co je úzkost? Úzkost je základní emocí, kterou lidé zažívají v určitých okamžicích svého života. Úzkost se však může stát poruchou, pokud se vymkne kontrole a způsobí neustálý pocit nervozity nebo stresu bez dobrého důvodu.
Obsah
- Jak souvisí úzkost s epilepsií?
- Úzkost jako reakce na diagnózu epilepsie
- Úzkost jako příznak epilepsie
- Je možné zaměňovat záchvaty paniky s úzkostí a záchvaty?
- Léčba úzkosti u pacientů s epilepsií
Jak souvisí úzkost s epilepsií?
Úzkost může v životě pacienta s epilepsií zaujímat poměrně důležité místo. Obecně platí, že u jakéhokoli onemocnění mohou pacienti po diagnóze svého stavu pociťovat úzkost. Úzkost a epilepsie však mají zvláštní souvislost. Tento stav se může objevit nejen jako reakce na diagnózu, ale může být i příznakem epilepsie a v některých případech jde o vedlejší účinek antiepileptik.
Úzkost jako reakce na diagnózu epilepsie
U pacientů se často objeví úzkost po diagnóze epilepsie nebo po prvním záchvatu.
Ve skutečnosti je nejčastější příčinou úzkosti u epilepsie strach ze záchvatu. Vědomí, že k útoku může dojít kdekoli, kdykoli bez varování, je hlavní příčinou strachu a úzkosti pacientů. Někteří se začnou bát, že se od nich společnost kvůli nemoci odvrátí, zejména teenageři. Proto je podpora komunity velmi důležitým prvkem v životě člověka s epilepsií.
Úzkost jako příznak epilepsie
Úzkost není čistě psychologický nebo psychosociální jev. Může být také přímým důsledkem neurobiologických faktorů, jako je zhoršená funkce mozku a záchvaty.
Ve skutečnosti některé faktory odpovědné za záchvaty mohou být zodpovědné i za úzkost, která se u epilepsie může projevovat různými způsoby.
Někteří pacienti například uvádějí pocit a příznaky úzkosti jako svou „auru“, zvláštní pocit, který někteří lidé s epilepsií zažívají těsně před záchvatem.
U pacientů s psychózou související s epilepsií lze pozorovat určité složky úzkosti, jako je posedlost a neklid. Podobnou úzkost lze pozorovat u pacientů s poškozením mozku. I když je tedy spojení mezi mozkovými poruchami a úzkostí extrémně obtížné sledovat, je jasné, že existuje. Psychologická i biologická složka úzkosti je zvláště patrná u pacientů se záchvaty.
Je možné zaměňovat záchvaty paniky s úzkostí a záchvaty?
Při zvažování diagnózy epilepsie je velmi důležité její správné odlišení od ostatních poruch. U některých lidí s vysokou mírou úzkosti se mohou objevit záchvaty paniky, které se vyznačují pocity intenzivní úzkosti, strachu a náhlými vegetativně-cévními projevy jako je pocení, zrychlené dýchání, zrychlený tep a zarudnutí kůže. A v některých případech jsou záchvaty paniky chybně diagnostikovány jako epilepsie a epilepsie je chybně diagnostikována jako záchvat paniky.
Protože tyto úzkostné symptomy mohou být přítomny během záchvatu, v mnoha případech je obtížné je rozlišit. Ve zvláštních případech může zrychlené dýchání způsobené panikou vést k záchvatům, což ztěžuje diagnostiku.
Protože se navíc záchvaty paniky objevují náhle a bez varování, jsou pro pacienta, který se většinou domnívá, že jde o vážné onemocnění, nesmírně děsivé.
Takže zatímco záchvaty paniky a záchvaty způsobené epilepsií mohou být podobné, je důležité použít techniky, jako je MRI (magnetická rezonance) a EEG (elektroencefalogram), k jejich rozlišení.
Léčba úzkosti u pacientů s epilepsií
Léčba úzkosti u pacienta s epilepsií by měla být založena na pečlivém zhodnocení. Jakmile se vyjasní jasný obraz situace, můžeme hovořit o možných léčebných metodách. Některým pacientům poradenství vychází dobře. Jiní potřebují více strukturovanou psychoterapii ke snížení úzkosti. Behaviorální terapie je běžná forma léčby úzkosti, založená na výuce pacientů specifickým technikám a dovednostem, které mohou použít ke snížení úzkosti. Behaviorální terapie úzkosti je prospěšná, protože dává pacientovi nástroje k nezávislosti a sebekontrole.
Někdy se doporučuje medikamentózní léčba. Nebezpečí je, že se pacient může stát závislým na lécích. K tomu dochází častěji u pacientů s epilepsií než u jiných, protože některé léky, které se používají ke snížení úzkosti, také potlačují záchvaty a naopak. Pacient se tak může stát na léku ještě více závislým a mít značné potíže s ukončením jeho užívání. Pacientům s epilepsií i úzkostí však může neurolog doporučit určité léky proti záchvatům, které mají také účinky proti úzkosti.
