Proč kůň nebolí, když je podkován?

Podkovy jsou pro koně tím, čím jsou boty pro lidi. Podkovy jsou známé již od starověku a dodnes v tomto prvku koňského vybavení nenastaly žádné změny. Možná koně podkovy vůbec nepotřebují, nebo je lze úspěšně nahradit něčím jiným.

O vzniku podkovy

Starověcí lidé domestikovali koně a po nějaké době si uvědomili, že chůze po tvrdé zemi ničí kopytní roh čtyřnohých mazlíčků. První podkovy se vyráběly z přírodních materiálů – lýka, rákosu, kůry, kůže a připevňovaly se provazy nebo pásy. Takové podkovy se samozřejmě velmi rychle opotřebovaly.

Staří Římané se naučili podkovávat koně kovovými botami. Byly to oválné desky a byly také upevněny provazy.

Ve středověku se dlážděné ulice a dlážděné ulice staly v moderní Evropě běžnými. Kostýmy jezdců ztěžkly, koně museli nést větší váhu a význam podkov výrazně vzrostl. V této době se lidé naučili připevňovat podkovy speciálními hřebíky, kterým se říkalo ukhnali. Podkovaný kůň zdůrazňoval status majitele. Jízda na bosém, neokutém koni byla považována za ostudu.

Podkovy a divocí koně

Mnoho lidí bude mít spravedlivou otázku: jak koně přežijí ve volné přírodě, když je nikdo neobuje? Odpověď je jednoduchá. Zátěž kopyt divokého koně je nesrovnatelně menší než u domestikovaného. Ve volné přírodě si koně sami řídí opotřebení a růst kopyt. Navíc si může vybrat vhodnější silnici s měkkým podkladem

Milé podkovy

Kupodivu bývalo velmi drahé podkovávat koně. Koně byli podkováni pouze v bohatých domech. Koně byli chováni ve stáji rozdělené přepážkami na několik stání. Podlaha ve stáji byla hliněná, hnůj však nikdo neodklízel, sloužil jako podestýlka. Ale hnůj uvolňoval teplo, když se rozkládal, takže kopyta koní nezmrzla. Stejný čpavek rozleptal kopytní rohy neokutých koní. Zatímco koně rolníků trávili čas venku v zimě, jejich kopyta byla zdravější než u koní bohatých lidí. Koně prostého lidu to měli těžké. Je třeba vzít v úvahu, že v té době byli jediným dopravním prostředkem koně, kteří se nejčastěji využívali v zemědělství.

Co se stane, když koně nebudou podkováni?

Pokud kůň není podkován včas, kopytní roh se opotřebuje, opotřebuje a každý pohyb bude koni způsobovat bolest. Pokud kůň tráví veškerý čas pastvou na poli s měkkou půdou a není uzpůsoben k práci, tak ho v zásadě podkovávat nemusí. Ale pokud se kůň aktivně podílí na hospodaření, účastní se dostihů nebo se věnuje sportovní turistice, pak je nepochybně potřeba podkovávat. Frekvence podkování koně je 1x za 1-1,5 měsíce.

Mnoho majitelů stájí své koně v zimě nepodouvá, zvláště pak během zasněžených zim. Tak či onak si koňské kopyto potřebuje odpočinout. Obvykle stačí jeden až dva měsíce v roce.

Druhy podkov

Naprostá většina moderních podkovy vyrobeno z kovu, nebo spíše měkké nízkouhlíkové oceli. Podkova má speciální otvory určené pro zašroubování hrotů podkovy. Podkovy pro přední a zadní nohy se liší tvarem a jsou co nejblíže přirozenému tvaru koňského kopyta. Každá podkova má chlopně pro lepší fixaci na chodidle kopyta.

Technologie však nestojí na místě a dnes mnoho lidí používá plastové podkovy. Říká se, že plastové podkovy nejsou horší a dokonce lepší než kovové. Jednak z hlediska životnosti, jednak z hlediska amortizace. Moderní podkovy mohou být dokonce vyrobeny z gumy. K dispozici jsou zimní podkovy s hroty pro chůzi koní na kluzkém povrchu. To platí zejména pro koně zapojené do dostihů a turistiky, protože uklouznutí na zmrzlé trávě nebo zledovatělé vozovce může být nebezpečné nejen pro samotného koně, ale i pro jezdce.

Dnes existují dokonce ortopedické podkovy. Pomáhají koni správně rozložit váhu, aby kopyta dostávala rovnoměrné zatížení. Ortopedické podkovy pomáhají vyrovnat se s nemocemi kopyt.

Stříhání kopyt.

Podkova zabraňuje obrušování kopytní rohoviny, ale také přispívá k hromadění různých nečistot na plosce kopyta, které mohou způsobit parazity nebo nepříjemné opruzeniny. Aby k tomu nedošlo, je třeba kopyto zastřihnout. Stříhání paznehtů je zodpovědný úkol, který lze svěřit pouze profesionálnímu podkováři nebo trimáři.

Podkovář je člověk, který podkovává koně a těsně před podkováním upravuje kopyto. Úkolem podkováře je připravit kopyto k podkování tak, aby podkova co nejvíce přiléhala k podešvi. Jeho úklidová práce je poněkud agresivní a neohrabaná. Po podkování kůň nějakou dobu kulhá, protože potřebuje čas, aby si zvykla na „nové“ kopyto.

V poslední době se objevila profese trimmer. Trimmer dodržuje princip přirozeného stříhání kopyt. Pomineme-li zbytečné detaily a odborný slang, podotýkáme, že přirozené stříhání kopyt je pro koně dobré, protože Trimr imituje přirozené opotřebení kopytní rohoviny. Je to delikátní práce, která vyžaduje hodně praxe a seriózní trénink. Ale po takovém trimování kůň nejen nekulhá, ale také se zbaví různých ortopedických onemocnění.

Stavba koňského kopyta

Koňské kopyto se skládá ze tří prvků:

1.rohová stěna, která zahrnuje tři vrstvy – vnější, střední a vnitřní. Vnitřní vrstva je zakončena bílou linkou, která je na kopytě dobře viditelná. Otvory pro nehty podkovy by měly být umístěny podél bílé čáry, protože je necitlivá.

2. Podrážka kopyta – nese hlavní zátěž úderu nohy.

3. Rohatý šíp. Jeho hlavní funkcí je zeslabit rázovou vlnu, tzn. v odpisech.

Jak se podkují koně?

Pokud je kůň na podkování zvyklý, můžete ho jednoduše zavázat. Pokud je kůň podkován poprvé nebo má vzpurnou povahu, pak má smysl pořídit si speciální podkovovací stroj.

Před podkováním je třeba kopyto zastřihnout.

Poté se pomocí stejných uhnalů (hřebíků) připevní podkova ke kopytu. Ukhnal je hlavní nástroj pro podkování, ale podkova má i další prvky pro fixaci – klopy.

První den se kují přední nohy, druhý den zadní nohy.

Podkova musí dokonale odpovídat tvaru kopyta, jinak bude pro koně nepříjemná chůze a to je plné následků.

Svěřte podkovy zkušeným řemeslníkům – kováři, podkováři. Je to těžká práce, která vyžaduje zručnost, zkušenosti a dovednosti.

Co když koně podkováte špatně?

Když nepodkutý kůň šlápne na kopyto, roztáhne se. Rázová vlna ze zátěže se šíří podél rohatého šípu, drobky až po šlachu a je tlumena v kostní tkáni. Tomu se říká vyrovnávací mechanismus. Při podkování koně jde zátěž pouze na rohovou tobolku a podkova brání jejímu dalšímu šíření. Pokud kůň není správně podkován, může to vést k vážným zraněním, poškození kloubů a šlach.

Postarejte se o své koně správně!

Přidat komentář Zrušit odpověď na komentář

Chcete -li přidat komentář, musíte být přihlášeni.

Jak se to dělá, jak to funguje, jak to funguje

Nejinformativnější komunita LiveJournalu

Jak se podkují koně sheva_vet napsal kak_eto_sdelano Srpna 25th, 2014

Koně se kují různými typy podkov, záleží na zdraví kopyt a nohou, “specialitě” koně, jeho plemeni atd. Pokud jsou nohy a kopytní roh zdravé, pak budou podkovy obyčejné, jak je každý zvyklý vídat. Liší se pouze velikostí, tloušťkou, materiálem – jsou těžké (do 200 g) a jsou vyrobeny z nejlehčí hliníkové slitiny (u závodních koní).

Jsou to staré, čerstvě sundané podkovy.

Existují podkovy se speciálními dlouhými hroty pro koně, kteří jezdí po trávě – tráva je kluzká a kůň může v zatáčkách spadnout. Takové hroty se přišroubují k podkově a po soutěži se odstraní, aby kůň mohl stát ve stáji bez nich. Pak to můžete našroubovat zpět. Existují také kulaté podkovy, kdy mezi dvěma konci podkovy není mezera – jedná se o ortopedickou podkovu, která udržuje kosti umístěné v blízkosti kopyta před nadměrnou pohyblivostí. Také taková podkova chrání šlachy.
Sportovní koně účastnící se soutěží, které nezahrnují soutěže na trávě nebo sněhu, jsou kováni pouze na přední nohy. Policejní koně a ti, kteří pracují ve městě na tvrdé zemi (kameny, asfalt, dlážděná dlažba), jsou kovaní na všech čtyřech nohách, často s krátkými hroty.

Koně se většinou předělávají každý měsíc. Pokud chcete ušetřit, můžete to udělat za šest až osm týdnů, ale stále bude záležet na rychlosti růstu kopytní rohoviny. Někdo může běhat dva měsíce jen s podkovami a komu všechno roste rychleji.

Kopyto se starou podkovou a podrážkou ucpanou pilinami.

Piliny se čistí speciálním háčkem pro péči o kopyta.

Kovář kleštěmi sundá starou podkovu. Vlastně to jen trhá spolu s nehty.

Kopyto koně, který nebyl ostříhán měsíc a půl. Trim je koňská pedikúra. Po sundání podkovy kovář koně nejprve trimuje, tzn. odstraní přerostlou kopytní rohovinu a další kousky šípu a teprve poté přibije novou podkovu.

Speciálním nožem se zaobleným koncem kovář odstraní starou vrstvu podešve.

Šedý trojúhelník nahoře je žába, ta elastická věc, která funguje jako tlumič nárazů a zmírňuje nárazy, když kůň zatěžuje nohu.

Stříháš si nehty? Jedná se o stejný, jen velikost je větší.

Ustřižený nehet. Mimochodem, psi ho velmi rádi ohlodávají, a to i ti, kteří koně v životě neviděli ani v televizi. A šíp má velmi rád. A pak z toho někteří onemocní.

Pilník na nehty. Kovář rašplí zbrousí a vyrovná kopyto v místě, kde bude přibíjet podkovu, okraje kopyta a hlavně špičku.

Pánevní končetiny se upravují stejným způsobem, i když tvar zadního kopyta se mírně liší od předního.

Mnohem hezčí než předtím!

Nehty – nové i staré. Hřebíky jsou použity pouze jednou, nelze přibíjet znovu.

Krabice s nářadím, která se nevešla do kapes kožených kalhot se zástěrou.

A tady jsou kapsy. Slušný kovář má samostatný nůž pro pravou a pro levou ruku.

Příklad standardní podkovy.

Kovář zná velikost kopyt každého koně, které kuje ne poprvé, ale přesto musí být každá podkova přizpůsobena tvaru kopyta ručně.

Hřebíky se přibíjejí takto: první u špičky (přední část kopyta), druhý na druhé straně, pak znovu od prvního, pak znovu od druhého.

Hrozný pohled: hřebíky trčí kopytem. Ale nebolí to, protože v tomto místě je kopyto uspořádáno tak, že žádná bolest není – kopyto je sice v tom místě živé, ale není cítit, stejně jako když si propíchnete kus nehtu v místo, kde není připevněno k prstu.

Venku jsou nehty ohnuté.

Zatím je to tento pohled.

Špička podkovy je kladivem přiražena ke kopytu. Ne všechny podkovy mají takový okvětní lístek. Na podkovách pro zadní nohy jsou dva tyto okvětní lístky – jeden na každé straně kopyta.

Hlavní část výkovku je hotová.

Nyní se používá speciální stoupačka, jakýsi velký železný čep, na který kovář nasadí koňskou nohu. U přední nohy je kolík umístěn před koněm a u zadní nohy mírně ke straně břicha. Koně na tomto čepu kupodivu stojí velmi klidně, někteří v této době rádi kousají nebo olizují kovářovo propocené oblečení nebo s oblibou vláčejí jeho vlasy.

Konce nehtů se odstraní speciálním nástrojem.

Nyní nevyčnívají, jsou „přitlačeny“ ke kopytu speciálními půlkulatými „kleštěmi“.

Okraje kopyta a podkovy jsou porovnány s rašplí.

Moderní kovář má malou mobilní kovárnu s hromadou nářadí. A v lékárničce je snadná droga pro ty, kteří jsou obzvlášť násilní, kteří se bojí, nemají rádi nebo ještě nevědí, jak zůstat stát při kutí.

Pro policejní hlídkové koně jsou potřeba podkovy s hroty. Kovář dělá do podkovy otvory pro hroty.

A závitové otvory.

Poté našroubujte hroty.

Hotová podkova, ve které není nebezpečné chodit po kamenných uličkách starověkého evropského města.

Zbývá jen přibít to ke koni. Kromě toho musíte kovat na všech čtyřech nohách.

A to je podkova, která ho chránila před exacerbacemi po starých zraněních, neumožňovala pohyb „čipu“, po úrazu odlomený malý kousek kosti. Existují hotové ortopedické podkovy, ale tento kovář si je vyrobil sám, přivařil část jedné podkovy k druhé.