26. prosince 2004 zasáhla pobřežní města, vesnice a města v devíti asijských zemích tsunami generovaná zemětřesením o síle 9,3. Zemřelo asi 300 tisíc lidí. Kdyby lidé věnovali pozornost chování zvířat, která toto neštěstí předvídali, mohlo se tak početným obětem vyhnout.
FENOMÉN ŽIVÝCH SEIZMOGRAFŮ
Zvířata se naučila skrývat se v trhlinách a dírách, aby unikla tornádům, bouřím a tornádům, včas unikla tsunami, záplavám a zemětřesení.
Například žáby křičí a krákají srdceryvně několik hodin před deštěm. V očekávání bouřky rackové přestávají létat, s hlasitým skřípěním chodí po břehu a vyjadřují poplach celým svým zjevem a někdy se i zahrabávají do písku. Buřoni, kteří dělají čest svému jménu, mění s předstihem své trasy dálkových letů a objímají břeh v očekávání bouře.
Mnoho zvířat se již před zemětřesením začíná chovat jinak než obvykle. Ale na rozdíl od počasí a atmosférických kataklyzmat se v předvečer podzemních úderů neschovávají do svých úkrytů, ale naopak z nich vylézají do volného prostoru. Chytrá zvířata vědí, co dělat, aby se zachránila před smrtí pod troskami svých domovů.
Ze stovek různých živých tvorů, kteří mají seismickou citlivost, vyčnívají obyvatelé hor. Například horské kozy z pohoří Sierra Nevada sestupují z vysokohorských pastvin na planinu několik dní před zemětřesením o síle více než 5 stupňů. Na blížící se otřesy reagují i další obyvatelé hor: lišky a vlci opouštějí lesy.
Zajímavé studie byly provedeny u skalních ještěrů žijících na svislých a nakloněných skalních svazích zářezů silnic. V normální době se chovají docela předvídatelně: v létě se přes den vyhřívají na slunci a v noci se schovávají ve svých úkrytech – puklinách a štěrbinách ve skále. V zimě aktivita skalních ještěrek zpravidla klesá, stávají se letargickými a pomalými. Když nastane chladné počasí, zalezou hlouběji do svých nor a přezimují.
V případě blížícího se zemětřesení vybíhají skalní ještěři ze svých úkrytů. Stává se, že sedí hodiny nebo dokonce dny na otevřených prostranstvích, většinou horizontálních. To druhé je zvláště pozoruhodné, protože to znamená, že vědí, že se blíží zemětřesení. V případě bouřek, vánic a magnetických bouří se skalní ještěři také chovají neobvykle, ale mohou sedět na svislých i nakloněných plochách. A v případě zemětřesení – pouze na horizontálních.
Skalní ještěři v očekávání zemětřesení opouštějí své nory i ve velmi chladných ročních a denních dobách, v zimě se probouzejí ze zimního spánku, sedí na zasněžených a zledovatělých skalách a neskrývají se ani před deštěm, kroupami a sněhem. Vyhýbají se tak pobytu v uzavřeném prostoru s vědomím, že jim tam hrozí smrt. Zároveň byla zaznamenána zajímavá skutečnost. Čím silnější je nadcházející zemětřesení a čím blíže je jeho epicentrum, tím dříve ještěrky opustí své stálé úkryty a vyrazí do přírody. Svišti, kteří se právě na zimu uložili k zimnímu spánku, se den před zemětřesením náhle probouzejí a vylézají ze svých děr. Podobně se chovají i žížaly, které i přes pokles teplot vylézají z půdy ve velkém.
Ryby také vykazují větší seismickou citlivost. Je například známo, že téměř dva dny před zemětřesením v Northridge v jižní Kalifornii v roce 1994 pstruzi zmizeli z mnoha horských řek a pohybovali se po proudu od epicentra. V moderním Japonsku lidé žijící v oblastech, které zažívají zemětřesení, chovají zlaté rybky, protože krátce před zemětřesením začnou být neklidné a chovají se podivně.
Nějakou dobu před začátkem zemětřesení změní své chování: ryby – od několika hodin do 10 dnů, hadi – od 1 do 10 dnů, myši – od 1 do 15 dnů, psi – od 2 hodin do 2 dnů, prasata, býci, koně, ovce, holubi – od několika hodin do 1 dne, kuřata – od 1 do 3 dnů, bažanti – od 1 do 2 dnů, papoušci, kanárci, labutě – od několika minut do několika hodin.
Zemětřesení si každý rok vyžádají tisíce životů, a to i přes maximální snahu vědců tyto přírodní katastrofy předvídat. Bohužel, věda je stále bezmocná poskytnout přesnou předpověď, ukázat den a hodinu, kdy se země otřese. Mezi obyvateli naší planety jsou však ti, kteří jsou schopni předem vědět o blížících se potížích – to jsou naši menší bratři. Mnoho výzkumníků je přesvědčeno, že naši velmi vzdálení předkové měli také tuto schopnost, ale ztratili ji během vývoje civilizace.
O tom, že zvířata dokážou předvídat přírodní katastrofy, se lidé dozvěděli už dávno, každopádně první zmínka o tom pochází z roku 373 před naším letopočtem. Pravda, s využitím znalostí o tomto fenoménu lidé nespěchali, v historii lidstva byl prakticky zaznamenán jeden případ, kdy pozorování zvířat pomohlo zabránit četným obětem.
Stalo se to v Číně v roce 1975. V provincii Liaoning, která vždy zažívala zvýšenou seismickou aktivitu, se v roce 1974 čínské úřady rozhodly provést rozsáhlý experiment s předpovědí zemětřesení pomocí zvířat. Experimentu se zúčastnilo 100 tisíc dobrovolníků, kteří prováděli vzdělávací činnost mezi 30 miliony obyvatel provincie, během níž byli lidé požádáni, aby nahlásili abnormální chování zvířat. Kromě toho bylo zorganizováno dalších 20 tisíc pozorovacích skupin, vytvořeno operační velitelství a evakuační plán pro případ zemětřesení.
Nějakou dobu nepřicházely žádné alarmující informace, ale pak se do ústředí doslova nahrnul proud zpráv: „Hadi přerušili hibernaci“, „Drůbež divoká“, „Koně se derou ze stájí“, „Krysy hromadně opustili své díry.“ Vědci a vládní úředníci rychle zareagovali na příchozí informace a 4. února 1975 v 11:00 byl vyhlášen poplach o možném zemětřesení.
Signál se neukázal jako falešný, po 8 hodinách se země otřásla, zemětřesení bylo odhadnuto na 7,3 stupně Richterovy škály. V provincii bylo zničeno mnoho budov, ale oběti byly minimální, trpěli pouze ti, kteří varování nebrali vážně. S pomocí zvířat se podařilo zachránit tisíce životů. Nebylo to samozřejmě poprvé, co bylo pozorováno anomální chování zvířat před zemětřesením, ale tentokrát byly učiněny správné závěry a lidé byli evakuováni včas.
Svého času očitý svědek zemětřesení v Ašchabadu v roce 1948 řekl novináři V. Peskovovi následující úžasnou příhodu: „Pracovali jsme s manželkou v Ašchabadu. Vrátili jsme se domů pozdě v noci. Nešli hned spát. Prohrabával jsem se papíry. Moje žena četla. Moje dcera spala v kočárku. Náhle – něco, co se nikdy nestalo – pes vyběhl ze svého místa, popadl dívku za košili a vrhl se ke dveřím. Jsem vzteky bez sebe! Jsem pro zbraň. Vyskočili jsme s manželkou. A pak se všechno zezadu zhroutilo.“
Jak zvířata cítí zemětřesení? Podle geofyziků dokážou zvířata detekovat zvýšené koncentrace plynného radonu. Před zemětřesením se tento plyn aktivně uvolňuje z útrob země a jeho koncentrace se desítkykrát zvyšuje. Fyzici se však domnívají, že zvířata jsou schopna vnímat kolísání elektromagnetického pole, které vzniká v důsledku napětí zemské kůry před zemětřesením.
Italský biofyzik G. Tribuch kdysi navrhl: „Kolosální napětí v zemské kůře před zemětřesením uvolňuje elektrické náboje, které způsobují uvolnění hormonu serotoninu u zvířat, což způsobuje silné vzrušení. Z prasklin v kůře navíc vystupují plyny, které zachycují i zvířata. Možná lidé v dávné minulosti také měli takový smysl, ale postupem času ho ztratili.“
Existuje však také hypotéza, že zvířata jsou schopna detekovat stres v různých materiálech, včetně zemské kůry, na vzdálenost pro nás nepochopitelným způsobem. Nebo možná některá zvířata dokonce dokážou předvídat budoucnost? Jsou například případy, kdy psi odmítali žrát a začali výt krátce před smrtí svých majitelů, ačkoliv od nich někdy byli i stovky kilometrů daleko.
Zatímco se vědci snaží odhalit záhadu živých seismografů, lze říci pouze to, že nevíme přesně, jak zvířata cítí zemětřesení, ale dělají to!
Po katastrofální tsunami v prosinci 2004 začaly z postižených zemí přicházet informace, že tentokrát zvířata katastrofu předvídala, ale lidé jí jako obvykle nevěnovali pozornost. Například strážce majáku v jižní Indii viděl, jak stádo antilop v panice opouští pobřeží a prchá do blízkých kopců. Stalo se to pár hodin před tsunami! Pokud by lidé věnovali pozornost abnormálnímu chování zvířat, měli by dostatek času na evakuaci.
Před tsunami varovali i sloni, kteří nejen varovali, ale také zachraňovali lidi. Před blížící se tsunami si sloni, kteří vozili turisty, přestali dávat pozor na týmy řidičů a spěchali pryč od břehu, všichni, kdo byli na zádech, byli zachráněni. Sloni, kteří byli v kotcích, křičeli, přetrhli řetězy a utekli do vyšších míst. Podle vědců by sloni mohli pomocí svých sluchadel detekovat infrazvuk vyplývající z kataklyzmatu.
Po tragédii v roce 2004 se ukázalo, že téměř všechna divoká zvířata, která měla svobodu pohybu, opustila nebezpečné území a unikla tsunami. Například z 2000 zvířat v indické rezervaci, jejíž území zasáhla tsunami, uhynul pouze jeden divočák.
A v přírodní rezervaci Yala na Srí Lance, kterou zasáhla vlna tsunami, ze stovek slonů a desítek leopardů neuhynulo jediné zvíře. Ředitel parku HD Ratnayake řekl: “Myslím, že zvířata mají šestý smysl: věděla, že se blíží nebezpečí, a odešla.”
Je také překvapivé, že zvířata jsou schopna předvídat nejen zemětřesení a tsunami. Londýňané se například během druhé světové války naučili přesně předpovídat německé nálety na základě chování zvířat. Existují i případy, kdy zvířata předem opustila území, která pak zasáhly laviny.
Zvířata by bezpochyby mohla pomoci lidem dozvědět se o zemětřesení včas; stačí z nich vybrat ty nejcitlivější živé „seismografy“ a zorganizovat pozorovací stanice v seismicky nebezpečných zónách, které by obsahovaly zvířata, ptáky a ryby potřebné k předpovídat pozemské katastrofy. Takové stanice by mohly fungovat i jako malé zoologické zahrady, částečně pokrývající náklady na chov zvířat. Možná by takové stanice zoo byly ve svých předpovědích mnohem efektivnější než drahé vědecké stanice a laboratoře vybavené nejmodernějšími přístroji.
A NĚKOLIK DALŠÍCH FAKTŮ O CITLIVOSTI ZVÍŘAT A ROSTLIN
Kočky dokážou předvídat nejen zemětřesení, reagují dokonce při vojenských operacích na přílet bombardérů a podle vibrací rozlišují mezi svými a nepřáteli. Takže během Velké vlastenecké války jedna kočka oznámila protiletadlovým střelcům dlouho předtím, než se objevila německá letadla skrývající se pod palandami.
Japonci sledují hlubinné tresky a úhoře japonského, kteří se den nebo dva před zemětřesením objevují blízko pobřeží. V Zemi vycházejícího slunce chovají v akváriích i některé druhy malých jezerních a říčních ryb, které se začnou řítit asi 5-8 hodin před zemětřesením, varujícím před blížící se přírodní katastrofou.
