Jak se nazývají obyvatelé města Nižnij Novgorod?

Nižnij Novgorod je zastávka, která je běžná na plavbách z různých měst. A z Moskvy se k němu dostanete dvěma způsoby: po Volze a po Oce.

Nižnij Novgorod (místní mu jednoduše říkají „Nižnij“) patří trvale mezi deset největších ruských měst oblíbených mezi turisty. Spojuje v sobě dobrou polohu, mnoho krásných atrakcí a pohodlí metropole.

Kde navštívit
Nižnij Novgorod je město kontrastů. Je zařazen na seznam 100 měst světového historického a kulturního významu UNESCO. Kreml je zde dokonale zachován. A zároveň se večer zapíná moderní osvětlení (doporučujeme prohlídku nočního Nižního Novgorodu). A nejdelší lanovka v Evropě se klene nad Volhou.

Pokud je to možné, je lepší zvolit plavbu s dlouhodobým pobytem. Abyste se mohli nejprve s průvodcem seznámit s hlavními atrakcemi a poté se vydat na samostatnou procházku.

Už se chystáte do Nižního Novgorodu? Zde je seznam 5 věcí, které tam rozhodně musíte udělat:

1. Vyšplhejte po Chkalovových schodech. Nyní je jedním ze symbolů města a je těžké si představit, že byl postaven relativně nedávno – ve 40. letech, na počest vítězství v bitvě u Stalingradu. Schodiště končí u Kremlu, kde si na přání můžete udělat okružní prohlídku hradeb pevnosti.
2. Najděte několik prohlížecích platforem. Můžete začít těmi na Chkalovových schodech a pak jít do hotelu Azimut. Tam, vedle Fedorovského nábřeží, je výhled na kosu, soutok Oky a Volhy, katedrálu a moderní stadion.
3. Projděte se po centrální ulici Bolshaya Pokrovskaya. Je zde mnoho krásných a starobylých budov, ale nejpůsobivější je snad Státní banka. Kolem rozhodně neprojdete – vypadá to jako pevnost a kamenná věž s elegantními rytinami zároveň.
4. Projeďte se lanovkou, která spojuje Nižnij Novgorod s městem Bor na druhém břehu Volhy. Buďte opatrní: během dopravní špičky zde může být fronta. Faktem je, že pro místní obyvatele je to již známá forma dopravy, mnozí jezdí do práce a vracejí se tudy domů.
5. Podívejte se na Nižnij Novgorod očima malého Aljoši Peškova (vlastním jménem Maxim Gorkij). Budoucí spisovatel žil v tomto městě, když byl dítě. Dům dědečka (můžete si ho pamatovat z příběhu „Dětství“) a byt, který si Gorkij pronajal na začátku dvacátého století, se dochovaly dodnes.

Jaké suvenýry vybrat

• Šperky vyrobené z tenkého drátu a kovových kuliček (vyrábějí se v obci Kazakovo).
• Originální odznaky s Maximem Gorkým (jsou kovové, dřevěné a s portrétem a nápisem).
• Nižnij Novgorod guipure (toto je název starověké místní výšivky).

Atrakce v okolí:

• Katedrála Panny Marie: Rožděstvenskaja ul., 34a – 470 m (od 6 minut pěšky)
• Muzeum dětství A.M. Gorkij (Kashirinův dům): Poštovní výjezd, 21 – 830 m (od 10 minut pěšky)
• Kreml Nižnij Novgorod: 1,3 km (od 15 minut pěšky)
• Chkalovovo schodiště: 1,5 km (od 7 minut taxíkem; od 18 minut pěšky)
• Nižnij Novgorod pobočka Státní banky: Bolshaya Pokrovskaya ul., 26 – 1,7 km (od 7 minut taxíkem; od 20 minut pěšky)
• Státní akademické činoherní divadlo Nižnij Novgorod pojmenované po M. Gorkém: Bolshaya Pokrovskaya ul., 13 – 1,7 km (od 6 minut taxíkem; od 21 minut pěšky)
• Bolshaya Pokrovskaya ulice: 2 km (od 9 minut taxíkem; od 24 minut pěšky)
• Literární muzeum pojmenované po. M. Gorkij: Svatý. Minina, 26 – 2,8 km (od 9 minut taxíkem; od 14 minut MHD; od 34 minut pěšky)
• Nástup na lanovku: Kazaňské nábřeží, 8A (vstupte hned za mešitou katedrály Nižnij Novgorod), vpravo – 3,6 km (od 10 minut taxíkem; od 26 minut veřejnou dopravou)

Přístavy a stanice:

• Stanice řeky – pl. Markina, 15A
• Železniční stanice “Moskovsky” – pl. Revolution, 2 (z/na říční nádraží od 10 minut taxíkem; od 9 minut MHD)
• Mezinárodní letiště V.P.Chkalova – Svatý. Bezvodnaja (z/do říční stanice od 43 minut taxíkem; od 1 hodiny 16 minut veřejnou dopravou)

Básník Vladimir Bogomyakov, který žije v Ťumenu, poznamenal, že v jednom z nedávných pořadů slavné (nyní uzavřené) rozhlasové stanice „drahý moderátor zavolal obyvatelům Tobolska Tobolyakiačkoli oni Tobolyaki” Tobolští lidé byli samozřejmě uraženi, ale nebylo jim to cizí. Děkuji, že ne Toboltsy a ne Obyvatelé Tobolska.

Ale chyba v přízvuku je dalším důkazem toho, že tzv. katoikonyma 1, označení pro obyvatele města, jsou regionální slovní zásoba, mimo jejich region málo známá, kromě Moskvané ano obyvatelé Oděsy. Zároveň je tvarově velmi rozmanitá: katoikonyma se tvoří pomocí mnoha přípon, ale hlavní je, že z názvu města neuhodnete, jakou příponu zvolit. Jak se jmenují obyvatelé tří měst končících na –ck? Bratsk – bratři, Krasnojarsk – obyvatelé Krasnojarska, Omsk – Omsk. O obyvatelích Tobolska (také –ck) už víme. To znamená, že neexistují žádná pravidla nebo jsou velmi složitá a navíc je zde spousta historického dědictví. V důsledku toho se náš „vnitřní lingvista“ prakticky nemá na co spolehnout. To potvrzují experimenty: subjekty byly požádány, aby uhádly jména obyvatel skutečných měst nebo fiktivních měst, a v každém případě výsledkem byly různé možnosti. Pokud vytvoříte název fiktivního města (například Zabelsk) a požádáte rodilé ruské mluvčí, aby z něj vytvořili katoikonymum, pravděpodobně také uvidíte obyvatelé ZabeljeA Zabeltsya možná, Zabelevtsy.

Potvrzují to „životní experimenty“, ke kterým nedobrovolně dochází, když hosté města začnou jeho obyvatelům říkat, jak Bůh ví nejlépe. Například obyvatelé Nižního Novgorodu se nazývají Obyvatelé Nižního Novgorodu, obyvatelé Nižního Novgorodu, obyvatelé Novgorodu atd., a to je také stará křivda obyvatelé Nižního Novgorodu (to je správně).

Každý zná pouze jména obyvatel hlavních měst nebo těch, kteří se stali téměř běžnými podstatnými jmény, jako Odessan. Téměř nikoho nezajímá, jak se říká lidem v jiných městech a tím spíše ve městech a na vesnicích.

Nicméně, pokud jde o přízvuk v katoikonymech s příponou –yak-, zde je pravidlo stále snadno postřehnutelné. Toto jsou slova: Tula, Permyak, Sibiř, Kimryak (poslední je z města Kimry). A vždy v množném čísle se důraz klade na konec: Tula, Permyak, Sibiř! Mimochodem, jako u mnoha dalších vlastností lidí –yak – podle vzhledu, povolání atd.: tlustí muži, horníci. Nebo ne lidi: plevele. Takže analogie by zde mohla fungovat. Nefungovalo, možná kvůli paměti etnonyma Poláci.

Výše jsme hovořili o experimentech s hádáním katoikonyma ao různých obdržených odpovědích. Stále tedy není vůbec tak široká jako skutečná rozmanitost katoikonym. Nikoho by například nenapadlo, že se jmenují obyvatelé fiktivního Zabelska bílých zajíců (stejně jako Tobolyaki) Nebo očistit (jak Moskvané, Pskovci, obyvatelé Tomska). To znamená, že přípony –jak- a –ich- v této oblasti již nejsou produktivní. Na rozdíl od přípon –ec-, -an(in)-, -chan(in)- – Obyvatelé Ivanova, obyvatelé Volhy, obyvatelé Guseva. Dnes pozorovaná slovotvorná rozmanitost a téměř chaos byly zděděny z minulých epoch, kdy byly produktivní jiné přípony katoikonym. O unikátních typových označeních nemluvě inovátoři (Torzhok), Amchans (Mtsensk), obyvatelé Archangelska atd.

Návrat ke stížnostem (a k Tula). Tula Nedávno se urazili, že jim návštěvníci volali obyvatelé Tuly analogicky s Smolyanka – obyvatelé Smolenska. Takže s možnostmi pro ženy je to obecně mnohem jednodušší. Stačí znát jméno rezidenta – a v 99% případů jméno rezidenta utvoříte správně. Protože na rozdíl od názvů profesí jsou feminity „v místě bydliště“ téměř vždy tvořeny pouze příponou –k(a))-. Nebo se netvoří. Některá z nich jsou Schrödingerova katoikonyma. Protože oficiálně existují a jsou tvořeny podle popsaného logického a jediného pravidla, ale život je jako vždy složitější než schémata a jeho strom je bujně zelený.

Oficiální ženské katoikonym se ve městě Vladimir ze zřejmých důvodů nepoužívá. Vladimírka – prastará cesta z Moskvy, po které byli mimo jiné hnáni na Sibiř na těžkou práci a do vyhnanství. jak to říkají? V žádném případě. Prostě „obyvatel Vladimíra“.

Oficiální ženské katoikonym se ve městě Jaroslavl nepoužívá z jiného zřejmého důvodu. Dokonce dva. Jaroslavka – staré plemeno krav. No a neoficiální název Jaroslavské dálnice. A přesto se katoikonim používá. Ale jinak. Obyvatelé Jaroslavle si rádi říkají Jaroslavnami, který pochází ze 1970. let XNUMX. století a je spojen s populární sovětskou písní, kde jsou obyvatelé Jaroslavle nazýváni svým patronymem, zřejmě s odkazem na zakladatele města Jaroslava Moudrého.

Oficiální ženské katoikonym ve městě Barnaul také není příliš populární. Barnaulka – řeka. Podle místních jednoznačné obyvatel Barnaulu.

Stejná situace umožňuje obyvatel Samary úspěšně konkurovat a prakticky vytlačit Samarka. I když obyvatelé jako celek se obvykle v žádném případě nevolají obyvatelé Samarya Samariáni.

Obvyklá přípona je obzvláště znepokojivá –k(a))-, pokud název oblasti končí na –k(a). Taková homonymie to úplně blokuje. Aprelevka, Ivanteevka. No přece Kamčatka a Jamajka.

Nedávno mi Elizabeth A. položila otázku: „Kolega měla otázku, jak říkat obyvateli Jamajky: také Jamaica? Po nějaké době mě napadla varianta ženského rodu a pak jsem se podíval na Google, jestli jsem na to nenarazil někde jinde. Ukázalo se, že jsem na to narazil, včetně článku o sportu z roku 2009.“

Oficiálně jsou to Jamajčané jamajský a ano, Jamaica: „Další novinový zdroj tuto informaci popřel a uvedl, že chůva, která je původem z JAMAJKY, byla v USA legálně“ (gazeta.ru, 02.17.2019/XNUMX/XNUMX, převzato z Národního korpusu ruského jazyka).

Ale taková homonymie je samozřejmě nepohodlná a předpokládal jsem, že Elizabeth přišla s ženským rodem jamajský. Není to v ruském korpusu, ale v médiích se objeví: „Nejšťastnější Jamajčanky a Jamajčanky pracují při obsluze turistů“, „Babička Naomi Campbellové je Jamajčanka“. Hlavní věc je, že slovo je okamžitě jasně srozumitelné, na rozdíl od Jamaica, ve kterém je nemožné rozpoznat ženský vytržený z kontextu. Jak se ukázalo, Elizabeth skutečně přišla s tímto slovem a našla příklad v médiích: „V poslední fázi se vedení ujal Jamajský Keňa Sinclair“ (rusathletics.com, 25.04.2009).

Tedy kromě ženských katoikonym na –ka, v některých případech přijatelnější označení pro obyvatelky s příponou –kus(а)-. I když ne všechny jsou ještě normativní.

. V těchto stojatých vodách zkrátka probíhají procesy, které novinářům dělají nezbytné potíže a přitahují pozornost každého, kdo se v zásadě o jazyk zajímá.

Irina Fufaeva,
Ph.D. Philol. vědy

1 Ze staré řečtiny. κατά ‘pod’ a οἶκος ‘dům’. — Červená.