Trávení je složitý proces (podle některých zdrojů trvá i více než 50 hodin). Jídlo musí urazit dlouhou cestu (asi 9 metrů), aby tělu dodalo energii a všechny potřebné živiny. A po cestě se děje cokoli – jídlo se rozkládá, třídí a zpracovává. Společně s výrobcem léku „Neobutin®“ vám řekneme, jak funguje trávicí systém a co se děje s jídlem v každé fázi.
Je pravda, že proces trávení začíná v ústech?
Ano, jakmile se kousek jídla, například jablko, dostane do úst, začnou tam umístěné slinné žlázy aktivně vylučovat sliny. Obaluje jídlo, takže je měkčí a jednotnější. Sliny navíc obsahují enzymy – pomáhají rozkládat živiny na jednoduché sloučeniny (v ústech se to začíná dít u tuků a sacharidů). Někdy se sliny tvoří ještě předtím, než člověk začne jíst. Je to všechno o nervových zakončeních, které spojují centrální nervový systém s trávicím systémem. Například, když člověk vidí nebo cítí chutný pokrm, jeho mozek vyšle signál, který způsobí, že se slinné žlázy „připraví“ na jídlo a vylučují sliny. Neméně aktivně se do procesu zapojují také zuby, které potravu rozmělňují, a jazyk, který ji mísí se slinami. A díky receptorům na povrchu jazyka mozek rozpozná a rozliší chuť jídla, které jíme.
Nakrájené měkké jídlo (bolus) lze nyní spolknout. Zde přichází na řadu jazyk (opět) a epiglottis. První tlačí potravu dále podél trávicího traktu a druhá brání jejímu vstupu do dýchacího traktu.
A co dál?
Dále se jídlo dostává do jícnu, trubice, která spojuje ústa a žaludek. Svaly ve stěně jícnu, stahující se, posouvají jablko dále. Tyto vlnovité stahy se nazývají peristaltika a vyskytují se nejen v jícnu, ale také v žaludku a střevech. Pokud je vše v normě, člověk tyto vlny necítí – náš trávicí trakt funguje autonomně. Když bolus dosáhne spodní části jícnu, svěrač (také známý jako ventil, který odděluje jícen od žaludku) se uvolní a potrava vstupuje do žaludku.
Co se děje v žaludku?
Tam se díky aktivním a mohutným kontrakcím žaludečních svalů jídlo ještě více rozdrtí a promíchá s trávicí (žaludeční) šťávou. Skládá se z kyseliny chlorovodíkové, vody a tak důležitého enzymu jako je pepsin, který je zodpovědný za štěpení bílkovin. Žíravá žaludeční šťáva přitom žaludek nijak neškodí – jeho stěny jsou pokryty spolehlivou ochrannou vrstvou. V důsledku všech manipulací se tvoří chyme – jedná se o částečně strávené jídlo, více tekuté než pevné.
Kde a jak potom jablko skončí (přesněji v co se proměnilo)?
Když je trávenina důkladně nasycena trávicí šťávou, vlny svalových kontrakcí jej pohánějí přes další chlopeň (pylorický svěrač) do tenkého střeva, a to na jeho samém začátku – do dvanáctníku. Tam přicházejí na řadu trávicí šťávy, které produkuje slinivka, játra a žlučník. Dvanáctník produkuje velké množství hlenu, aby chránil své stěny před kyselinami obsaženými v trávě.
Co přesně dělá slinivka, játra a žlučník?
Slinivka břišní produkuje některé hormony (včetně inzulínu), dále amylázu, lipázy a proteázy – enzymy, které štěpí sacharidy, tuky a bílkoviny. Játra syntetizují žluč, která pomáhá vstřebávat mastné kyseliny. Žlučovody vedou žluč z jater do žlučníku (kde je uložena) nebo do dvanáctníku (kde se používá). To ale samozřejmě není jediná funkce jater – v jejich laboratoři vznikají důležité chemikálie, díky kterým naše tělo funguje. Například přeměňuje aminokyseliny na sebe, syntetizuje různé tuky a ukládá vitamíny a sacharidy (ve formě glykogenu). Kromě toho játra neutralizují nebezpečné a škodlivé látky.
Kde se všechny živiny vstřebávají?
Jen v tenkém střevě. Prostřednictvím milionů drobných klků, které tvoří stěny střeva, se živiny dostávají do krevního oběhu (látky rozpustné v tucích se nejprve vstřebávají do lymfy a teprve poté se dostávají do krevního oběhu). Krev je roznáší po celém těle, transportuje například jednoduché cukry, aminokyseliny, glycerol, některé vitamíny a soli do jater, která je skladují, zpracovávají a v případě potřeby dodávají tam, kde jsou potřeba. K hlavnímu vstřebávání vody dochází tam, v tenkém střevě. To, co z jídla zůstane, když projde zbytkem střeva – jejunem a ileem – je směs vody, elektrolytů a různých nestrávených prvků (jako jsou rostlinná vlákna). To vše přechází do tlustého střeva.
Je to už poslední fáze?
Ano. Bakterie v tlustém střevě pomáhají rozkládat zbývající živiny a také syntetizovat část vitamínu K. Tam se ze zbytků potravy vstřebává voda a tvoří se výkaly, které se pak přesouvají do poslední části střeva – konečníku. V důsledku svalových kontrakcí dochází k pohybu střev.
Proces trávení vyžaduje hodně energie. Tělo vydá přibližně 10 % všech kalorií ze sacharidů a bílkovin, aby zajistilo, že jídlo urazí tak dlouhou cestu a vstřebají se prospěšné látky, které obsahuje.
Někdy dochází k poruchám v trávicím systému: bolí žaludek, dochází k nadýmání, objevují se křeče (bolestivé stahy střev) a stolice je nepravidelná. V takových případech může pomoci antispasmodikum. Například lék „Neobutin®“, společně s výrobcem, jehož jsme tento materiál vyrobili. „Neobutin®“ působí v celém gastrointestinálním traktu a reguluje činnost neuronů – díky tomu mizí křeče způsobující bolest a nadýmání, obnovuje se střevní motilita – a v důsledku toho se stolice opět stává pravidelnou.
Existují kontraindikace, je nutné se poradit s odborníkem.
- Telegram
- Cvrlikání
