Kočka hned od začátku otáčí přední částí těla na stranu, nejčastěji doprava. Přední nohy přitom přitahuje k hlavě, zadní naopak oddaluje od těla. Tato operace je kompenzována mírným otočením zadního konce v opačném směru. Tímto způsobem je přední část těla obrácena dolů a zvíře vidí, kam by mělo přistát. Kočka má roztažené zadní nohy, což vede k tomu, že její moment setrvačnosti je úměrný momentu setrvačnosti přední části, jejíž tlapky jsou přitisknuty k hlavě. V závěrečné fázi kočka položí přední tlapky dopředu a zastaví rotaci těla. Zadní nohy jsou nataženy v linii s tělem, poté jsou společně s tělem vytočeny do polohy předních nohou a také zaujmou předdoskokovou pózu. Při závěrečném obratu se kočka prohne hřbetem. Zajímavé je, že kočka hozená „vojákem“ není schopna přistát na všech čtyřech tlapkách.
Druhým problémem „kočičího paradoxu“ je, že zvíře se nezlomí, pokud spadne z výšky, která je pro člověka jistě smrtelná. Funguje zde to, že poměr hmotnosti zvířete k jeho ploše je menší, čím menší je zvíře. A zde přichází na řadu aerodynamický odpor, který výrazně omezuje rychlost pádu a snižuje jeho kinetickou energii v okamžiku pádu. Takže parašutista při seskoku do dálky vyvine rychlost 50 m/s, zatímco kočka, která ještě neuletěla 20 m, má rychlost ne větší než 15-18 m/s. Smrtelnou újmu jí nezpůsobí ani pád z okna nejvyššího patra mrakodrapu.
Kromě toho má kočka svaly, které jsou v poměru k její vlastní váze silnější než člověk, které výborně tlumí nárazy. Kočka se zavázanýma očima má pomalejší vývoj. V tomto ohledu hluchá kočka trpí stejně jako zcela zdravá. Kočka zcela zbavená zraku padá bez popsané obratnosti. Pokud se zvíře před vhozením roztočí v odstředivce, aby se oklamal vestibulární aparát, pak přistane, hozené tlapkami dolů. tlapky nahoru, na zádech.
Vysokorychlostní natáčení ukázalo, že morčata a králíci vykazují stejné chování při pádu.
Dlouho se nenašli lidé ochotní udělat to, co dělá kočka při skákání do vody nebo na trampolíně. Dokud se neobjevil dobrovolník – věžový skokan Brain Phelps. Pokusy začaly seskoky z výšky 1 metru. Bronzový olympijský medailista Phelps obratně změnil polohu svého těla v prostoru. Poté výška postupně dosahovala tak, že let trval 0,5 s. A tady se sportovec dokázal otočit dokonce o 360o. Ale pokud Felmsovi trvalo 180 sekundy, než se otočil o 0,3o, pak kočka potřebovala jen 0,12 sekundy.
Poté byl sportovec vyhozen „tlapami nahoru“. Po letu 3 nebo 5 m udělal Phelps totéž jako kočka a přistál na břiše s rukama nataženýma dopředu a dolů.
Stojí za zmínku, že žádný z nepřipravených lidí nebyl schopen zopakovat Phelpsův experiment – to vyžaduje trénink.
Jiné odpovědi
Protože mají 7 životů a vědí, jak seskupovat.
mají velmi ohebné kolenní klouby a při pádu je pro ně snazší rovnoměrně rozložit sílu nárazu, aby si nic nezlomily nebo nezemřely bolestivým šokem)
Mají takovou zvláštnost koordinace pohybů a polohy těla. Zodpovídá za to mozeček a další mozkové struktury.
Ano, obecné nedorozumění.
mé kočičce je rok, spadla ze 7. patra. trochu jsem si poranil tlapku. s mírným prohnutím.
ale nemá žádné vážné zranění.
možná mají kosti, jak to říct no srovnej dřevo a plast tak my jsme asi dřevo, ale kočky jsou plastové))) heheh))) mají ohyb nebo prasklinu, ale u nás rozbijí všechno na smrt)))
Kočky mají na tlapkách polštářky.
Přistávají měkce.
Byl tam případ:
Kočka vyskočila z 8. patra!
Nezlomil se, nezlomil nohy, dokonce se ani nepoškrábal. !
(šel po své cestě)
Máš kočku?
.
Vysoká reakce a koordinace pohybů. Navíc pokud praští nosem o zem, zemře, i když dopadne na tlapky. Všiml jsem si, že kočky, které venku chodí jen zřídka nebo vůbec, umírají častěji.
Zdá se mi, že mají vyvinutý instinkt, ne nadarmo se říká, že kočka má 7 životů, upřímně nechci, aby nějaké zvíře spadlo z jakékoli výšky
