojených států. Naše přírodní zdroje jsou největší na světě. Pracovní síla je 72 milionů lidí.
Významné místo v přiloženém textu je věnováno úvahám o stavu americké ekonomiky, která je vysoce konkurenceschopná, v kombinaci s vysokým obchodním deficitem země, který v roce 2004 dosáhl 581,6 miliard USD. Proces globalizace výroby a prodeje se zintenzivňuje, což do jisté míry odráží aspirace amerických společností poskytnout přístup k levnější pracovní síle ve srovnání se Spojenými státy a tím snížit výrobní náklady. Využití vysoce efektivních organizačních forem řízení rozvoje výroby vyvinutých v USA v kombinaci s neustálým zdokonalováním vyráběných produktů s využitím stále efektivnějších výrobních prostředků a technologických postupů zajišťuje zvýšení konkurenceschopnosti vyráběných produktů. Díky rozvoji výroby mimo svou zemi mají americké společnosti možnost vyrábět levnější produkty, po kterých je ve Spojených státech a dalších zemích velká poptávka. Jeho rostoucí dovoz do země odráží růst obchodního deficitu USA, který nadhodnocuje jeho skutečný stav.
Ekonomický vývoj pozorovaný ve Spojených státech je podle zahraničních expertů zajištěn zrychleným technickým zlepšením výroby a zvýšením její efektivity. Příznivé výrobní prostředí vytvořené v zemi se stává „magnetem“ pro přitahování globálního kapitálu. Příliv cizích finančních zdrojů vytváří podmínky pro nákup levnějších zahraničních materiálů, nástrojů, přístrojů apod., což snižuje náklady na výrobu finálního produktu. Západní Evropa a Japonsko se potýkají s problémy v důsledku relativně pomalého hospodářského růstu a stárnutí populace. Mezitím se ve Spojených státech investují značné finanční prostředky do zlepšení vzdělávacího systému a rozvoje vědeckého výzkumu s cílem urychlit technický rozvoj a zvýšit efektivitu výroby. Rostoucí ekonomický potenciál Spojených států přitahuje pozornost zahraničních investorů. Podle ministerstva financí USA z 18. ledna 2005 zahraniční investoři nakoupili dlouhodobé akcie amerických společností v hodnotě 2004 miliard USD jen v listopadu 72. Současně oficiální zahraniční organizace nakoupily podobné akcie v hodnotě 28 miliard USD. nakoupené akcie činily 100 miliard USD. K pokrytí obchodního deficitu odhaleného statistikami je zapotřebí pouze 60 miliard USD V amerických vládních organizacích převládá názor, že nejlepším způsobem, jak překonat oficiálně registrovaný obchodní deficit, je zvýšit efektivitu výroby, která přitahuje zahraniční investoři.
Složitější situace nastává s rostoucím deficitem státního rozpočtu USA. Když se k moci dostala administrativa prezidenta Bushe ml. byl vykázán přebytek státního rozpočtu ve výši 1,4 % hrubého domácího produktu. Ale již v roce 2003 se ocitla s deficitem 3,6 % HDP. Zhoršení stavu státního rozpočtu je vysvětleno určitým snížením daní, zejména z dividend, a především zvýšenými vojenskými výdaji a poněkud sníženou podnikatelskou aktivitou. To je patrné ze zvýšeného celkového objemu státních dluhopisů a cenných papírů ministerstva financí a dalších vládních organizací USA, soustředěných ve vládních organizacích a soukromých společnostech jiných zemí. Jejich celkový objem přesáhl 1000 miliard dolarů.Do USA navíc došlo k určitému přílivu kapitálu od zahraničních investorů. Největšími zahraničními věřiteli Spojených států, jak známo, jsou Čína a Tchaj-wan, které nashromáždily své úspory především v důsledku aktivního prodeje svého zboží ve Spojených státech. Stále více si však uvědomují nesmyslnost držet je v zemi s postupně se znehodnocující měnou a relativně nízkým úrokem za poskytnutý úvěr. Některé zahraniční společnosti se domnívají, že mírné oslabení dolaru jim vytváří příznivé podmínky pro přímé investice a získávání podniků a průmyslových společností ve Spojených státech. Americké ministerstvo financí a Federální rezervní systém se navíc domnívají, že nižší dolar může přispět k hospodářskému rozvoji země.
Navzdory ekonomickým potížím v mnoha zemích světa se v posledních letech zřetelně projevuje zvyšující se obecný trend ke zvyšování ekonomické efektivity výroby, zejména ve strojírenských podnicích průmyslových podniků, které je dosahováno na základě jejich urychlení technického zdokonalování. Zvyšování efektivity strojírenských podniků, které produkují stále větší objem vylepšených výrobků, je spojeno se snižováním velikosti pracovní síly.
Hlavním faktorem zrychleného technického rozvoje a zvýšení efektivity výroby ve strojírenství je růst automatizace a zavádění pokročilejších technologických postupů. V souvislosti s rozvíjející se globalizací výroby se rozšiřují přímé investice amerických firem do výstavby podniků v jiných zemích, zejména rozvojových. Použití stále pokročilejších zařízení v kombinaci s levnou pracovní silou poskytuje vysoký ekonomický efekt. Toho využívají i další vysoce rozvinuté země vytvářením technologicky vysoce účinných výrobních zařízení v rozvojových zemích. Exportéři nejnovějších strojírenských závodů, které se staly v rozvojových zemích velmi žádaným ziskovým produktem, dostávají za jejich prodej vysoké příjmy. Dovozci nákupem takových podniků zase poskytují značné zisky díky dosažené vysoké efektivitě výroby. Tok high-tech průmyslu ze Spojených států a dalších vysoce rozvinutých zemí do rozvojových zemí se stále více rozšiřuje. Tento trend, stejně jako zákon přeplněných plavidel, odráží globální proces vyvíjející se ve světě, jehož tempo se bude zvyšovat. Jeho aktivace přispěje k dalšímu zvýšení efektivity výroby na dodávaných závodech díky jejich zdokonalování dodavatelskými firmami.
Vládní organizace USA, které mají zájem o rozvoj a zefektivnění výrobních činností ve strojírenských podnicích amerických společností, zvýší finanční investice do rozvoje potřebného vědeckého výzkumu a poskytnou dostatek příležitostí pro práci ve vládních a akademických výzkumných laboratořích za účelem zdokonalování vyráběných produktů, včetně designu. všech produktivnějších strojírenských závodů a jejich výstavby v jiných zemích.
Hovoříme o rozvoji globálního procesu „transfuze“ high-tech průmyslu z vysoce rozvinutých zemí do méně rozvinutých. Efektivita výroby v posledně jmenovaném se bude postupně zvyšovat. Již nyní lze hovořit o rozvíjejícím se procesu „transfuze“ potenciálních příležitostí pro zvýšení efektivity výroby. Nárůst tohoto ukazatele v rozvojových zemích vytváří zdání jejich nově vznikajícího přístupu k vysoce rozvinutým zemím. Průmyslové podniky ve Spojených státech amerických, které jsou největším světovým exportérem high-tech průmyslu, a v dalších vysoce rozvinutých zemích, zejména v Německu, však zintenzivňují své aktivity ve vývoji a vytváření stále pokročilejších výrobních zařízení. Příkladem je rozšiřování a prohlubování vědeckého výzkumu v oblasti nanotechnologií, kde se otevírají široké vyhlídky na kvalitativní zlepšení výroby na nové vědecké bázi. Vznikající výrobní materiály obdařené speciálními vlastnostmi přispívají k vytváření pokročilejších produktů, které jsou na světovém trhu velmi žádané. Existuje přání Spojených států, stejně jako Německa, získat dominantní postavení na trhu s nanoprodukty, včetně vytváření nových materiálů a vysoce účinných zařízení pro přeměnu sluneční energie na elektrickou energii.
V rozvíjejícím se globálním procesu zrychlování technického rozvoje a zvyšování efektivity výroby zaujímají přední místo Spojené státy americké, kde je aktivní rozvoj vědeckého výzkumu v předních oblastech z velké části zajištěn finanční podporou státu. Tyto možnosti jsou však dány stavem státního rozpočtu, který se i přes jeho rostoucí velikost vždy ukazuje jako omezený. Zahraniční tisk už nyní spekuluje o možném průlomu ve vědeckém výzkumu v předních zemích západní Evropy a Asie, který přispěje k výraznému zvýšení efektivity výroby. Rusko, které má obrovské přírodní zdroje, vědecký personál a vysoce kvalifikované odborníky, je považováno za důležitého potenciálního účastníka tohoto procesu. Nevylučují, že u nás mohou uzrát podmínky pro takový průlom, jako se stalo při vývoji jaderných zbraní a průzkumu vesmíru.
A skutečně, čas na to přišel. Projev prezidenta Vladimira Putina k Federálnímu shromáždění dne 26. dubna 2007 upozornil na naléhavou potřebu vytvořit v naší zemi „vědecký a technický potenciál odpovídající moderním výzvám globálního technologického rozvoje“. Zvláště zdůraznil „potřebu vytvořit efektivní systém výzkumu a vývoje v oblasti nanotechnologií založený na atomovém a molekulárním designu“.
Tato kniha zkoumá hlavní strategické směry pro urychlené technické zlepšení a zvýšení efektivity výroby v amerických průmyslových podnicích na základě aktivního vědeckého výzkumu. Při zvažování nasbíraných zkušeností je zvláštní pozornost věnována studiu používaných organizačních forem a metod řízení této práce, zajišťujících vysoké konečné výsledky.
Materiály uvedené v knize jsou čerpány z amerických vědeckých časopisů, odrážejících vývoj nejnovějších trendů technického myšlení ve Spojených státech. Jejich zohlednění může pomoci našim vědcům a pracovníkům v průmyslu lépe identifikovat oblasti pro urychlený technický rozvoj a zvýšení efektivity výroby v našich podnicích. Seznámení s výše uvedenými materiály může přispět k jasnějšímu pochopení moderní role státu při urychlení rozvoje výroby, která je základem pro řešení ekonomických a sociálních problémů, které pomáhají zlepšovat životní úroveň naší populace.
Ekonomická efektivnost podniku
Optimální řízení podniku zahrnuje dosažení daného cíle jeho rozvoje s největší efektivitou za daných podmínek.
Při zvažování problematiky ekonomické efektivnosti výroby je nutné mít na paměti, že efekt a efektivita nejsou stejné pojmy. Efekt – to je důsledek, výsledek určitých událostí. Bez ohledu na to, jak důležitý je produkční efekt, jeho výsledek sám o sobě dostatečně necharakterizuje výrobní činnost, neboť neukazuje, za jakou cenu zdrojů (nákladů) byla získána.
Ekonomická efektivita výroba charakterizuje vztah mezi ekonomick efekt na cenu, způsobující tento efekt. Jinými slovy, úroveň ekonomické efektivity dává představu o nákladech, s nimiž je ekonomického efektu dosaženo. Ekonomická účinnost činnost podniku je výnos ve formě příjmů z různých zdrojů podniku, který je určen poměrem příjmů k výdajům na zdroje. Existují dva typy ekonomické efektivnosti podniků: způsob rozdělování disponibilních zdrojů a způsob využití zdrojů v každé konkrétní ekonomické činnosti.
Ekonomická efektivnost výroby může být zjišťována na různých úrovních: celostátní, odvětvové, na podnikové a vnitropodnikové divizi, na úrovni druhu činnosti v podniku a jednotlivých akcí. Vidíme tedy, že existuje víceúrovňový přístup ke kritériím účinnosti nebo dualita kritérií účinnosti. Je třeba chápat, že efektivita na úrovni podniku zohledňuje pouze efekty projevující se na úrovni podniku – dochází ke skrytému meziodvětvovému přerozdělování hodnoty nově vytvořené v zemědělství prostřednictvím podhodnocení cen zemědělských produktů a nadhodnocení cen dodávaných výrobních prostředků do zemědělství, podhodnocení mezd pracovníků zemědělských podniků atd. .d. Veškerá hodnota nově vytvořená v podnicích se neobjevuje na jejich úrovni a zisk, který dostávají, zohledňuje pouze tuto část.
Ekonomická efektivnost výroby v podnicích se utváří pod vlivem mnoha různorodých faktorů, které nepůsobí izolovaně, ve své čisté podobě, ale jsou na sobě úzce závislé. V dobře fungující tržní ekonomice jsou produkty vyráběny s nejnižšími možnými náklady a jejich distribuce probíhá v souladu s požadavky trhu – to usnadňuje konkurence. Náklady výrobce na trhu se transformují do ceny jeho produktu a on se snaží prodat svůj produkt za maximální cenu. Na druhou stranu se spotřebitel také snaží nakupovat tolik produktů, kolik potřebuje k uspokojení svých potřeb, a nic víc, utrácet co nejméně peněz.
Je to dáno tím, že na trhu všechny jeho subjekty jednají inteligentně, a to určuje podstatu tržní ekonomiky. Aby byla výroba zboží efektivní, je nutné zajistit nejen minimum nákladů, ale také výrobu zboží v takových sestavách, které splňují přání lidí za ně zaplatit.
Existují různé přístupy k hodnocení efektivity podniku:
- — zdroj (srovnání hotových výrobků s množstvím vynaložených výrobních faktorů, vyjádřeno v kategorii produktivity). S tímto přístupem vzniká problém měření návratnosti heterogenních zdrojů;
- — čistý peněžní tok (NCF) je jedním z nejdůležitějších ukazatelů finanční výkonnosti. NPV = čistý zisk ± změna pracovního kapitálu + odpisy ± změna dlouhodobého dluhu – kapitálové investice;
- – volný peněžní tok – peněžní tok reprezentovaný částkou mezního příjmu podniku očištěného o fixní náklady na jeho údržbu;
- – moderní: obchodní efektivnost je výše příjmů generovaných obchodními procesy podniku minus náklady nutné na jejich realizaci, nebo efektivita je efektivnost jednání zaměstnanců, které určují budoucí finanční výsledky vyjádřené v peněžních tocích. Ne vždy však lidé pracují efektivně (Teorie X-efektivita). Zvyšování hodnoty podniku prostřednictvím zvyšování jeho kapitalizace je základním kritériem pro efektivitu podniků.
Objektivní hodnocení efektivnosti podnikových činností má výjimečně velký význam, protože charakterizuje úspěšnost řízení podniku, utváří jeho image, podporuje přístup na kapitálové trhy a odůvodňuje proveditelnost investic. V těchto podmínkách je hlavním úkolem schopnost managementu zhodnotit potenciál podniku a určit způsoby, jak jej maximálně efektivně realizovat. Podnikový potenciál chápán jako soubor zdrojů a schopností podniku, které určují očekávané charakteristiky jeho rozvoje při různých důsledcích změn vnějšího prostředí, nebo jako soubor schopností podniku, jejichž implementace podmiňuje jeho rozvoj.
