DUSHANBE, 2. července – Sputnik. 2. července svět slaví Mezinárodní den psů Postoj ke psům v islámu je značně kontroverzní. Na jedné straně drtivá většina muslimů zastává názor, že pes je rozhodně nečisté zvíře, jen horší než prase. Nejen sliny, ale dokonce i psí srst je věřícími považována za špatnou – najas, na druhou stranu v Koránu není jediné špatné slovo na adresu čtyřnohých zvířat. Ještě těžší je to s legendami o slovech a činech Proroka Hadísy o psech jsou velmi četné a protichůdné: od výzev k zabíjení psů určité barvy až po sliby odpuštění hříchů za záchranu psa.Sputnik Tádžikistán se rozhodl figurovat zjistěte, co Korán a Sunna říkají o „nejlepších přátelích“ „lidech“ a je spravedlivé je považovat za takové nečisté stvoření Co se o psech říká v Koránu Nejprve byste se měli obrátit na svatou knihu každého muslima. V Koránu jsou psi zmíněni pouze třikrát a co je důležité, nikdy ne striktně negativně. Navíc ve dvou súrách je pes prezentován jako věrný a užitečný společník člověka. Pojďme se na to podívat blíže. Súra Al-Araf říká, že člověk, který nepřijímá božskou pravdu a slova proroka, se stává zajatcem pozemských statků a je „jako pes“, který se řídí těmi nejprimitivnějšími a nejpodlejšími touhami. To je jediná relativně negativní zmínka o zvířeti, ale na druhou stranu ve vztahu ke psům jde jen o přirovnání, ostatně ani od nejvěrnějšího psa se neočekává, že by měl vědomí a vědomí podobné tomu lidskému. Chuligánští psi: jak se škodolibí psi snaží vyhnout trestu – video Co se týče praktických přínosů psů pro lidi, Korán na to odpovídá zcela jednoznačně: psi se dají vycvičit a zvěř, kterou chytí, je povolena ke konzumaci.To je přímo uvedeno v súře Al- Maida (5:4) – “Jezte to, co pro vás chytili vycvičení dravci, které učíte jako psy, části toho, co vás Alláh naučil, a pamatujte si nad tím jméno Alláhovo.” Je nepravděpodobné, že by nečisté zvíře smělo získávat jídlo pro věřící.“ Třetí koránská zmínka o psovi je obsažena v poměrně známé súře „Ashab al-Kahf“ (obyvatelé jeskyně). Vypráví o skupinách mladých mužů, kteří uprchli ze svého rodného města během náboženského pronásledování a ukryli se v jeskyni a byli Pánem uspáni na 309 let. Byl s nimi pes, který hlídal jejich spánek, a pak také usnul u vchodu do jeskyně Výklad Prorokových slov o psovi Pokud ale negativní vztah ke psům zjevně nepochází z Koránu, pak snad záležitost je ve výkladu hadísů ze Sunny, posvátných legend o životě Mohameda. Ve skutečnosti existuje několik spolehlivých hadísů, kde je předepsáno zabíjet psy, zejména černé. V Sahih Muslim, druhá nejspolehlivější sbírka hadísů , otázka, proč si smrt zaslouží jen černý pes, a řekněme ne zrzavý, jsou citována slova proroka Mohameda. Dokážete to? Pes skáče na trampolíně jako akrobat – vtipné video „Zeptal jsem se na to Alláhova posla (pokoj a požehnání s ním) a on odpověděl: černý pes je Šajtán.“ Proč má Šajtán podobu černý pes, a ne žádný jiný pes, přesné hadísy nedají odpověď.Existují jiné, srozumitelnější a praktičtější spolehlivé hadísy, kde je psům předepsáno zabíjení pouze v případě, že představují hrozbu pro lidi. Nejznámějším příkladem takového výkladu je hadís ze sbírky islámského učence Muhammada al-Bukhariho: „Existuje pět (škůdců), které je dovoleno zabít (i), když je člověk v ihramu: had, štír, drak, krysa a zlý (kousací) pes.“ Psi mohou zažívat stres spolu se svými majiteli.Ohledně náboženské poskvrny psího plemene se zastánci tohoto tvrzení obvykle odvolávají na názor tří slavných učenců – Abu Dawud , an-Nasai a Ibn Hibban – každý z nich zmínil slova proroka, že andělé nevstupují do domu, kde je obraz, pes nebo znesvěcený. A dobré skutky člověka, který ve svém domě chová jakéhokoli psa, kromě pasteveckého a loveckého, se sníží o dva karáty. Islám psy neodsuzuje. Jsou ale v ČR nějaké pozitivní zmínky o čtyřnohých zvířatech? Islámský kánon? Ano, a je jich skoro víc než hadísů popisujících psa jako nízké zvíře.Nejznámější je hadís od teologa Muhammada al-Bukhariho (2363), kde ze slov jednoho z Mohamedových společníků jménem Abu Hurayrah, vyjadřují se slova proroka: „Jak Kdysi dávno jednoho muže, který kráčel svou cestou, začala trýznit krutá žízeň. Sestoupil do studny a napil se z ní, a když vystoupil, uviděl před sebou náhle psa, jak vyplázl jazyk a žíznil mokrou zeminu. Když to viděl, řekl si: “Tento pes je mučen žízní, stejně jako ona trápila mě.” Potom si naplnil botu vodou, vzal ji do zubů, vylezl a dal psovi napít a Alláh mu za to poděkoval tím, že mu odpustil (hříchy – pozn. red.). Mohamedovi posluchači se ptali: “Ó posle Alláha, máme nárok na odměnu pro zvířata?” Na to odpověděl: „Za každou živou bytost je odměna.“ Pes chuligán manipuluje se svým majitelem, teatrálně vyvolává lítost – video A v knize slavného středověkého imáma An-Nawawiho „Rawzat at-Talibin“ se říká následující : pokud má člověk hladového psa (ne vzteklého) a není nebezpečný) a berana, pak je povinen tohoto berana porazit, aby psa nakrmil.“ Tentýž teolog uvádí, že prorok také zakázal zabíjet každý živý tvor bezdůvodně: kdo zabije byť jen vrabce nebo někoho jiného, není Alláh právem, bude za to jistě vyslýchán v Soudný den.“ To jest soucit se zvířaty, dokonce i těmi, která jsou údajně považována za „nečistá“. povinnost oddaného muslima. V hadísech je samozřejmě zmínka o tom, že když se pes napije z lidského jídla, musí ho sedmkrát umýt, ale protože v islámském hodnotovém systému zachování lidského života a zdraví nepochybně převyšuje cenu psího života Většina islámských učenců v tom nevidí nic jiného než sanitární standard, jehož podoba je diktována každodenní zkušeností, řekněme případem někoho z komunity nakaženého vzteklinou.
„Bylo by pro ně lepší, kdyby neznali cestu spravedlnosti, než když ji poznali, odvrátili se od svatého přikázání, které vydali. Ale co se s nimi děje, je podle pravdivého přísloví: pes se vrátí ke svým zvratkům a umyté prase se jde válet v bahně.“
(„Druhý list apoštola Petra“, 2:21–22)
“Prase najde špínu všude.”
“Oblečte prase do náušnic a ona do hnoje.”
“Tam, kde prase prošlo, poškrábalo se na rohu.”
(lidová moudrost)
“Pokud je syn černější než noc,
špína leží na obličeji, –
jasně, že je to velmi špatné
Pro dětskou pokožku.
. To si pamatuj každý syn.
Každé dítě ví:
Vyroste ze syna prasat,
Jestli je syn prase.“
(V. Majakovskij)
Tendence prasat válet se v kalužích na lidi vždy působila odpudivě. Pohled na opilce válející se v bahně dal vzniknout výrazu „opilý jako prase“. Pro prasata samotná však takové chování (stejně jako zvyk tření o ohradníky) není důkazem čistoty, ale naopak jde o výlučně hygienický postup. Faktem je, že na těle těchto zvířat vlastně nejsou žádné potní žlázy. A co je škodlivé „pro dětskou pokožku“, je pro kůži prasat životně důležitá. Tímto způsobem je dosaženo potřebného zvlhčování a chlazení.
V biotopech divokých prasat jsou vždy „koupele“ – díry naplněné vodou. Pokud žádné nejsou pozorovány, poslouží každé vlhké místo, dokonce i špína. Jinak jsou prasata celkem čistotná zvířata. Pokud to velikost výběhu dovolí, prase nikdy neskončí v odpadu nebo odpadcích. Pokud jsou čistá místa na koupání, prase na špínu ani nepomyslí.
Dobře si to uvědomoval i první tajemník ÚV Komsomolu V. Semichastnyj, který na plénu 1958 jasně rozlišoval mezi básníkem B. Pasternakem a. prasetem: „. Když porovnáte Pasternaka s prasetem, tak to prase neudělá, co udělal. Posral se, kde jedl, posral ty, jejichž prací žije a dýchá. “ Tajemník ÚV Komsomolu zřejmě rozuměl prasatům lépe než literatuře.
Není žádným tajemstvím, že čistá růžová selata jsou často přirovnávána k miminkům v tom nejpozitivnějším slova smyslu.
Ale Bůh ti chraň (i tím nejlaskavějším tónem) říkat dítěti oddaného Žida nebo muslima „prasátko“. To je hrozná urážka! V judaismu i v islámu je prase nečisté zvíře. Židé nazývají vepřové maso tref (zakázané), na rozdíl od košer. Podle přísných židovských předpisů musí košer zvíře vyvrhovat žrádlo a mít rozsekané kopyto. Prase, jak vidíte, prohrává v jednom z počítání.
Ne nadarmo je v podobenství o marnotratném synovi hloubka jeho mravního úpadku umocněna tím, že si musel najmout pro Žida opovrženíhodnou práci v cizích zemích – pasení prasat. Pro Krista jsou prasata také symbolem nečistého – vezměte si například jeho výraz „neházejte perly sviním“ nebo přenesení démonů z těla posedlého do stáda prasat, které se okamžitě vrhlo pryč. útes. Vědci se stále přou, čí stádo by to mohlo být. Někteří říkají, že se s největší pravděpodobností jedná o stádo pohanů jiných vyznání. Jiní tvrdí, že šlo o stádo chované výhradně za účelem prodeje okupujícím Římanům.
V roce 1962 dokonce Izrael přijal zákon zakazující chov prasat v oblastech obývaných Židy a muslimy. Ale. obchod je obchod a některé kibuce (izraelské komuny) chovaly pokladní zvířata, samozřejmě na prodej. V tomto případě byly použity skutečně farizejské triky. Například, aby se prasatům zabránilo šlapat po Svaté zemi, byly postaveny speciální dřevěné plošiny 10-20 cm nad touto zemí. A v účetních knihách se prasatům říkalo buď ovce, nebo krávy.
Jestliže se dříve „nečisté“ vepřové maso vyrábělo pouze na prodej, nyní jsou v Izraeli již stovky nekošer restaurací. Ortodoxní Židé jsou tím přirozeně pobouřeni a spojují nárůst počtu „požíračů prasat“ s emigranty, kterým dnes málo záleží na svatosti země, kam jdou.
Muslimové jsou ohledně prasat ještě radikálnější. Podle šaríi nelze prasata nejen jíst, ale ani chovat na prodej. Hanafi kodex ortodoxního islámu říká: „Prodej vepřového masa je nezákonný. Prorok zakázal jeho konzumaci. Zakázal také její prodej, případně nákup potravin za peníze, které za ně dostal. Prase není majetkem muslimů.“ Navíc i dotyk prasete může muslima poskvrnit.
Jiní často využívali takového nepřátelství. Například ve 1930. století Benátčané ukradli archu obsahující ostatky evangelisty Marka Turkům a odnesli ji, přičemž relikvii ukryli mezi mršinami prasat. A bojovníci židovských oddílů Hagany ve 40. a XNUMX. letech zabalili mrtvé Araby do vepřových kůží, čímž jejich nepřátele připravili o možnost jít do nebe.
V tisku se dokonce objevily zprávy, že izraelské policii bylo nabídnuto pověsit pytle se sádlem do autobusů, aby zastrašili arabské teroristy. A rabín Moshe Fischer dokonce rozhodl, že toto preventivní opatření je košer, založené na náboženském principu „pikuach nefesh“ – přikázání, podle kterého jsou všechny ostatní náboženské principy zrušeny, aby se zachránily lidské životy. O dalším osudu této „protiteroristické akce“ se mi nepodařilo nic zjistit.
Prasata jsou také stálou příčinou sporů v Indonésii, kde 80 % obyvatel vyznává islám. Na ostrově Kalimantan tak neustále dochází k masovým migracím divokých vousatých prasat. Místní domorodci – pohanští Dajáci – na ně číhají při přecházení řeky a probodávají je oštěpy. A tak v roce 1954 muslimové žijící po proudu vyhlásili Dajakům skutečnou válku, protože znesvětili vodu. A není to tak dávno, v roce 2004, v téže Indonésii, skupina ozbrojených muslimů, zcela bez zásahu místní policie, zaútočila na několik křesťanských prasečích farem v provincii Sulawesi a zabila 20 prasat. Islámský vůdce Abdul Khazis řekl: “Vepřové farmy zapáchají a je to urážlivé, zvláště během svatého měsíce ramadánu.”
Existuje několik hypotéz o tom, odkud se vzala tradice averze k vepřovému masu.
1. Prase je symbolem farmářů a Židé a Arabové byli původně kočovní pastevci. Ne nadarmo je v Bibli zlý bratr Kain oráč a dobrý Abel chovatel dobytka.
2. Vepřové maso je tučné, těžké, bohaté na cholesterol a i v horkých a suchých oblastech se velmi rychle kazí.
3. Je snadné se nakazit trichinózou (druh helmintického onemocnění) prostřednictvím vepřového masa. Někteří badatelé se domnívají, že to byla tato nemoc (a ne Salieri), která přivedla Mozarta do hrobu poté, co ochutnal vepřové kotlety (toto je zmíněno ve skladatelových dopisech krátce předtím, než ho skolila smrtelná nemoc).
No. nedávno se v médiích objevila zpráva, že v Turecku byla zrušena série Disney o Medvídkovi Pú. Důvodem bylo nevinné Prasátko, které je přes všechen svůj šarm v očích muslima stále nečisté prase.