Tento materiál byl připraven na základě dlouholetých pozorování a seriózních výzkumů v oblasti problémů s chováním domácích zvířat. Myslíme si, že fakta, která uvádíme, pomohou chovatelům správně organizovat odchov koťat ve školkách, poskytnou cenné informace lidem s malými zkušenostmi, kteří však chtějí odchovat zdravá a sociálně přizpůsobená koťata své kočky domácí, a také všechny naučí kdo chce mít kotě, klást správné otázky chovateli a pochopit, zda miminko vyrostlo v jeslích správně.
PRVNÍ MĚSÍC
První měsíc života kočky lze přirovnat k prvnímu roku života dítěte. Kotě přechází z úplné závislosti na matce k částečné nezávislosti. Na konci tohoto období je schopen navázat první kontakty s vnějším světem. Některá koťata otevírají oči již druhý den po narození, jiná až 16. den. Nejčastěji k tomu dochází ve věku jednoho týdne. Koťata chovaná na tmavém místě otevírají oči dříve než ta vychovaná na světle. Týdenní kotě už zkouší chodit – nejprve neobratně a opatrně, ale po dalších dvou týdnech v této jednoduché činnosti dosáhne mistrovství. Na konci prvního měsíce života kotě začíná běhat.
V tomto období je pro něj nejdůležitější vztah s matkou. Bratři a sestry jsou nyní jen konkurenty v jídle. Matka kotě krmí a zahřívá a také mu pomáhá při vyprazdňování olizováním bříška a okolí řitního otvoru. Do třetího týdne se kotě naučí zotavovat samo, ale kočka mu pomáhá až do 5 týdnů věku.
Starostlivá, klidná, k lidem přátelská matka je klíčem k včasnému vývoji a dobré povaze kotěte. Učí kotě a trestá ho přidržením zadní tlapky nebo úderem přední tlapky do nosu, pokud ji při flirtování příliš kousne. Osiřelá koťata, která jsou uměle krmena, mají menší kontrolu nad svým jednáním a následně mohou svému kotěti nebo majiteli náhodně ublížit.
První tři týdny života dostávají koťata pouze mléko od své kočky. Ve čtvrtém týdnu se děti začínají seznamovat s „dospělým“ jídlem. Pokud kočka loví, v této době začíná přinášet kořist do hnízda a koťata si pamatují pohled a vůni kořisti. Kočka v tomto období není neustále v blízkosti koťat, ale raději je pozoruje na dálku. S ohledem na krmení se mění i její taktika: stále častěji se zastavuje v blízkosti koťat a čeká, až přijdou sama.
Pokud jsou pohyby kočky omezeny, například tím, že je držena ve stísněné kleci s mláďaty, začnou koťata kočku otravovat hrami. Její postoj k nim se stává méně tolerantním a koťata, ve všem napodobující svou matku, si také začínají agresivněji hrát. Následně se toto chování posiluje a stává se charakterovým rysem.
DRUHÝ MĚSÍC
Do druhého měsíce života se kotě stává ještě samostatnější a poprvé opouští hnízdo. Jeho komunikační schopnosti se zlepšují: začíná stále více komunikovat s ostatními koťaty. Během tohoto období života se ve skutečnosti promění v zástupce svého druhu – naučí se komunikovat a lovit.
Ke konci prvního – začátku druhého měsíce života si koťata začínají hrát mezi sebou. Postupně se hry prodlužují a do druhého měsíce se proměňují v oblíbenou zábavu mláďat. Ve hře si trénují své komunikační schopnosti se svými příbuznými a učí se rozumět řeči svého druhu. Během tohoto období se koťata silně upoutají na své bratry a sestry. Pokud má kočka jen jedno kotě, roste samostatněji a nebojí se zůstat sama. Když je koťat více, chovají se plaše: bojí se být sama a snaží se zůstat spolu.
I přes svůj význam pro vývoj dítěte hra s příbuznými nenahrazuje hru s předměty, které by také měly mít v jeho životě své místo. Jedná se o zcela speciální typ hry – pomáhá rozvíjet koordinaci pohybů a smysl pro prostor. V přírodě byly tyto dovednosti nezbytné pro lov malého dravce.
Každý, kdo má doma novorozená koťata, by měl vědět:
že ve věku od dvou do sedmi týdnů procházejí miminka obdobím socializace a za tento proces jsou zodpovědní lidé. V této době se kotě potřebuje seznámit se vším, co ho bude v dalším životě obklopovat. Navzdory skutečnosti, že toto období socializace u koček je velmi krátké – mnohem kratší než například u psů – je obzvláště „kritické“. Pokud kotě stráví tyto týdny v chudém, nudném prostředí, bez interakce s jinými kočkami nebo lidmi, bude později téměř nemožné zaplnit mezeru v jeho vývoji.
Kolem 7. týdne života začínají koťata vnímat informace o svých příbuzných podle pachu, který za sebou zanechávají. Pečlivě studují stopy moči jiných koček. Současně se rozvíjí reakce „flehmen“, kdy kotě otevře tlamu a svraští nos. V tomto okamžiku analyzuje pach moči pomocí vomeronazálního orgánu, který se nachází uvnitř patra, což umožňuje kočkám dozvědět se o zralosti, připravenosti na páření, přibližném věku a zdraví svého příbuzného, který zanechal značku.
2 AŽ 6 MĚSÍCŮ
Kotě se každým dnem stává samostatnějším a nyní jim matka poprvé přináší polomrtvou kořist. Pohled na prchající oběť vyvolává u kotěte instinktivní reakci – skočí na myš nebo ptáčka, ale ne vždy je dokáže zabít. Pak zasáhne matka. Jejím napodobováním a vzájemným napodobováním se koťata učí všemu, co by dravec měl umět [3]. Ve 4 měsících již doprovázejí svou matku na loveckých výpravách.
OD 6 MĚSÍCŮ DO ROKU
Dospělé kočky vnímají půlroční kotě jako teenager a pokud měly samy dobré sociální zkušenosti v dětství, chovají se k němu vcelku tolerantně. S nástupem puberty se kotě z puberty přesouvá do kategorie mladého dospělého a podle toho se mění i přístup jeho příbuzných k němu.
6–12 měsíců věku je věkem oddělení od matky a rozptýlení u mladých koček. Kočičí matka si dokáže ke své odrostlé dceři udržet přátelský přístup po poměrně dlouhou dobu a dokonce projevovat mateřskou péči. Začíná odmítat svého půlročního syna. V přírodě to brání příbuzenskému křížení. Pokud je však prostor, ve kterém kočky žijí, omezený a syn nemá kam jít, postupně hněv kočky opět ustupuje na milost a ona může svému synovi přivést potomky. V přírodě se to nestává, protože mladá kočka musí soupeřit se staršími a bojem zocelenými samci a s chovem začíná později, když dosáhne nejen pohlavní, ale i duševní zralosti.
POWER
Nedostatečná výživa kočky ve druhém měsíci březosti a v prvních týdnech po porodu, zejména nedostatek bílkovinné potravy, vede ke zpoždění ve vývoji koťat: později otevírají oči, později začnou lézt, běhat, hrát si s příbuznými, špatná koordinace pohybů brání rozvoji lovu a herního chování a všechna tato porušení obecně vedou k potížím při komunikaci s příbuznými. Koťata vyrůstají bojácná a agresivní, těžko si zvykají na změny, jakákoli nečekaná událost je uvrhne do stavu šoku. Ti, kteří zvednou kotě na ulici, by si měli být vědomi těchto problémů s chováním. Vychovat z něj dobrého společníka může vyžadovat více úsilí než u kotěte kočky domácí.
Zajímavé je, že koťata ve věku 2–6 měsíců snadno napodobují nejen svou matku a ostatní kočky, ale i psy, pokud s nimi žijí v jednom domě. Mohou se pokusit doprovázet majitele a dokonce se naučit některé povely. Vypadá to fantasticky. Jednou jsem trénoval štěně jorkšírského teriéra, učil jsem ho 20 minut přijít na povel a sednout si k levé noze svého majitele. Mladá kočka se celou dobu poflakovala a snažila se ukrást kousky kuřete, které sloužilo k odměňování štěněte. Když se to nepodařilo, počkala kočka na okamžik, kdy štěně povel nevyhovělo, vyskočila na podlahu, přiběhla k majitelce a sedla si přesně k její noze jako dobře vycvičený ovčák. Musím říct, že okamžitě dostal požadovanou pochoutku?
IZOLACE
Jak jsme již řekli, izolace kotěte v raném věku vede k nevratným následkům. Pokud je kotě odebráno matce v prvních dnech po narození, vyroste v agresivnější. Nedostatek komunikace s příbuznými před 7 měsíci vede k rozvoji strachu z nich, který bude o to obtížnější překonat, čím omezenější jsou dětské zkušenosti kotěte. Izolace kotěte od narození do jednoho roku má negativní vliv na jeho nervový systém, je narušen rytmus spánku a bdění.
Pokud je kotě odebráno matce ve třetím nebo čtvrtém týdnu života, tedy dříve, než začne přirozeně a postupně přijímat pevnou potravu, jeho lovecké chování se vyvine dříve a silněji než obvykle. Totéž se děje s osiřelými koťaty, která jsou krmena z bradavky.
KONGENAČNÍ TENDENCE
Vyvíjející se charakter kotěte je ovlivněn genetickou predispozicí, podmínkami, ve kterých byla jeho matka kočka březí, a dále podmínkami, ve kterých mládě strávilo první měsíce svého života. Podle vrozených sklonů lze kočky rozdělit do tří skupin: bázlivé, agresivní a společenské. Tyto základní vlastnosti lze posílit nebo oslabit jen do určité míry, zůstávají pozadím pro všechny následující vrstvy zkušeností v životě kotěte.
TABULKA VĚKOVÉ KORESPONDENCE PRO LIDÉ A KOČKY
