Betmiga je zahraniční lék na léčbu urologických onemocnění. Používá se k léčbě častého močení a ranní inkontinence u pacientů se syndromem hyperaktivního močového měchýře (OAB).
Mirabegron 50 mg Pomocné látky: makrogol 2 000 000 – 70 mg, makrogol 8000 – 119.6 mg, hyprolóza – 7.5 mg, butylhydroxytoluen – 0.4 mg, stearát hořečnatý – 2.5 mg. Složení obalu filmu: opadry 03F42192 (hypromelóza 2910 6 mPa sec – 69.536 %, makrogol 8000 – 13.024 %, žluté barvivo oxid železitý – 17.44 %) – 7.5 mg.
Dospělí (≥18 let), včetně starších osob: 50 mg jednou denně perorálně s tekutinou, bez ohledu na dobu jídla. Tableta Betmiga by se měla užívat celá a neměla by se žvýkat, protože to může ovlivnit prodloužené uvolňování léčivé látky.
Na místě chráněném před světlem při teplotě do 25°C.
Selektivní agonista β3-adrenergních receptorů. Studie s mirabegronem prokázaly relaxaci hladkého svalstva močového měchýře u potkanů a v izolované lidské tkáni, stejně jako zvýšení koncentrací cAMP ve tkáni močového měchýře u potkanů. Mirabegron tedy zlepšuje funkci rezervoáru močového měchýře stimulací β3-adrenergních receptorů umístěných v jeho stěně. Studie prokázaly účinnost mirabegronu jak u pacientů, kteří dříve užívali anticholinergika k léčbě hyperaktivního močového měchýře (OAB), tak u pacientů bez předchozí anticholinergní léčby. Mirabegron byl účinný i u pacientů s OAB, kteří přerušili léčbu anticholinergními léky pro nedostatek účinku. 12týdenní studie u mužů se symptomy dolních močových cest (LUTS) a obstrukcí močového měchýře (IBO) prokázala bezpečnost a dobrou snášenlivost mirabegronu v dávkách 50 a 100 mg jednou denně, stejně jako nepřítomnost účinku mirabegronu na cystometrické parametry. Změny srdeční frekvence a krevního tlaku během léčby jsou reverzibilní a vymizí po ukončení léčby.
Hyperaktivní močový měchýř (OAB) s příznaky močové inkontinence, častého močení a nutkání na močení.
– přecitlivělost na léčivou složku přípravku Betmiga nebo na pomocné látky; – děti a mladiství do 18 let; – období těhotenství a kojení.
Infekce a infestace: často – infekce močových cest; méně časté – vaginální infekce, cystitida. Z orgánu vidění: zřídka – otok očních víček. Z kardiovaskulárního systému: často – tachykardie; zřídka – rychlý srdeční tep, fibrilace síní, zvýšený krevní tlak Z trávicího systému: často – nevolnost; zřídka – dyspepsie, gastritida, zvýšená aktivita GGT, AST, ALT; zřídka – otok rtů. Z kůže a podkoží: méně časté – kopřivka, vyrážka, makulární vyrážka, papulární vyrážka, svědění; zřídka – leukocystoklastická vaskulitida, purpura, angioedém. Z muskuloskeletálního systému: zřídka – otoky kloubů. Z reprodukčního systému: méně časté – vulvovaginální svědění *Zjištěno během postmarketingového použití
Mirabegron je středně silný, časově závislý inhibitor CYP2D6 a slabý inhibitor CYP3A. Ve vysokých koncentracích mirabegron inhiboval transport léčiva přes P-glykoprotein. Nepředpokládají se klinicky významné interakce mezi mirabegronem a léčivými přípravky, které inhibují, aktivují nebo jsou substrátem jednoho z izoenzymů nebo transportérů CYP, s výjimkou inhibičního účinku mirabegronu na metabolismus substrátů izoenzymu CYP2D6. Koncentrace mirabegronu (AUC) se pod vlivem silného inhibitoru CYP1.8A/P-gp ketokonazolu u zdravých dobrovolníků zvýšila 3krát. Úprava dávky mirabegronu není nutná, pokud se užívá společně s inhibitory izoenzymu CYP3A nebo P-gp. Nicméně u pacientů s mírnou až středně závažnou poruchou funkce ledvin (eGFR 30-89 ml/min/1.73 m2) nebo mírnou poruchou funkce jater (Child-Pugh třída A), kteří užívají silné inhibitory CYP3A, jako je itrakonazol, ketokonazol, ritonavir a klarithromycin, se doporučuje denně dávka mirabegronu je 25 mg bez ohledu na jídlo. Látky, které indukují izoenzymy CYP3A nebo P-gp, snižují plazmatickou koncentraci mirabegronu. U zdravých dobrovolníků mirabegron středně inhibuje izoenzym CYP2D6, jehož aktivita se obnoví 15 dní po vysazení mirabegronu. Denní dávkování mirabegronu vedlo k 90% zvýšení Cmax a 229% zvýšení AUC při jedné dávce metoprololu. Denní dávkování mirabegronu vedlo k 79% zvýšení Cmax a 241% zvýšení AUC při jedné dávce desipraminu. Mirabegron by měl být používán s opatrností v kombinaci s léky, které mají úzký terapeutický index, a léky, které jsou významně metabolizovány CYP2D6, jako je thioridazin, léky na léčbu arytmií třídy I C (například flekainid, propafenon) a tricyklická antidepresiva (např. například imipramin, desipramin). Mirabegron je také třeba užívat s opatrností při současném podávání s léky, které jsou metabolizovány izoenzymem CYP2D6 a jejichž dávka musí být stanovena individuálně. Mirabegron je slabý inhibitor proteinu P-gp. Mirabegron zvýšil Cmax o 29 % a AUC o 27 %, když byl podáván s digoxinem zdravým dobrovolníkům. U pacientů, kteří začínají užívat mirabegron a digoxin současně, by měl být digoxin užíván v nejnižší dávce. V tomto případě je nutné sledovat koncentrace digoxinu v krevní plazmě a na základě výsledků kontrolních testů zvolit další účinnou dávku digoxinu. Potenciál inhibice P-gp mirabegronem je třeba vzít v úvahu, pokud je mirabegron podáván současně s léky transportovanými proteiny P-gp, jako je dabigatran. Zvýšený účinek mirabegronu při současném užívání s jinými léky se projevuje zvýšením srdeční frekvence.
Příznaky: V jednotlivých dávkách mirabegronu byly zdravým dobrovolníkům použity dávky až 400 mg. Při použití této úrovně dávky byly zaznamenány nežádoucí účinky ve formě zrychleného srdečního tepu (u 1 ze 6 dobrovolníků) a zvýšení srdeční frekvence o více než 100 tepů/min (u 3 ze 6 dobrovolníků). Při opakovaném (nad 10 dnů) užívání léku v denních dávkách až 300 mg bylo u zdravých dobrovolníků zaznamenáno zvýšení srdeční frekvence a zvýšení systolického krevního tlaku. Léčba: symptomatická a podpůrná terapie. Je nutné monitorovat tepovou frekvenci, krevní tlak a EKG.
