Číslo publikace RU2745236C1 RU2745236C1 RU2020113780A RU2020113780A RU2745236C1 RU 2745236 C1 RU2745236 C1 RU 2745236 1 RU 2020113780A RU 2020113780 A RU2020113780 A RU 2020113780A RU 2020113780 C2020113780 RU2745236 C1 RU 2745236C1 Klíčové slovo resorpční umění RU COVSKÉ mastor staré umění RU mastor mastor staré umění datum 2745236-1-2020 Číslo přihlášky RU04A Jiné jazyky Angličtina ( en ) Vynálezce Michail Vasilievich Nazarov Yana Aleksandrovna Rudneva Původní pověřenec Federální státní rozpočtová vzdělávací instituce vysokoškolského vzdělávání „Kubáňská státní agrární univerzita pojmenovaná po I.T. Trubilin” Datum priority (Datum priority je předpoklad a nepředstavuje právní závěr. Google neprovedl právní analýzu a neposkytuje žádné prohlášení ohledně přesnosti uvedeného data.) 03-2020113780-2020 Datum podání 04-03- 2020 Datum zveřejnění 04-03-2021 03-22-2020 Přihláška podaná Federálním státním rozpočtovým vzdělávacím institutem pro vysokoškolské vzdělávání „Kubáňská státní agrární univerzita pojmenovaná po I.T. Trubilin“ podal kritickou federální státní rozpočtovou vzdělávací instituci vysokoškolského vzdělávání „Kubanská státní agrární univerzita pojmenovaná po I.T. Trubilina” 04-03-2020 Priorita k RU04A priorita Kritický patent/RU03C2020113780/ru 2745236-1-2021 Schválena přihláška Kritická 03-22-2021 Publikace RU03C22 Kritický patent/RU2745236ru
Klasifikace
-
- A – LIDSKÉ POTŘEBY
- A61 – LÉKAŘSKÁ NEBO VETERINÁRNÍ VĚDA; HYGIENA
- A61K – PŘÍPRAVKY PRO LÉKAŘSKÉ, STOMATOLOGICKÉ NEBO TOALETNÍ ÚČELY
- A61K31/00 – Léčivé přípravky obsahující organické aktivní složky
- A61K31/045 — Hydroxysloučeniny, např. alkoholy; Jejich soli, např. alkoholáty
- A61K31/05 – Fenoly
- A – LIDSKÉ POTŘEBY
- A61 – LÉKAŘSKÁ NEBO VETERINÁRNÍ VĚDA; HYGIENA
- A61K – PŘÍPRAVKY PRO LÉKAŘSKÉ, STOMATOLOGICKÉ NEBO TOALETNÍ ÚČELY
- A61K31/00 – Léčivé přípravky obsahující organické aktivní složky
- A61K31/185 – Kyseliny; Anhydridy, halogenidy nebo jejich soli, např. sírové kyseliny, imidové, hydrazonové nebo hydroximové kyseliny
- A61K31/19 – Karboxylové kyseliny, např. kyselina valproová
- A – LIDSKÉ POTŘEBY
- A61 – LÉKAŘSKÁ NEBO VETERINÁRNÍ VĚDA; HYGIENA
- A61K – PŘÍPRAVKY PRO LÉKAŘSKÉ, STOMATOLOGICKÉ NEBO TOALETNÍ ÚČELY
- A61K35/00 – Léčivé přípravky obsahující materiály nebo jejich reakční produkty s neurčenou konstitucí
- A61K35/56 — Materiály ze zvířat jiných než savců
- A61K35/63 – Členovci
- A61K35/64 – Hmyz, nap. včely, vosy nebo mouchy
- A61K35/644 – Včelí vosk; propolis; Mateří kašička; Miláček
- A – LIDSKÉ POTŘEBY
- A61 – LÉKAŘSKÁ NEBO VETERINÁRNÍ VĚDA; HYGIENA
- A61K – PŘÍPRAVKY PRO LÉKAŘSKÉ, STOMATOLOGICKÉ NEBO TOALETNÍ ÚČELY
- A61K47/00 — Léčivé přípravky charakterizované použitými neaktivními složkami, např. nosiče nebo inertní přísady; Cílící nebo modifikující činidla chemicky vázaná na aktivní složku
- A61K47/06 – Organické sloučeniny, např. přírodní nebo syntetické uhlovodíky, polyolefiny, minerální oleje, vazelína nebo ozokerit
- A – LIDSKÉ POTŘEBY
- A61 – LÉKAŘSKÁ NEBO VETERINÁRNÍ VĚDA; HYGIENA
- A61K – PŘÍPRAVKY PRO LÉKAŘSKÉ, STOMATOLOGICKÉ NEBO TOALETNÍ ÚČELY
- A61K47/00 — Léčivé přípravky charakterizované použitými neaktivními složkami, např. nosiče nebo inertní přísady; Cílící nebo modifikující činidla chemicky vázaná na aktivní složku
- A61K47/06 – Organické sloučeniny, např. přírodní nebo syntetické uhlovodíky, polyolefiny, minerální oleje, vazelína nebo ozokerit
- A61K47/20 – Organické sloučeniny, např. přírodní nebo syntetické uhlovodíky, polyolefiny, minerální oleje, vazelína nebo ozokerit obsahující síru, například síru. dimethylsulfoxid [DMSO], dokusát, laurylsulfát sodný nebo aminosulfonové kyseliny
- A – LIDSKÉ POTŘEBY
- A61 – LÉKAŘSKÁ NEBO VETERINÁRNÍ VĚDA; HYGIENA
- A61K – PŘÍPRAVKY PRO LÉKAŘSKÉ, STOMATOLOGICKÉ NEBO TOALETNÍ ÚČELY
- A61K47/00 — Léčivé přípravky charakterizované použitými neaktivními složkami, např. nosiče nebo inertní přísady; Cílící nebo modifikující činidla chemicky vázaná na aktivní složku
- A61K47/44 – Oleje, tuky nebo vosky podle dvou nebo více skupin A61K47/02-A61K47/42; Přírodní nebo modifikované přírodní oleje, tuky nebo vosky, např. ricinový olej, polyethoxylovaný ricinový olej, montánní vosk, lignit, šelak, kalafuna, včelí vosk nebo lanolin
Abstraktní
Vynález se týká oblasti veterinární medicíny, zejména veterinárního porodnictví. Metoda léčby subklinické mastitidy u laktujících krav zahrnuje zevní potírání 3x obden komplexní mastí složenou z resorcinolu a plniva s obsahem vazelíny a lanolinu, přičemž komplexní mast se vtírá do nemocné čtvrti mléčné žlázy v dávce ne více než 3 gramy po dobu 2-3 minut při použití komplexní masti, ke které se na 100 g přidá v optimálním množství: 1 g vodného roztoku 1% koncentrace kapalného resorcinolu; 2 g kyseliny mléčné 2% koncentrace; 5 g dimexidu; 6 g včelího vosku; 34 g lanolinu a 52 g vazelíny. Vynález zlepšuje účinnost způsobu léčby krav se subklinickou mastitidou. 3 tab., 4 ave.
Popis
Vynález se týká oblasti veterinární medicíny, zejména veterinárního porodnictví.
K léčbě subklinické mastitidy u krav se široce používají dezinfekční a dráždivé masti a mazací prostředky pro vtírání do kůže postižené čtvrti vemene. Pro tento účel byly navrženy kafrové, ichthyolové, salicylové, jódové a další masti.
Je známá metoda léčby mastitidy u krav pomocí jodové masti, která je antiseptikem. Lokálně působí na postižená místa dlouhodobě a účinně antibakteriálně, antimykoticky a antivirově. Mast při aplikaci na kůži pomalu a rovnoměrně uvolňuje aktivní jód, který oxiduje aminokyseliny enzymů a transmembránové proteiny patogenních mikroorganismů. Z hlediska míry dopadu na organismus teplokrevníků je mast v doporučených dávkách málo nebezpečnou látkou a nepůsobí lokálně dráždivě, resorpčně-toxickým, ani senzibilizujícím účinkem (Návod na použití jódové masti – http://www.zootechnologii.ru/maz%20iod.htm).
Známý lék pro léčbu zánětlivých procesů u domácích a hospodářských zvířat, obsahující složky v následujícím poměru, hm. %: rafinovaný olej 20-25, lanolin 20-25, resorcinol 3-5, vazelína 30-35, parafín – zbytek pro dosažení konzistence jako plnivo. Lokálně se léčivo používá ve formě masti jako protizánětlivá, antimikrobiální a rozptylující látka při mastitidách (RF patent č. 2290951, A61K 47/44, 2005).
Nevýhodou léku jsou jeho kontraindikace: časté používání vede k keratinizaci kůže mléčné žlázy a může způsobit odmítnutí povrchových vrstev epidermis. Parafín, který je součástí léčiva, se kůží nevstřebává a zpomaluje vstřebávání léčiv.
Známý je také způsob léčby subklinické mastitidy u krav pomocí vnější aplikace gelovitého přípravku obsahujícího dimexid 2-5 hm. %, xanthanová guma 1-3 hmotn. %, sloučenina chelátu zinku 8-9 hm. %, vanilková silice 0,2-0,4 hm. %, vazelína 5-15 hm. % a rozpouštědlo – deionizovaná voda – zbytek (RF patent č. 2713927, A61K 31/10, 2019).
Nejbližší je technické řešení, které zahrnuje zevní potírání 3x obden komplexní mastí složenou z resorcinolu, kyseliny borité a plniva obsahující vazelínu a lanolin, rostlinný olej (RF patent č. 2383338, A61K 31/05, 2010).
Nevýhodou známého způsobu léčby mastitid je nedostatečné protizánětlivé a antiseptické působení. Kromě toho může kyselina boritá způsobit tvorbu trhlin, které mohou kravám v budoucnu ztížit dojení.
Jednou z hlavních nevýhod léčby mastitid mastmi a mazáním je šíření zápachu a barvy léčivých látek do mléka a masa, v důsledku čehož se ztrácí jejich hodnota jako potravina. Na kůži postiženého laloku vemene je po jejich použití pozorována dermatitida, což zhoršuje patologický proces. U subklinických mastitid u krav se lék používá zevně minimálně 6-7 dní. Imunologické reakce těla se zvyšují pouze 10. den po vysazení léku a na krátkou dobu. Dlouhodobé užívání léku v průběhu léčby, slabá stimulace obranyschopnosti organismu neposkytuje vysokou terapeutickou účinnost u subklinické mastitidy u krav.
Technickým výsledkem je zvýšení efektivity metody léčby krav se subklinickou mastitidou.
Technického výsledku je dosaženo tím, že při způsobu léčby subklinické mastitidy u laktujících krav, včetně zevního potírání 3x obden, komplexní mast skládající se z resorcinolu a plniva obsahující vazelínu a lanolin, podle vynálezu komplexní mast se vtírá do nemocné čtvrtky mléčné žlázy v dávce nejvýše 3 gramy po dobu 2-3 minut za použití komplexní masti, do které se na 100 g přidá v optimálním množství: 1 g vodného roztoku 1 % koncentrace kapalného resorcinolu; 2 g kyseliny mléčné 2% koncentrace; 5 g dimexidu; 6 g včelího vosku; 34 g lanolinu a 52 g vazelíny.
Novinkou navrhovaného způsobu léčby subklinické mastitidy je použití komplexní masti, jejíž složky v optimálním množství zajišťují zvýšenou účinnost léčby onemocnění.
Způsob léčby subklinické mastitidy u laktujících krav se provádí následovně.
Předpřipravte komplexní mast. Pro přípravu 100 g masti se složky odebírají v optimálních množstvích: 1 g vodného roztoku o koncentraci 1 % tekutého resorcinolu, 2 g kyseliny mléčné o koncentraci 2 %, 5 g dimexidu, 52 g vazelíny, 6 g včelího vosku a 34 g lanolinu. Pokud jsou výše uvedené složky obsažené v použité masti užívány v menším množství, pak bude účinnost nízká a při větším množství se mohou objevit vedlejší účinky, jako jsou alergie.
Po odstranění sekretu z postiženého laloku vemena aplikujte třikrát tenkou vrstvu komplexní (resorcinol-mléčné-dimexid) masti v dávce 3 g každých 24 hodin.
Komponenty obsažené v masti se vyznačují následujícími vlastnostmi:
Vodný roztok resorcinolu o koncentraci 1% je doporučeným lékem při bachorovém bubínku, střevní plynatosti, zánětech žaludku a střev, plísňových onemocněních, dermatitidě, ranách, dále má protizánětlivé, adstringentní, antipruritické a lokálně anestetické účinky. .
Vodný roztok kyseliny mléčné ve 2% koncentraci inhibuje většinu bakterií, má antiseptický a antifermentační účinek, má nízkou toxicitu, dobře proniká kůží a sliznicemi.
Dimexid má lokální analgetické, protizánětlivé, středně antiseptické a fibrinolytické účinky.
K přípravě hloubkově působící masti se používá lanolin, který snadno proniká kůží a spolu s ním se dobře vstřebávají léčivé látky. Lanolin má změkčující a dlouhotrvající resorpční účinek resorcinolu, kyseliny mléčné a dimexidu na kůži v omezené oblasti.
Příklad 1. Pro stanovení optimální terapeutické dávky masti bylo vybráno 30 laktujících krav se subklinickou mastitidou. Z toho byly 3 skupiny vytvořeny podle principu analogických párů (n=10 zvířat). Skupiny zahrnovaly krávy stejného věku, užitkovosti, období laktace a stejného počtu postižených laloků vemene. U zvířat pokusných skupin byla mast vtírána do postiženého laloku vemene třikrát v následujících dávkách: první skupina – 2 g, druhá – 3 g, třetí – 5 g. Před vtíráním drogy, kůže mléčné žlázy byla mechanicky očištěna.
Výsledky léčby byly zaznamenány testováním reakce mléka dimastinovým testem 5. den po vtírání léku. Získané výsledky jsou uvedeny v tabulce 1.
Z materiálů v tabulce 1 vyplývá, že největšího terapeutického účinku bylo dosaženo po trojím rozetření masti v dávce 3 g.
Snížení dávky podaného léčiva na 2 g vedlo k 10,0% snížení počtu uzdravených zvířat a 9,1% snížení počtu vyléčených laloků. Zvýšení dávky masti na 5 g nevedlo ke zvýšení počtu vyléčených zvířat a postižených laloků.
Příklad 2. Ke studiu účinku masti na tkáň zdravé žlázy a na tkáň postiženou subklinickou mastitidou byly při vtírání třikrát aplikovány 3 g testovaného léčiva v souladu s pravidly asepse v tenké vrstvě. vrstvy na zdravé (1 experimentální) a postižené (2 experimentální) laloky vemene se subklinickou mastitidou. Účinek komplexní masti na prsní tkáň byl posuzován podle přítomnosti (nepřítomnosti) lokální zánětlivé reakce, změn organoleptických vlastností sekretu, změn obsahu somatických buněk v sekretu, což bylo stanoveno pomocí Prescott- Plemenná metoda v následujících obdobích: před třením a po 24, 48, 72, 96 a 240 hodinách po tření drogy. Kontrolu tvořily symetrické zdravé laloky vemene, do kterých se léčivo nevtíralo (viz tabulka 2).
Výsledkem studií bylo zjištěno, že vnější tření testované komplexní masti v žádném případě nezpůsobilo lokální zánětlivou reakci ani změnu organoleptických vlastností sekretu nebo zvýšení počtu somatických buněk. Po celou dobu experimentu zůstal počet somatických buněk v sekreci experimentálního (1) a kontrolního (zdravého) laloku vemene v mezích fyziologické normy. Zevní vtírání komplexní masti do laloků vemene postižených subklinickou mastitidou (test 2) vedlo v prvních třech dnech k pětinásobnému snížení počtu somatických buněk v sekretu. V dalších dnech se obsah somatických buněk v sekretu stabilizoval a nelišil se od zdravých laloků vemene (tab. 2).
Příklad 3. Pro studium komparativní terapeutické účinnosti navrhovaného způsobu léčby bylo vybráno 20 laktujících krav se subklinickou mastitidou, ze kterých byly vytvořeny dvě skupiny po 10 zvířatech podle principu analogových párů. Skupiny zahrnovaly krávy stejného věku, užitkovosti, období laktace a stejného počtu postižených laloků vemene.
Jako základní lék byla zvolena jódová mast, která se ve veterinární praxi nejvíce používá k léčbě krav s touto patologií.
Subklinická mastitida u laktujících krav první skupiny (kontrola) byla léčena jodovou mastí, která byla třikrát vtírána do postižených laloků vemena v dávce 3 g s odstupem 24 hodin. U zvířat druhé skupiny (experimentální) byla subklinická mastitida léčena vtíráním komplexní (resorcinol-mléčné-dimexid) masti do kůže postižené partie třikrát v dávce 3 g. Výsledky léčby byly zohledněny 6 dní po poslední vnější aplikaci léku nastavením reakce s 5% roztokem dimastinu. Reakce na subklinickou mastitidu byla považována za negativní, pokud směs v jamce destičky pro kontrolu mléka zůstala tekutá, homogenní a oranžová. Za pozitivní byla považována reakce, při které se reaktivní směs stala rosolovitou konzistencí různého stupně a získala barvu od šarlatové po karmínovou (tabulka 3).
Podle údajů uvedených v tabulce 3 umožnilo trojnásobné přetření komplexní mastí vyléčit o 20,0 % více krav a o 14,3 % více pacientů se subklinickou mastitidou laloků vemene ve srovnání se základním lékem.
Příklad 4. Pro studium vlivu léčiv na mikroflóru vemene byla provedena mikrobiologická studie sekretů mléčné žlázy krav první skupiny (10 hlav, 14 postižených laloků), které byly ošetřeny komplexní mastí, resp. druhé skupiny (10 hlav, 14 postižených laloků) – jodovou mastí. U všech zvířat byly odebrány vzorky sekretu z postižených laloků v souladu s pravidly asepse a antisepse před vtíráním léčiv a první, druhý a třetí den po tření.
Před vtíráním léků bylo u všech krav zjištěno, že mají mikroflóru od 3 do 325 stafylokoků a streptokoků v 1 ml sekretu.
Po vtírání léků do sekretu mléčné žlázy pátý den všechny krávy první skupiny (100,0 %) neměly mikroflóru, v pěti podílech krav druhé pokusné skupiny (35,7 %) stafylokoky, streptokoky a plísně byli přítomni.
Použití komplexní (resorcinol-mléčné-dimexid) masti na subklinické mastitidy u laktujících krav, spolu se zvýšením účinnosti terapeutických opatření, nepůsobí dráždivě na tkáň mléčné žlázy, je doprovázeno snížením mzdových nákladů veterinárních specialistů , umožňuje získat produkty šetrné k životnímu prostředí, zlepšit hygienickou kvalitu mléka a zabránit případům dysbakteriózy a recidivy patologického procesu.
Nároky (1)
3. Způsob léčby subklinické mastitidy u laktujících krav, zahrnující zevní potírání 3x obden komplexní mastí složenou z resorcinolu a plniva obsahující vazelínu a lanolin, vyznačující se tím, že komplexní mast se vtírá do nemocné čtvrti mléčné žlázy žláza v dávce ne větší než 2 gramy během 3-100 minut za použití komplexní masti, do které se na 1 g v optimálním množství přidá: 1 g vodného roztoku 2% koncentrace kapalného resorcinolu; 2 g kyseliny mléčné 5% koncentrace; 6 g dimexidu; 34 g včelího vosku; 52 g lanolinu a XNUMX g vazelíny.
RU2020113780A 2020-04-03 2020-04-03 Způsob léčby a prevence subklinické mastitidy u krav RU2745236C1 (ru)
Prioritní aplikace (1)
Číslo žádosti Důležité datum Datum podání Titul RU2020113780A RU2745236C1 (ru) 2020-04-03 2020-04-03 Metoda léčby a prevence subklinické mastitidy u krav Aplikace nárokující si prioritu (1)
Číslo žádosti Důležité datum Datum podání Titul RU2020113780A RU2745236C1 (ru) 2020-04-03 2020-04-03 Metoda léčby a prevence subklinické mastitidy u krav