Antibiotika jsou jedním z nejčastěji předepisovaných léků, protože pomáhají bojovat proti různým typům patogenních bakterií. Používají se při jakýchkoli bakteriálních infekcích vnitřních orgánů, kůže a měkkých tkání a také k prevenci pooperačních komplikací.
Spolu s blahodárnými účinky však mají antibiotika řadu vedlejších účinků. Nejčastější z nich je porušení střevní mikroflóry. Mnoho pacientů pociťuje břišní diskomfort, průjem, nevolnost během léčby nebo po ní a trpí i jejich imunita, protože na jejím udržování se podílí střevní mikroflóra. K odstranění negativních účinků antibiotik se používají probiotika.
Je vždy nutné užívat probiotika při léčbě antibiotiky?
Použití probiotik k obnově střevní mikroflóry po antibiotické terapii je kontroverzní otázkou moderní medicíny. Existují studie, které potvrzují účinnost tohoto přístupu, ale zároveň existují vědecké důkazy, že neexistuje pozitivní účinek léků s probiotickými bakteriemi. Tento problém vyžaduje další studium a rozsáhlý výzkum, protože účinky léků se velmi liší v závislosti na typu a koncentraci bakteriálních kmenů.
V praxi většina lékařů svým pacientům předepisuje probiotika, aby minimalizovali nepříjemné gastrointestinální příznaky a vyhnuli se průjmům spojeným s antibiotiky. Zároveň však lékaři kategoricky nedoporučují kupovat a používat takové léky sami. V případě jakýchkoli dotazů byste se měli poradit se svým lékařem a přísně dodržovat jeho rady.
Jak správně užívat probiotika s antibiotiky
Chcete-li získat maximální užitek a vyhnout se gastrointestinálním potížím, je vhodné začít užívat probiotika současně s léčbou antibiotiky. Mohou být také použity 3-5 dní po zahájení antibiotik nebo po ukončení léčby antimikrobiálními léky. Délka užívání probiotik je určena doporučením lékaře a pokyny k léku.
Léky by se měly užívat v intervalech alespoň 2-3 hodin. Dodržení časového rámce je velmi důležité, protože antibiotika nemají selektivní účinek a potlačují množení mnoha bakterií, včetně těch prospěšných. Proto při společném použití mohou neutralizovat probiotika dříve, než se dostanou do tlustého střeva.
Při výběru probiotik je třeba vzít v úvahu následující faktory:
● Formulář uvolnění. Nejlepší účinek vykazují zapouzdřené léky, které jsou chráněny před negativními účinky žaludeční šťávy a agresivních trávicích enzymů. Dopraví maximum prospěšných bakterií do tlustého střeva, kde působí probiotika.
● Složení. Dobré výsledky mají komplexní probiotika, která kombinují několik bakteriálních kmenů se statusem GRAS (Generally Recognized As Safe). Specifické probiotické formule jsou vybírány na základě typu onemocnění a přítomnosti střevních poruch u pacienta.
● Kombinace s prebiotiky. Velmi oblíbená jsou synbiotika, která jsou kombinací probiotik – prospěšných bakteriálních kmenů, a prebiotik – látek nezbytných pro růst a vývoj těchto mikroorganismů.
● Doba působení. Nejvýhodnější jsou probiotika s dlouhodobým účinkem, která lze užívat 1x denně, lze je tedy snadno kombinovat s jakýmkoliv režimem antibiotik.
Mohou probiotika škodit?
Je známo, že mnoho bakterií ze skupiny probiotik má vlastnost antibiotické rezistence. Mezi vědci existuje teorie, že tuto schopnost mohou přenést na jiné bakterie, a tím snížit účinnost antibiotik, která pacient užívá. Takovéto domněnky se však zatím v praxi nepotvrdily. Není důvod se domnívat, že probiotika snižují účinnost antibiotik nebo vyžadují zvýšení jejich dávky.
Probiotika jsou léky s minimálními vedlejšími účinky, které jsou pacienty většinou dobře snášeny. Při správném výběru léku a přísném dodržování návodu k použití dávají pouze pozitivní účinek a neovlivňují účinnost jiných léků.
