Ve filmu Sám doma 2 se Kevin spřátelil se ženou, která krmila holuby. On je krmil sušenkami a ona je krmila obilím. V Good Omens se démon Crowley a anděl Aziraphale setkávají v parku svatého Jakuba, který „byl vždy tím nejlepším místem pro tajná setkání v Londýně“. Jak se v seriálu říká, „tajní agenti zde krmili kachny tak často, že se u nich vyvinul podmíněný reflex: vybíravější kachny dávají přednost žitnému chlebu od ruského kulturního atašé“.
Vybíravost kachen je sporná – ve skutečnosti se ptákům nedoporučuje krmit chlebem, zejména žitným. Společně s ornitology vymýšlíme, čím a jak je správně krmit.
1
Proč vůbec ptáčky krmit?
Ptáci mají rychlý metabolismus, zima pro ně není tak špatná jako hlad. S nástupem chladného počasí hmyz hyne nebo hibernuje, jeho podíl v potravě ptáků se výrazně snižuje a ptáci přecházejí převážně na obilí a ovoce, dokud tato potrava nedojde.
Ptáci, kteří jsou pravidelně krmeni, s větší pravděpodobností přežijí až do jara a vylíhnou nové potomky.
Ale ne všichni městští ptáci potřebují krmení.
2
Jaké ptáky můžete krmit v zimě?
Ptáci těch druhů, jejichž existence závisí na lidech (nazývají se synantropní druhy). Jsou to například holubi skalní, vrabci, kachny divoké městské.
Malá zahrada a lesní ptáci. Sýkory, brhlíci, zelí a datli přežijí i bez lidí, ale krmítka jim hodně pomohou. Sýkorky jsou na zahrady velmi užitečné, v zimě zničí ještě více škůdců než za teplého počasí. Pokud je krmíte, někteří ptáčci vám mohou po přezimování zůstat, zvláště pokud na konci zimy instalujete sýkoru (domeček pro sýkory).
Jsou ptáci, které byste neměli krmit. Například zvýšení počtu vran a strak může být škodlivé pro jiné ptáky.
Ostatní druhy si potravu získávají samy a na krmítka na našem území přilétají jen zřídka – hýli, polní, voskovky, stehlíky, strnady, sisky, červení, piky, střízlíky.
3
Co když si ptáci na krmení zvyknou, není to pro ně nebezpečné?
Někteří ornitologové tvrdí, že ptáci si na krmítko zvyknou a mohou zapomenout, jak si sami získávají potravu. jiný – že preferují přirozenou potravu, když je jí dostatek, a nejsou závislí na krmítkách. Doporučujeme krmit ptáky pouze tehdy, když to opravdu potřebují. (více o tom později).
Ptáci různých druhů mohou mezi sebou bojovat u krmítka. Abyste se tomu vyhnuli, můžete se zaměřit na pár oblíbených druhů a zvolit vhodné krmivo.
V důsledku „náhodného“ krmení na plážích nebo otevřených prostranstvích kaváren se ptáci mohou stát agresivnějšími vůči lidem: stačí se podívat na to, jak se vrány, holubi a vrabci dožadují pamlsků.
Největší nebezpečí pro ptáky je, když začnete krmit a pak přestanete. Již na podzim si hejna ptáků začínají všímat míst pro krmení, v zimě jsou „zóny vlivu“ relativně rozmístěny. Pokud pták nenajde potravu ve svém obvyklém krmítku, nemusí mít sílu létat daleko za potravou. Proto pokud se do toho pustíte, pokračujte po celou zimu, zejména v zasněžených mrazivých dnech. Nezačínejte, pokud si nejste jisti.
Krmení ptáků je nebezpečné, pokud zvolíte špatné krmivo nebo špatně umístíte krmítko.
4
Jak správně umístit krmítko?
Aby k němu pták mohl volně přiletět.
Ale nezavěšujte ji ani ji neumisťujte tam, kde ji predátoři uvidí. Uprostřed prázdné mýtiny je přístupná dravcům, a pokud je umístěna nad tlustými nízkými větvemi, na kmeni stromu, u plotu, mezi nízkými keři nebo na tyči, může přitahovat kočky.
Pokud jsou v blízkosti krmítka keře nebo houštiny, budou se ptáci moci v případě nebezpečí rychle schovat.
Závěsné krmítko může být umístěno ve výšce jeden a půl metru. Mělo by pro vás být pohodlné provádět servis každý den nebo obden.
Krmítka byste neměli umisťovat tam, kde neustále chodí auta, cyklisté nebo lidé.
Zavěšení krmítka na parapet je vhodné pro pozorování, ale není příliš užitečné pro ptáky: mohou si zvyknout na lidi. Existuje také riziko, že pták narazí do okna, které odráží oblohu. Pokud bydlíte ve výškové budově, může se jídlo a trus vysypat na parapet vašich sousedů v nižších patrech.
Pokud je krmítko na kraji paseky v parku nebo lesoparku, bude k vám moci zavítat ve městě méně obvyklé ptactvo, které to má v zimě těžší.
Typ krmítka závisí na tom, jaké ptáky chcete přilákat. O tom si můžete přečíst zde.
5
Jak pečovat o krmítko?
1. Udržujte čistotu – pravidelně odstraňujte staré potraviny a trus. Nahnilé nebo mokré jídlo je nutné vyhodit, plíseň je pro ptáky nebezpečná stejně jako pro nás.
2. Umyjte mýdlovou vodou a osušte jednou za dva týdny.
3. Je vhodné dezinfikovat jednou za 4-5 týdnů, aby se nešířily ptačí infekce.
4. Je lepší sypat jídlo ráno.
6
Kdy pověsit krmítko?
Předpokládá se, že můžete začít na podzim, aby ptáci měli čas všimnout si nového místa krmení. Krmení však ptáci potřebují především s nástupem stabilních mrazů (-10°C) as výskytem hlubokého sněhu a ledu na větvích a zemi.
Nezačnou létat ke krmítku hned, a to je normální: ptáčci potřebují objevit nové místo a zvyknout si na něj.
Krmení je důležité zejména v druhé polovině zimy, kdy došla přirozená potrava, a za nepříznivého počasí.
7
Jaká jídla jsou pro ptáky špatná?
Nikdy nenalévejte do podavače:
1. Nahnilé, žluklé, plesnivé.
2. Slaný.
3. Smažené (včetně solených nebo pražených ořechů).
4. Kyselé.
5. Pikantní.
6. Citrusové plody.
7. Žitný chléb.
8. Ovesná kaše (je lepkavá a může uschnout na zobáku malého ptáčka). Můžete přidat suché ovesné vločky.
9. Kroupy a pohanka (bobtnají v žaludku).
Neměli byste používat:
1. Jáhly (není na nich ochranná skořápka, tvoří se plísně a látky škodlivé pro ptactvo).
3. Syrové maso nebo kosti (mohou přilákat kočky ke krmítku nebo způsobit onemocnění).
8
Celý život jsme krmili kachny chlebem. Proč to najednou nejde?
Žitný chléb začne kvasit v žaludku a může vést ke smrti ptáka. Bílé pečivo je méně nebezpečné: bobtná a vytváří pocit plnosti, zatímco ve skutečnosti je pták podvyživený. To nemusí nutně vést k vážným následkům, ale Ani jeden odborník neporadí konkrétně krmení ptáků chlebem..
9
A co pak krmit labutě a kachny v parcích?
Ve skutečnosti je krmit nemusíte.
Existuje názor, že hromadné krmení městských kachen a labutí, které v přírodě jedí vodní rostliny, narušuje migraci a zůstávají zimovat na nesprávném místě.
V přírodě se labutě a kachny živí řasami, trávou, někdy měkkýši, červy a dokonce i žábami. V nádržích mají dostatek přirozené potravy.
Je třeba je podepřít pouze v případě, že jednoznačně zůstávají na zimu a rybník je pokrytý ledem. Pak jim můžete podávat krmné směsi, pšeničné nebo kukuřičné zrno, lehce povařený ječmen, kroupy, brambory, slunečnicová semínka, salát nebo špenát.
Nelákejte je na pevninu: mohou tam být nejen dobří pozorovatelé ptactva, ale i lidé s jinými úmysly, psi, auta.
10
Co mají rádi ostatní ptáci?
Pokud se k tomuto druhu nepřipoutáte, můžete ptáky krmit zde:
1. Syrová slunečnicová semínka.
2. Syrové arašídy a další ořechy (mandle do krmítka asi dávat nebudete, ale pokud ano, pamatujte, že jsou pro veverky jedovaté).
3. Různá semínka: dýně, meloun, meloun, lopuch, konopí, len.
4. Pšenice a ječmen v malém množství (pouze v drcené formě!)
5. Jáhly.
6. Drcená kukuřice.
7. Sádlo a máslo (bez soli a koření).
8. Rozinky.
9. Kousky sušených nebo čerstvých jablek, dýně, mrkev, švestky a různé bobule.
10. Vařená rýže bez soli.
Mnoho zbytků lidské potravy se může ukázat jako neškodná potrava pro ptáky, pokud si pamatujete, že ptáci by neměli jíst solená nebo smažená jídla. Můžete použít zbytky sádla, kostní dřeně, zbytky taveného tuku, drobky ze sušenek a koláčů, vařené nebo pečené brambory.
Zde je to, co potřebujete k přilákání určitých druhů ptáků:
1. Slunečnicová, dýňová, melounová, melounová semínka – pro sýkorky, vrabce a mnoho dalšího ptactva.
2. „Ptačí koláč“ ze sádla a semínek – pro sýkorky, vrabce, datly a zelíny.
3. Sádlo (olej) a vepřové sádlo – pro sýkorky, drozdy, střízlíky, brhlíky, datly, sojky.
4. Suché drobky bílého chleba jedí vrabci, holubi a sýkorky.
5. Čerstvé nebo suché ovoce a bobule položené na zemi nebo ve sněhu zavěšené na větvích přitahují drozdy, voskovky, červenky, sýkorky a špačky.
6. Hýli jedí semena bobulí.
7. Celé arašídy milují sýkorky, zelináři, vrabci, brhlíci, datli a sojky a drcené arašídy milují červenky a střízlíky.
8. Tvrdý sýr – červenky, kosi.
9. Brambory lze použít ke krmení malých pěvců, divokých kachen, hus, labutí a bažantů.
10. Kosi milují mrkev, kukuřici a dýně.
11. Hýli a stehlíky se na našem území živí výhradně přirozenou potravou. Stehlíci milují hlávky semen lopuchu a hýli milují „křídla“ jasanu a javoru.
12. Sojky, grošové a datli milují nepražené, nesolené arašídy, dýňová semínka a šišky.
13. Sisinky a zelinové milují mák v malém množství.
14. Řepku požírají zelí, línovci a další pěnkavy.
11
Jak udělat ptačí koláč?
„Ptačí koláč“ se připravuje z nesoleného sádla, hovězího tuku (ne z vaření!) nebo želatiny.
Do formiček na muffiny nebo plastového kelímku od jogurtu nalijeme tuk nebo želatinu, zalijeme obilnou směsí (jáhly, slunečnicová semínka, kousky jablek a mrkve, drcená dýňová semínka, ječmen) a necháme v mrazu. Zatímco směs tuhne, udělejte do každé formy průchozí otvor pro provázek. Figurka se vyjme z formy, zavěsí na provázek a poté na strom.
Nepoužívejte rostlinné tuky ani margarín – díky tomu je ptačí peří méně odolné vůči vlhkosti.
Všechny tyto rady platí pouze pro krmení volně žijících ptáků v městském prostředí.
Pokud hledáte informace o jak krmit zraněného ptáka doma, napište specialistům.
‣ Pokud obdržíte divoký dravec, v Dněpru můžete kontaktovat Veronicu Konkovou.
‣ Pokud malý pěvec nebo rychlý, pak Taťáně Demčenkové.
‣ Požádejte o radu facebookové skupiny „Birds of Ukraine“ a „Birdwatching Ukraine“.
‣ Pro konzultaci kontaktujte kliniku Kolibri.
Článek využívá materiály od ornitologů Hanna Kuzio, Vitaly Kazannik, Royal Society for the Conservation of Birds of Great Britain a facebookové skupiny „Birds of Ukraine“.
