Indie je v tomto ohledu úžasná země, protože se v ní mluví několika stovkami jazyků. Podle jazykového adresáře Ethnologue je v Indii 415 jazyků. Většina z nich patří do indoevropské rodiny a asi čtvrtina do drávidské rodiny a velmi málo do tibetsko-barmanské a mundské rodiny. Takže odpověď na otázku, jakým jazykem se v Indii mluví, není tak snadné najít.
V Indii se mluví hindsky
Nejrozšířenějším jazykem v Indii je hindština. Jeho nositeli je podle oficiálních informací asi 40 % Indů, tedy více než 400 milionů lidí. Samotný název pochází z perského „hind“, což znamená „země, kterou protéká řeka Indus“. Jazyk se objevil před mnoha tisíci lety z jednoho z dialektů sanskrtu. Pokud jde o počet lidí, kteří jím mluví, je na pátém místě na světě po čínštině, španělštině, angličtině a arabštině.
V Indii je úředním jazykem angličtina
Dnes je angličtina oficiálně uznávána jako druhý úřední jazyk Indie. Do roku 1947 byla Indie kolonií Anglie, takže rozšířená znalost angličtiny mezi Indy není překvapivá. Obrovské množství Indů kromě hindštiny mluví také anglicky, ve které se dorozumívají se zahraničními hosty země. V tomto jazyce jsou zpravidla vedena i obchodní jednání se zahraničními partnery. Někteří mladí lidé se učí angličtinu, aby mohli získat dobré vzdělání: vstoupit na zahraniční univerzity a získat prestižní práci.
Jiné indické jazyky
Mezi další různé jazyky (každým mluví jen něco málo přes nebo méně než 1 %) patří: Adi, Ao, Assamese, Bhili, Bengálština, Bodo, Garo, Gondi, Gujarati, Kannada, Karbi, Kisan, Kokborok, Konkani, Konyak, Korku , Koya, Kui, Kharia, Khandeshi, Khasi, Khonds, Malayalam, Malto, Manipuri, Mizo, Mishing, Munda, Mundari, Nepál, Nishi. Oriya, Punjabi, Rabha, Savara, Santali, Saurashtra, Sema, Sindhi, Tado, Tamil, Tangkhul, Telugu, Marathi, Tulu, Kurukh, Urdu, Halabi, Ho. A stojí za zmínku, že toto není úplný seznam jazyků této úžasné a rozmanité země.
Přibližně polovina těchto jazyků má své vlastní abecedy, které jsou postaveny na téměř obecném principu, ale liší se v pravopisu slov. Většina jazyků je geograficky omezená – lidé žijící v jednom státě mluví jedním jazykem, zatímco lidé v jiných státech mluví jiným. Představte si, že celá města s mnoha lidmi žijí téměř jako samostatné státy jen proto, že mluví různými jazyky. Moudrá vláda Indie, která svým občanům takovou příležitost poskytla, zachovala národní chuť země a jazykové tradice.
Historie indických jazyků
V roce 1500 př.n.l. E. Árijské kmeny, které dříve žily ve střední Asii, přišly na území moderní Indie. Poté byl poloostrov Hindustan osídlen národy s tmavou barvou pleti, které jsou považovány za předky Dravidů. Začala se rozvíjet větev indoárijského jazyka, sanskrt, která se stala hlavní pro místní obyvatelstvo. Ve středních a severních oblastech země a také v Nepálu, Pákistánu a Bangladéši většina obyvatel stále mluví indoárijským jazykem, tedy hindštinou. Postupem času prošel sanskrt změnami a dal vzniknout jazykové skupině zvané Apabransha. To vedlo ke vzniku nových lingvistických směrů, které se lišily v závislosti na regionu. V současné době je sanskrt považován za mrtvý jazyk, který se používá pouze ve starověkých rukopisech a náboženských textech. Původně byla v Indii hlavní jazykovou skupinou drávidština. V důsledku osídlení poloostrova Árijci se místo pobytu mluvčích drávidského jazyka přesunulo do jižních oblastí země. Díky tomu se jim podařilo zachovat jejich kulturu a písmo a dodnes více než 20 % obyvatel používá v běžné řeči drávidský jazyk. Také blízkost Myanmaru, Číny a Tibetu ovlivnila jazykovou příslušnost místních obyvatel a obyvatelstvo severovýchodu republiky mluví jazyky tibetsko-barmanské skupiny.
Jazykové rysy Indie
Zajímavosti: mnoho turistů, kteří navštívili Indii, si všimlo, že Indové v každodenním životě používají ke komunikaci velmi unikátní anglický jazyk, který mísí s hindštinou. Různé indické státy používají v podstatě odlišnou angličtinu. Navíc Indové zkracují své věty na krátké fráze. Tady je to ale spíše plus, protože každý, kdo umí alespoň trochu anglicky, snadno porozumí místním.
S hindštinou jsou věci mnohem složitější. Pokud chcete mluvit a rozumět tomuto jazyku, budete se muset učit poměrně dlouho. Občas je však potřeba něco naléhavě přeložit. Pak přijdou na pomoc specialisté Překladatelské agentury SayUp, kteří velmi kompetentně a rychle provedou překlady jakékoli složitosti!
Článek je věnován analýze stavu angličtiny v Pákistánu na příkladu jazyka úředních dokumentů. Pozornost je věnována zohlednění jazyků používaných při sestavování různých úředních dokumentů v oblastech jako je legislativní, správní, soudní, ekonomická a vzdělávací sféra. Analyzované faktory ukazují na dominantní postavení anglického jazyka v těchto oblastech. Jako nejpřesvědčivější důvody pro toto postavení angličtiny byl identifikován vliv koloniálního dědictví, procesů globalizace a zahraniční politiky pákistánské vlády na sestavování a udržování úředních záznamů.
Stáhnout zdarma PDF Zobrazit PDF
Cílem práce je analyzovat fungování anglického jazyka ve vzdělávacím sektoru Pákistánu. Úvod nastiňuje roli angličtiny ve vzdělávání. Jsou identifikovány hlavní vzdělávací a pedagogické funkce anglického jazyka na úrovni předškolního, základního, středního a vysokoškolského vzdělávání v Pákistánu. Je představen nový model vzdělávání v Pákistánu, jehož přijetí předurčilo směr vývoje anglického jazyka v oblasti vzdělávání v zemi. Hlavní část práce se zaměřuje na zohlednění systémů středního a vysokého školství s přihlédnutím k veřejnému a soukromému sektoru. Jsou popsány rozdíly ve fungování anglického jazyka na soukromých a veřejných školách. Je naznačena role soukromých elitních škol při posilování pozice anglického jazyka v oblasti vzdělávání. Důvody poklesu kvality vzdělávání na soukromých školách jsou uvedeny. Jsou analyzovány důvody obtížného přechodu veřejných škol na nový jazykový model vzdělávání. Je uveden popis fungování anglického jazyka na úrovni vysokoškolského vzdělávání. Zvláštní pozornost je věnována zohlednění situace v oblasti přípravy odborníků v angličtině na univerzitách v zemi. Výsledky analýzy fungování angličtiny ve vzdělávacím sektoru ukazují na dominanci angličtiny ve vzdělávacím sektoru Pákistánu. Byly stanoveny hlavní důvody pro posílení pozice anglického jazyka v oblasti vzdělávání. Nejvýznamnějším důvodem tohoto stavu je oficiální jazyková politika státu. Důležitou roli v rozšíření fungování anglického jazyka v oblasti vzdělávání hraje staleté koloniální dědictví země a také zahraniční politika Pákistánu. Výsledky studie lze široce využít ve společných projektech mezi Běloruskem a Pákistánem v oblasti vzdělávání. Klíčová slova: anglický jazyk, sektor školství, střední vzdělávání, vysokoškolské vzdělávání. Hurbik K.A. Anglický jazyk ve vzdělávací sféře Pákistánu Cílem výzkumu je analyzovat fungování anglického jazyka ve sféře vzdělávání Pákistánu. V úvodu byly zmíněny funkce anglického jazyka v oblasti vzdělávání. Jsou definovány hlavní pedagogické funkce anglického jazyka na úrovni předškolního, základního, středního a vysokoškolského vzdělávání v Pákistánu. Zavádí se nový model vzdělávání v Pákistánu; jeho přijetí předurčilo směr vývoje anglického jazyka ve sféře vzdělávání země. Hlavní část je věnována analýze systému středního a vysokého školství se zohledněním soukromého a veřejného školství. Jsou popsány rozdíly ve fungování anglického jazyka na soukromých a veřejných školách. Je naznačena role soukromých elitních škol při posilování pozice anglického jazyka. Jsou definovány důvody snižování kvality vzdělávání na soukromých školách. Jsou analyzovány důvody obtížného přechodu státních škol na nový vzdělávací model. Je uveden popis fungování anglického jazyka na úrovni vysokoškolského vzdělávání. Zvláštní pozornost je věnována analýze oblasti přípravy specialistů anglického jazyka na vysokých školách v zemi. Výsledky analýzy fungování anglického jazyka ve sféře vzdělávání v Pákistánu naznačují jeho dominantní postavení v této sféře. Jsou definovány hlavní důvody posilování pozice anglického jazyka ve sféře vzdělávání. Hlavním důvodem tohoto postavení je oficiální jazyková politika vlády. Další důležitou roli v rozšíření fungování anglického jazyka ve sféře vzdělávání hraje koloniální dědictví trvající staletí; Svou roli hraje i vnější politika. Dosažené výsledky analýzy lze široce využít při realizaci společných projektů v oblasti vzdělávání mezi Běloruskem a Pákistánem.
Stáhnout zdarma PDF Zobrazit PDF
Tento článek poskytuje stručný popis historie, fonetických, morfosyntaktických a lexikálních rysů a také současné situace pákistánské regionální angličtiny. Klíčová slova: pákistánská angličtina, pákistánská angličtina, indická angličtina, indická angličtina, regionální varianty angličtiny, světová angličtina.
Stáhnout zdarma PDF Zobrazit PDF
Studie se opírá především o terénní materiály autora, shromážděné v letech 1993 až 1997 během etnolingvistického výzkumného úkolu. Tyto materiály zahrnují systematizovaná pozorování týkající se sociolingvistické situace v oblasti a také jazykové údaje týkající se používání jazyka paštunských migrantů, kteří tam žijí a pracují. Cílem studie je definovat místo mluvčích paštštiny v multietnickém a mnohojazyčném prostředí severních oblastí Pákistánu a analyzovat dopad tohoto prostředí na jejich komunikační vzorce a používání jazyka. První kapitola poskytuje přehled sociálně-jazykové situace převládající v pákistánských klíčových oblastech mluvících paštštinou. Obsahuje nástin místa paštštiny v pákistánském jazykovém prostředí, krátký přehled paštských dialektových divizí. Paštština je jedním z více než 60 jazyků současných na území Pákistánu, kde jí mluví asi 23 milionů lidí, většinou žijících v Severozápadní pohraniční provincii, v Balúčistánu a ve federálně spravovaných kmenových oblastech. Jazyk je rozdělen do velkého množství variet, z nichž většina je identifikována s jednou konkrétní zeměpisnou oblastí, některé z nich mají nadregionální výskyt. Během staletí byla paštština v úzkém kontaktu s řadou malých sousedních jazyků, které ovlivňovaly jejich lexikon a gramatiku a někdy je dokonce nahrazovaly. Paštština přitom byla a nadále je ovlivňována významnými nadregionálními jazyky, převážně perštinou, ale také turkickými a indoarijskými jazyky. Druhá kapitola zkoumá sociálně-lingvistickou situaci v severních oblastech Pákistánu. Na jejich území v polovině 1990. let žilo a komunikovalo více než deset velkých etnolingvistických skupin, které mluvily jazyky patřícími do indoárijských, sino-tibetských, íránských a turkických jazykových rodin. Početně nejrozšířenějšími místními jazyky byly dardská šina a khowar, burushaski (jazykový izolát) a balti (západní tibetština). Indoárijská gudžárština, turkická ujgurština a východoíránská paštština mluvily menšiny; Urdu (člen centrální skupiny indo-arijských jazyků) fungoval jako regionální lingua franca. Třetí kapitola nastiňuje, především na základě ústních zdrojů, historii osídlení paštštinou v severních oblastech Pákistánu za posledních 150 let, počínaje koloniálními časy a soustředí se na desetiletí po otevření Karakoram Highway v roce 1978. Vyprávěním jsou protkány vzpomínky z dětství a životní příběhy, které převyprávěli paštští řečníci, s nimiž autor vedl rozhovory. Jejich příběhy poskytují hlas samotným migrantům mluvícím paštštinou a dávají čtenáři fascinující pohled do jejich životů. Čtvrtá kapitola se zabývá dynamikou migračního procesu Paštunů a vzorci jazykových interakcí, které lze pozorovat mezi současnými migranty. Počátek migrace Paštúnů do severního Pákistánu lze datovat do 19. století. Pasthunové ze severních oblastí se podle způsobu života rozdělili na dvě skupiny: trvalé a dočasné migranty. Trvalí migranti používali svůj mateřský jazyk převážně v rodinné doméně, přičemž mladší generace měla tendenci přecházet z paštštiny na místní dominantní jazyk, zatímco mezi sebou komunikovala. Dočasní migranti používali svůj mateřský jazyk ve všech komunikačních situacích s ostatními Paštuny. Urdu byla mezi migranty široce známá a byla jimi zaměstnána při komunikaci s lidmi, kteří nemluvili paštštinou. Kapitola pátá se zabývá fenoménem jazykového posunu mezi permanentními paštunskými migranty. Podobně jako v paštunských jádrových oblastech, také v severních oblastech bylo Pashto vnímáno jako silný znak identity. Toto vnímání hrálo klíčovou roli v rozhodnutí stálých paštunských migrantů předávat svůj mateřský jazyk svým dětem. V polovině 1990. let bylo pro většinu stálých paštunských migrantů, z nichž většina žila v městském prostředí, zachování jejich tradičního mateřského jazyka nepostradatelné: Poměrně menší skupina stálých paštunských migrantských rodin, z nichž většina se usadila na venkově, byla v procesu vzdání se paštštiny a přechodu k místnímu většinovému jazyku.
Stáhnout zdarma PDF Zobrazit PDF
RUDN Journal of Language Education and Translingual Practices
Článek zkoumá jazykovou situaci v ruské muslimské komunitě. Předmětem studia je muslimský diskurz jako jeden z náboženských subdiskurzů vyznačujících se přítomností diglosie, což znamená současnou koexistenci dvou jazyků používaných v různých funkčních oblastech. V ruském muslimském multietnickém prostředí nastává situace polyglosie, kdy se ke komunikaci používá nejen posvátný arabský jazyk a národní jazyk věřících, ale také ruský jazyk, který má tradičně status oficiálního komunikačního jazyka všech muslimů. Ruské federace. Používání jednoho z několika jazyků věřícími je určeno typem komunikace v náboženském diskurzu. Komunikace s Bohem – čtení modliteb a posvátných textů – tedy probíhá v arabštině, jak předepisuje Korán. Osobní i kolektivní komunikace může probíhat v národním i ruském jazyce, v závislosti na úrovni komunikujících v těchto jazycích. Masová komunikace, která zahrnuje komunikaci na institucionální úrovni, probíhá zpravidla v ruštině za pomoci médií. Ruský jazyk, tradičně používaný duchovními správami muslimů, podle našeho názoru přispívá k upevnění ruské etnopolitické a multietnické muslimské komunity, která se vyznačuje tolerancí a touhou po míru. Článek se zabývá problémem jazykové situace v islámské komunitě RF. Předmětem výzkumu je islámský diskurz jako typ náboženského diskurzu, který se vyznačuje diglosie, která je chápána jako současné užívání dvou jazyků v různých funkčních oblastech. V islámské polyetnické komunitě v Rusku lze mluvit o polyglosii, protože RF muslimové různých národností používají nejen sakrální arabštinu a své národní jazyky, ale také ruštinu, která má status oficiálního jazyka používaného členy islámské komunity. Používání konkrétního jazyka závisí na typu komunikace v náboženském diskurzu. Komunikace s Bohem prostřednictvím namaz a čtení posvátných textů je možná pouze v arabštině. Osobní a skupinová komunikace probíhá zpravidla v národním jazyce, včetně ruštiny. Masová komunikace na institucionální úrovni probíhá v ruštině prostřednictvím médií. Ruština používaná duchovními ředitelstvími muslimů pomáhá sjednotit RF polyetnickou islámskou komunitu, která má tendenci být tolerantní a holubičí.
Stáhnout zdarma PDF Zobrazit PDF
