Jak se zbavit psychického stresu?

Pokud se nečekaně ocitnete ve stresové situaci (někdo vás naštval, šéf vám vynadal nebo vás někdo doma znervóznil), začínáte prožívat akutní stres. Nejprve musíte sebrat veškerou svou vůli a přikázat si „STOP!“, abyste prudce zpomalili rozvoj akutního stresu. Abyste se dokázali dostat ze stavu akutního stresu a uklidnili se, musíte najít účinný způsob svépomoci. A pak v kritické situaci, která může nastat každou minutu, se budeme moci rychle zorientovat pomocí této metody pomoci s akutním stresem.

Zde je několik tipů, které vám mohou pomoci dostat se z akutního stresu.

Antistresové dýchání. Pomalu se zhluboka nadechněte nosem; Na vrcholu nádechu na chvíli zadržte dech a poté co nejpomaleji vydechněte. To je uklidňující dech. Zkuste si to představit. Že s každým hlubokým nádechem a dlouhým výdechem částečně odbouráváte stres.
Minuta relaxace. Uvolněte koutky úst, navlhčete rty. Uvolněte ramena. Zaměřte se na svůj výraz obličeje a polohu těla: pamatujte, že odrážejí vaše emoce, myšlenky a vnitřní stav. Je přirozené, že nechcete, aby ostatní věděli, že jste ve stresu. V tomto případě můžete změnit svou „řeč obličeje a těla“ uvolněním svalů a hlubokým dýcháním.
Rozhlédněte se a pečlivě prozkoumejte místnost, ve které se nacházíte. Věnujte pozornost nejmenším detailům, i když je dobře znáte. Pomalu, bez spěchu, mentálně „projděte“ všechny předměty jeden po druhém v určitém pořadí. Zkuste se plně soustředit na tento „inventář“. V duchu si řekněte: „Hnědý stůl, bílé závěsy, červená váza s květinami“ atd. Zaměřením na každý jednotlivý předmět budete odvedeni od vnitřního stresu a nasměrujete svou pozornost k racionálnímu vnímání prostředí.
Pokud to okolnosti dovolí, opusťte místnost, ve které zažíváte akutní stres. Jděte na jiné místo, kde nikdo není, nebo jděte ven, kde můžete být sami se svými myšlenkami. V duchu rozeberte tuto místnost (pokud jste šli ven, tak okolní domy, přírodu) „kus po kousku“, jak je popsáno v odstavci 3.
Postavte se s nohama na šířku ramen, předkloňte se a uvolněte se. Hlava, ramena a paže volně visí dolů. Dýchání je klidné. Vydržte v této poloze 1-2 minuty, poté velmi pomalu zvedněte hlavu (aby se jí netočila hlava).
Věnujte se nějaké činnosti – bez ohledu na to: začněte prát prádlo, mýt nádobí nebo uklízet. Tajemství této metody je prosté: jakákoli činnost, a zejména fyzická práce, ve stresové situaci působí jako hromosvod – pomáhá odvádět pozornost od vnitřního napětí.
Zapněte si uklidňující hudbu, kterou máte rádi. Zkuste to poslouchat, soustředit se na to (místní soustředění). Pamatujte, že soustředění na jednu věc podporuje úplné uvolnění a vyvolává pozitivní emoce.
Vezměte si kalkulačku nebo papír a tužku a zkuste spočítat, kolik dní žijete na světě (vynásobte počet celých let číslem 365, přidejte jeden den za každý přestupný rok a přidejte počet dní, které uplynuly od vašich posledních narozenin ). Taková racionální činnost vám umožní přesměrovat vaši pozornost. Zkuste si vzpomenout na obzvláště pozoruhodný den ve svém životě. Zapamatujte si to do nejmenších detailů, aniž by vám něco uniklo. Zkuste si spočítat, jaký byl tento den vašeho života.
Promluvte si o nějakém abstraktním tématu s jakoukoli osobou poblíž: sousedem, spolupracovníkem. Pokud není nikdo nablízku, zavolejte svému příteli nebo přítelkyni na telefon. Jedná se o druh rušivé činnosti, která se provádí „tady a teď“ a je navržena tak, aby vytěsnila vnitřní dialog nasycený stresem z vašeho vědomí.
Udělejte nějaká antistresová dechová cvičení. Nyní, když jste se dali dohromady, můžete klidně pokračovat v přerušené činnosti.

ČTĚTE VÍCE

Jak dlouho trvá idiopatická cystitida u koček?

Jaká jsou tato dechová cvičení?

Autoregulace dýchání.

Za normálních podmínek nikdo nemyslí a nepamatuje si dýchání. Ale když z nějakého důvodu dojde k odchylkám od normy, najednou se těžce dýchá. Při fyzické námaze nebo stresové situaci se dýchání stává obtížné a těžké. A naopak, když jsou velmi vyděšení nebo něco napjatě očekávají, lidé mimovolně zadržují dech (zadržují dech). Člověk má možnost vědomým ovládáním svého dechu využít ke zklidnění, uvolnění napětí – svalového i psychického, a tak se autoregulace dýchání může stát spolu s relaxací a koncentrací účinným prostředkem boje proti stresu. Antistresová dechová cvičení lze provádět v jakékoli poloze. Vyžaduje se pouze jedna podmínka: páteř musí být v přísně vertikální nebo horizontální poloze. Díky tomu je možné dýchat přirozeně, volně, bez napětí a plně protáhnout svaly hrudníku a břicha. Velmi důležitá je také správná poloha hlavy: měla by sedět rovně a volně na krku. Uvolněná, vzpřímená hlava protahuje hrudník a další části těla do určité míry nahoru. Pokud je vše v pořádku a svaly jsou uvolněné, pak můžete cvičit volné dýchání a neustále jej sledovat.

Nebudeme se zde podrobně zabývat tím, jaká dechová cvičení existují (lze je snadno najít v literatuře), ale uvedeme následující závěry:

Pomocí hlubokého a klidného autoregulovaného dýchání můžete zabránit změnám nálad.
Při smíchu, vzdychání, kašli, mluvení, zpěvu nebo recitaci dochází k určitým změnám v rytmu dýchání oproti tzv. normálnímu automatickému dýchání. Z toho vyplývá, že způsob a rytmus dýchání lze cíleně regulovat vědomým zpomalováním a prohlubováním.
Prodloužení doby výdechu podporuje klid a úplnou relaxaci.
Dýchání klidného a vyrovnaného člověka se výrazně liší od dýchání člověka ve stresu. Tak lze rytmem dýchání určit duševní stav člověka.
Rytmické dýchání uklidňuje nervy a psychiku; Nezáleží na délce trvání jednotlivých dechových fází – důležitý je rytmus.
Lidské zdraví, a tedy i délka života, do značné míry závisí na správném dýchání. A pokud je dýchání vrozeným nepodmíněným reflexem, pak může být vědomě regulováno.
Čím pomaleji a hlouběji, klidněji a rytmičtěji dýcháme, čím dříve si na tento způsob dýchání zvykneme, tím dříve se stane nedílnou součástí našeho života.

Preventivní očkování
Prevence infekčních nemocí, COVID-19
Prevence zranění
Výživa a srdce
Hygiena
Psychologie
Prevence domácího násilí
Prevence chřipky a akutních respiračních infekcí
Prevence užívání drog
Prevence HIV/AIDS
Zubní péče
Máš dítě
Prevence nemocí oběhového systému

ČTĚTE VÍCE

Je možné zavřít štěně na noc do pokoje?

Zrychlení rytmu moderního života vedlo k výraznému nárůstu fyzického, psychického a emocionálního stresu člověka, způsobeného každodenními problémy, mezilidskými vztahy, náplní profesních činností a přetížením informacemi.. Dost často musí být člověk ve stavu emočního stresu, prožívat pocit zvýšené úzkosti, neklidu, pochybností o sobě, tzn. zažít tzv STRESS. Takové stavy často provází nejen psychická nerovnováha, ale i řada negativních změn ve fungování fyziologických mechanismů v lidském těle. Podle WHO potřebuje pomoc lékařů až 40 % světové populace.

CO JE STRES, JAKÉ JSOU DŮVODY A FAKTORY

JEHO VZHLED

Termín “stres„(v překladu z angličtiny stress) znamená “tlak, tlak, napětí.”

Podle Velkého vysvětlujícího slovníku ruského jazyka „Stres – stav napětí v lidském nebo zvířecím těle jako obranná reakce na různé nepříznivé faktory (nachlazení, hladovění, fyzická a psychická traumata atd.).

Ve své podstatě, stres – Toto je reakce lidského těla na přepětí, negativní a pozitivní emoce. V době stresu produkuje lidské tělo hormon adrenalin, který nás nutí hledat cestu ven. Každý potřebuje stres v malém množství, protože vás nutí přemýšlet, hledat cestu z problému a v tomto případě má pozitivní význam. Ale na druhou stranu, pokud je stresu příliš, tělo ochabuje, ztrácí sílu, schopnost řešit problémy a může způsobit vážná onemocnění.

Stres lze rozdělit na:

pozitivní a negativní– podle stupně emočního zabarvení.
Krátkodobě i dlouhodobě(nebo akutní a chronické) – podle délky trvání.
Fyziologické a psychologické– ty druhé se zase svým výskytem dělí na informační a emocionální.

Zdroje stresu mohou být:

externí – stěhování do nového bydliště, změna zaměstnání, úmrtí blízkého, rozvod, každodenní trable spojené s finančními problémy, plnění závazků do určitého termínu, spory, rodinné vztahy, nedostatek spánku.

015

Vnitřní – revize životních hodnot a přesvědčení, změna osobního sebevědomí atd.

Příčiny a faktorykteré způsobují stres (psychologové je nazývají stresory), jsou různé a četné:

změny v životě (dovolená, nová práce, manželství, rozvod atd.);
jakákoli silná emoce;
únavu;
fyzické zranění, operace, nemoc;
hluk;
náhlé změny teploty atd.

Změny jakéhokoli druhu, i ty pozitivní, nás nutí přizpůsobit se novým okolnostem. Ale se všemi různými zkušenostmi a šokovými situacemi, které se v našem životě stávají, je reakce těla na jakýkoli stres v podstatě stejná – tělo spouští biochemické procesy vyvinuté před mnoha staletími, jejichž účelem je vyrovnat se s extrémní situací. V průběhu času se účinky stresorů sčítají a kumulují. Čím více jich v našem životě v daném období bude, tím vyšší bude naše hladina stresu.

ČTĚTE VÍCE

Kolik štěňat je ve vrhu pomeranianů?

Obranná reakce těla na probíhající nebo opakované stresory prochází třemi odlišnými fázemi.

V první fázi – poplachová reakce (v reakci na podráždění, bez ohledu na jeho povahu), dochází k aktivaci všech tělesných systémů.
Ve druhé fázi– stadia rezistence (rezistence, stabilita), tělo se začíná přizpůsobovat probíhajícímu působení stresoru.
Třetí fáze— stadium vyčerpání, nastává při dlouhodobém působení stresoru. Energie potřebná k adaptaci je vyčerpána a celkový odpor těla prudce klesá. Pokud v tomto období není poskytnuta pomoc, může stádium vyčerpání vést k vážnému onemocnění až smrti.

PŘÍZNAKY STRESU A MOŽNÉ NÁSLEDKY Z NĚJ

016

Příznaky se mohou postupně zhoršovat nebo se mohou objevit náhle během několika minut. Objevují se záchvaty úzkost, strach, panika, které obvykle netrvají dlouho, se vyskytují ve formě emocionálních výbuchů, doprovázených pocitem hrůzy a reakcemi těla, jako je zrychlený tep a pocení. Úzkost se obvykle vyvíjí postupně. Příznaky mohou být také svalové napětí, únava, podrážděnost, netrpělivost, nespavost nebo poruchy spánku, potíže se soustředěním, špatná nálada, nebo naopak přebuzení, vztek, poruchy paměti, zvýšená únava atd.

Stres je hlavním rizikovým faktorem pro výskyt a exacerbaci mnoha nemocí: kardiovaskulární (infarkt myokardu, angina pectoris, hypertenze), gastrointestinální trakt (gastritida, žaludeční a duodenální vředy), snížená imunita.

Negativní reakce jsou způsobeny nejen silnými, akutními, ale i malými, ale dlouhodobými stresujícími vlivy. Dlouhodobý psychický stres a deprese mohou proto také vést k onemocnění.

léčba stresu léky jsou indikovány pouze podle pokynů lékaře. S přihlédnutím ke stavu pacienta může lékař předepsat sedativa (léky snižující nervové napětí, úzkost a strach) popř trankvilizéry (léky, které pomáhají zmírnit emoční stres).

ZPŮSOBY A ZÁSADY PŘEKONÁVÁNÍ STRESU

Každý z nás má svou míru stresu, která je dána dědičnými a dalšími faktory, a vlastní úroveň postoje a reakce na stres.

Různí lidé reagují na stres různými způsoby: někteří začnou absorbovat neuvěřitelné množství jídla, jiní úplně ztratí chuť k jídlu; někteří mají potíže s usínáním v noci, zatímco jiní pociťují ospalost i přes den.

Mezi základní principy překonání stresu patří:

017

Odvedení pozornosti od stresové situace – pokud to, co se děje, na člověka silně zapůsobí a poté o tom nadále přemýšlí, pak se tím „zasekne“ ve stresové situaci a nepřemýšlí o tom, jak ji vyřešit, ale neustále se obává událostí, které Stalo. Abyste se odvrátili od stresující situace, musíte myslet na něco jiného, co souvisí s příjemnými pocity a zážitky (odpočinek, příjemná událost, osobní úspěchy).
Snížení subjektivního významu události, která stres vyvolala – přehodnotit svůj postoj k tomu, co se stalo, podle zásady: „Co se nedělá, je k lepšímu. “.
Aktivní chování– neuchovávejte v sobě návaly pocitů a emocí, které způsobily stres, ale vyhazujte nahromaděnou energii tím, že uděláte něco i nemyslitelného (například mytí okna nebo podlahy zubním kartáčkem, utírání nádobí apod.); stejně jako sportování, hraní fotbalu, volejbalu atd.
Schopnost odpočívat – stres způsobuje celkové napětí a zvýšení frekvence mozkových vln. Relaxace naopak snižuje jejich frekvenci, což vede ke snížení úrovně excitace centrálního nervového systému.
Pozitivní myšlení –pozitivní způsob myšlení a s ním spojené pozitivní emoce laskavosti, lásky, radosti jsou hlavním osobním nástrojem k zajištění zdraví a pohody.

Mezi další způsoby, jak zmírnit stres a udržet duševní zdraví, patří:

ČTĚTE VÍCE

Jaké plemeno kočky je se zlomeným ocasem?

018

V každé situacičlověk by měl zůstat optimistou.
Hledatk rozumné organizaci v životě, práci, každodenním životě.
Učit seříkat si ne, nebrat si na sebe příliš mnoho problémů, zejména těch druhých, protože si určili hranice svých vlastních schopností.
Naučte seUžívat si život.
Nebýtmaximalista.
Nekopejteve své minulosti, a hlavně nelitovat toho, co jste jednou neudělali nebo udělali špatně.
Následovatsprávná strava, spánek a odpočinek.
Nezneužívejtealkoholu, zdržet se špatných návyků.
Вестиzdravý aktivní životní styl, každodenní fyzické cvičení a vlastní masáž hlavy, krku, ramen, chodidel.
Pokud je potřeba– snížení životního tempa a revize některých životních pozic.

Pamatovat si! Stresové situace ze života úplně eliminovat nelze, ale můžete žít a pracovat tak, abyste jejich počet snížili na minimum, minimalizovali jejich následky a udrželi si tak zdraví po mnoho let.