Nebezpečí alkoholu není třeba znovu připomínat – každý o něm již velmi dobře ví. Každý, kdo se alespoň minimálně zajímá o zdravotní problematiku, také ví, který orgán alkoholem nejvíce trpí. Ne vždy ale tradice zapadají do rámce zdravého životního stylu. Například, když je párty nebo dovolená, je čas přemýšlet: jak obnovit játra po pití alkoholu? A je to vůbec možné? Co se děje s jaterními buňkami pod vlivem alkoholu? Existuje „bezpečná dávka“? Na všechny tyto otázky odpovíme v článku.

Jak alkohol ovlivňuje játra: nezabíjí lidi.

Játra plní mnoho životně důležitých funkcí. Podílí se na trávení, reguluje metabolismus tuků, neutralizuje toxiny a alergeny, vytváří zásoby glykogenu, vitamínů a mikroprvků a podílí se na syntéze některých hormonů [1]. Při poruše funkce jater trpí celé tělo [2] .

Na rozdíl od jiných vnitřních orgánů se játra dokážou regenerovat. Ale nemyslete si, že má neomezené samoléčebné schopnosti. U řady patologií – včetně cirhózy – dochází k narušení kompenzačních mechanismů a orgán ztrácí schopnost regenerace [3]. Onemocnění jater se zase často rozvíjí pod vlivem vnějších faktorů, z nichž přední místo zaujímá alkohol.

O vlivu alkoholu na játra se poprvé hovořilo na konci 1793. století: v roce 4 britský lékař M. Bailey zaznamenal souvislost mezi konzumací alkoholu a výskytem cirhózy [60]. S rozvojem vědy se tato skutečnost stala zřejmou. V 5,6. letech XNUMX. století provedl americký vědec Charles Lieber a jeho kolegové sérii studií na hlodavcích a primátech. Výsledky prokázaly, že poškození jaterních buněk u lidí zneužívajících alkohol je způsobeno právě expozicí etanolu (dříve se věřilo, že k tomu dochází v důsledku podvýživy) [XNUMX].

Nyní nikdo nemá důvod pochybovat o tom, že ethylalkohol ničí hepatocyty a jaterní buňky. V medicíně dokonce existuje pojem „alkoholické onemocnění jater“ (ALD), který kombinuje různá stádia poškození jater. Zahrnuje steatózu (tukovou degeneraci), alkoholickou hepatitidu a cirhózu jater [7].

Statistiky nám pomáhají pochopit rozsah problému. A ukazuje, že nadměrná vášeň pro silné nápoje je jednou z hlavních příčin chronických onemocnění jater [8,9,10]. Úmrtnost na cirhózu také celosvětově stoupá. Není pochyb o tom, že je to způsobeno zvýšenou konzumací alkoholu. Po srovnání dat z východoevropských zemí tak vědci došli k závěru, že litr alkoholu „navíc“ na hlavu zvyšuje počet úmrtí na cirhózu o tři až pět případů na 100 000 lidí. Každý rok zemřou ve vyspělých zemích na onemocnění jater související s alkoholem více než dva miliony lidí. V Rusku, kde je problém alkoholismu akutní, jsou statistiky obzvláště děsivé. Podle různých zdrojů je asi 40 % populace naší země ohroženo alkoholickým onemocněním jater [11].

ČTĚTE VÍCE
Jak vyléčit králíka na myxomatózu?

Ve struktuře chronických jaterních onemocnění je ALD na druhém místě po virové hepatitidě C a některé údaje naznačují, že podíly těchto onemocnění jsou přibližně stejné [12].

Jak alkohol ničí játra? Krátký exkurz do biochemie pomůže odpovědět na tuto otázku. Když se alkohol dostane do těla, pouze jeho malá část (ne více než 10 %) se vyloučí v nezměněné podobě ledvinami, plícemi a kůží. Zbývajících 90 % se metabolizuje v játrech. Hlavním enzymem, který se podílí na přeměně ethanolu, je ADH (alkoholdehydrogenáza). Menší roli hraje systém MEOS – odbourává pouze 10–15 % alkoholu. Tyto dva enzymy oxidují ethanol na acetaldehyd, který se následně přeměňuje na kyselinu octovou, která se zase rozkládá na vodu a oxid uhličitý [13].

Acetaldehyd, meziprodukt metabolismu etanolu, je hlavním viníkem poškození jater alkoholem. Tato látka je velmi toxická, má celou řadu škodlivých účinků:

  • ničí součásti (strukturní prvky) buněčných membrán;
  • způsobuje zadržování bílkovin a vody v jaterních buňkách, což přispívá k jejich degeneraci;
  • potlačuje proces opravy DNA, čímž zvyšuje programovanou buněčnou smrt;
  • stimuluje syntézu kolagenu, což vede k nahrazení jaterní tkáně pojivovou tkání (fibróza) [14].

V procesu metabolismu etanolu se navíc spouští řada dalších patologických mechanismů. Metabolismus lipidů je narušen – v játrech se hromadí mastné kyseliny a časem se rozvíjí tuková degenerace (steatóza). Studie ukázala, že tyto změny se objevují již po deseti dnech denní konzumace 300–600 ml alkoholu. Zvyšuje se potřeba hepatocytů na kyslík, při jehož nedostatku dochází k jejich nekróze. Spouští se zánětlivé reakce, snižuje se hladina glutathionu a antioxidační obrana – vzniká alkoholická hepatitida [15].

Konečné stadium alkoholického onemocnění jater – cirhóza – je provázeno nevratnými změnami. Ona a alkoholická hepatitida se vyskytují přibližně u 15–20 % lidí, kteří pravidelně pijí alkohol [16].

Lékaři identifikovali rizikové faktory, které zvyšují riziko vzniku alkoholického onemocnění jater. Tyto zahrnují:

  • dědičná predispozice;
  • ženské pohlaví (v těle žen se tvoří menší množství enzymu alkoholdehydrogenázy);
  • obezita;
  • virové hepatitidy [17].

Ale jaká dávka etanolu je považována za kritickou pro játra? A existuje bezpečné množství alkoholu ke konzumaci? Riziko poškození jater samozřejmě přímo závisí na objemu alkoholu a četnosti jeho konzumace. Podle evropských a amerických doporučení je minimální škodlivá dávka alkoholu 12–24 gramů denně [18]. Při pravidelné dlouhodobé konzumaci v takovém objemu je obnova jater po alkoholu nemožná – buňky nemají čas na regeneraci.

ČTĚTE VÍCE
Kdo je lepší křeček chlapec nebo dívka?

To však neznamená, že při menším pití nehrozí žádné riziko. Ethanol a jeho meziprodukt metabolismu, acetaldehyd, jsou toxické v jakémkoli množství. Takže i malé dávky alkoholu zatěžují játra a po jakékoli hostině s alkoholem potřebují podporu.

To je důležité

Zajímavé je, že riziko vzniku alkoholického onemocnění jater v žádném případě nesouvisí se závislostí na alkoholu. Riziko je však vyšší u těch lidí, kteří kocovinu nepociťují. Díky své „toleranci“ k alkoholu jej mohou přijímat ve velkých dávkách, což znamená, že toxický účinek na játra se zvyšuje [19].

Je možné obnovit játra po alkoholu?

Zopakujme, že regenerační možnosti jater nejsou neomezené. Ano, například po odstranění části orgánu se zbývající hepatocyty začnou aktivně dělit, po nějaké době lze játra vrátit do původní velikosti. Dělí se však pouze zdravé hepatocyty, takže při rozvoji a progresi onemocnění orgán ztrácí schopnost regenerace [20] .

Jak rychle se játra zotaví po alkoholu a dalších škodlivých faktorech závisí na individuálních vlastnostech lidského těla. Příliš pomalá regenerace může vést k rozvoji chronických onemocnění. Aby se tomu zabránilo, je třeba játrům „pomoci“ – stimulovat regeneraci [21]. Poruchy způsobené vlivem alkoholu jsou z větší části reverzibilní (pokud proces nezašel příliš daleko – do stádií alkoholické hepatitidy a cirhózy) [22].

Jak obnovit játra po dlouhodobé konzumaci alkoholu? Jsou nutná komplexní podpůrná opatření, která zahrnují úpravu životního stylu, dietu a léky.

Život

Hlavní podmínkou v období „čištění“ jater po alkoholu je samozřejmě vzdát se alkoholu. I malé dávky mohou vyvrátit veškeré úsilí. Je důležité dodržovat zdravý rozvrh práce a odpočinku a také dobrý noční spánek. Fyzická aktivita by měla být přiměřená tomu, jak se cítíte.

Jídlo

Dieta je nepostradatelným prostředkem k „očištění“ jater po alkoholu. Přesněji řečeno, výživa v tomto období plní dva hlavní úkoly – maximálně šetří játra, pomáhá jim k rychlejšímu zotavení a zároveň dostatečně nasycuje tělo bílkovinami a vitamíny. Standardem pro léčebné menu je tabulka č. 5: jsou vyloučena tučná a kořeněná jídla, smažená jídla, kyselé ovoce a zelenina. Výhodnými způsoby tepelného zpracování jsou vaření a vaření v páře. Drůbež, králík a libové ryby se doporučují jako zdroje kompletních živočišných bílkovin. Potraviny s vysokým obsahem vlákniny je vhodné konzumovat ve vařené formě [23].

ČTĚTE VÍCE
Proč si pes kouše vlastní ocas?

Farmakologické látky pro „čištění“ jater

“Jak “vyčistit” játra po alkoholu?” – to není úplně správná otázka. V případě farmakologických léků nehovoříme o očistě, ale o podpoře funkcí orgánu, jeho ochraně před škodlivými vlivy a urychlení regenerace. Tato skupina léků se nazývá hepatoprotektory (z latinského hepar – „játra“, protecto – „chránit“) [24].

Hepatoprotektory jsou různého původu (přírodní a syntetické), chemického složení a mechanismu účinku. Nejpoužívanějšími léky na podporu jater jsou:

  • Esenciální fosfolipidy. Mechanismus jejich působení spočívá v obnově buněčných membrán hepatocytů. Některé produkty této skupiny jsou obohaceny o vitamíny [25].
  • Syntetické přípravky kyseliny ursodeoxycholové. Ovlivňují také membrány hepatocytů a buněk žlučovodů, stimulují tvorbu žluči, normalizují hladinu cholesterolu v krvi a regulují metabolismus lipidů [26,27].
  • Aminokyseliny, z nichž hlavní je ademetionin. Podporuje regeneraci hepatocytů zevnitř, podílí se na reakcích na obnovu struktury a funkce jaterních buněk, pomáhá jim odstraňovat toxiny, má antioxidační aktivitu, má choleretický účinek a inhibuje rozvoj fibrózy [28].

Alkohol je toxický v jakémkoli množství – neexistuje žádná bezpečná dávka. Dobrou zprávou je, že naše játra mají velký regenerační potenciál. Správná výživa a hepatoprotektivní léky jí pomáhají k rychlému uzdravení. To však samozřejmě neznamená, že můžete neustále střídat úlitby s obdobími „čištění“ jater.

  • 1 https://ru.wikipedia.org/wiki/Liver
  • 2 Ivashkin V. T. Gastroenterologie. Národní vedení [Elektronický zdroj] / ed. V. T. Ivashkina, T. L. Lapina. – : Gastroente, 2018. – URL: https://www.rosmedlib.ru/book/ISBN9785970444061.html
  • 3 A. N. Lyzikov, A. G. Skuratov, B. B. Osipov. Mechanismy regenerace jater za normálních podmínek a v patologii [Elektronický zdroj]. – Problémy zdraví a ekologie, 2015. – URL: https://cyberleninka.ru/article/n/mehanizmy-regeneratsii-pecheni-v-norme-i-pri-patoloii/viewer
  • 4 Nemoci jater a žlučových cest [Elektronický zdroj] / ed. V. T. Ivashkina – M., LLC Publishing House M-Vesti, 2002. – URL: https://www.rlsnet.ru/books_book_id_1_page_25.htm
  • 5,7,12,16,26 Maev I.V., Abdurakhmanov D.T. et al. Alkoholické onemocnění jater: současný stav problému [Elektronický zdroj]. – Terapeutický archiv, 2014; 86(4): 108–116. — URL: https://www.mediasphera.ru/issues/terapevticheskij-arkhiv/2014/4/030040-36602014419
  • 6 Shulpekova Yu.Yu Alkoholické onemocnění jater: založené na úžasných dílech Charlese S. Liebera [Elektronický zdroj]. – RMJ, vol. 18, č. 13 (377), 2010. – URL: https://www.rmj.ru/articles/bolezni_organov_pishchevareniya/Alkogolynaya_bolezny_pecheni_opirayasy__na_zamechatelynye_lyzaraboty_C
  • 8 Nemoci jater a žlučových cest [Elektronický zdroj] / ed. V. T. Ivashkina – M., LLC Publishing House M-Vesti, 2002. – URL: https://www.rlsnet.ru/books_book_id_1_page_25.htm
  • 9 Maev I.V., Abdurakhmanov D.T. et al. Alkoholické onemocnění jater: současný stav problému [Elektronický zdroj]. – Terapeutický archiv, 2014; 86(4): 108–116. — URL: https://www.mediasphera.ru/issues/terapevticheskij-arkhiv/2014/4/030040-36602014419
  • 10 S. P. Sernov, V. B. Lifshits, V. G. Subbotina a kol. Epidemiologie alkoholického onemocnění jater [Elektronický zdroj]. Saratovský vědecký a lékařský časopis, 2009. – URL: https://cyberleninka.ru/article/n/epidemiologiya-alkogolnoy-bolezni-pecheni/viewer
  • 11 S. P. Sernov, V. B. Lifshits, V. G. Subbotina a kol. Epidemiologie alkoholického onemocnění jater [Elektronický zdroj]. Saratovský vědecký a lékařský časopis, 2009. – URL: https://cyberleninka.ru/article/n/epidemiologiya-alkogolnoy-bolezni-pecheni/viewer
  • 13,14,19 Nemoci jater a žlučových cest [Elektronický zdroj] / ed. V. T. Ivashkina – M., LLC Publishing House M-Vesti, 2002. – URL: https://www.rlsnet.ru/books_book_id_1_page_25.htm
  • 15 Sherlock, Sh Nemoci jater a žlučových cest [Elektronický zdroj] / kap. vyd. Aprosina Z. G., Mukhin N. A. – M.: GEOTAR Medicine, 1999. – URL: https://studfile.net/preview/1209055/page:45/
  • 17 S.P. Sernov, V.B. Lifshits, V.G. Subbotina a kol. Epidemiologie alkoholického onemocnění jater. [Elektronický zdroj]. Saratovský vědecký a lékařský časopis, 2009. – URL: https://cyberleninka.ru/article/n/epidemiologiya-alkogolnoy-bolezni-pecheni/viewer
  • 18 Pokyny pro klinickou praxi EASL: Léčba onemocnění jater souvisejících s alkoholem. Journal of Hepatology, 2018, roč. 69, j 154–181. Hepatologie, sv. 71, č. 1, 2020.
  • 20 https://biomolecula.ru/articles/rezervnyi-mekhanizm-vosstanovleniia-pecheni
  • 21 https://vseopecheni.ru/news/regeneratsija-pecheni-i-vozmozhnosti-eje-stimulirovanija/
  • 22,23,25 https://wikifood.online/organi/liver/vosstanovleniye-pecheni-posle-alkogolya.html
  • 24 https://ru.wikipedia.org/wiki/Hepatoprotectors
  • 27 https://wikifood.online/organi/liver/vosstanovleniye-pecheni-posle-alkogolya.html
  • 28 https://www.rlsnet.ru/mnn_index_id_1785.htm
  • 29 Teodoro Bottiglieri. S-adenosyl-L-methionin (SAMe): od lavice po postel – molekulární základ pleiotrofní molekuly. Am J Clin Nutr 2002; 76(suppl):1151S–7S.
  • 30 Podle návodu k lékařskému použití léku Heptral® (ademetionin), enterosolventní tablety, 400 mg. — URL: https://ru.geptral.com/upload/iblock/0f9/0f98120f1ae14e4eb005c40265500151.pdf
  • 31 Heather A. Friedel S-adenosyl-L-methionin Přehled jeho farmakologických vlastností a terapeutického potenciálu u jaterních dysfunkcí a afektivních poruch ve vztahu k jeho fyziologické roli v buněčném metabolismu. Drugs 38 (3): 389–416, 1989.
  • 32 Anstee Q. M. a kol. Terapie S-adenosyl-L-methioninem (SAMe) u onemocnění jater: přehled současných důkazů a klinické užitečnosti. J. hepatologie. 2012; 57:1097–1109.
  • 33 https://grls.rosminzdrav.ru/Grls_View_v2.aspx?routingGuid=3e386052-a29b-47f0-9142-d721c1b9a1e0&t=