Hlasování se mohou zúčastnit pouze registrovaní návštěvníci stránek.
Pokud jste již registrováni – Přihlášení.
Chcete se zaregistrovat?
Sledujte online
Sledujte online
Sledujte online
Sledujte online
Sledujte online
Sledujte online
text
Básně Julie Mikhailové (Kima).
Nechte vanout větry
Nechte bouřky foukat
Cesty mě lákají
Cesty mě lákají
Nevím, co mě potká
Ale nosím s sebou
Jedna kazeta s buckshotem
Další patron se snem
Pam-pa-ba-pa
Počasí zlobí
Pam-pa-ba-pa
Hrozí bouřka
Pam-pa-ba-pa
Hrozí bouřka
Jak říká rčení-
Tuk je v ohni;
Ale statečné srdce nepřítele se nebojí
Ale statečné srdce nepřítele se nebojí
Pum-pa-ba-pa, pum-bam-pum-pum-pum
A svého přítele nikde nenechá
Bylo mi vyhrožováno více než jednou
V lese za rohem
Bandité a dýky
Kopyta a rohy
Ale šel jsem směrem
Držíš to před sebou
Jedna kazeta s buckshotem
A s odvahou druhého
Nevyžaduji odměnu
Nechci čest
V případě potřeby mi to řekněte
Přijdu a ochráním
Nepotřebuji žádný střelný prach
Nejsou potřeba žádné náboje
Zatímco v mých kazetách
Oheň mé duše
Rozhovor s rozmazleným dítětem
Básně od Yu. Kim,
Hudba A. Rybnikov
– Co když zítra skončíte na ostrově v oceánu?
Jak se vám tam bude žít bez kuchaře, bez chůvy?
-A já si někoho najdu!
– Ano, bylo by hezké, kdyby tomu tak bylo,
Ale my víme
Co je to za ostrov
Neobydlený!
Žádné polštáře, žádné matrace,
Není tam ani jedna postýlka!
– A budu spát na trávě!
– Nastydneš na trávě!
“A nařídím zapálit oheň!”
-Kdo provede rozkaz?
Ostatně víme
Co je to za ostrov
Neobydlený!
Nikdo nepřijde na pomoc a nikdo nedostane dříví,
Na žádném ohni nikdo nic neuvaří!
– Půjdu najít sekeru!
– A co bude dál?
Houpeš se na borovici a šukáš si nohu!
Víte, jak sbírat houby a ořechy?
– Já nevím, jak.
— Budete mít čas utéct před krokodýlem?
– Nemám čas!
Tak mě zachraň!
– Jak tě můžeme zachránit?
Ostatně věříme
Co je to za ostrov
Neobydlený!
– A co já?!
“A ty sedíš na břehu, strašně se nudíš.”
Sami sedíte, hubnete mílovými kroky.
– Ale proč? Proč? Proč?
– Ano, prostě proto
Nikdy jsi v životě nic neudělal sám!
Píseň zlých starých žen
Básně od Yu. Kim,
Hudba A. Rybnikov
Proč je všichni milují, ale nás asi nikdo!
Nejprve se zamyslete hlavou, než něco takového řeknete,
Dobře, nikdo nás nemiluje, ale proč milovat je?
Jen si pomysli, jak jsou zvláštní,
A také jsme velmi vzdělaní.
A můj nos je v nudlích,
A ret v boršči,
A obecně řečeno.
Podívej, nebojíš se jít do lesa, tančíš kolem,
Tady chodí, tady chodí, tady přichází,
Šel jsem léčit babičku – nedalo se nic dělat,
A chodí a zpívá jako blázen,
A je ošklivá, k ničemu dobrá,
A její oči jsou křivé a její nos také,
Oh, a její košík je tak malý,
A babička je snad zdravá.
A můj nos je v nudlích,
A ret v boršči,
A obecně řečeno.
A nechte ho jít, nechte ho válet se po cestě,
Kvůli ní nás celá vesnice nenávidí,
Proč je to ona, ta babička a matka,
Všichni žijí jen proto, aby nám vzdorovali,
Ano, pravděpodobně má u sebe zbraň,
A v kapse má hřebík,
A předpokládám, že schovala nůž do košíku,
Tady, kdo chce, jede bez doprovodu.
A můj nos je v nudlích,
A ret v boršči,
A obecně řečeno.
Píseň o červené karkulce
Básně od Yu. Kim,
Hudba A. Rybnikov
Pokud je to dlouhé, dlouhé, dlouhé,
Pokud je to na cestě dlouhé,
Pokud je to po cestě dlouhé
Dupej, jeď a utíkej,
To možná, pak, samozřejmě,
To je asi správně, že jo
Je to možné, je to možné, je to možné
Můžete přijet do Afriky!
Refrén: A v Africe jsou řeky takhle široké!
A v Africe jsou hory tak vysoké!
Ach, krokodýli, hroši,
Ach, opice, vorvaně,
A ještě zelený papoušek!
A ještě zelený papoušek!
A jakmile, jen, jen,
A jakmile na cestě,
A jednou na trati
Někoho potkám
Pak k tomu, kterého potkám –
Dokonce i zvíře, věřím, věřím,
Nezapomenu, budu, budu,
Řeknu „ahoj“.
Refrén: Oh, ahoj, řeky, takhle široké,
Ahoj, hory, takhle vysoké,
Ach, krokodýli, hroši,
Ach, opice, vorvaně,
A ještě zelený papoušek!
Ale samozřejmě, ale samozřejmě
Když jsi tak líný
Když se tak stydíš
Zůstaňte doma, nehrajte.
Nic ti není drahé
Svahy, hory, hory,
Strže, řeky, raci.
Pečujte o své ruce a nohy!
Refrén: Proč potřebuješ moře tak široké,
Proč potřebuješ, aby bylo nebe tak vysoko?
Ach, krokodýli, hroši,
Ach, opice, vorvaně,
Jo a zelený papoušek?!
Píseň vlka
Básně od Yu. Kim,
Hudba A. Rybnikov
Pokud jsi skutečný, slušný vlk,
I když je kůže celá zalátaná,
A krvavá pomsta nezhasla v očích,
A stále máš přirozený hněv,
To jsou vaši zapřisáhlí nepřátelé
Musíte jíst se ctí!
Refrén: Nabrousit, nabrousit zuby, nabrousit zuby!
Podívejte se – kořist přichází, chyťte ji a táhněte!
Kdo má jíst seno, trhat trávu,
A naše vlčí činnost je tahat a chytat!
Podívejte se, jak je ten malý muž starý
Kdo nemá dvouhlavňovou brokovnici
Podvádět, objímat, získávat přátele na celý život
A vrhněte se na něj zezadu – všichni na jednoho
Nejsme andělé, ale vlci
Proč bychom se měli stydět?
Píseň hvězd
Básně od Yu. Kim,
Hudba A. Rybnikov
Když se z nějakého důvodu cítíte osaměle a smutně,
Nebo chcete něco pochopit,
Jdi a zeptej se šedovlasého astrologa,
Je jen co by kamenem dohodil,
Má odpovědi na všechny otázky světa –
Přečetl tři tisíce knih,
A naučil se celé nebe, změřil všechny planety
A umožní vám se na ně podívat.
Tam ve vysoké nadmořské výšce,
Je děsivé i říkat kde,
Hvězdy visí jako pomeranče
Ale mezi hvězdami, mezi hvězdami,
Ocas vzhůru, huňatý ocas,
Komety chodí, stejně důležité jako pávi,
A na měsíci, na měsíci,
Medvěd jezdí na slonovi
Měsíční medvěd – modré oči,
On si toho nevšimne
Proč se na něj díváme?
A sám si nahlas čte pohádky.
A všechen smutek zmizí, když se podíváte na oblohu –
Dolů potrubím nebo jen z okna,
Ale je pravda, že v tuto dobu neprší ani sníh
Neměl by být na ulici
Pak mezi nesčetnými poklady oblohy
I pro tebe bude hvězda,
Ale potřebujete jen dobré počasí
Byl jsem na planetě Zemi.
Tam, vysoko, vysoko, někdo rozlil mléko,
A ukázalo se, že je to mléčná cesta,
A podél toho, podél toho,
Mezi poli perel
Měsíc plyne jako bílý koláč
A na měsíci, na měsíci,
Na modrém balvanu
Lunární lidé nespouštějí oči,
Jako přes měsíc, přes měsíc,
Modrá koule, zemská koule,
Velmi pěkně stoupá a klesá.
Žádný déšť, žádný sníh, žádný zatažený vítr
O půlnoční hodině bez mráčku,
Obloha otevírá jiskřivé hlubiny
Pro bystré a radostné oči,
Poklady vesmíru jiskří, jako by dýchaly,
Zenit pomalu zvoní,
A jsou takoví lidé, slyší perfektně,
Jako hvězda s hvězdou říká:
-Ahoj!
-Ahoj!
-Ty záříš?
– svítím.
-Jaký je teď čas?
– Kolem dvanáctého.
Tam na zemi v tuto hodinu
Nejlépe nás vidíte
-A co děti?
-Děti? Asi spí.
Jak je to dobré od srdce, malí v noci spí,
Spí šťastně – někteří v kolébce, někteří v kočárku,
Nechte je snít ve snu, jako na měsíci, na měsíci,
Měsíční medvěd čte nahlas pohádky,
Měsíční medvěd čte nahlas pohádky.
A pro ty, kteří nemohou spát, vám řeknu tajemství
Jeden překvapivý fakt:
Takže počítám hvězdy, ale žádné hvězdy nejsou
A skutečně je.
Podívejte se dalekohledy a otevřete je také
Jiné světy a země,
Ale potřebujete jen dobré počasí
Byl na planetě
Země
Tam, vysoko, vysoko, někdo rozlil mléko,
A ukázalo se, že je to mléčná cesta,
A podél toho, podél toho,
Mezi poli perel
Měsíc plyne jako bílý koláč
A na měsíci, na měsíci,
Na modrém balvanu
Lunární lidé nespouštějí oči,
Jako přes měsíc, přes měsíc,
Modrá koule, zemská koule,
Velmi pěkně stoupá a klesá.
Ráno
Básně od Yu. Kim,
Hudba A. Rybnikov
Kukareku, kdo chce k řece na ryby?
Dovolte mi, abych vás provedl podél břehu a do lesa pro dříví.
A kočka a jelen,
A tučný tuleň,
A je čas, aby každý komár vstal.
Pa-pa-da-pa, tra-ta-ta-ta,
Přišel nový den, hej, hej,
Takže musíme znovu vstát,
To je dobrý hej hej
Pojďte, jedna, dva, pojďte spolu,
Bavte se, hej, hej,
Dnes je toho hodně
no tak, hej, hej.
Podívej, ne, jen se podívej,
Úsvit je prostě bezprecedentní,
Ach, něco se asi stane
Ach, neříkej mi, co se stane.
Pa-pa-da-pa, tra-ta-ta-ta
Přišel nový den, hej, hej,
Takže musíme znovu vstát,
To je dobrý, hej, hej,
Pojďte, jedna, dva, pojďte spolu,
Bavte se, hej, hej,
Dnes je toho hodně
Pojď, hej, hej.
Píseň o mistrech
Básně od Yu. Kim,
Hudba A. Rybnikov
Jeden hloupý dřevorubec –
Znáte tuhle? —
Chtěl jsem kabát z ovčí kůže
Vyrobeno bez krejčího.
Odložil sekeru
Daleko na polici
A stále nemůže
Navlékněte jehlu!
Jeden hloupý kapitán
Od námořnictva
Vzal a posadil se na buben
Místo lodi.
V této době začalo kroupy
Větší než hrášek.
Buben je dobrý –
Kapitán je špatný.
Tesaři šili kalhoty –
Tady jsou vaše kalhoty!
Sloni zpívali píseň –
Zde jsou zvuky pro vás!
Nalil vodu do síta
Tady jsi a ahoj!
Je lepší dělat co
Co to děláš mistře!
Píseň vlka
Básně od Yu. Kim,
Hudba A. Rybnikov
Vzpomínám na jasnou řeku
Pamatuji si nedotčený les.
Kolem chodila malá ovečka –
Nikdo nejí ovce.
Tráva, pomněnky květiny,
Máma peče koláče
– Jez, můj chlapče,
Zatímco vaše zuby
Zatímco vaše zuby
Zuby, zuby, zuby.
Neproměnil se v tesáky!
Ale to jsem nevěděl a nepamatoval
Co znamená „zub“ a co znamená „tesák“?
Pravda, pak mi to došlo
A pak jsem si zvykl.
Ale v temné noci se probouzím
Ještě teď slyším:
– Můj drahý chlapče,
Zatímco jsi vlk
Zatímco jsi vlk
Vlku, vlku, vlku.
Ještě nejste tak docela zvíře.
Tráva, pomněnky květiny,
Máma peče koláče
– Jez, můj chlapče,
Zatímco vaše zuby
Zatímco vaše zuby
Zuby, zuby, zuby.
Lovecká píseň
Hudba A. Rybnikov
Básně od Yu.Kim
Nechte vanout větry.
Nechte bouřky foukat.
Cesty mě lákají.
Cesty mě lákají.
Nevím, co mě potká
Ale nosím s sebou
Jedna kazeta s buckshotem,
Další patron se snem.
Refrén: Pa-pa-da-pa počasí zlobí.
Pa-pa-da-pa bouře hrozí.
Pa-pa-da-pa bouře hrozí.
Jak se říká – bude průšvih.
Ale statečné srdce nepřítele se nebojí.
Ale statečné srdce nepřítele se nebojí.
Ale statečné srdce nepřítele se nebojí.
A nenechá přítele v nesnázích.
Nejednou mi vyhrožovali v lese zpoza rohu.
Bandité a dýky, kopyta a rohy.
Ale šel jsem směrem a držel se před sebou
Jeden náboj s brokem a druhý s odvahou.
Nežádám odměnu, nechci čest.
Řekni mi, pokud to bude nutné, přijdu a ochráním tě.
Nepotřebuji slávu ani mizerné groše
Zatímco oheň mé duše je v mých nábojnicích.
Kde je ta dívka?
Básně od Yu. Kim,
Hudba A. Rybnikov
Co, co, co to je,
Kdo, kdo, kdo to je,
Myje se, myje se vlastní rukou,
Dře, dře, tře si vlastní nohu.
To je hrozné, to je hrozné
Je to hrozné, je mu evidentně špatně
To je hrozné, to je hrozné
Je to hrozné, je mu evidentně špatně.
Oh, oh, jak jsme byli slepí
To je ono, to je to, k čemu to došlo,
Žít takhle je hloupé a absurdní,
Všechno sám, ale co lidé?
To je hrozné, to je marné
Je to nebezpečné a špatné
To je hrozné, to je marné
To je nebezpečné a není to dobré.
Jí se sám, chutná mu lépe
Pije sám sebe, to je pro tebe,
Takto si zvykne jíst bez lokaje,
A pak bude od nás vyžadovat totéž.
Kde je ta dívka, kde je ta dívka?
Vytrhni to právě tuto hodinu,
Kde je ta dívka, kde je ta dívka?
Vytrhni to právě tuto hodinu.
Tak se to naučí
Zavaž si vlastní tkaničky,
Sázejte květiny, myjte nádobí,
A bude velký,
Nebude moci velet
Křičet, trestat,
A s někým se spřátelit
A stane se cizincem.
Kde je dívka, kde je dívka?
Kde je ta dívka
Vezměte ji živou!
Kde je dívka, kde je dívka?
Kde je ta dívka
Vezměte ji živou!
poslední aktualizované informace: 12.07.23
Spolupráce režiséra Leonida Nechaeva a skladatele Alexeje Rybnikova neskončila „The Adventures of Buratino“. Další spoluprací byl film „O Červené Karkulce“, který Nechaev umístil jako „pokračování staré pohádky“.
Jaká je historie hudby Alexeje Rybnikova k filmům „O Červené Karkulce“ a „Kníratá chůva“? Fotografie: Depositphotos
“O Červené Karkulce” (1977)
V novém filmu se opět objevili skvělí herci, mnozí ze staré „Pinocchiovy“ gardy: Vladimir Basov, Rolan Bykov, Rina Zelenaya a samotný „Pinocchio“ – Dima Iosifov (nyní hrál Malého vlka). Mezi novými slavnými herci lze zaznamenat Evgeny Evstigneev, Galina Volchek a Nikolai Trofimov.
Nechaevův starý sen se také splnil – Yuliy Kim konečně složil slova pro písně. Kvůli stopě „nespolehlivosti“ v titulcích však musela být Kim označena pod pseudonymem „N. Michajlov.”
Scénář, stejně jako v případě „Pinocchia“, patřil Inně Vetkině, která na základě krátké poučné pohádky rozvinula skutečné podobenství, za jejíž hlavní tezi lze považovat dialog Červené Karkulky s rozmazlenou dítě:
“Mám něco na práci a udělám to jako první.”
– A vaše věc mě nezajímá! Nemám co dělat.
– Všichni lidé mají co dělat.
– A já jsem dítě.
– Nemluv nesmysly! Jste člověk a měl byste žít jako člověk.
Sama Karkulka se ve filmu objevila na jedné straně jako dospělá odvážná, samostatná a zodpovědná a na druhé straně dětsky pohotová a veselá.
VLK. Bojíš se?
ČERVENÁ KARKULKA. Nebojím se. Jsem vyřízená.
V podstatě se zdálo, že se hrdinka konfrontuje se světem dospělých – někdy šmejd, někdy zbabělý a někdy dravý.
Nevěděl jsem ani si nepamatoval
Co znamená „zub“ a co znamená „tesák“?
Pravda, pak mi to došlo
A pak jsem si zvykl.
Ale v temné noci se probouzím
Ještě teď slyším:
– Můj drahý chlapče,
Zatímco jsi vlk
Ještě nejste tak docela zvíře.
Film samozřejmě vyšel poněkud „zabalený“ a byl horší než „Pinocchio“ v okouzlujícím a dynamickém stylu. Ale i ve stejné době byla jeho popularita velmi vysoká. No, soundtrack nebyl v žádném případě horší než „Pinocchio“.
Nyní herci neváhali zpívat: můžeme slyšet hlasy Basova, Bykova, Zelenaje a Evstigneeva. Vizitkou filmu a klasickou dětskou písničkou byla samozřejmě dobrodružná píseň Červené Karkulky o tom, že “Pokud budete dupat, jezdit a běhat dlouho, dlouho, dlouho, můžete přijet do Afriky”. Hravá sloka a pronikavě krásný refrén si získaly srdce nejen dětí.
Z rozhovoru s A. Rybnikovem:
— Kdo přišel s nápadem zpívat „Áááá!“ – vy nebo autor básní, Yuliy Kim? -Já, já, já. Kim napsal: “Ahoj, řeky jsou tak široké, oh, ahoj, hory jsou tak vysoké!” A abych byl upřímný, když jsem dostal tyto dlouhé řádky, nevěděl jsem, co s tím. Trpěl jsem velmi dlouho, než jsem našel toto „ahhhh“. Jinak jak zpívat?
Kromě samotných herců se písně zhostili i profesionálové. Například zpěvačka Zhanna Rozhdestvenskaya byla pozvána, aby hrála roli She-Wolf. Na natáčení nepřišla sama, ale společně se svou 8letou dcerou Olyou. Olya se nečekaně ukázala jako skutečný nález. Když Rybnikov pozval dívku, aby zazpívala píseň o Africe, vyrovnala se s tím hned na první pohled. Natěšený skladatel řekl: “Toto není lidský hlas, takto zpívají andělé.” Je to Olyin hlas, který také slyšíme v písních o hvězdách a pustém ostrově.
Ale hlavním nálezem pro film byla samozřejmě hlavní herečka Yana Poplavskaya. Doslova okouzlila celý filmový štáb a následně i televizní diváky. A to navzdory skutečnosti, že režisér nejprve nechtěl vzít Yanu kvůli jejímu „žabímu“ vzhledu.
A je ošklivá, k ničemu dobrá,
A její oči jsou křivé a její nos také,
Oh, a její košík je tak malý,
A babička je snad zdravá.
A nos v nudlích a ret v boršči a vůbec.
Bylo také štěstí, že hlasy Yany a Olyi se shodovaly v témbru. Je pravda, že podle Poplavské ve filmu hrála svým hlasem pouze jednu píseň – „ta, která zní poblíž studny“ (což znamená „První píseň o hvězdách“).
A. Rybnikov:
“Dvě mladé bytosti, stále ještě jen děti – Yana Poplavskaya a Olya Rohdestvenskaya – z velké části natočily film.”
“Mustachioed Nanny” (1977)
Po skvělém filmovém debutu se Olya Rozhdestvenskaya velmi rychle stala vyhledávanou dětskou zpěvačkou. Její hlas lze slyšet v karikatuře „Dívka a delfín“, filmu o Petrovovi a Vasechkinovi a dokonce i v Rybnikovově rockové opeře „Hvězda a smrt Joaquina Muriety“. Zní také ve slavném vokále z filmu „Mustachioed Nannies“, který si soucitné matky a babičky rády nastavují jako vyzváněcí tón telefonu.
Je zajímavé, že režisérem tohoto filmu byl Vladimir Grammatikov, kterého Rybnikov znal z doby, kdy pracoval na „Ostrově pokladů“, kde hrál roli sluhy Richarda Joyce. Poté byl Grammatikov stále hercem a jeho režisérským debutem se stala „Kníratá chůva“.
Vtipný, laskavý a dojemný příběh o přestárlé flákači Keshe, která byla poslána na „nápravné práce“ do školky, byl natočen dlouho před westernovým „policajtem v mateřské škole“ a v roce 1979 se stal jedním z lídrů sovětské filmové distribuce. .
Film přes noc proslavil jak režiséra, tak hlavního herce, herce Sergeje Prochanova. Hlavním argumentem ve prospěch Sergeje byla jeho schopnost vycházet s dětmi. Režisér vzpomínal, jak během konkurzu nechal herce s 18 „barmalejčiky“ a po chvíli slyšel, jak hluk a ruch za dveřmi utichl. Grammatikov vešel do místnosti a viděl, jak Prokhanov leží na podlaze s dětmi a opakuje: “Jsme ryby, ale ryby mlčí!”
Ve skutečnosti je z písní ve filmu pouze jedna – improvizační vtip o Koloboku, který napsal Yuli Kim (“Kolobok-Kolobok, tady máš, můj drahý”). Absence slov však nezabránila tomu, aby si divák zapamatoval právě onu vokalizaci, která se s dětskou tématikou spojovala stejně jako nádherná instrumentálka V. Cosmy z francouzského filmu Hračka.
Pokud jde o Rybnikova, napíše několik dalších slavných vokáz pro Grammatikovův další film „A Dog Walked Along the Piano“ (1978): primárně odkazující na témata „Helicopter“ a „Tatyan’s Dreams“.
O hudbě k filmům „Ten stejný Munchausen“ a „Nikdy se ti o tom ani nesnilo“ budu hovořit v závěrečném článku série věnované filmům Alexeje Rybnikova.
No a samotnou hudbu si jako vždy můžete poslechnout v 1. komentáři k tomuto článku.
