Přátelství je zázrak: děti a zvířata / L. D. Shekhovtsova, I. V. Prokofieva, R. I. Markova [a další]. — Text: bezprostřední // Mladý vědec. – 2017. – č. 50 (184). — S. 354-356. — URL: https://moluch.ru/archive/184/47111/ (datum přístupu: 31.12.2023).
Dětští psychologové jsou přesvědčeni, že děti, které často přicházejí do kontaktu s domácími mazlíčky, se vyvíjejí mnohem rychleji, snáze se přizpůsobí novému kolektivu a najdou si nové kamarády. Úroveň inteligence těchto dětí je vyšší než u jejich vrstevníků, kteří nemají zvířata. Zvířátko pomůže vašemu dítěti stát se pozornějším, vnímavějším a zodpovědnějším. Naučí ho naslouchat a chápat druhé, být trpělivější a starostlivější.
Komunikace s našimi menšími bratry nám přináší spoustu pozitivních emocí.
Zoologické zahrady zůstávají skvělým způsobem, jak děti seznámit se zvířaty. Řekneme-li dítěti o tom, jak rozmanitý je svět a jaká zvířata se v něm vyskytují, ukážeme jejich vlastnosti a řekneme, že každé zvíře má své zvyky a zvyky, dítě si to zapamatuje. A ke každému zvířeti se bude snažit najít přístup.
Se zvířátky můžete začít poznávat pomocí knih. Měli byste začít jednoduchými knihami s velkými a jasnými obrázky domácích zvířat a poté přejít k exotickým druhům. Děti mají obzvláště rády knihy o malých zvířatech a zvířatech, která již znají (kočky a psi). Můžete mít doma nějaké zvíře. Dítě bude milovat zvířata více, pokud bude doma žít rodinný mazlíček. Pár zlatých rybek, morče nebo křeček vyžadují mnohem méně péče než kočka nebo pes (to je důležité, když je dítě malé), ale jsou méně zábavné. Pokud není možné chovat zvíře, můžete pověsit krmítko pro ptáky na okno nebo na strom před domem a pak do něj neustále sypat přebytečný chléb nebo cereálie. Vaše ratolest bude ráda pozorovat své opeřené kamarády.
Je nutné dítěti vysvětlit, že zvířata k nim cítí postoj lidí. Na laskavého člověka přijde každý sám, ale když zpozoruje agresi, všechna zvířata se rozprchnou nebo zaútočí. Mluvte o výhodách, které zvířata přinášejí a že nemáme právo jim ubližovat. Dítě by mělo litovat živého tvora, pokud ho něco bolí, vážit si všeho živého: květiny, ptáčka, štěněte i žáby a chránit je. Jak to vše dětem zprostředkovat? V první řadě se my sami musíme naučit milovat zvířata. Dítě pečlivě sleduje, jak se k nim dospělí chovají, a bude to tak dělat i v budoucnu. Každý život je k nezaplacení a zesměšňovat naše menší bratry je nesmyslné a nepřijatelné.
Můžete s dítětem sledovat život v přírodě, například jak mravenec leze na mraveniště, jak veverka hlodá oříšek, jak motýl létá z květu na květ. Zároveň říkáme, že mravenec jde domů, veverka jí, všimněme si krásy motýla. Někdy můžete chytit hmyz a vložit ho do čisté skleněné nádoby, abyste ho pečlivě prozkoumali, ale pak jej nezapomeňte pustit a vysvětlete dítěti, že je čas, aby se brouk vrátil domů. Při procházce se budeme věnovat okolním zvířatům a řekneme si více o tom či onom zvířeti. Určitě upozorníme dítě na to, že tato zvířata jsou malá, bezbranná a potřebují lidskou pomoc.
Před pořízením domácího mazlíčka se vyplatí vyřešit důležitý problém – jaké zvíře je pro dítě nejvhodnější. Při tomto důležitém rozhodnutí stojí za to zvážit věk dítěte a také schopnost zvíře chovat a starat se o něj. Pro děti, které ještě nechodí do školy, je ideální zvíře, kterého se lze dotýkat, hladit, hrát si s ním a které bude reagovat na pozornost, která je mu věnována. U větších dětí je výběr mazlíčka pestřejší.
Malé dítě je docela schopné vykonávat úkoly, které jsou v jeho silách, aby se staralo o zvíře. Navíc je většinou dělá s radostí (například krmení rybiček nebo nalévání krmení pro kotě). S radostí se bude také chodit se štěnětem, držet se za ruku s jedním z rodičů. Je důležité, aby se zpočátku jednalo o společnou aktivitu s dospělým. Potřebuje příklad. Proto by bylo logičtější začít v malém. Pokud má dítě jasné povinnosti, se kterými se dokáže vyrovnat, jejich postupný nárůst bude normálně vnímat a naučí miminko zodpovědnosti. Umírněnost je totiž dobrá ve všem. A toto opatření by mělo souviset s věkem dítěte. Pak bude úspěch zaručen.
Komunikace s domácími mazlíčky dává dětem radost, rozvíjí dítě, učí je milovat svět kolem sebe, učí je pečovat o druhé, ukázňuje je, ale to není zdaleka jediný pozitivní výsledek. Děti, které od raného věku začínají pomáhat dospělým s péčí o zvířata, se dříve učí zodpovědnosti a vědí, jak správně vypočítat svou sílu. Navíc znají pojem povinnost, což znamená, že snáze plní úkoly a pokyny, i když je dělat vůbec nechtějí. Aktivují se dovednosti získané při péči o domácí mazlíčky. Navíc se z mazlíčka a dítěte mohou stát nejlepší přátelé tam, kde vládne oddanost a porozumění. To je zvláště dobré, pokud je v rodině pouze jedno dítě.
Komunikace s domácím mazlíčkem učí dítě všímavosti, rozšiřuje jeho obzory a znalosti o okolním světě a pro některé děti se stává zdrojem námětů pro samostatný vědecký výzkum.
Zvířata jsou zdrojem výchovy k lásce a toleranci, zodpovědnosti, péčí o zvířata se děti učí být starostlivé a laskavé.
Kromě toho se děti vyrůstající v domácnostech s domácími mazlíčky učí vyjadřovat a ukazovat své pocity. Při sledování toho, jak se kočka mazlí a jak pes skáče radostí, když se majitel vrátí, děti chápou, jak důležité je projevovat lásku svým blízkým.
Pro správné formování charakteru a smyslu pro povinnost u dětí je velmi důležité rozvíjet hmatové vnímání. Společné hry se zvířaty k tomu přispívají tím nejlepším možným způsobem. Pokud mluvíme o psech, existuje mnoho druhů psích sportů, kde se majitelé přímo a velmi aktivně účastní her a soutěží. Pokud je dítě například nudné chodit samotné na nějaký sportovní oddíl, pak mu čtyřnohý kamarád bude vždy rád dělat společnost. Navíc procházky se čtyřnohým kamarádem vždy prospějí nejen dítěti, ale i dospělým. Aktivní odpočinek a hra se zvířaty zlepšují koordinaci, obratnost a reakce.
Pro dítě bude mnohem snazší nastoupit do nové společnosti, kterou spojují společné zájmy o kočky, psy nebo jiná zvířata.
Nelze nezmínit terapeutický efekt komunikace se zvířaty. Domácí mazlíčci pomáhají dospělým odbourávat stres a pomáhají dětem vyrovnat se s prvními zklamáními. Existují celé oblasti léčby a rehabilitace dětí, v nichž hlavním lékem nejsou prášky a přístroje, ale koně a delfíni.
Ve vztahu se zvířetem se dítě učí být vůdcem, výrazně se zvyšuje jeho sebevědomí, protože chytré zvíře ho poslouchá.
Někteří rodiče kvůli různým okolnostem nejsou schopni se o zvířátko postarat a dítě nemá chuť se o něj starat. Velmi často je v případě protestu jiného dítěte zvíře jednoduše vyhozeno na ulici. Toto rodičovské chování je tím nejhorším příkladem, který může rodič svému dítěti dát. Než svého mazlíčka vyhodíte ven, musíte se zamyslet nad svým chováním. Pokuste se najít správný způsob, jak problém vyřešit, a tím je vštípit dítěti smysl pro zodpovědnost a pracovitost. Pamatujte: “Jsme zodpovědní za ty, které jsme si ochočili!”
Zvířata pomáhají svým malým páníčkům překonat plachost, bázlivost a komunikační problémy, stávají se jakýmsi pojítkem mezi dítětem samotným a jeho vrstevníky.
Takové „spojení“ je nesmírně prospěšné pro dětskou psychiku: zvířata jsou neúplatná, milují silně, upřímně až do konce. Tato lekce naučí dítě být vděčné a otevřené. A tohle stojí hodně!
Základní pojmy (vygenerováno automaticky): zvíře, dítě, mazlíček, dospělý, dětský věk, miminko, prostředí, pes.
Láska dětí ke zvířatům je upřímná a bezmezná. Batolata a větší děti rádi pozorují své mazlíčky, komunikují a hrají si s nimi a smějí se jejich vtipným dováděním. V tak jednoduchých, na první pohled, interakcích leží velký význam, kde je těžké podcenit roli čtyřnohých mazlíčků ve vývoji dětí. Tentokrát s profesionálními chovatelskými centry „Doktor Chvostov“ zjistíme, proč je komunikace mezi dětmi jakéhokoli věku a domácími mazlíčky tak užitečná, a také jak to udělat pohodlně a bezpečně pro děti i vaše domácí mazlíčky.
JAK MAZLÍČKY OVLIVŇUJÍ VÝVOJ DÍTĚTE
Воспитание
Podle psychologů mazlíček nejen dává teplo a náklonnost, ale také vnáší do dítěte zodpovědnost a trpělivost. Díky komunikaci s mazlíčky se děti učí milovat, starat se a objevovat mnoho nových věcí. Existuje pochopení, že zvířata nejsou chlupaté hračky, ale mladší kamarádi, kteří potřebují každodenní pozornost, krmení, péči, procházky a společné hraní. Dokonce i ve chvíli, kdy miminko hladí kočku nebo psa, učí se projevovat něhu, samo zažívá pozitivní emoce.
Fyzický vývoj
Společná hra se čtyřnohým mazlíčkem zvyšuje celkovou aktivitu dítěte. Studie prokázaly, že děti, jejichž rodiny mají psa, věnují každý den více času fyzickému pohybu než jejich vrstevníci, kteří psa nemají. Při hrách si dítě rozvíjí koordinaci pohybů a rychlé reakce.
A podle dalších studií mají kočky a psi pozitivní vliv na celkové zdraví. Když děti přijdou od raného věku do kontaktu se zvířaty, je méně pravděpodobné, že se nachladí a rychleji se zotaví.
Sociální adaptace
Domácí mazlíčci jsou výbornými pomocníky při sociální adaptaci dětí. Pro děti, které mají psa nebo kočku, je snazší zařadit se do nového kolektivu a seznámit se s ostatními dětmi. Díky interakci se svými ocasatými mazlíčky se děti stávají pozornějšími vůči ostatním, lépe se u nich rozvíjí empatie a je méně pravděpodobné, že budou mít komunikační potíže.
V JAKÉM VĚKU MŮŽETE MÍT ZVÍŘAT?
Mnoho dětí sní o domácím mazlíčkovi a neúnavně se na něj ptá rodičů. Jak se však často stává, brzy poté, co se objeví zvíře, zájem dítěte ochladne a veškerá péče leží na bedrech dospělých. Nabízí se rozumná otázka: v jakém věku je dítě připraveno převzít zodpovědnost za svého mazlíčka?
Je zřejmé, že ve věku 5-6 let (a dříve) děti nejsou schopny převzít zodpovědnost za živou bytost. A ačkoliv v 5 letech už miminko chápe, že kočku je potřeba uklidit, nakrmit, že to může bolet, veškerá plná a pravidelná péče leží na bedrech rodičů. Ale pro tento věk jsou ideální domácí mazlíčci, jako jsou papoušci, ryby, křečci a myši. Pravidelný kontakt s nimi není nutný a nevyžadují tolik pozornosti jako psi a kočky. Děti mohou pozorovat malá zvířata zvenčí, komunikovat s nimi a učit se, jak se o ně starat na příkladu svých rodičů.
Psychologové doporučují mít kočky a psy pro děti po 7 letech. V tomto věku už dítě zvládne většinu péče o mazlíčka. Krmení, čištění pelíšku, venčení, mytí tlapek, česání – to vše je zcela v možnostech mladého majitele. Čím je dítě starší, tím snáze propadne všem potížím a starostem živé bytosti.
JAK SE KAMARÁDIT S DÍTĚTEM S MAZLÍČKEM
Ale zde jsou možné různé možnosti. Ostatně ne vždy platí, že by se zvíře kupovalo speciálně pro dítě. Často mladí rodiče již mají kočku nebo psa, který je plnohodnotným členem rodiny. V tomto případě je důležité mít na paměti, že zvíře si vyvine svůj vlastní životní styl a návyky, náhlá změna, která se pro něj může stát vážným stresem. Pokud tedy rodina čeká narození miminka, je nutné na tuto událost zvířátko připravit předem. Navykněte svého mazlíčka na nové pachy předem. Použijte například dětský krém nebo mléko pro osobní péči. Předem zařiďte také dětský nábytek: postýlku, přebalovací pult, komodu na věci, aby si váš mazlíček zvykl na nové předměty do interiéru. Postupně trénujte svého psa nebo kočku, aby vám vylezli na klín a spali s vámi v jedné posteli (pokud takový zvyk existuje). Je lepší zvyknout svého mazlíčka na odpočinek na speciálně určeném místě. Buďte ke svému mazlíčkovi laskaví a laskaví. Až se vrátíte z porodnice, určitě mu miminko ukažte, dejte mu čichat, ale nenechte ho olizovat. Po svěření miminka jinému členu rodiny si s mazlíčkem hrajte, mazlejte se, krmte a mluvte s ním. Nechte ho sledovat, jak se staráte o miminko, psa můžete brát s sebou na procházky. To umožní zvířeti zvyknout si na nového člena rodiny a vyhnout se žárlivosti a úzkosti. Ano, ano, i zvířata žárlí))) Zatímco je vaše dítě teprve miminko, je lepší ho nenechávat se zvířetem samotné, i když kočka nebo pes neprojevují žádnou agresi.
Ale teď vaše dítě vyrostlo, váš mazlíček si na něj zvykl, je čas je lépe poznat. K navázání zdravého vztahu mezi dítětem a domácím mazlíčkem je potřeba především příkladu rodičů. Děti mají tendenci napodobovat své starší, takže pokaždé, když sami projevíte uctivé zacházení se všemi zvířaty, ukažte, jak správně projevovat náklonnost, vysvětlete, že jakékoli násilné činy jsou nepřijatelné.
Naučte se respektovat hranice zvířete. Nedovolte, aby vaše dítě rušilo vašeho mazlíčka, když spí a jí, a také mu poskytněte oddělené místo, kde ho nikdo nemůže rušit. Respektování hranic by navíc mělo fungovat v obou směrech. Nedovolte zvířeti, aby si hrálo s dětskými hračkami nebo skákalo po posteli, pokud je samo dítě proti.
Naučte své dítě rozumět čtyřnohým zvířatům. Řekněte nám, co má váš mazlíček rád a co ne. Dříve nebo později se dítě naučí rozumět znamením, které dává kočka nebo pes, a včas reagovat.
Shrneme-li, můžeme říci, že domácí mazlíček v rodině s dětmi je velká zodpovědnost, ale výhody komunikace s ním převažují nad všemi možnými obtížemi.
