Narvalové v jižní části souostroví Země Františka Josefa.
Projektová kancelář Narwhal (CC BY-SA 4.0)
Představte si obrovského delfína o velikosti SUV, kterému z nosu trčí obrovský kel. Tak vypadá ten, kterému se říká mořský jednorožec.
Věříte na jednorožce? V chladných vodách Severního ledového oceánu žije vzácný mořský živočich s dlouhým rohem – narval. Je jediný na světě.
Půl tuny tuku na zahřátí
Narvalové jsou obrovské: délka jejich těla dosahuje 4,5 metru, jejich hmotnost je jeden a půl tuny a třetina z toho je v tukové vrstvě. A tohle ho vůbec netrápí. Narvalové žijí v Severním ledovém oceánu mezi arktickým ledem a k zahřátí potřebují tuk.
Zubní roh
Charakteristickým rysem narvalů je jejich dlouhý roh (ačkoli jej mají pouze samci). Tato zvířata nemají spodní zuby a pouze dva horní a z jednoho z nich se nakonec vyvine tento kel. Někdy dorůstá délky až 3 metrů.
Tento roh je velmi silný a pružný, ale pokud se zlomí, pokryje se něčím jako kostní tkání, aby chránila nervová zakončení. Ano, na klu jsou nervová zakončení!
K čemu to je? Zde se názory vědců dělí. Někteří vědci se domnívají, že narwhal potřebuje roh, aby se chránil před nepřáteli, jiní – aby prorazili silnou vrstvu ledu v oceánu a další – že pomocí nervových zakončení narvalové určují teplotu vody.
A samozřejmě roh pomáhá přilákat ženu – možná to všechno začalo.
Jediný svého druhu
Gazprom Neft (CC BY-SA 4.0)
Narvalové patří do rodiny savců Narwhalidae z řádu kytovců. Jiní zástupci této rodiny prostě neexistují. Jeho název zřejmě pochází z islandských slov nar – mrtvola a hval – velryba. Zní to trochu děsivě, ale je to všechno o jeho specifické barvě pleti: světle šedá s tmavými skvrnami.
Vědci však v roce 1990 našli křížence narvala a velryby belugy.
Má svůj vlastní jazyk
Narvalové žijí v malých skupinách, možná ani nejsou příbuzní. A komunikují spolu pomocí jedinečných zvuků. Některé znějí jako povzdech, jiné jako cvaknutí, jiné jako výkřiky. Mohou společně lovit malé ryby nebo měkkýše a vyměňovat si různé zvuky. A co je obzvláště zajímavé, je to, že každé hejno má svůj vlastní jazyk nebo „dialekt“. Zda tomu ostatní narvalové skupiny rozumí, není známo.
Je jich velmi málo a nikdo neví, kolik přesně
Narvalové žijí v tak odlehlých a chladných koutech oceánu, že pro vědce je docela problematické jejich životy studovat. Byli spatřeni v oblasti souostroví Země Františka Josefa, poblíž Špicberk a poblíž Grónska. Vyskytly se také případy migrace narvalů spojené s pohybem unášeného ledu a tato zvířata byla spatřena u pobřeží Velké Británie. Jejich domovem jsou však právě horní šířky Arktidy, opuštěné a chladné. Vědci se domnívají, že na světě může být asi 40–50 tisíc narvalů, jde však o velmi přibližné údaje.
Uvedeno v červené knize
Narvalové mají v přírodě nepřátele – lední medvědy a mrože. Populace ale trpí hlavně kvůli člověku: v některých kulturách je jeho roh považován téměř za všelék na všechny nemoci, což je ovšem jen legenda. Z klů vyrábí i suvenýry.
V zajetí nepřežijí, i když ve volné přírodě se mohou dožít až 50 let.
Z tohoto důvodu jsou uvedeny v Mezinárodní červené knize. V Rusku je lov narvalů zcela zakázán.
