Nosorožec (lat. Rhinocerotidae) je mohutný, tlustokožený zástupce savců, který má jeden až dva rohy, které slouží nejen k obraně, ale i k získávání potravy. Na Zemi dnes žije pouze pět druhů nosorožců, z nichž dva žijí v Africe a tři v Asii. Všechny jsou uvedeny v červené knize.
Nosorožec bílý (lat. Keratotherium simum)
Bílý nosorožec se dnes vyskytuje na velmi omezeném území, především v jižní Africe. Vědci odhadují, že populace tohoto druhu nosorožce čítá 4 jedinců.
Pokud se vám podaří potkat tohoto chlapíka někde v jihoafrické buši, uvidíte před sebou velké dvoumetrové zvíře, jehož délka dosahuje 5 metrů a váží 4 tuny. I přes svou obezitu a zdánlivou neohrabanost dokáže africký bílý nosorožec dosáhnout rychlosti až 45 km/h.
Černý nosorožec (lat. Bicorni Diceros)
Nejznámějším zástupcem afrických nosorožců je nosorožec černý, který žije ve východní Africe. Vědci odhadují, že dnes přežilo asi 3 tisíce jedinců tohoto druhu. Tato zvířata nežijí ve stádech, ale v párech nebo malých skupinách. Často můžete najít samotářského nosorožce černého, jak se smutně a lhostejně potuluje se sklopenou hlavou.
Černý nosorožec má stejně jako bílý dva rohy, z nichž jeden je menší než druhý. Pro ty, kteří se chtějí s tímto zvířetem setkat, je nejlepší jej hledat na vlhkých místech – v blízkosti bažin, řek, jezer. Jeho potrava není náročná – tráva, rákosí, suché lopuchy, větve stromů atd. Na rozdíl od asijských druhů nosorožců nemají africká zvířata na kůži záhyby.
Nosorožec indický (lat. Rhinoceros jednorožec)
Tento druh lze dnes nalézt ve východní Indii a Nepálu. Nosorožci indičtí jsou jednorozí. Roh nosorožec – to není nic jiného než keratinizovaná kůže. Nosorožce indického lze od ostatních snadno rozeznat, protože má na kůži mnoho záhybů a proto se může zdát, že tomuto zvířeti někdo nasadil válečnou zbroj.
Životnost těchto zvířat je 25 let. Nosorožce indického je lepší nepotkávat na vlastní pěst, protože je dost nebezpečný a má tvrdou povahu. Pravda, protože nosorožci jsou velmi nemotorní, člověk může snadno uniknout změnou trajektorie pohybu.
Nosorožec jávský (lat. Rhinoceros sondaicus)
Snad nejvzácnějšími nosorožci na světě jsou zvířata patřící k jávskému druhu. Žijí v Indonésii na ostrově Jáva a čítají pouze 50 jedinců. Vzhledem k tomu, že březost samice nosorožce trvá asi jeden a půl roku a zpravidla rodí jedno mládě, neočekávají vědci v příštích letech prudký nárůst počtu nosorožců jávských.
Zoologická společnost v Londýně
Jávští nosorožci jsou stejně jako indičtí jednorozí. Zajímavé je, že samice tohoto druhu nosorožci nemusí mít rohy vůbec. Tato zvířata jsou nejmenší, ale mají delší hlavu než ostatní druhy.
Nosorožec sumaterský (lat. Dicerorhinus sumatrensis)
Cestovatelé na severovýchod Indie nebo na ostrovy Sumatra a Kalimantan se mohou setkat se zvířetem, jehož kůže je pokryta drsnými štětinami. Jedná se o nosorožce sumaterského. Má také dva rohy, ale druhý roh je tak malý, že zvíře vypadá jako jednorohé.
Dnes se vědci také velmi obávají vyhynutí tohoto druhu, protože ve volné přírodě nežije více než 150 jedinců. Jak víte, tito a další nosorožci jsou loveni hlavně pro své rohy, protože rozemletí jsou součástí lidových léčiv, která podle léčitelů zvyšují vitalitu a léčí mnoho nemocí.
