Diskopatie u psů je běžné onemocnění psů různých plemen a věku, které může vést k úplné ztrátě pohybu a významných tělesných funkcí, jako je močení a defekace.
Diskopatie je obecný název pro onemocnění meziobratlové ploténky, nejčastěji označující degenerativní změny ploténky, které mohou vést k odlišnému souboru příznaků v důsledku kompresního poškození míchy.
Normální stavba páteře
Výhřez ploténky, komprese míchy
Příčiny diskopatie u psů
Příčiny diskopatie jsou různé. V důsledku destruktivních změn (narušení rovnováhy voda-sůl a další různé spolupůsobící příčiny) se ploténka ztenčuje, ztrácejí nebo se zhoršují její tlumicí vlastnosti, což vede k jejímu vyhřeznutí – vyklenutí vazivového prstence ploténky popř. extruze – prasknutí vazivového prstence a ztráta obsahu disku do lumen míšního kanálu.
Diskopatií trpí různá plemena psů, zejména u plemen jako je jezevčík, mops, pekingský pes, francouzský a anglický buldoček a dobrman. Tato plemena mají genetickou predispozici (chondrodystrofická plemena) k onemocnění meziobratlových plotének a dle statistik je u nich toto onemocnění častější, ale to nevylučuje, že diskopatie může postihnout i pro ně netypická plemena psů, popř. dokonce i krycí psi nebo i jiné druhy zvířat, jako jsou například kočky. Existuje také teorie, že obézní psi častěji trpí diskopatií. Věkové rozmezí se může lišit, nejčastěji je to však od 3 do 9 let, ve veterinární praxi se vyskytují případy onemocnění již v 1 roce.
První místo mezi plemeny trpícími diskopatií zaujímá takové plemeno, jako je jezevčík. Majitelé jezevčíků, stejně jako nikdo jiný, by proto měli o této nemoci vědět a za přítomnosti této patologie přijmout vhodná vhodná opatření. Podle statistik má přibližně 55–65 % jezevčíků epizody tohoto onemocnění alespoň několikrát za život.
Příznaky diskopatie u psů
Klinické příznaky diskopatie závisí na místě poranění míchy a stupni jejího poškození kompresí.
U cervikální diskopatie bude klíčovým příznakem bolest v krku, někdy snížená citlivost tlapek. Na začátku onemocnění může být bolest vyjádřena pouze při otáčení a naklánění hlavy. Časem může bolest zesílit až do takového stavu, že se pes nebude moci hýbat, bolest omezí celé zvíře. Obvykle v počáteční fázi onemocnění chodí taková zvířata se svěšeným krkem kvůli neschopnosti ho zvednout, mohou křičet při jakémkoli pohybu a při komunikaci s majitelem, pokud je pohyb neúspěšný, mohou dokonce kousnout kvůli bolest. Neurologické problémy, tedy snížená nebo chybějící citlivost předních končetin, se častěji objevují při onemocnění plotének konce krční páteře, protože v této oblasti vystupují nervy, ze kterých se tvoří pleteně pažního nervu. Pokud by např. kýla vyhřezla více vpravo, pak bude porucha citlivosti výraznější na pravé přední tlapce, pokud na levé, tak na levé přední tlapce. Při výrazném kompresním poškození míchy krční oblasti bez ohledu na lokalizaci problému dochází k tetraparéze nebo paralýze, tedy oslabení nebo úplné absenci volních pohybů všech končetin. Tento jev je poměrně vzácný, ale stává se.
Při diskopatii hrudní nebo bederní páteře je syndrom bolesti vyjádřen v počáteční fázi onemocnění. V tomto případě psi nepociťují neurologické deficity, je pociťována pouze ztuhlost chůze a pohybů; pes nemůže skočit na pohovku nebo do své postele, při zvednutí je zaznamenána bolest, pes může křičet. Při těžším stupni onemocnění dochází k neurologickému deficitu v podobě paréz nebo obrny zadních končetin s poklesem nebo absencí spontánního močení a defekace. Pes částečně nebo úplně ztrácí funkci dobrovolného pohybu zadní poloviny těla, proto nemůže chodit a pohybuje se pouze po předních nohách. Akt močení a defekace je nedobrovolný, takže moč bude při plnění močového měchýře unikat a situace s výkaly bude stejná.
Diagnostika diskopatie u psů
Diagnostika diskopatie je celkem snadná, pokud máte patřičné znalosti, zkušenosti a vybavení od veterináře – neurologa.
Když zvíře dorazí k ošetření pouze s bolestí a ztuhlostí pohybu, během počáteční epizody onemocnění stačí provést rentgenové vyšetření na přítomnost hrubých patologií páteře a provést komplexní krevní test (biochemický a klinická analýza). V tomto případě je léčba nesteroidními protizánětlivými léky a omezení pohybu předepsána v průměru na tři týdny. I v počáteční fázi je vhodné provést CT nebo MRI vyšetření, protože rentgenové snímky neukazují úplný obraz onemocnění ploténky.
CT vyšetření páteře
Pokud se bolestivý syndrom po léčbě obnoví nebo je pes přijat s neurologickými poruchami (snížená nebo zcela chybějící citlivost předních a zadních končetin), je nutné provést přesnou diagnózu, určit lokalizaci prolapsu kýly a zjistit, zda možné, stav míchy po kompresi. Tato diagnóza je nezbytná pro další chirurgickou léčbu k odstranění spadlého obsahu a uvolnění tlaku z míchy.
CT sken, prolaps disku (vpravo)
K lokalizaci prolapsující kýly se používá myelografie, CT nebo MRI.
Myelografie je studie, která zahrnuje kontrastní obrys míchy a určení místa zúžení míšního kanálu. Tato metoda se používá ve veterinární medicíně jako alternativní metoda, když není k dispozici CT nebo MRI. Je nebezpečnější a méně informativní než novější metody výzkumu.
Na našich veterinárních klinikách se diagnostika diskopatie přednostně provádí pomocí CT (počítačová tomografie) nebo MRI (magnetická rezonance). Tato studie přesněji ukazuje problém a jeho lokalizaci a je pro psy bezpečnější. Studie nám umožňuje identifikovat lokalizaci obsahu vyhřezlé ploténky, její objem, stupeň komprese a sekundární poškození míchy, které je důležité během operace a prognózu pro rekonvalescenci.
Léčba diskopatie u psů
Metoda ventrální štěrbiny
Za přítomnosti diskomfortu a bolesti, bez snížení citlivosti, s primární epizodou onemocnění lze provést terapeutickou léčbu nesteroidními antiflogistiky (Previcox, Rimadyl, ketofen a další. ) a omezení mobility po dobu 3-4 týdnů. Tato léčba nemusí být vhodná pro psy s bolestmi krční páteře, protože u diskopatie krční páteře budeme méně často pozorovat neurologické poruchy, ale pouze velmi silné bolesti, které se budou opakovat po odeznění účinku léků proti bolesti.
Pokud je zvíře přijato s opakujícími se záchvaty bolesti, neurologickým syndromem nebo velmi silnými bolestmi, zejména v krku, je nutný chirurgický zákrok k odstranění vyhřezlé ploténky a dekompresi. U diskopatie jsou všechny metody chirurgické léčby založeny na odstranění obsahu ploténky, který spadl do kanálu otvorem v obratli, a odstranění tlaku na míchu.
U cervikální diskopatie se používá metoda ventrálních fisur, u hrudní nebo bederní diskopatie se provádějí standardní techniky jako laminektomie, hemilaminektomie a minihemilaminektomie. Podstata těchto operací je popsána výše.
Před operací musí všichni psi podstoupit předoperační vyšetření a srdeční echo pro zjištění onemocnění vnitřních orgánů, aby se snížilo riziko anestezie (anestezie).
Po operaci je psovi předepsána léčba antibiotiky a rehabilitační opatření ve formě masáží, reflexní terapie, myostimulace, elektrické stimulace, plavání atd. Průběh fyzioterapeutické léčby vypracovává rehabilitační lékař individuálně v každém konkrétním případě.
Nejčastější otázka majitelů psů s diskopatií se týká volby léčebné metody a je možné se obejít bez operace?
Pokud je poprvé pouze bolest a projev nemoci, pak můžete zkusit psa léčit terapeuticky. Při této volbě léčby nemůže veterinář zaručit, že onemocnění ploténky nebude progredovat. Je velmi důležité omezit pohyb psa, aby nedošlo k vyprovokování prolapsu obsahu disku.
Pokud se objeví bolest v krku, recidiva bolesti po léčbě nebo neurologické poruchy ve formě snížené nebo chybějící citlivosti předních nebo zadních končetin, je to důvodem k chirurgickému zákroku. Nejdůležitější je zde rychle provést operaci k odstranění kýly, aby zvíře nezůstalo invalidní! V důsledku kompresního účinku na míchu a jejího poškození je narušeno prokrvení míchy a tím i její výživa, tedy pokud je mícha dlouhodobě ve stavu komprese obsahem vyhřezlé disku, to vede k nevratným následkům.
V nejlepším případě, kdy je operace provedena do 48 hodin, je výsledek léčby příznivější. Pokud se operace provede později, prognóza zotavení bude horší.
Pokud jde o léčbu diskopatií zvířat methylprednisolonem (Metypred) a dalšími léky, které zmírňují traumatický edém z míchy, poskytují zlepšení neurologického stavu, ale obsah vyhřezlé ploténky nikde nezmizí a po otoku se odstraní, může opět stlačit míchu a vést k ještě horším horším následkům než na začátku léčby, proto je tento způsob léčby velmi rizikový a v moderní veterinární medicíně se nepoužívá.
Předepisování homeopatik, vitamínů apod. není vůbec předmětem diskuse, protože jejich účinnost nebyla prokázána ani u lidí, ani u zvířat. Velmi často majitelé zvířat, kteří svého psa léčili na diskopatii pomocí například homeopatie, tvrdí, že tím se pes vyléčil. Příznivý výsledek léčby v tomto případě nemá nic společného s použitou terapií. Zahraniční zdroje obsahují informace o léčbě psů s diskopatií pouze omezením pohyblivosti, což mělo pozitivní efekt bez použití jakýchkoli léků. Postupně ustupuje otok míchy a objevuje se citlivost, a proto s tím vzhled pozitivní dynamiky nemá nic společného. Zde je třeba si uvědomit, že takový účinek léčby je vzácný a máte velké štěstí, že sekundární ztráta obsahu disku nenastala a nevedla k ještě horším následkům.
Podle statistik je šance na uzdravení mnohem větší u psů, kteří podstoupili chirurgickou léčbu. Pokud se tento problém objeví, není třeba léčbu otálet a měli byste rychle kontaktovat veterinární kliniku pro kvalifikovanou pomoc, protože čas hraje důležitou roli.
