Pro krmení drůbeže se používají především tři druhy krmení: suché, mokré a kombinované. Nejslibnějším a nejpřijatelnějším typem krmení ve všech specializovaných chovech je suché krmení s použitím kompletního krmiva. To umožňuje zvýšit využití živin a snížit náklady na krmivo na jednotku produkce. Kompletní krmiva jsou připravována na základě speciálních receptur, z obilných krmiv, krmiv živočišného původu, technických odpadů s přídavkem premixů, BVMD. Všechny složky jsou rozdrceny (pokud je to nutné), důkladně smíchány dohromady v určitém poměru a někdy granulovány (nejlépe).
Při mokrém způsobu krmení se drcené obilné krmivo zvlhčuje vodou, odstředěným mlékem, masovým vývarem nebo mokrými složkami stravy (mleté maso, drcené šťavnaté krmivo). Mokré krmné směsi se připravují přímo na farmách před krmením. U kombinovaného typu krmení, který je na farmách stále rozšířen, se používají suché obilné směsi, směsné krmivo a mokrá kaše (mrkev, řepa, směsná siláž, pekařské droždí atd.). Pták dostává suchou potravu bez omezení kdykoli a mokrou kaši rozdává 2-3krát denně. Před krmením se krmivo obilí rozdrtí. U dospělých ptáků je zrno rozdrceno na hrubé částice (3 mm), pro mladé ptáky – 1-2 mm. Jemnější mletí se konzumují méně snadno. Stupeň mletí šťavnatého a zeleného krmiva pro mladá zvířata a kuřata je 2,5 mm, pro kachny, krůty a husy – 5-10 mm. Ze všech druhů hospodářských zvířat jsou nosnice nejintenzivnějšími producenty kompletních bílkovin. Na 1 kg hmotnosti může kuře s roční produkcí vajec 260 vajec vyprodukovat asi 875 g nejúplnější potravinové bílkoviny a kráva s roční dojivostí 5000 kg – pouze 275 g. Energetická potřeba nosnic spočívá v potřebě zachování života, růstu (u mladých kuřat), tvorbě vajec, ukládání tuku.
U mladých kuřat by měla být koncentrace energie ve 100 g krmiva 1,05 MJ a 13,5-14 % hrubých bílkovin. Měsíc po přemístění mladých kuřat (kuřat) do hlavního hejna (přemístění po 150 dnech) jsou přemístěna do stravy dospělých kuřat v prvním období produkce vajec (17 % hrubých bílkovin a 1,14 % metabolizovatelné energie). V 10-11 měsících růst těla prakticky končí a úroveň krmení je snížena na 1,13 MJ a 14% bílkovin. Do 420.-430. dne života dochází u kuřat ke změně metabolismu a dochází k aktivnímu ukládání vnitřního (zejména v játrech) a podkožního tuku v těle. Proto je úroveň jejich krmení snížena na hodnoty odpovídající projevu produktivity, která existuje ve stádě. Vysokokalorické diety, zejména při chovu v klecích, často způsobují poruchy energetického metabolismu – tukovou degeneraci jater, která se v praxi projevuje snížením hmotnosti vajec a následně prudkým poklesem produkce vajec. K prevenci tohoto jevu je nutné přísně kontrolovat EPO, doporučuje se omezit krmení, pravidelně předepisovat hladovky a zařazovat lipotropní přísady: syntetický methionin (0,05-0,07 % hm.), cholinchlorid (1 kg na 1 tunu) , vitamín B12 (12 mg na 1 t). Po trvalém poklesu produkce vajec v celém hejnu jsou kuřata převedena na dietu se sníženou nutriční hodnotou (1,05-1,09 MJ OE a 14-15 %) hrubých bílkovin. Při chovu nosnic v klecích se nedoporučuje používat granulované krmivo, protože to může vést k obezitě. Krmivo je vhodné používat ve formě drobků nebo sypané formě.
Průměrná spotřeba krmiva u klecových nosnic je 100-115 g denně. Při venkovním chovu je vhodné používat krmivo ve formě granulí nebo drobků, jejichž spotřeba za den je cca 120 g. Základ kompletního krmiva pro kuřata a další zemědělské produkty. ptáci tvoří obilná zrna bohatá na energii a chudá na bílkoviny (50–70 %). Maximální příkon může být: kukuřice, pšenice – 60-70%, ječmen, oves, čirok, proso – 30-40%, ječmen a oves bez fólií – 50-60%. Zrna luštěnin se přidávají omezeně kvůli inhibitorům trávicích enzymů, které obsahují. Hrách – 7–15 %, fazole – 5–10 %, lupina bez alkaloidů – 3–7 %. Jako zdroje bílkovin lze použít koláč a moučku, pro zvýšení energetické koncentrace ve stravě lze využít živočišné a rostlinné tuky, fosfatidy (odpad z výroby rostlinných olejů).
