Malakofágní – zvířata specializující se na krmení měkkýšů.

Měkkýši jako potrava pro jiné organismy edit

Úprava pojídání hlenu z měkkýšů

Ciliates rodu Myxophilum a klíšťata Riccardoella limacum Jako součást čeledi Ereynetidae žijí v hlenu suchozemských měkkýšů a živí se jím. V Africe existuje rod epizoických mušek, které také vedou podobný životní styl.

Úprava pojídání mrtvých měkkýšů

Mnohem větší množství organismů se živí mrtvými korýši. Z flóry sem patří saprofytické bakterie a houby. Do této skupiny patří také četné druhy zvířat. Především měkkýši sami: například zástupci rodů Lymnaea, kořen a další.

Velké množství druhů mrchožroutů, dále někteří hnojníci a drabčíkové. Největší počet zvířat živících se mrtvými měkkýši je mezi dvoukřídlými. Jsou mezi nimi dokonce i specializované skupiny, které se živí výhradně například mrtvolami měkkýšů Philosepedon humeralis (Psychodidae) a zástupci rodu Paraspiniphora (Phoridae). Většina dvoukřídlých se živí relativně náhodně hnijícími měkkýši, ale může se vyvinout i v jiných rozkládajících se látkách.

Jíst živé měkkýše upravit

Obrovské množství živočišných druhů patřících do nejrozmanitějších systematických skupin jsou predátoři měkkýšů. Míra jejich vlivu na počet měkkýšů se liší a závisí na tom, do jaké míry jsou tyto druhy predátorů omezeny na krmení měkkýšů.

Je obvyklé rozlišovat tři kategorie predátorů, kteří se živí živými měkkýši:

  • obligátní malakofágy (oddané ke krmení pouze měkkýši popř hlavně měkkýši);
  • fakultativní malakofágy (v jejichž stravě jsou měkkýši přirozenou součástí);
  • náhodní malakofágové (v jejichž stravě se měkkýši nacházejí víceméně náhodně).

Obligátních malakofágů je relativně málo, fakultativních malakofágů je mnohem více a náhodné malakofágy jsou zastoupeny značným počtem druhů, které zahrnují většinu polyfágních predátorů z různých skupin zvířat.

Úprava obligátních malakofágů

Pijavice Glossiphonia heteroclita se živí měkkýši a u větších druhů je schopen proniknout do jejich plicní dutiny a stává se tak vnitřním parazitem.

Mezi pavoukovci jsou nejpozoruhodnější kombajny, které se živí malými slimáky a lasturami – zástupci rodů Phenacolimax, Nesovitrea, malý Oxychilus.

Z hmyzu se na potravu měkkýši specializují někteří brouci (Coleoptera). Patří sem zástupci čeledi střevlíkovitých (Carabidae), zejména brouci rodu Karabus , například střevlík krymský, střevlík kavkazský a mnoho dalších. Mezi malakofágy patří také střevlíci z rodů (podrodů) Acoptolabrus, Coptolabrus, Damaster atd. Dospělí brouci i jejich larvy se živí převážně slimáky a suchozemskými plži. Silné kusadla brouků jsou schopny rozdrtit skořápky i velkých měkkýšů, pohybujících se od úst ke středu. Vzhledem k převážně kulatému tvaru schránek suchozemských měkkýšů začíná jejich okusování u tlamy a pouze úzké schránky (čeleď Clausiliidae) mohou velcí střevlíci uchopit svými kusadly a kdekoli je rozkousat. Malí malakofágní střevlíci, například slimáci (Chlaenius), na březích nádrží jedí živé nebo mrtvé sladkovodní plže s tenkostěnnou ulitou a širokou tlamou vyplavenou na břeh.

ČTĚTE VÍCE
Jak zjistit, zda je kočka slepá nebo ne?

Larvy velkých milovníků vody (Hydrophilidae), např. Vodnatý piceus živí se velkými vodními měkkýši.

Specializovaní lovci měkkýšů se vyskytují mezi zástupci čeledi mrchožroutovití (Silphidae), např. Ablattaria cribrata, Phosphuga atrata, mrtvojed-měkkýš-jedlík (Ablattaria laevigata) a další. Nalévají své sliny, vyznačující se proteolytickými vlastnostmi, na měkkýše a ředí je análním sekretem, aby získali dostatečné množství tekutiny.

Například někteří brouci z čeledi měkkých (Cantharidae). Drilus concolor, jak ve stádiu imaga, tak larvy se živí výhradně živými suchozemskými měkkýši. Nejprve svou kořist kousnou a postupně sežerou, přičemž současně zalézají do skořápky.

Larvy světlušek (Lampyridae) se živí především suchozemskými měkkýši, v jejichž schránkách se často ukrývají. Někdy mohou zaútočit na oběti 20krát těžší než oni sami a zabít je jedem, když je kousnou.

Mezi Diptera (Diptera) jsou také obligátní malakofágové: čeleď Sciomyzidae. Larvy členů rodiny vedou vodní životní styl, například porod Dictya, Sepedon, Pohled Tetanocera ferruginosay a suchozemské – ve vlhké půdě, například rod Sciomyza. Vodní larvy vyhledávají měkkýše a zabíjejí je pojídáním, načež zanechávají nedojedené zbytky. Suchozemské larvy žijí většinu času uvnitř skořápek svých obětí, živí se živým měkkýšem a poté jeho mrtvými zbytky; Takže larva se vyvíjí na úkor 1-2 měkkýšů.

Mnoho dravých vodních plžů se živí jinými plžemi nebo mlži (například zástupci čeledi šiškovitých, murexů atd.). Například zástupci rodu rapana (Rapana) jsou aktivní predátoři, kteří se živí malými mlži, jako jsou mušle a ústřice, jejichž ulity otevírají pomocí svých silných, svalnatých nohou. Mladé rapany pomocí zubatého vrtáku dělají díry do skořápek svých obětí a otevírají je.

Úprava odkazů

Úprava poznámek

  1. Baker E. W., Wharton G. W. 1952. Úvod do akarologie. New York, Macmillan, 465 p: Baker E., Wharton G. 1955. Úvod do akarologie. M., Ed. iyosnran. litrů, 476 str.
  2. ↑ Akramovsky N.N. Biocenotické spojení měkkýšů Arménie a role těchto zvířat v koloběhu látek a energie // Zool. So. Akademie věd Arménské SSR. – Jerevan, 1970. – 15. – S. 150-214
  3. Nikolaev G.V. Lamelární brouci (Coleoptera, Scarabaeidae) z Kazachstánu a Střední Asie – Alma-Ata, Science, 1987-232 s.
  4. Pushkin S.V. Mrtví brouci (Coleoptera, Silphidae) z Ruska. Atlas-determinant. M.-Berlin: Direct-Media, 2015. – 169 s.
  5. Meshkova A. M. 1958. Ke studiu pijavic Arménie. Izvestija Akademie věd Arménské SSR, XI, 5. S. 81-86.
  6. ↑ Deska H.-P. 1951. Die ökologische Beziehungen zwischen Arthropoden und Mollusken. Z. angew. Entomol., XXXII, 3: 406–432.
  7. Yablokov-Khnzoryan S. M. 1 // Fauna arménské SSR. Coleopterní hmyz. Střevlovití (Carabidae). – Jerevan: Akademie věd Arménské SSR, 1976. – S. 55. – 296 s.
  8. Carl H. Lindroth. 1 // Fauna Entomologica Scandinavica. The Carabidae (Coleoptera) of Fennoscandia and Denmark / Brill E. J. – Copenhagen, Leiden, 1985. – T. XV. — 206 s. — ISBN 87-97491 25–7
  9. Vlastov B.V., Plži třídy Matekin P. V. (Gastropoda) // Život zvířat. Svazek 2. Měkkýši. Ostnokožci. Pogonophora. Chaetognathous. Hemichordáty. Chordata. Členovci. Korýši / ed. R. K. Pasternak, kap. vyd. V. E. Sokolov. — 2. vyd. – M.: Vzdělávání, 1988. – S. 40. – 447 s. — ISBN 5-09 000445–5
  10. Moskovskaya N. Mušle světa. Historie, sběratelství, umění. Nakladatelství: Aquarium-Print, Harvest, 2007 – 256 s.
ČTĚTE VÍCE
Kolika let se dožívají psi podle lidí?

Wikipedie, čtení, kniha, knihovna, hledat, kliknout, příběhy, knihy, články, wikipedie, učit se, informace, historie, stáhnout, stáhnout zdarma, mp3, video, mp4, 3gp, jpg, jpeg, gif, png, obrázek, hudba , píseň, film, hra, hry

Datum zveřejnění: 25. prosince 2023, 22:48
Nejčtenější

Makar Yekmalyan

Makonde (lidé)

Makonde

Michael Ray Richardson

Michael Parenti

Michael Intriligátor

Michael Vickers

Michael Astur

Mike Knox

Mayer, Florian (soudce)

© Copyright 2021, Všechna práva vyhrazena.

Malakofagi zhivotnye specializiruyushiesya na pitanii mollyuskami Soderzhanie 1 Mollyuski kak pisha drugih organizmov 1 1 Pitanie slizyu mollyuskov 1 2 Pitanie mertvymi mollyuskami 1 3 Pitanie zhivymi mollyuskami 1 3 1 Obligantnye malakofagi 2 Ssylki 3 PrimechaniyaMollyuski kak pisha drugih organizmov pravitPitanie slizyu mollyuskov pravit Infuzorii roda Myxophilum i kleshi Riccardoella limacum v sostave semejstva Ereynetidae obitayut v slizi nazemnyh mollyuskov i pitayutsya eyu 1 V Afrike obitaet rod epizojnyh muh takzhe vedushij podobnyj obraz zhizni Pitanie mertvymi mollyuskami pravit Myortvymi mollyuskami pitaetsya gorazdo bolshee kolichestvo organizmov Iz flory k nim otnosyatsya saprofitnye bakterii i griby V etu zhe gruppu otnosyatsya mnogochislennye vidy zhivotnyh V pervuyu ochered sami zhe mollyuski naprimer predstaviteli rodov Lymnaea Radix i drugie 2 Bolshoe chislo vidov zhukov mertvoedov a takzhe nekotorye navozniki i stafilinidy 3 4 Naibolshee kolichestvo zhivotnyh pitayushihsya mertvymi mollyuskami sredi dvukrylyh Sredi nih imeyutsya dazhe specializirovannye gruppy pitayushiesya isklyuchitelno trupami mollyuskov naprimer Philosepedon humeralis Psychodidae i predstaviteli roda Paraspiniphora Phoridae Bolshinstvo zhe dvukrylyh sravnitelno sluchajno pitaetsya na gniyushih mollyuskah no mozhet razvivatsya i v drugih razlagayushihsya veshestvah 2 nbsp Bolshoj prudovik nbsp Trupoed chyornyj nbsp Navoznik obyknovennyjPitanie zhivymi mollyuskami pravit Ogromnoe kolichestvo vidov zhivotnyh otnosyashihsya k samym razlichnym sistematicheskim gruppam yavlyayutsya hishnikami mollyuskov Stepen ih vozdejstviya na chislennost mollyuskov razlichna i zavisit ot togo v kakoj stepeni eti vidy hishniki priurocheny k pitaniyu mollyuskami Prinyato razlichat tri kategorii hishnikov pitayushihsya zhivymi mollyuskami obligatnye malakofagi priurocheny k pitaniyu tolko mollyuskami ili glavnym obrazom mollyuskami fakultativnye malakofagi v racione kotoryh mollyuski yavlyayutsya zakonomernym komponentom akcidentalnye malakofagi v racione kotoryh mollyuski vstrechayutsya bolee ili menee sluchajno Obligatnyh malakofagov otnositelno malo fakultativnyh malakofagov znachitelno bolshe a akcidentalnye malakofagi predstavleny znachitelnym kolichestvom vidov k kotorym otnositsya bolshinstvo hishnikov polifagov iz razlichnyh grupp zhivotnyh 2 Obligantnye malakofagi pravit Piyavka Glossiphonia heteroclita pitaetsya mollyuskami a u bolee krupnyh vidov sposobna pronikat v ih legochnuyu polost i stanovitsya takim obrazom vnutrennim parazitom 5 Sredi paukoobraznyh vydelyayutsya senokoscy pitayushiesya sliznyami nebolshoj velichiny i rakovinnymi mollyuskami predstaviteli rodov Phenacolimax Nesovitrea melkie Oxychilus 6 Sredi nasekomyh mollyuskami specializirovanno pitayutsya nekotorye zhuki Coleoptera K nim otnosyatsya predstaviteli semejstva zhuzhelic Carabidae v chastnosti zhuki roda Carabus naprimer krymskaya zhuzhelica kavkazskaya zhuzhelica i mnogie drugie K malakofagam takzhe otnosyatsya zhuzhelicy iz rodov podrodov Acoptolabrus Coptolabrus Damaster i dr Kak vzroslye zhuki tak i ih lichinki pitayutsya v osnovnom sliznyami i nazemnymi bryuhonogimi mollyuskami 7 8 Moshnye mandibuly zhukov sposobny razdrobit rakovinu dazhe krupnyh mollyuskov po napravleniyu ot ustya k seredine Vvidu preimushestvenno okrugloj formy rakovin nazemnyh mollyuskov ih razgryzanie nachinaetsya ustya i lish uzkie rakoviny semejstvo Clausiliidae krupnye zhuzhelicy mogut obhvatit mandibulami i raskusit v lyubom meste Melkie zhuzhelicy malakofagi naprimer slizneedy Chlaenius na beregah vodoemov poedayut vybroshennyh na bereg zhivyh libo myortvyh presnovodnyh ulitok s tonkostennoj rakovinoj i shirokim ustem Lichinki krupnyh vodolyubov Hydrophilidae naprimer Hydrous piceus pitayutsya krupnymi vodnymi mollyuskami 6 Specializirovannye ohotniki za mollyuskami imeyutsya sredi predstavitelej semejstva mertvoedov Silphidae naprimer Ablattaria cribrata Phosphuga atrata mertvoed mollyuskoed Ablattaria laevigata i drugie Oni oblivayut mollyuskov svoej slyunoj harakterizuyushejsya proteoliticheskimi svojstvami razbavlyaya ee analnoj sekreciej dlya polucheniya dostatochnogo kolichestva zhidkosti 6 Nekotorye zhuki iz semejstva myagkotelok Cantharidae naprimer Drilus concolor kak na stadii imago tak i lichinki pitayutsya isklyuchitelno zhivymi nazemnymi mollyuskami Sperva kusayut svoyu zhertvu i postepenno poedayut ee odnovremenno zapolzaya v rakovinu Lichinki zhukov svetyalkov Lampyridae pitayutsya glavnym obrazom nazemnymi mollyuskami v rakovinah kotoryh chasto ukryvayutsya sami Mogut napadat inogda na zhertv v 20 raz tyazhelee sebya i ubivat ih yadom pri ukuse Sredi dvukrylyh Diptera takzhe imeyutsya obligatnye malakofagi semejstvo Sciomyzidae Lichinki predstavitelej semejstva vedut vodnyj obraz zhizni naprimer rody Dictya Sepedon vid Tetanocera ferruginosay i nazemnyj v syroj pochve naprimer rod Sciomyza Vodnye lichinki otyskivayut mollyuskov i ubivayut poedaya ih posle chego pokidayut nedoedennye ostatki Nazemnye lichinki bolshuyu chast vremeni zhivut vnutri rakoviny svoih zhertv pitayas zhivym mollyuskom a zatem ego mertvymi ostankami tak lichinka razvivaetsya za schyot 1 2 mollyuskov Mnogie hishnye vodnye bryuhonogie mollyuski pitayutsya drugimi bryuhonogimi libo dvustvorchatymi mollyuskami naprimer predstaviteli semejstva konusy mureksy i t d Naprimer predstaviteli roda rapany Rapana yavlyayutsya aktivnymi hishnikami pitayushimisya dvustvorchatymi melkimi mollyuskami naprimer midiyami i ustricami rakoviny kotoryh oni otkryvayut pri pomoshi svoej silnoj muskulnoj nogi Molodye rapany s pomoshyu svoego pokrytogo zubchikami yazyka sverla delayut otverstiya v rakovinah svoih zhertv i raskryvayut ih 9 10 nbsp Mertvoed mollyuskoed nbsp Krymskaya zhuzhelica nbsp Chlaenius apicalis nbsp Svetyalk Photuris lucicrescens nbsp Rakovina Venoznoj rapanySsylki pravitZhuki malakofagi istrebiteli mollyuskovPrimechaniya pravit Baker E W Wharton G W 1952 An introduction to acarology New York Macmillan 465 p Beker E Uarton G 1955 Vvedenie v akarologiyu M Izd iyosnran lit ry 476 s 1 2 3 Akramovskij N N Biocenoticheskie svyazi mollyuskov Armenii i o roli etih zhivotnyh v krugovorote veshestv i energii Zool sb AN Armyanskoj SSR Erevan 1970 15 S 150 214 Nikolaev G V Plastinchatousye zhuki Coleoptera Scarabaeidae Kazahstana i Srednej Azii Alma Ata Nauka 1987 232 s Pushkin S V Zhuki mertvoedy Coleoptera Silphidae Rossii Atlas opredelitel M Berlin Direkt Media 2015 169 s Meshkova A M 1958 K izucheniyu piyavok Armenii Izvestiya AN Armyanskoj SSR XI 5 S 81 86 1 2 3 Plate H P 1951 Die okologische Beziehungen zwischen Arthropoden und Mollusken Z angew Entomol XXXII 3 406 432 Yablokov Hnzoryan S M 1 Fauna Armyanskoj SSR Nasekomye zhestkokrylye Zhuzhelicy Carabidae Erevan Akademiya nauk Armyanskoj SSR 1976 S 55 296 s Carl H Lindroth 1 Fauna Entomologica Scandinavica The Carabidae Coleoptera of Fennoscandia and Denmark Brill E J Copenhagen Leiden 1985 T XV 206 s ISBN 87 97491 25 7 Vlastov B V Matekin P V Klass Bryuhonogie mollyuski Gastropoda Zhizn zhivotnyh Tom 2 Mollyuski Iglokozhie Pogonofory Shetinkochelyustnye Poluhordovye Hordovye Chlenistonogie Rakoobraznye pod red R K Pasternak gl red V E Sokolov 2 e izd M Prosveshenie 1988 S 40 447 s ISBN 5 09 000445 5 Moskovskaya N Rakoviny mira Istoriya kollekcionirovanie iskusstvo Izdatelstva Akvarium Print Harvest 2007 256 s Istochnik https ru wikipedia org w index php title Malakofagi amp oldid 114695184

ČTĚTE VÍCE
Jak se Border kolie chová ke kočkám?

Organizátoři expedice: Federální státní rozpočtový ústav vědy Ústav ekologie a evoluce pojmenovaný po. A.N. Severtsov RAS (Moskva), Federální státní rozpočtová instituce Státní přírodní rezervace „Povolžský lesostep“, Regionální pobočka Ruské geografické společnosti v Penze.

Pro odkaz: Ruský desman Desmana moschata (Linnaeus, 1758) je relikt fauny třetihorního období a endemický v Rusku, jeden z nejhůře prozkoumaných druhů savců uvedených v Červené knize Ruské federace (2020). V Červené knize regionu Penza má tento druh 1 kategorii – „ohrožené druhy“. Ondatry jsou jedinými zástupci čeledi krtkovití (Talpidae), kteří vedou semi-vodní životní styl. Tento vzácný druh preferuje život v dosti hlubokých lužních nádržích, hojně porostlých vodní vegetací. Tam zvíře vykopává četné rozvětvené díry. Pižmoň se živí především plžemi a bezobratlými živočichy.

Ještě v 19. století byla ondatra komerčním druhem, a to především díky své cenné srsti. Od počátku 20. stol. Počet druhů neustále klesá. Hlavními faktory určujícími pokles počtu druhů jsou meliorace, odlesňování v údolích řek a rozorávání lužních luk, výstavba přehrad a pytláctví. Stav populací ondatry ruské je navíc nepříznivě ovlivněn změnou klimatu, která vede k periodickým suchům a absenci záplav. Pižmoň lze právem považovat za přirozený indikátor ekologické pohody malých vodních ploch.

V posledních letech díky Centru pro ochranu přírody a doktoru biologických věd, vedoucímu výzkumníkovi. IPEE im. A.N. Severtsov RAS M.V. Rutovskaya, zájem o studium ondatry se zvýšil. Studie početnosti a prostorového rozšíření tohoto druhu (mimo jiné díky grantům Ruské geografické společnosti) v letech 2018-2021 byly provedeny v lužních vodních útvarech středního Povolží, například v republikách Tatarstán (rezervace Volga-Kama ), Čuvašsko (rezervace Prisursky), Mordovia (mordovská rezervace a národní park Smolný). Tyto studie nepokrývají region Penza.

Až do 70. let dvacátého století. Ondatra ondatra obývala většinu říčních systémů regionu. Podle regionální Červené knihy (2019) je lokalita ondatry známá v řece Khopyor a jejích přítocích v okresech Maloserdobinsky, Serdobsky, Tamalinsky, Kolyshleysky, Bekovsky, Kamensky; řeka Vorona – okresy Belinsky a Pachelmsky; řeka Vyša – Bašmakovský a Zemetčinskij okres. Nedávno byl tento druh objeven v povodí řeky Sura v regionech Bessonovsky a Penza. Pro povodí řek Moksha a Vad nejsou k dispozici žádné údaje. Na řece Burtas je chráněn v řekách Bashmakovsky a Vorona – Belinsky zoologické rezervace regionálního významu. Mezitím byl současný stav populace ondatry v regionu Penza dosud špatně prozkoumán. Většina údajů o rozšíření ondatry pižmové pochází z poloviny až konce XNUMX. století. V regionu Penza nebyly provedeny žádné specializované terénní studie tohoto zvířete. Tomu napomáhá i složitost odhadů počtu obyvatel, v Rusku jen málokdo ovládá metodiku na vysoké úrovni.

ČTĚTE VÍCE
Je možné nechat psa jeden den samotného?

Obzvláště špatně je prozkoumán rozsáhlý systém záplavových oblastí řeky Khoper, který pokrývá celý jih regionu. Proto bylo rozhodnuto uspořádat terénní expedici „Současný stav populace a studium rozšíření ondatry ruské (Desmana moschata L.) v horním toku řeky Khoper“. Expedice pokryje okresy Kolyshleysky, Serdobsky, Bekovsky a Tamalinsky v regionu Penza. V rámci expedice je plánováno pořádání seminářů pro všechny na místních školách a promítání filmů o ondatřech.

Díky provedenému výzkumu budou získány první předběžné údaje o aktuálním stavu populace ondatry ondatry na horním toku řeky Khoper. Nashromážděný materiál bude sloužit jako základ pro další výzkum a bude prezentován na konferencích na různých úrovních. Tyto údaje budou relevantní zejména pro rozvoj a přijímání opatření k posílení ochrany tohoto cenného reliktního živočicha, včetně vytváření rezervací pro zachování jeho populace.

S dotazy týkajícími se účasti na výzkumu a expedici se prosím obraťte na koordinátora expedice Vitaly Viktoroviče Osipova na telefonu +79374143191 nebo e-mailu osipovv mail.ru