Úvod Četné publikace věnované úspěšnému použití léku Canephron N (Bionorica, Německo) v rámci metafylaxe urolitiázy po mimotělní litotrypsii, ale i prevenci a léčbě infekčních a zánětlivých onemocnění dolních a horních močových cest posloužily jako základ pro provedení vlastní studie účinnosti a bezpečnosti dlouhodobého užívání léku u pacientů s urologickým onemocněním po různých endoskopických operacích.
Pacienti a metody. Od ledna do června 2011 bylo ve Státní rozpočtové instituci „GKUB č. 47“ provedeno 882 transuretrálních a perkutánních endoskopických operací. Hlavní skupinu tvořili pacienti, kterým byl po endourologických intervencích předepsán lék Canephron N (Bionorica, Německo) jako součást komplexní uroantiseptické terapie. Lék byl užíván v terapeutické dávce 2 tablety 3x denně po dobu až 2 měsíců. Kontrolní skupinu tvořili pacienti, kteří po provedení stejných operací dostávali po dobu 2 měsíců standardní uroantiseptickou terapii (nitrofurany, kyselina pipimidová aj.). Při vyšetření pacientů hlavní a kontrolní skupiny byly sledovány takové ukazatele jako denní diuréza, leukocyturie, dynamika symptomů onemocnění a kvalita života pacientů.
Výsledky. Použití Canephron N po transuretrálních operacích na dolních močových cestách snížilo dráždivé symptomy, zlepšilo kvalitu života pacientů, snížilo leukocyturii a zvýšilo diurézu. Použití Canephron N po operaci na horních močových cestách také zlepšilo kvalitu života pacientů, snížilo leukocyturii, zvýšilo diurézu a zlepšilo vypouštění reziduálních fragmentů. U pacientů s oxalátovými a urátovými kameny bylo zaznamenáno přetrvávající zvýšení pH moči, které může být součástí metafylaxe urolitiázy. S užíváním léku nebyly spojeny žádné nežádoucí účinky.
Závěry. Ukázali jsme výhody použití léku Canephron N při rehabilitaci pacientů po endourologických operacích.
- KLÍČOVÁ SLOVA: onemocnění močových cest, chirurgická urologie, urologie, endoskopie, endoskopické operace
Úvod Četné publikace věnované úspěšnému použití léku Canephron N (Bionorica, Německo) v rámci metafylaxe urolitiázy po mimotělní litotrypsii, ale i prevenci a léčbě infekčních a zánětlivých onemocnění dolních a horních močových cest posloužily jako základ pro provedení vlastní studie účinnosti a bezpečnosti dlouhodobého užívání léku u pacientů s urologickým onemocněním po různých endoskopických operacích.
Pacienti a metody. Od ledna do června 2011 bylo ve Státní rozpočtové instituci „GKUB č. 47“ provedeno 882 transuretrálních a perkutánních endoskopických operací. Hlavní skupinu tvořili pacienti, kterým byl po endourologických intervencích předepsán lék Canephron N (Bionorica, Německo) jako součást komplexní uroantiseptické terapie. Lék byl užíván v terapeutické dávce 2 tablety 3x denně po dobu až 2 měsíců. Kontrolní skupinu tvořili pacienti, kteří po provedení stejných operací dostávali po dobu 2 měsíců standardní uroantiseptickou terapii (nitrofurany, kyselina pipimidová aj.). Při vyšetření pacientů hlavní a kontrolní skupiny byly sledovány takové ukazatele jako denní diuréza, leukocyturie, dynamika symptomů onemocnění a kvalita života pacientů.
Výsledky. Použití Canephron N po transuretrálních operacích na dolních močových cestách snížilo dráždivé symptomy, zlepšilo kvalitu života pacientů, snížilo leukocyturii a zvýšilo diurézu. Použití Canephron N po operaci na horních močových cestách také zlepšilo kvalitu života pacientů, snížilo leukocyturii, zvýšilo diurézu a zlepšilo vypouštění reziduálních fragmentů. U pacientů s oxalátovými a urátovými kameny bylo zaznamenáno přetrvávající zvýšení pH moči, které může být součástí metafylaxe urolitiázy. S užíváním léku nebyly spojeny žádné nežádoucí účinky.
Závěry. Ukázali jsme výhody použití léku Canephron N při rehabilitaci pacientů po endourologických operacích.
Tabulka 1. Počet pacientů s různými urologickými onemocněními
Tabulka 2. Urologické operace provedené u účastníků studie
Tabulka 3. Základní klinické charakteristiky pacientů s onemocněním dolních močových cest
Tabulka 4. Výsledky kontrolního vyšetření pacientů s onemocněním dolních močových cest
Tabulka 5. Podrobné odpovědi na dotazník IPSS u pacientů s onemocněním dolních močových cest
Tabulka 6. Indikátory leukocyturie a průměrné denní diurézy u pacientů 2 měsíce po operaci na dolních močových cestách
Rýže. Odpovědi na otázky dotazníku IPSS u pacientů hlavní a kontrolní skupiny
Tabulka 7. Základní charakteristiky pacientů s onemocněním horních močových cest
Tabulka 8. Výsledky léčby u pacientů s onemocněním horních močových cest 2 měsíce po intervenci
Plošné zavedení různých endoskopických operací v urologii do klinické praxe výrazně zkrátilo délku hospitalizace a sociální rehabilitaci pacientů. Využití moderních minimálně invazivních technologií v současné době umožňuje provádět u většiny urologických pacientů léčebné zákroky přes dolní močové cesty nebo pomocí malého vpichu v bederní oblasti, aniž by se uchýlilo k kožní incizi. Endoskopické operace umožňují vyléčit (u striktur dolních a horních močových cest, benigní hyperplazie prostaty, konkrementů v močovém měchýři) nebo dosáhnout remise onemocnění (u urolitiázy, rakoviny močového měchýře a horních močových cest).
Navzdory skutečnosti, že endoskopické operace mají takové zjevné výhody, jako je efektivita a minimální invazivita, lze tyto výhody minimalizovat v důsledku komplikací léčby, které vyžadují dlouhodobou sociální rehabilitaci a často opětovnou hospitalizaci pacienta, včetně naléhavých případů, a otevřené urgentní operace (cystostomie, revize močového měchýře, orchiektomie, revize ledvin, nefrostomie, nefrektomie). Infekční a zánětlivá onemocnění (uretritida, prostatitida, cystitida, pyelonefritida) jsou nejčastějšími komplikacemi moderních endourologických operací; četnost těchto komplikací byla dobře prostudována a byla vyvinuta opatření pro jejich včasnou diagnostiku, léčbu a prevenci. Problém však neztrácí na aktuálnosti, úkol co nejrychlejší rehabilitace pacientů, včetně sociálních, s obnovením pracovní kapacity, je v současné fázi rozvoje urologie akutní.
Kanefron N je kombinovaný přípravek, který obsahuje centaury (Centaurium umbellatum), libeček (Levisticum officinale) a rozmarýn (Rosmarinus officinalis). Tyto rostliny obsahují látky, které působí antisepticky, spazmolyticky, protizánětlivě na orgány močového systému, snižují propustnost kapilár ledvin, působí močopudně, zlepšují funkci ledvin, potencují účinek antibakteriální terapie. Četné publikace věnované úspěšnému užívání drogy Kanefron N („Bionorica“, Německo) v rámci metafylaxe urolitiázy [1, 2] po zevní litotrypsi, stejně jako prevence a léčba infekčních a zánětlivých onemocnění dolních a horních močových cest, posloužily jako základ pro vedení našeho vlastní studie účinnosti a bezpečnosti dlouhodobého užívání léku u pacientů po různých transuretrálních a perkutánních endoskopických operacích pro urologická onemocnění.
Materiály a metody
Od ledna do června 2011 bylo ve státním rozpočtovém ústavu „GKUB č. 47“ provedeno 1 transuretrálních a perkutánních endoskopických operací u pacientů s různými nosologiemi (tab. 882) (tab. 2). Celkem bylo operováno 760 pacientů (556 mužů, 204 žen). Reoperováno bylo 122 pacientů, z toho 51 pacientů bylo reoperováno na kontralaterální ledvině a 71 pacientů podstoupilo plánované reendoskopické operace. Věk pacientů se pohyboval od 18 do 79 let, převažovali starší a senilní pacienti, jejich podíl byl 63 %. Pacienti byli randomizováni do dvou skupin. Hlavní skupinu tvořili pacienti, kterým byl po endourologických zákrocích (celkem 440 operací) v rámci komplexní léčby jako uroantiseptikum předepsán lék Canephron N (Bionorica, Německo) v terapeutické dávce 2 tablety 3x denně. po dobu až 2 měsíců. Kontrolní soubor tvořili pacienti, kteří po provedení stejných operací (celkem 442 operací) dostávali po dobu 2 měsíců standardní uroantiseptickou terapii (nitrofurany, kyselina pipimidová aj.).
Při vyšetření pacientů v hlavní i kontrolní skupině byla sledována leukocyturie a denní diuréza. U pacientů s urolitiázou v pooperačním období (n = 393) byly identifikovány reziduální fragmenty kamenů u 42 pacientů z hlavní skupiny a 39 v kontrolní skupině, velikost fragmentů se pohybovala od 3 do 6 mm. U této skupiny pacientů byla zaznamenána frekvence absence kamenů po komplexní léčbě. U pacientů s urolitiázou byla zvláštní pozornost věnována záznamu pH moči v pooperačním období. Z 393 pacientů s urolitiázou mělo 289 pacientů v době operace pH moči pod 6,0, jednalo se o pacienty s urátovými a oxalátovými kameny. Podíl pacientů s pH nižším než 6,0 byl v obou skupinách stejný: 154 pacientů v hlavní skupině, 135 v kontrolní skupině.
Pro posouzení stavu pacientů do 2 měsíců od data operace podstoupili kontrolní vyšetření, které zahrnovalo posouzení obtíží pacienta (pacienti po operacích dolních močových cest vyplnili dotazník IPSS (International Prostatic Symptom Score) ), v rámci kterého jsme hodnotili i závažnost vlivu onemocnění na kvalitu života (QoL, Quality of life), čím nižší počet bodů, tím lepší ukazatele), kontrolní ultrazvukové vyšetření močového systému, uroflowmetrie jako indikováno, kontrolní vyšetření krve a moči, indikované mikrobiologické vyšetření moči. Další informace o kvalitě života u pacientů po operacích na horních močových cestách jsme získali pomocí vizuální analogové škály (VAS), kterou vyplňovali pacienti, přičemž „0“ byla považována za absolutně nepřijatelnou kvalitu života a „100 “být vynikající kvalitou života. Zaznamenána byla i frekvence pooperačních komplikací po endourologických operacích. Samostatně jsme se věnovali možným nežádoucím účinkům spojeným s užíváním léku Canephron N. Získané výsledky byly vloženy do programu Statistica 6,0 a podrobeny standardnímu statistickému zpracování, spolehlivost meziskupinových rozdílů byla hodnocena pomocí Studentova testu, rozdíly byly považovány za významné u p
2. Bauer K.M., Nappert H. Klinické zkušenosti s Canephronem při léčbě poruch ledvin // Med. Welt. 1979. Sv. 27. č. 6. S. 265–268.
3. Martov A.G., Merinov D.S., Kornienko S.I. a další.Pooperační urologické komplikace transuretrálních operací na prostatě // Urologie. 2006. č. 2. S. 25–32.
4. Abrams P. Nová slova pro staré: symptomy dolních močových cest pro „prostatismus“ // Brit. Med. J. 1994. Vol. 308. č. 6934. S. 929–930.
5. Al-Sereiti M.R., Abu-Amer K.M., Sen P. Farmakologie rozmarýnu (Rosmarinus officinalis Linn.) a jeho terapeutické potenciály // Ind. J. Exp. Biol. 1999. Sv. 37. č. 2. S. 124–130.
6. Berkan T., Ustunes L., Lermioglu F., Ozer A. Protizánětlivé, analgetické a antipyretické účinky vodného extraktu z Erythrea centaurium // Planta Med. 1991. Sv. 57. č. 1. S. 34–37.
7. Chandler F. Herbal Medicine Rosemary // Can. Pharm. J. 1995. Vol. 128. S. 42–53.
8. Costa A. Estudo da actividade espasmoljica dos extractos de erythrea spicata // Rev. přístav. farma. 1964. Sv. 14. S. 417–424.
9. Czygan I., Czygan F.C. Rosmarin – Rosmarinus officinalis // Z. Phytother. 1997. Sv. 18. S. 182–186.
10. Engelberger W., Hadding U., Etschenberger E. a kol. Kyselina rozmarinová je nový inhibitor C3-konvertázy komplementu s protizánětlivým účinkem // Int. J. Immunopharmacol. 1988. Sv. 10. č. 6. S. 729–737.
11. Fahim F.A., Esmat A.Y., Fadel H.M., Hassan K.F. Spojenecké studie o účinku Rosmarinus officinalis L. na experimentální hepatotoxicitu a mutagenezi // Int. J. Food. Sci. Nutr. 1999. Sv. 50. č. 6. S. 413–427.
12. Haloui M., Louedec L., Michel J.B., Lyoussi B. Experimentální diuretické účinky Rosmarinus officinalis a Centaurium erythrea // J. Ethnopharmacol. 2000. Sv. 71. č. 3. S. 465–472.
13. Lemonica I.P., Damascene D.C., di-Stadi L.C. Studie o embryotoxických účincích extraktu z rozmarýnu (Rosmarinus officinalis L) // Braz. J. Med. Biol. Res. 1996. Sv. 29. č. 2. S. 223–227.
14. Guo L.Q., Taniguchi M., Xiao Y.Q. a kol. Inhibiční účinek přírodních furanokumarinů na aktivitu lidského mikrosomálního cytochromu P 450 A3 // Jpn. J. Parmacol. 2000. Sv. 82. č. 2. S. 122–129.
15. Malini M.M., Lenin M., Varalakshmi P. Ochranné účinky triterpenů na peroxidační změny indukované krystaly oxalátu vápenatého u experimentální urolitiázy // Pharmacol. Res. 2000. Sv. 41. č. 4. S. 413–418.
16. Paljc A., Křižanec D., Vrzina J. Obsah fenolů a hodnoty pH koření // J. Agric. Jídlo. Chem. 1989. Sv. 5. č. 2. S. 518–522.
17. Yokoo T., Kitamura M. Neočekávaná ochrana glomerulárních mezangiálních buněk před apoptózou spouštěnou oxidanty bioflavonoidem kvercetinem // Am. J. Physiol. 1997. Sv. 273. č. 2. Pt 2. P. F206–F212.
18. Chernenko V.V., Savchuk V.I., Zheltovskaya N.I., Shtilvaser L.M. Vlastnosti korekce pH moči a hyperkrystalurie u pacientů s urolitiázou // Zdraví mužů. 2003. č. 2. S. 68–70.
Urolitiáza (UCD) je metabolické onemocnění způsobené různými endogenními a/nebo exogenními příčinami, často dědičného charakteru, charakterizované tvorbou kamenů v močovém systému. Poslední tři desetiletí byla ve znamení významných kroků ve vývoji diagnostiky a léčby urolitiázy. Byla identifikována a studována řada rizikových faktorů tohoto onemocnění. Do klinické praxe byly zavedeny high-tech, vysoce účinné a zároveň minimálně invazivní metody dezintegrace kamene.
S příchodem multislice computed tomography (MSCT) není stanovení počtu a umístění konkrementů obtížné, bez ohledu na jejich chemické a fázové složení [1, 2]. Průtok pacientů trpících urolitiázou však neklesá.
Důvod tohoto zdánlivě paradoxního jevu je zcela prostý – chybějící kontinuita mezi lůžkovými a ambulantními urologickými službami a také jasná a účinná doporučení pro prevenci recidivující tvorby kamenů [4].
ICD je poměrně rozšířené a v mnoha zemích světa je tendence ke zvýšení incidence v populaci. S největší pravděpodobností je to způsobeno změnami ve stravě, sedavým životním stylem a vystavením různým nepříznivým faktorům životního prostředí. Z hlediska výskytu mezi urologickými onemocněními je nefrolitiáza na druhém místě po infekcích močových cest. ICD je detekován v jakémkoli věku, nejčastěji v produktivním věku (2-20 let), ale může se objevit i u dětí.
Přes velké rozdíly v identifikovaných složkách močových kamenů jsou všechny podle chemického složení sloučeny do tří hlavních skupin:
- uráty (kameny sestávající ze solí kyseliny močové);
- oxalát vápenatý;
- fosfát.
Kameny při urolitiáze mohou být lokalizovány ve všech částech močového systému: v kalichu a pánvičce ledvin, močovodu, močového měchýře a močové trubice. Častěji je onemocnění jednostranné, ale kameny se mohou objevit na obou stranách. Kameny v ledvinách nebo močových cestách mohou být jednotlivé nebo vícečetné.
Velikost kamenů se také může lišit od 1 mm do několika centimetrů. Přibližně u 30 % pacientů se kameny znovu tvoří a onemocnění se opakuje.
V současné době není příčina tvorby kamenů zcela zjištěna. ICD se může vyvinout v důsledku dědičné predispozice. Důležitou roli však hrají další faktory – klimatické a geografické podmínky místa bydliště osoby, stravovací návyky, některá onemocnění gastrointestinálního traktu a genitourinárního systému.
Vývoj ICD může být usnadněn komplexem vnějších a vnitřních důvodů:
- vnější – nutriční charakteristiky, fyzikálně-chemické vlastnosti vody, škodlivé pracovní podmínky, sedavý způsob života, nedostatek vitaminu A a vitaminů B v potravě, užívání některých léků (sulfonamidy), nadměrná konzumace kyseliny askorbové – vitamin C;
- vnitřní – abnormality ve vývoji ledvin a močových cest, infekce močových cest, nedostatek jakéhokoli enzymu vedoucí k narušení normálního metabolismu, onemocnění trávicího traktu, prodloužená imobilizace (imobilizace pro zlomeniny).
Bolest je nejčastějším projevem urolitiázy. Může být konstantní nebo přerušovaný, nudný nebo akutní. Lokalizace a vyzařování bolesti závisí na umístění a velikosti kamene. Velké pánevní kameny a korálové ledvinové kameny jsou neaktivní a způsobují tupou bolest, často konstantní, v bederní oblasti.
ICD je charakterizováno spojením mezi bolestí a pohybem, hrbolatým řízením a těžkou fyzickou aktivitou. Pro drobné kameny jsou nejtypičtější ataky ledvinové koliky, které jsou spojeny s jejich migrací a prudkým narušením odtoku moči z kalichů a/nebo pánvičky. Bolest z bederní oblasti často vyzařuje podél močovodu do iliakální oblasti.
Jak se kámen pohybuje do dolní třetiny močovodu, mění se ozařování bolesti: začíná se šířit níže, do oblasti třísel, do varlete, žaludu penisu u mužů a do stydkých pysků u žen. Existuje silné nutkání na močení a časté močení.
Renální kolika způsobená kamenem se objevuje náhle po hrbolaté jízdě, velkém příjmu tekutin, alkoholu, někdy však na pozadí naprosté pohody. Pacienti neustále mění polohu, často naříkají a dokonce křičí. Toto charakteristické chování pacienta často umožňuje stanovit diagnózu „na dálku“. Bolest někdy trvá několik hodin nebo dokonce dní a pravidelně ustupuje.
Příčinou renální koliky je náhlé zastavení toku moči z kalichů a/nebo pánvičky způsobené uzávěrem horních močových cest kamenem. Porušení odtoku moči vede k přetečení a přetížení kalichů a/nebo pánve močí, zvýšení intrapelvického tlaku, což následně způsobuje podráždění receptorů senzorických nervů hilu a vazivového pouzdra hilu. ledvin. Bolest vzniká a narůstá v důsledku poruchy mikrocirkulace v ledvině a rozvoje hypoxie renální tkáně a nervových plexů inervujících ledvinu.
Poměrně často může být záchvat renální koliky doprovázen zimnicí, zvýšenou tělesnou teplotou a leukocytózou, která je způsobena pyelovenózním a pyelotubulárním refluxem. Často současně s renální kolikou pacienti pociťují nevolnost, zvracení, plynatost, napětí svalů břišní stěny a reflexní střevní parézu, simulující obraz akutního břicha.
Průchod kamene může být považován za patognomický znak ICD. Malé konkrementy (do 0,5-0,6 cm) jsou zpravidla schopné spontánní pasáže, avšak při poklesu tonu a urodynamiky horních močových cest (vývojové anomálie, striktury, odchylky atd.) může dojít k průchodu kamenů být obtížné nebo nemožné. V diagnostice KSD se využívají laboratorní a zobrazovací metody.
Mezi laboratorní metody výzkumu patří:
- klinický krevní test;
- biochemický krevní test (stanovení hladiny draslíku, vápníku, kreatininu, močoviny, kyseliny močové, sodíku, anorganického fosforu v krevním séru);
- obecná analýza moči;
- biochemická analýza moči (stanovení hladiny draslíku, vápníku, kyseliny močové, sodíku, oxalátů);
- pH-metrie moči ráno, odpoledne a večer s obvyklým režimem a dietou pacienta na několik dní (s litolýzou plánovanou v budoucnu);
- bakteriologické vyšetření moči;
- Rebergův test;
- analýza složení močových kamenů.
Všechny kameny, které spontánně odcházejí nebo jsou tak či onak odstraněny, musí být podrobeny chemické analýze, která doplní údaje o povaze metabolických poruch a umožní vyvinout adekvátní taktiku medikamentózní terapie, abychom zabránili relapsu tvorby kamenů. .
Z požadovaných instrumentálních vyšetřovacích metod:
- Ultrazvuk ledvin (hodnotí se umístění kamene, jeho velikost, tloušťka parenchymu ledviny, stav pyelocaliceálního systému);
- jednoduchá radiografie močového systému;
- vylučovací urografie;
- radioizotopová studie funkce ledvin;
- počítačová tomografie.
Pokud laboratorní testy odhalí následující triádu – hyperkalcémie, hypofosfatémie a hyperkalciurie – je pacient indikován k endokrinologickému vyšetření k vyloučení hyperparatyreózy.
V případě oboustranné urolitiázy nebo rychle se opakující tvorby kamenů (během několika měsíců) při absenci výše uvedeného komplexu metabolických poruch je pacient indikován i k endokrinologickému vyšetření ke zjištění stavu příštítných tělísek. Při podezření na renální tubulární acidózu se provádí test na chlorid amonný.
Zbavení kamene je hlavní fází léčby pacienta trpícího urolitiázou. V posledních letech se objevily nové, high-tech metody pro léčbu urolitiázy, jako je mimotělní litotrypse rázovou vlnou (ESWL), perkutánní a kontaktní litotrypse, může výrazně snížit velikost kamene, ale zbývající malé fragmenty kamene musí projít samy.
V tomto ohledu narůstá role litokinetické terapie, která má zajistit evakuaci drobných kamenů z ledvin a horních močových cest.
Kromě toho odstranění kamenů pouze vytváří podmínky pro zlepšení urodynamiky a léčbu zánětlivého procesu v močovém traktu, ale neovlivňuje metabolické procesy probíhající v těle pacienta. Proto se stává zřejmou nutnost dynamické pooperační metafylaxe relapsu urolitiázy, která v konečném důsledku určuje účinnost léčby.
Výsledek jakékoli chirurgické intervence může být anulován, pokud po propuštění z nemocnice léčba a sledování pacienta dlouhodobě nepokračuje [4].
Bylinný přípravek Canephron ® N (Bionorica, Německo) se osvědčil jako součást litokinetické terapie a prostředek metafylaxe.
Canephron ® N je kombinovaný lék obsahující centaury (Centaurium umbellatum), libeček (Levisticum officinale) a rozmarýnem (Rosmarinus officinale). Látky obsažené v léku mají antiseptický, spazmolytický, protizánětlivý účinek na orgány močového systému, snižují propustnost kapilár ledvin, působí močopudně, zlepšují funkci ledvin, zesilují účinek antibakteriální terapie. .
Různé typy účinku Canephron N jsou způsobeny éterickými oleji, fenolkarbolovými kyselinami, ftalidy a hořčiny obsaženými v jeho složení. Výhodou léku je kombinace protizánětlivých a antimikrobiálních účinků, což je cenné zejména při přítomnosti chronických zánětlivých procesů v močovém traktu, které většinou doprovázejí průběh urolitiázy.
Vylučování organických fenolkarboxylových kyselin a jejich glukuronidovaných a sulfátovaných metabolitů močí vede ke změně jejího pH, což brání růstu bakterií. Canephron ® N navíc zvyšuje vylučování solí kyseliny močové a tento účinek souvisí s diuretickým účinkem jen částečně a je zcela specifický. Zvýšení vylučování kyseliny močové zabraňuje ztrátě krystalů v močových cestách, růstu stávajících kamenů a tvorbě nových kamenů.
Změna pH moči na 6,2-6,8 také zabraňuje tvorbě urátových kamenů. Je dobře známo, že nezbytnou podmínkou pro udržení solí v rozpuštěné formě je koncentrace vodíkových iontů, jejichž indikátorem je pH moči. Normální hodnota pH 6,2-6,4 zajišťuje stabilní koloidní stav moči.
Podle mnoha autorů hrají mezi příčinami poruchy funkce ledvin významnou roli vrozené nebo získané enzymopatie, při kterých dochází k poškození distálních a proximálních tubulů (tubulopatie), vrozené vývojové vady anatomického vývoje močových cest vedoucí k tvorba a vylučování moči horšího složení a hrají důležitou roli při tvorbě kamenů. Nejčastějšími tubulopatiemi, které přispívají k tvorbě kamenů, jsou oxalurie, uraturie, cystinurie, aminoacidurie, galaktosémie, fruktosémie.
Farmakologicky byl prokázán účinek Canephron N na tubulární aparát ledvin. Provedené studie jasně ukazují, že vylučování bílkovin v moči v důsledku dříve prodělaných patologických procesů, které poškozují tubulární aparát, je prudce sníženo.
Výše uvedený komplex farmakologických účinků určuje široké použití léku Canephron ® N v urologické praxi.
Na Urologické klinice MMA pojmenované po. JIM. Sechenov má zkušenosti s používáním Canephron N po ESWL k urychlení pasáže dezintegrovaných fragmentů kamenů a také k prevenci relapsů urolitiázy [3, 5–7]. Bylo vyšetřeno 79 pacientů s urolitiázou, z nichž někteří byli zařazeni do skupiny Canephron N (hlavní skupina) a někteří do kontrolní skupiny. Skupinu Canephron N tvořilo 45 pacientů (27 mužů a 18 žen) ve věku od 29 do 55 let.
Doba trvání onemocnění u většiny pacientů byla v průměru 3-5 let. Při vyšetření byly u všech pacientů zjištěny ledvinové nebo ureterální kameny (tab. 1).
Kontrolní soubor tvořilo 34 pacientů (19 mužů a 15 žen) ve věku od 34 do 62 let. Doba trvání onemocnění u většiny pacientů byla v průměru 2-4 roky. Při vyšetření byly u všech pacientů zjištěny kameny v ledvinách nebo močovodech (tab. 2).
Při vyšetření pacientů v hlavní i kontrolní skupině byla pozornost věnována leukocyturii, hodnotě pH moči a denní diuréze.
V hlavní skupině byla leukocyturie zjištěna u 29 (64,4 %) pacientů, v kontrolní skupině u 15 (44,1 %) pacientů. Hodnota pH moči v hlavní a kontrolní skupině byla v průměru 5,7, denní diuréza byla 1300 ml.
Všichni pacienti podstoupili ESWL. Pacientům hlavní skupiny byl v rámci medikamentózní terapie předepsán Canephron ® N, 2 tablety 3x denně. Pacienti v kontrolní skupině dostávali antispasmodickou a protizánětlivou léčbu bez předpisu Canephron N.
Kritériem pro hodnocení účinnosti léku Canephron ® N bylo načasování průchodu dezintegrovaných konkrementů po ESWL, snížení leukocyturie, zvýšení denní diurézy a normalizace pH moči.
Pasáž dezintegrovaných kamenů během prvních 5 dnů po ESWL ve skupině A (n=22) se vyskytla u 16 (72,7 %) pacientů, zatímco ve skupině A1 (n=12) u 4 (33,3 %) pacientů. 2 pacienti ze skupiny A a 3 pacienti ze skupiny A1 vyžadovali opakované sezení ESWL.
Pasáž dezintegrovaných konkrementů během prvních 5 dnů po ESWL ve skupině B (n=7) se vyskytla u 5 (71,4 %) pacientů, zatímco ve skupině B1 (n=8) – u 3 (37,5 %) pacientů. 1 pacient ze skupiny B1 vyžadoval opakování ESWL.
Pasáž dezintegrovaných konkrementů během prvních 5 dnů po ESWL ve skupině C (n=6) se vyskytla u 4 (66,6 %) pacientů, zatímco ve skupině C1 (n=5) – u 2 (40 %) pacientů.
Pasáž dezintegrovaných konkrementů během prvních 5 dnů po ESWL ve skupině D (n=10) se vyskytla u 9 (90 %) pacientů, zatímco ve skupině D1 (n=9) u 5 (55,5 %) pacientů.
Je tedy zřejmé, že použití Canephron N v rámci komplexní terapie po ESWL urychluje průchod kamenných fragmentů z močových cest bez ohledu na úroveň jejich počáteční lokalizace.
Zřejmě je to způsobeno komplexním antispasmodickým a diuretickým účinkem léku a také jeho antimikrobiálním a protizánětlivým účinkem, v důsledku čehož se zánětlivé změny na sliznici močových cest snížily.
Tato hypotéza je potvrzena skutečností, že vymizení leukocyturie na 7. den v hlavní skupině bylo pozorováno u 27 (93,1 %) pacientů, zatímco v kontrolní skupině – pouze u 7 (46,6 %).
Ve skupině Canephron N nebylo pozorováno zvýšení počtu leukocytů v kontrolních testech moči; hladina pH moči byla udržována v rozmezí 6,2-6,8; denní diuréza zvýšena na 2-2,5 litru.
U žádného pacienta se při užívání Canephron ® N nevyskytly známky intolerance, nežádoucích účinků nebo komplikací.
Analýza studie nám tedy umožňuje považovat lék Canephron ® N za účinný a bezpečný lék pro léčbu pacientů s urolitiázou, včetně pacientů, kteří prodělali ESWL.
Studie účinnosti použití Canephron N na metafylaxi recidivující tvorby kamenů zahrnovala 2 skupiny – hlavní (n=35, 20 mužů a 15 žen) a kontrolní (n=25, 15 mužů a 10 žen) ve věku od r. 31 až 68 let po minimálně invazivních chirurgických zákrocích [4].
V každé skupině byly vytvořeny 4 podskupiny, do kterých byli rozděleni pacienti s různými změnami v biochemických krevních testech a 3hodinových testech moči. Rozdělení pacientů podle podskupin je uvedeno v tabulce XNUMX.
U všech pacientů byla provedena speciální (léková) metafylaxe urolitiázy v závislosti na zjištěných metabolických změnách. Pacienti v hlavní skupině navíc užívali Canephron ® N, 2 tablety (50 kapek) 3x denně po dobu minimálně 3 měsíců.
V průběhu terapie byl zjištěn pokles hladiny vápníku a kyseliny močové v moči a pH moči bylo stabilizováno na 6,2-6,8; Dále bylo zaznamenáno snížení dávek užívaných léků a stabilizace pH na požadované úrovni. Výsledky kontrolních testů krve a moči jsou uvedeny v tabulce 4.
Při pokračujícím užívání Canephron N po dobu až 6 měsíců ve všech skupinách zůstalo pH a koncentrace kamenotvorných látek v moči v normálních hodnotách.
! Velkou perspektivu v komplexní dynamické metafylaxi KSD má tedy použití léku Canephron ® N. Lék nejen zvyšuje účinnost primární medikamentózní terapie, ale také pomáhá dosáhnout delší remise onemocnění.
Literatura
1. Alyaev Yu.G., Amosov A.V., Gazimiev M.A. Ultrazvukové metody funkční diagnostiky v urologické praxi. – M.: R. Valent, 2001.
2. Alyaev Yu.G., Rapoport L.M., Rudenko V.I., Grigoriev N.A. Urolitiáza onemocnění. Aktuální problémy diagnostiky a léčby.
3. Amosov A.V. Bylinný přípravek Canephron v urologické praxi // Lékař. – č. 6. – 2000. – S. 36.
4. Amosov A.V., Alyaev Yu.G., Saenko V.S. Bylinný přípravek Canephron N v pooperační metafylaxi urolitiázy.
5. Kalinina S.N., Aleksandrov V.P., Tiktinsky O.L., Korenkov D.G. Canephron v léčbě pacientů s urolitiázou po operaci: Materiály vědeckých sborníků VII. mezinárodního kongresu urologů. – Charkov, 1999. – S. 213-214.
6. Kalinina S.N., Tiktinsky O.L., Aleksandrov V.P. a kol. Léčba pacientů s urolitiázou (KD) Canephron N v kombinaci s Wobenzymem během DLT // Materiály pléna rady Ruské společnosti urologů, Soči, 28.-30. dubna 2003 – M., 2003. – P. 156-157.
7. Pytel Yu.A., Amosov A.V. Bylinný přípravek Canephron v urologické praxi // Ošetřující lékař. – č. 6. – 1999. – S. 38-39.
Tematické číslo „Urologie. Nefrologie. Andrologie“ č. 1 (12), Berezen 2018
- Aktuální téma:
- Aktuální téma: „Fytopreparace Canephron N v urologické praxi“
- Číslo:
- Tematické číslo „Urologie. Nefrologie. Andrologie“ č. 1 (12), Berezen 2018
