Lidé s vestibulárními poruchami často pociťují závratě, problémy se zrakem, stabilitou (udržení rovnováhy) nebo pohyblivostí. Vestibulární poruchy, nazývané unilaterální a periferní (UPVD – unilateral periferní vestibulární dysfunkce), postihují jednu stranu vestibulárního systému (unilaterální) a pouze tu část systému, která je mimo mozek (periferní – postihuje část vnitřního ucha). Příklady takových poruch zahrnují: benigní paroxysmální polohové vertigo (BPPV), vestibulární neuritida, labyrintitida, jednostranná Meniérova choroba nebo vestibulární problémy po operaci, jako je labyrintektomie nebo odstranění neuromu akustiky. Vestibulární rehabilitace u těchto poruch je stále více využívána a zahrnuje různé způsoby pohybu. Komponenty vestibulární rehabilitace mohou zahrnovat edukaci symptomů vedoucí k „desenzibilizaci“ vestibulárního systému, učení se koordinaci pohybů očí a hlavy, zlepšení stability a dovedností při chůzi a učení se o stavu a o tom, jak jej zvládat nebo se stát aktivnější.
Charakteristika studia
Identifikovali jsme 39 randomizovaných kontrolovaných klinických studií (zahrnujících 2441 účastníků), které zkoumaly využití vestibulární rehabilitace u této skupiny poruch. Všechny studie používaly určitou formu vestibulární rehabilitace a zahrnovaly dospělé se symptomatickou dokumentovanou OPTD žijící doma (v komunitě). Studie se lišily v tom, zda porovnávaly vestibulární rehabilitaci s jinými formami péče o pacienty (např. medikace, obvyklá péče nebo pasivní pohyb), kontrolními intervencemi nebo placebem nebo s jinými formami vestibulární rehabilitace. Dalším důvodem rozdílů mezi studiemi je použití různých způsobů měření výsledků (např. zprávy o závratích, zlepšení stability, vidění nebo chůze nebo schopnosti účastnit se činností každodenního života).
Klíčové výsledky
Vzhledem k rozdílům mezi studiemi bylo možné pouze omezené shromažďování údajů. Výsledky ze čtyř studií byly shromážděny a prokázaly, že vestibulární rehabilitace byla při zlepšování subjektivních zpráv o závratích a kvalitě života účinnější než kontrolní nebo předstíraná intervence. Tyto dvě studie poskytly kombinovaný výsledek ve prospěch vestibulární rehabilitace ke zlepšení chůze. Všechny ostatní jednotlivé studie uváděly přínosy pro vestibulární rehabilitaci – zlepšení v oblastech, jako je stabilita, vidění a každodenní aktivity. Výjimkou z těchto výsledků byly výsledky získané u specifické skupiny osob s BPPV, u kterých srovnání vestibulární rehabilitace s určitými modalitami fyzické repozice ukázalo, že tyto modality byly účinnější při snižování příznaků závratí, a to zejména krátkodobě. Jiné studie však prokázaly, že kombinace repozičních modalit s vestibulární rehabilitací byla účinná při zlepšení dlouhodobého funkčního zotavení. Nebyly hlášeny žádné nežádoucí účinky po jakékoli vestibulární rehabilitaci. Ve studiích hodnocených při sledování (3 až 12 měsíců) byly příznivé účinky zachovány. Nebylo prokázáno, že by jedna forma vestibulární rehabilitace byla lepší než jiná. Existuje rostoucí a konzistentní soubor důkazů podporujících používání vestibulární rehabilitace u lidí se závratěmi a funkčními poruchami v důsledku OPVD.
Kvalita důkazů
Studie byly obecně střední až vysoké kvality, ale lišily se ve svých metodách. Tyto důkazy jsou aktuální k 18. lednu 2014.
Pokud považujete tento důkaz za užitečný, zvažte prosím dar Cochranovi. Jsme charitativní organizace, která poskytuje dostupné důkazy, které lidem pomáhají při rozhodování o jejich zdraví a péči.
Poznámky k překladu:
Překlad: Abakumová Taťána Rudolfovna. Střih: Ziganshina Liliya Evgenievna. Koordinace projektu překladu do ruštiny: Kazaňská federální univerzita – přidružené centrum v Tatarstánu Northern Cochrane Center. V případě dotazů souvisejících s tímto překladem nás prosím kontaktujte na adrese: lezign@gmail.com
Někdy se stane, že cvičenec nemůže provést to či ono cvičení, ne proto, že nerozumí technice, ale proto, že má v těle poruchy. Například mozeček přestal správně fungovat. V důsledku toho byl trénink neúspěšný, fitness profesionál nechápal důvody špatného zdravotního stavu a slabého tónu a vše sváděl na počasí a další vnější faktory. V článku budeme hovořit o tom, jakou roli hraje mozeček v lidském těle a jaká cvičení pomohou napravit poruchy v něm.
Mozeček (malý mozek) je část lidského mozku, která koordinuje pohyby, reguluje rovnováhu a svalový tonus. Nachází se v zadní části hlavy pod okcipitálními laloky mozkových hemisfér. Zabírá 10 % celkového objemu mozku a obsahuje více než polovinu všech neuronů v mozku.
Funkce a funkce
– mozeček – mozkové centrum člověka, pracuje reflexně, udržuje držení těla, orientuje se v prostoru, pomáhá se v něm klidně pohybovat
– obsahuje velké množství neuronů
– zodpovědný za intelektuální, emoční stav člověka a vývoj řeči
— byla vyvinuta sada stimulačních cvičení pro rozvoj cerebelární činnosti.
Vědci identifikují šest životně důležitých funkcí mozečku:
– regulace rovnováhy
– svalová paměť (motorické učení) – přizpůsobuje motorické programy tak, aby se lidské pohyby staly jasnými a přesnými
– koordinace cílených pohybů, postojů
– regulace svalového tonusu
– programování a koordinace rychlých, účelných pohybů (například skákání, házení, hra na hudební nástroje)
– kognitivní funkce (kognitivní, např. jazyk, vývoj řeči).
Porušení
Cerebelární onemocnění mohou být buď získaná, nebo dědičná.
Cvičení pociťují poruchy tělesné rovnováhy a schopnosti koordinovat složité a rychlé pohyby:
– potíže stát na místě
– je narušena celková koordinace pohybů
– činnost antagonistických svalů se stává nekoordinovanou
– ztrácí se schopnost rychle střídat opačné pohyby
– je narušena plynulost pohybů a stabilita motorických reakcí
— pokusy o vyzvednutí zařízení jsou neúspěšné
– při provádění volních pohybů se objevuje třes (rychlé mimovolní svalové kontrakce).
– dochází k prudkému poklesu svalového tonusu
– tělo se rychle unaví
— rozvíjejí se vegetativní poruchy (arytmie, dušnost, dušení, nevolnost, říhání, nadměrné pocení, poruchy termoregulace, průjem, zácpa atd.).
Cvičení na posílení mozečku
S rozvojem určitých oblastí mozku je nejlepší začít již od útlého věku. Nejvhodnější doba pro to je mezi 4. a 7. rokem. V tomto období tělesného vývoje dítěte je nejlepší zařadit herní cvičení na rovnováhu, koordinaci, rovnováhu a obratnost. Formují u dětí dovednosti osvojování a ovládání svých akcí, prostorovou orientaci, schopnost rychlého provádění pohybů, rozvíjejí svalovou paměť a duševní schopnosti.
Povzbuzujte mozek, aby se vyvíjel po celý život: v dětství, dospívání a dospělosti.
Cvičení pro děti:
- Hraní s taškami různých hmotností a objemů. Úkol dítěte: chytit je, jednoho po druhém vyhodit a znovu chytit.
- Na stropě je zavěšena koule nebo hruška. Úkol: střídavě odpalujte míč levou a pravou rukou.
- Cíl na zdi. Cíl: zasáhnout cíl šipkami na dálku.
- Odpal létajícího míče raketou.
- Cvičení s náčiním bosu (gumová polokoule).
- Stání/sed, zvedněte ruce do stran, nahoru, dolů, nejprve společně ve stejnou dobu, pak střídavě.
Jistě si někteří z vás všimli, že je vám v dopravě špatně nebo že „sbíráte“ všechny kouty v domě, což vše přičítáte své nemotornosti a špatnému tónu. Je to všechno o slabém vestibulárním aparátu – znamení, že je čas posílit mozeček.
Cvičení pro dospělé:
Pokud cvičíte v posilovně, pak jsou pro vás vhodné jakékoli cviky související s rozvojem rovnováhy a koordinace.
na obrácené polokouli:
– unášení nohou postupně do stran
– otočte rovné nohy dozadu
– střídavě zvedat nohy ohnuté v kolenou
– drží jeden z výše uvedených cviků (například polykání)
– stojící oběma nohama na kouli, naklánění doleva a doprava, tam a zpět, v kruhu
— sedět v „turecké“ poloze, naklánět ji doprava a doleva, dopředu a dozadu, v kruhu
– stojící na měkkých kolenou, ohýbání
– dřepy se závažím i bez něj.
na neobrácené polokouli:
— prkno na jednom/dvou koulích
– kliky s rukama na míči
– prkno na dvou fitballech
– přitažení fitballu na břicho a zpět z pozice prkna
– házení míčků jeden po druhém a ve stejnou dobu
– balancování ve stoji na míči s jednou nohou v polykací póze
– zvedání pánve z fitballu/míče (hýžďový můstek)
– dřepy na jedné noze s druhou opřenou o fitball
— Bulharské výpady na místě (noha spočívající na fitballu)
– zvedání paží s činkami do stran vleže na zádech na fitballu
– svetr ležící na zádech na fitballu.
— křupe vleže na zádech na válečcích
– zvedání nohou vleže na zádech (procvičování spodních břišních svalů)
– střídavě zvedat nohy až o 90 stupňů vleže na zádech
– prodloužení nohou do stran vleže na zádech
– udržení rovnováhy vleže na zádech (ruce a nohy se nedotýkají podlahy)
– hýžďový můstek, vleže na podložce na zádech, s chodidly opřenými o rolnu
– zvedání pánve se střídavým zvedáním nohou nahoru, opírání se o válec.
— při provádění řad s činkami do pasu (trénink lat) se neopírejte o lavici, ale opřete se o činku na podlaze.
Vyberte si volnou zeď, určete bod, kam budete házet míč (můžete ho nakreslit křídou, abyste ho neztratili), zvedněte míč a udělejte dřepy.
Ve skrčení hoďte míč na zeď v označeném bodě, postavte se a míč chyťte.
Abyste předešli cerebelární činnosti, využijte každou příležitost k procvičení týlní části. Do základních cviků zařaďte například prvky pro rozvoj obratnosti, koordinace nebo rovnováhy.
Nebuďte nemocní. Hodně štěstí s tréninkem.
