Kolik sena by měl kůň sníst?

Kůň je býložravec a je ve volné přírodě po celý rok.
Spokojil jsem se s trávou: v létě čerstvá a v zimě sušená nebo dokonce zmrzlá. To koním jako druhu docela stačilo, aby přežili dodnes. Člověk v procesu domestikace potřeboval zvířata, aby pro něj mohla téměř celý den pracovat – orat, nosit náklad, bojovat. Od té doby lidé začali připravovat krmivo a využívat nejen trávu, ale také obilí a různé vedlejší produkty mletí mouky, aby lépe pokryli zvýšenou potřebu energie a živin koně.

Struktura stravy

V zootechnických příručkách jsou všechna krmiva pro koně obvykle rozdělena do dvou hlavních skupin: do první patří volně ložené krmivo – tráva, seno, sláma, senáž a do druhé – koncentrované krmivo – obilí a jeho zpracované produkty. Objemová krmiva lze zase rozdělit do skupin: hrubá – seno a sláma a šťavnatá – tráva a senáž. Aniž bychom zabíhali do detailů, nejdůležitějším rozdílem mezi koncentráty a objemovými krmivy je nutriční a energetická hodnota, kde hlavní místo mají samozřejmě koncentráty. I přes to je však z fyziologického hlediska první skupina krmiv pro zdraví koně mnohem důležitější než druhá. Specialisté se proto při přípravě stravy řídí pravidlem, že objemové krmivo by mělo tvořit minimálně 60 % – 80 % z celkového objemu krmiva za den. Zatímco velikost porce koncentrátů by neměla překročit 20%-40%. Také pro zpestření jídelníčku koně často zařazují různé druhy zeleniny a ovoce (až 10 %), doplňkové zdroje energie – rostlinné oleje a doplňky stravy.
Abyste se v takové rozmanitosti moderních krmných produktů nepletli a samozřejmě neškodili zdraví koní, které je navzdory rčení dosti křehké (vezměte na slovo lékaře!), měli byste se buď obrátit na specialisty na krmení , nebo se v tom ještě podrobně ponořit a přijít na to sami v moudrosti této vědy.

Dnes si povíme podrobně o hromadných krmivech.

objemové krmivo
Tráva
Tráva je hlavní potravou koně v létě; snadno se jí a tráví, jak je to jen možné. Tráva obsahuje hodně vody a je bohatá na vitamíny a minerály. Bohužel v chladném období (a v mnoha stájích v létě) není vždy možné poskytnout koni dostatečné množství čerstvé trávy (6-10 kg na 100 kg živé hmotnosti!), proto je nahrazena seno a mnohem méně často se senáží.
Slámu se snaží nepoužívat, protože je špatně stravitelná, má nízkou nutriční hodnotu díky vysokému podílu vlákniny a často způsobuje koliky.

Hay
Seno, stejně jako tráva, je dokonale absorbováno tělem koně, a proto se dobře hodí jako hlavní krmivo. Správně sklizené seno by mělo příjemně vonět, mít žlutozelenou barvu, vlhkost maximálně 17 %, bez prachu a plísní. Největší nutriční hodnotu má seno, které obsahuje tyto obilniny: timotejka, kostřava, jílek, modrásek, sveřep, sadovka. Důležité je také načasování sečení těchto trav, protože rostliny sklizené v rané fázi vegetačního období jsou pro tělo snadno stravitelné kvůli jejich stále nízkému obsahu vlákniny, a proto je seno z nich považováno za dietní.
Seno z přírodních pozemků, zejména při sklizni z mokřadů a nízko položených oblastí, může často obsahovat škodlivé a jedovaté rostliny (pryskyřníky, lupiny, přesličky, bolševník atd.). Pokud je procento takových rostlin v seně malé a kůň má dostatek krmiva, je otrava velmi nepravděpodobná. Zvířata dokonale cítí jedovaté byliny a jejich pohyblivé rty jim pomáhají pečlivě vybírat pouze jedlá stébla trávy.
Co se týče krmné dávky, v průměru u dospělého jedince kolísá za den od 8 do 15 kg a závisí na jeho tělesné hmotnosti, fyzické aktivitě a podílu ostatních krmiv. Pokud je kvalita sena špatná, lze jeho množství bezpečně snížit na 3-4 kg u koně o hmotnosti 500 kg a zbytek krmiva lze zvýšit granulovanou travní moučkou (průměrně 3-5 kg kůň), nebo senáž, rovnoměrně rozdělit vše do tří nebo čtyř krmení.

ČTĚTE VÍCE

Kde žije leopard z Dálného východu?

senáž
Senáž je velmi dobrý druh krmiva, na který se u nás neprávem zapomíná a do jídelníčku koní se dostává jen zřídka. V Německu je prakticky hlavním krmivem, a to jak v chovu, tak ve sportovních stájích. Jeho nutriční hodnota je srovnatelná s trávou a mnohem vyšší než u sena.
Je skvělé, pokud máte možnost zcela nebo alespoň částečně nahradit krmení senem senáží, ale pamatujte, aby se předešlo komplikacím, je potřeba si na krmivo zvykat postupně a senáž musí být kvalitní.
Moderní technologie umožňují připravovat senáž v rolích, které jsou hermeticky uzavřeny ve vakuovém balení, čímž se eliminuje předčasné zkažení produktu. Koně ochotně jedí senáž, protože je šťavnatá a obsahuje více cukru. Vzhledem ke zvýšenému obsahu vody by jeho dávka měla být 1,5krát vyšší než u sena.

Bylinná mouka (“zelená”)
Travní moučka nebo, jak se často říká, „zelená hmota“ jsou lisované granule trávy, které byly podrobeny sušení při vysoké teplotě. U nás se travní mouka vyrábí zpravidla z luštěnin – vojtěšky, méně často z jetele, v zahraničí je běžná i „zelená mouka“ z obilnin.
Zelenka je velmi zdravá a výživná potravina. V zásadě by měla patřit mezi objemová krmiva, ale z hlediska hladiny bílkovin zaujímá střední pozici mezi objemovými a koncentrovanými krmivy. Pro výrobu travní moučky se tráva poseká a čerstvě podrobí vysokoteplotnímu ošetření, díky kterému si zachová všechny vitamíny a živiny obsažené v přirozeně rostoucí trávě. Výrobce doporučuje ke stravě zpravidla krmné dávky 1,5 až 3 kg (při použití travní moučky jako doplňkové výživy). Travní moučka se často používá při různých onemocněních koní a hlavně při alergiích a mykotoxikózách, pokud ovšem kůň není alergický na tento konkrétní druh trávy.
S přihlédnutím ke klimatickým charakteristikám našeho pásu (vysoká pravděpodobnost deště během senoseče nebo sklizňové sezóny) je četnost případů sklizně sena nebo ovsa s obsahem mykotoxinů vysoká. U bylinkové mouky je situace zcela jiná – technologie přípravy nezávisí na povětrnostních podmínkách a pokud se bylinná mouka během skladování neznehodnotí, pak neobsahuje mykotoxiny. Proto, pokud má kůň úly, je travní moučka dobrou alternativou k chudému senu nebo ovsu. V takových případech lze po dohodě s veterinářem seno zcela vyloučit z jídelníčku koně a nahradit ho travní moučkou. Poměrně často se travní šrot zkrmuje nasucho, ale mnohem bezpečnější je granule předem namáčet, které při kontaktu s vodou až 5x změní svou velikost.
Pokud kůň sežere suché granule velmi rychle, za prvé se může udusit a za druhé granule nabobtnají v žaludku do katastrofálních velikostí, což může způsobit problémy s gastrointestinálním traktem. Pokud tedy váš kůň ještě není zvyklý jíst suché granule, pak je lepší dávat mouku namočenou (ale ne bez napařování, jinak se vitamíny ničí).

ČTĚTE VÍCE

Jaká je nejoblíbenější barva očí u koček?

Mykotoxikózy
Ze všech známých případů otravy krmivem pro koně jsou zdaleka nejčastější a nejzákeřnější mykotoxikózy. Mykotoxiny jsou odpadní produkty různých toxinotvorných hub (Aspergillus, Penicillium, Fusarium aj.), které mohou za teplého a vlhkého počasí ovlivnit trávu nebo obilí jak v době růstu na poli, tak při sklizni a skladování. pokud dojde k porušení technologického režimu. Zde je důležité pochopit, že se nebavíme jen o otravě zjevně shnilým nebo plesnivým senem, které zvíře sežere jen v krajně zoufalé situaci, aby neumřelo hlady. Mykotoxiny jsou zákeřné, protože jejich přítomnost v krmivu lze určit pouze chemicko-toxikologickým rozborem, takže k otravě může dojít i při zkrmování sena nebo obilí, které je na pohled naprosto bezvadné.
Ze všech známých mykotoxinů jsou pro koně nejnebezpečnější: aflatoxin, ochratoxin, roridin, T-2 toxin a fumonisin.

Klinický obraz
Klinický obraz mykotoxikózy u koní je velmi rozmanitý, neboť vše závisí na typu a dávce požitého toxinu a také na individuální citlivosti organismu, která je do značné míry dána funkční aktivitou jater. Faktem je, že krevní oběh v těle je uspořádán tak, že veškerá krev proudící z gastrointestinálního traktu nutně prochází „filtrem“ – játry. Proto zde dochází k hlavní vazbě a neutralizaci již absorbovaných škodlivých látek. Vysoké dávky mykotoxinů nebo jejich dlouhodobé vystavení v krmivu časem vyčerpávají funkci jaterní bariéry a u koně se může vyvinout široká škála příznaků onemocnění.
Akutní otrava je nejčastěji doprovázena pouze zvýšením tělesné teploty, odmítáním jídla a mírnými příznaky koliky. Někdy se na kůži objeví i vyrážka – kopřivka nebo otoky obličeje a končetin, což je nejspíše způsobeno působením toxinu T-2 na organismus. U chronických případů nejsou příznaky specifické a lze je snadno zaměnit s jinými nemocemi. Při vstupu ochratoxinu do těla je běžné poškození jater, ale pod vlivem aflatoxinu se může rozvinout i onkologie. Ať je to jakkoli, majitelé koní by neměli ignorovat příznaky jako letargie, ospalost, snížená výkonnost, proměnlivá chuť k jídlu, časté epizody koliky, kopřivka a otoky dolních končetin.

diagnostika
K diferenciální diagnostice toxického poškození lékaři používají krevní testy a ultrazvukové nebo endoskopické techniky, ale v praxi to sice pomáhá určit diagnózu a léčbu, ale málokdy to zodpoví otázku, který toxin je na vině otravy koně. Je samozřejmě možné to zjistit, pokud si to přejete, ale není to snadné, protože analýza vyžaduje tělesné tkáně, které akumulují toxin (v průběhu života je pro tyto účely nutné provést biopsii jater pod ultrazvukovou kontrolou) .
V praxi je mnohem účelnější podrobit krmiva mykotoxikologickému rozboru, a to nejen tehdy, když již k otravě došlo, ale s předstihem, ve fázi jejich přípravy a skladování. Vzhledem k tomu, že k onemocnění dochází pouze při překročení maximální přípustné koncentrace (MAC) mykotoxinů v krmivu a v současné době ještě nebyly vyvinuty metody jejich spolehlivé neutralizace, je taková analýza naší jedinou příležitostí, jak zabránit zkrmování postižené krmivo, a proto chrání koně před otravou.
Samozřejmě nejideálnější způsob, jak se s takovým jídlem vypořádat, je zničit ho, ale ve skutečnosti to není vždy možné. Často to proto dělají: pokud se po analýze ukáže, že zakoupená šarže sena obsahuje velké množství specifického mykotoxinu, je nutné najít jinou šarži bez něj, aby se množství nebezpečné látky snížilo prostřednictvím míchání.
Pokud dojde k otravě, pak by měla být rychle a co nejkompetentněji poskytnuta léčebná opatření. Je nutné zastavit příjem postižené potravy, zorganizovat výplach žaludku sondou s následným zavedením látek absorbujících toxiny (1,5-2 kg aktivního uhlí na koně). K rychlému odstranění již absorbovaných škodlivých látek z krevního řečiště bude také zapotřebí intravenózní infuzní terapie (od 20 nebo více litrů denně fyziologického roztoku chloridu sodného nebo roztoku, jako je „Plasmalit“, „Hartman“).
V případě silné alergické reakce by nebylo nadbytečné podávat antihistaminika (Pipolfen, Suprastin), v těžkých případech kortikosteroidy. Chcete-li obnovit funkci jater, možná budete potřebovat hotové injekční formy – roztoky vitamínů a aminokyselin (léčivý přípravek “Aminoplasmal-Hepa” nebo veterinární léky – “Dufalite”, “Ornipural”). Následně jsou roztoky nahrazeny léky s hepatoprotektivními (ochrannými) vlastnostmi. U koní se k těmto účelům nejčastěji používají sirupy nebo nálevy z bylin a především z ostropestřce mariánského.
Co se týče prevence, i když jsou na trhu reklamy na léky s antitoxickými vlastnostmi, stále není rozumné věřit, že 100 gramů „zázračného“ prášku dokáže zneškodnit náruč shnilého sena!
V jednom z nadcházejících čísel se podíváme na další kanály a problémy s nimi spojené.

ČTĚTE VÍCE

Proč kočka nechce pít vodu z misky?

Kolik toho kůň sní? co jí? Je pravda, že kůň musí mít jídlo 24/7, jinak zemře? Částečně ano, struktura trávicího systému koně má své vlastní charakteristiky.

Kolik toho kůň sní?

Kůň žere téměř 24 hodin denně, 7 dní v týdnu, je to dáno stavbou jeho těla a gastrointestinálního traktu. Základem stravy pro každého koně je tráva nebo seno a spotřeba sena bude vyšší než spotřeba trávy. Pokud kůň dostává pravidelnou velkou zátěž (sportovní trénink, trénink pro začátečníky, dlouhé pochody, dostihy atd.), pak je nutné přidat do stravy alespoň oves.

Kůň je považován za býložravce. Na pastvě sežere 25 až 100 kg trávy denně. V závislosti na věku a živé hmotnosti vypije kůň v létě průměrně 30-60 litrů vody denně a v zimě 20-25 litrů. Ke krmení koně potřebujete 4-5 akrů půdy, asi 2 hektary.

Krmivo pro koně se skládá převážně z ovsa a sena, i když to druhé je někdy nahrazeno slámou. Mnohokrát se pokusili nahradit oves nějakým jiným obilným krmivem, ale všechny takové pokusy byly neúspěšné. Pouze v Itálii, Španělsku a Portugalsku, zejména na východě, je ječmen téměř tak exkluzivní jako oves jako krmivo pro koně. Wikipedie

Výkonný kůň obvykle dostane mnohem víc než jen oves. Její strava se vypočítává na základě jednotlivých ukazatelů, testů, ročního období a zátěže. Krmivo pro koně může zahrnovat: mrkev, jablka, otruby, řepnou melasu, cukrovou řepu, koláč, moučku, masokostní moučku, rybí tuk, sušenou dužinu, kukuřici, premixy a také různé krmné směsi.

Za den může kůň (průměrná hmotnost – 500 kg) sníst 10-15 kg sena, 5 kg ovsa, asi 2 kg doplňků a 2-3 kg mrkve/jablek.

Tráva a/nebo seno by měl mít kůň k dispozici 24/7. Oves a koncentráty se koním podávají 1-3x denně v závislosti na zátěži. Nejprve se kůň napojí, pak se nakrmí. Pokud kůň obdržel tělesnou zátěž (trénink, aktivní běh v levádě, dlouhá procházka, i když na procházce), musí uplynout alespoň hodina a teprve poté lze koně napojit a nakrmit. Pokud má kůň ještě podstoupit těžké cvičení, měl by být nakrmen hodinu a půl PŘED.

ČTĚTE VÍCE

Jaké hračky jsou vhodné pro velké psy?

Co se stane, když kůň nemá přístup k trávě/seno a ráno a večer je krmen pouze koncentráty?

Kůň asi třetí den zkolabuje bolestí žaludku, protože začne sám trávit. Žaludeční vředy u koní se extrémně obtížně léčí a kůň může následně pociťovat neustálou bolest. Existuje šance na smrt.

Co se stane, když kůň dostane pouze trávu/seno a nedostanou mu koncentráty a potřebné vitamíny pro těžkou každodenní práci?

Kůň začne rychle ubývat na váze a svalové hmotě. Z dlouhodobého hlediska mohou nastat problémy s kostmi a klouby. Výrazně se zhorší i vzhled koně.

Co se stane, když kůň má seno/trávu, ale ne vždy a málo?

To opět povede k žaludečním vředům, ale z dlouhodobého hlediska je to také problém se zuby, protože u koní do cca 12-15 let neustále rostou a je potřeba je obrousit. Zuby se při žvýkání sena opotřebovávají, bez něj silně porostou a budou koni výrazně překážet a zraňovat mu hubu.

Přátelé! Pokud se vám líbil článek na webu “Váš dům na vesnici” – sdílejte jej na sociálních sítích (tlačítka – pod článkem)!

Лошадь всякая нужна — мини-лошади