Preambule:
Vzájemná práva a povinnosti majitelů krycích psů a fen upravují národní zákony, rozhodnutí předních kynologických svazů nebo zvláštní dohody.
V případě nedostatečné legislativní úpravy nebo je-li potřeba vyjádřit se k aplikaci příslušných článků zákona, jsou tato vzájemná práva a povinnosti upravena na základě zvyklostí již zavedených v mezinárodní kynologické praxi, které se nazývají: „Mezinárodní chov Monacké právo“.
Článek 1. Za dodání feny na místo chovu odpovídá majitel feny. Majitel krycího psa, je-li k němu fena převedena na dobu krytí, se o ni musí starat stejně svědomitě, jako se stará o svého psa.
Článek 2. Náklady na dopravu feny na místo chovu a zpět nese majitel feny.
Článek 3. Majitel feny je dále povinen uhradit majiteli psa případné nepředvídané výdaje vzniklé v zájmu feny při jejím pobytu u majitele psa, například na ošetření v případě onemocnění feny ukončení říje atd.
Článek 4. Krytí by mělo být prováděno pouze s krycím psem, pro kterého existuje předběžná dohoda. Pro krytí jiným krycím psem je třeba získat oficiální souhlas majitele feny.
Článek 5. V případě náhodného krytí feny jiným krycím psem, ke kterému došlo před nebo po krytí se psem, o kterém byla předběžně domluvena, nese všechny výše uvedené náklady majitel krycího psa, kterému fena byl na tuto dobu pověřen. Je povinen vrátit peníze za krytí a uhradit náklady na dopravu za dodání feny na místo krytí a zpět.
Pokud došlo k náhodnému krytí před hlavním krytím, pak by mělo být se souhlasem majitele feny provedeno opakované (kontrolní) krytí se stejným samcem, který již fenu nakryl. V případě potřeby se po několika dnech provede opětovné páření.
V tomto případě zůstávají práva a povinnosti stran stejná jako při běžném krytí.
Článek 6. Pokud byla fena chována na různé samce, mělo by to být uvedeno ve směru krytí s uvedením data krytí.
Článek 7. V tomto případě provádějte kontrolní páření pouze s oficiálním vzájemným souhlasem stran.
Článek 8. V případě úhynu feny předané ke krytí majiteli psa je majitel psa povinen na své náklady, pokud možno za přispění veterinárního lékaře, zjistit příčinu úhynu a také udělit telegram majiteli feny. Kromě sdělení o úhynu feny musí telegram obsahovat výzvu majiteli feny, aby se dostavil na náklady majitele krycího psa k vyšetření feny.
Článek 9. Je-li stanoven peněžitý poplatek za krytí, je majiteli chovného psa po obdržení stanovené částky vydáno potvrzení o krytí.
Článek 10. Pokud majitel krycího psa souhlasil s užíváním psa, aniž by za to obdržel peníze, může fenu poslat jejímu majiteli až po zaplacení nákladů na chov, přepravu a případných nepředvídaných výdajů uvedených v čl. 3.
Článek 11. Pokud z nějakého dobrého důvodu nemohla být fena odchována v souladu s dohodou, pak se za krytí neplatí žádné peníze a majiteli psa jsou kompenzovány náklady na odeslání feny domů a případné nepředvídané výdaje v souladu s čl. 3.
Článek 12. Pokud je fena svobodná, nevznikají vůči majiteli krycího psa žádné nároky a peníze za krytí nevrací.
Článek 13. Majitel chovné feny nebo jím pověřený zástupce má právo chovat stejnou fenu se stejným psem na jejich žádost při následném prvním nebo druhém hárání, peníze za krytí se znovu neplatí, pokud je fena podruhé svobodná , všechna práva na následná volná krytí jsou ztracena.
Tato práva zanikají i v případě úhynu feny, psa nebo impotence psa.
Článek 14. V případě převodu psa na jinou osobu je jeho bývalý majitel povinen upozornit tuto osobu na existenci povinností uvedených ve výše uvedených článcích. Majitel psa neručí za splnění povinností jinou osobou. Pokud neinformuje druhou osobu o stávajících povinnostech a druhá osoba tyto povinnosti odmítne bezplatně plnit, je majitel psa povinen vrátit poplatek za připuštění.
Článek 15. V případě prodeje psa z důvodu změny jeho následného umístění (do jiné země nebo ve vzdálenosti větší než 100 km od místa prvního krytí) majitel feny při odmítnutí XNUMX. krytí, má právo obdržet od majitele psa-samce polovinu úhrady za první krytí.
Článek 16. Pokud nebyly stanoveny platební podmínky za krytí nebo bude platba provedena štěnětem z tohoto krytí, má majitel psa právo jako první si vybrat štěně z celého vrhu. Volba se provádí mezi 42. a 49. narozeninami štěňat nebo dříve. Po zvláštní dohodě s majitelem feny lze tuto lhůtu prodloužit až na 60 dnů.
Článek 17. Pokud fena uhynula před porodem, neprovdala se nebo všechna štěňata uhynula do doby výběru, majitelé si vůči sobě nečiní žádné nároky.
Článek 18. Během prvních pěti dnů po narození vrhu musí majitel feny majiteli psa oznámit počet živých a mrtvých štěňat, pohlaví a pokud lze štěňata určit ze štěňat, barvu štěňata. Po obdržení této zprávy zašle majitel krycího psa potvrzení o krytí.
Článek 19. Pokud se narodí pouze jedno štěně a v době distribuce zůstane naživu, pak patří majiteli psa. Majitel feny má však právo si toto jediné štěně ponechat, přičemž majiteli psa zaplatí průměrnou cenu za krytí s tímto psem. Není-li tato průměrná cena známa, je k jejímu zjištění vyhledávána pomoc odborníka.
Článek 20. Majitel feny se musí o vrh poctivě a svědomitě starat. Pokud musí být v souladu se standardem plemene štěňatům zastřiženy uši a ocasy, pak musí být tato operace provedena včas a v souladu se všemi pravidly tak, aby do 42. dne byly rány zcela zahojeny. štěňata ve vrhu. Totéž je třeba udělat pro odstranění paspárků, pokud o tom existuje dohoda.
Článek 21. Majitel psa při převzetí štěněte do 49. dne neplatí žádné peníze za údržbu štěněte.
Článek 22. Pokud si i přes registrované oznámení zaslané po 49. dni majitel psa nevybral štěně do 56. dne, pak má majitel feny právo obrátit se s žádostí o výběr na veterináře nebo jakoukoli konkrétní osobu. štěně na náklady majitele psa. Takto vybrané štěně je zasíláno spolu s fakturou za veterinární služby, náklady na dopravu a poštovné, pěstounskou péči na období po 40. dni.
Článek 23. V zemích, kde se zápis do plemenné knihy provádí vrhem, zapíše majitel feny ve stanovené lhůtě na vlastní náklady celý vrh do plemenné knihy a bezplatně zašle majiteli psa průkaz původu štěně, které si vybral.
Článek 24. V zemích, kde není možné zapsat štěňata do Plemenné knihy nebo kde nebyly splněny jakékoli požadavky pro zápis do Plemenné knihy, sestaví majitel feny pokud možno podrobný rodokmen až do třetí generace.
Pokud navíc může být pes nebo fena v souladu s platnými pravidly zapsána do Plemenné knihy a v důsledku toho získají i jejich štěňata právo na zařazení do Plemenné knihy, pak majitelé psů popř. feny jsou povinny tak učinit na žádost majitele štěněte.
Článek 25. V případě prodeje napuštěné feny nebo distribuce štěňat před termínem stanoveným pro výběr štěňat, musí majitel feny informovat svou protistranu o povinnostech ohledně feny.
Článek 26. Pokud majitel, který postoupí svá práva na fenu, nepostoupil plnění této povinnosti na majitele feny, který jeho práva přebírá, a ten se odmítne štěněte bezúplatně vzdát, má majitel krycího psa právo na vyplacení náhrady ve výši dvojnásobku průměrné ceny za páření se samcem podobné třídy. Pokud vzniknou neshody ohledně výše této částky, je přivolán soudce nebo znalec, aby je vyřešil.
Článek 27. Majitel psa – psa má právo požadovat místo výběru štěněte zaplacení obvyklého poplatku za krytí, pokud během této doby byla fena prodána do jiné země nebo do místa vzdáleného více než 100 km od místa původního krytí.
Článek 28. Je-li platba za krytí provedena v penězích nebo výběrem štěněte, pak má-li v tu chvíli majitel feny vůči komukoli závazky, má majitel psa právo druhé volby.
V tomto případě platí výše uvedená pravidla pro platbu a náhradu za odchov štěněte: potvrzení o krytí je vystaveno po zaplacení a oznámení data narození vrhu. Uhyne-li fena před porodem nebo se všechna štěňata narodí mrtvá nebo zůstane naživu pouze jedno štěně, pak se peníze za krytí nevrací a krytí se neopakuje.
Článek 29. Výše uvedená pravidla se nevztahují na náhodná krytí, ke kterým dojde bez souhlasu nebo vědomí majitelů psů.
Chovatelský řád Mezinárodní kynologické federace (FCI)
Úvod
1. Vzájemná práva a povinnosti majitelů nebo majitelů psů a fen jsou stanoveny národní legislativou a řády přijatými chovatelskými společnostmi a národními kynologickými asociacemi, jakož i soukromými dohodami. V případě jeho nepřítomnosti se použije Chovatelský řád FCI.
Důrazně se doporučuje, aby chovatelé, majitelé nebo majitelé psů-samců uzavřeli písemnou dohodu o podmínkách, za kterých bude krytí probíhat, aby byly evidovány finanční závazky stran.
Chovatelský řád FCI musí platit ve všech případech, které nejsou upraveny národní legislativou nebo národními chovatelskými předpisy.
Doprava a náklady na chov feny
2. Majitelům fen se doporučuje přivést je ke krytí psovi osobně nebo třetí osobou. Pokud fena pobývá u majitele psa více dní, veškeré náklady spojené s její údržbou, jako je strava, pronájem prostor, případná veterinární péče, jakož i škody způsobené fenou na majetku majitele psa , nese majitel feny. Také nese náklady na dopravu.
Odpovědnost
3. V souladu s legislativou přijatou v různých zemích nese odpovědnost za škodu způsobenou zvířetem osoba, která je jeho vlastníkem v době vzniku škody.
Pokud se fena zdrží u majitele psa jeden nebo několik dní, považuje se tento za osobu uvedenou při uzavírání smlouvy.
Smrt svině
4. Pokud fena uhyne během pobytu u majitele psa, nese tento majitel náklady spojené se zjišťováním úhynu a jeho příčiny veterinárním lékařem. Pokud si ji majitel feny přeje vidět, nemůže mu to odmítnout.
Pokud k úhynu feny došlo zaviněním majitele psa, nahradí majiteli feny škodu.
Pokud k úhynu feny nedošlo zaviněním majitele psa, je majitel feny povinen uhradit mu veškeré výdaje spojené s úhynem feny.
Výběr muže
5. Majitel psa je povinen chovat fenu pouze se psem uvedeným ve smlouvě.
Pokud daný samec není schopen páření, může být samice připuštěna k jinému samci pouze se souhlasem jejího majitele. Je zakázáno pářit fenu se dvěma a více samci v jedné hárání.
Neplánované páření
6. Dojde-li k náhodnému krytí feny jiným psem, je majitel psa, v jehož péči je fena svěřena, povinen uhradit majiteli feny veškeré výdaje spojené s neplánovaným krytím. Po neúmyslném neplánovaném krytí je zakázáno provádět nové krytí se samcem uvedeným ve smlouvě.
V případě neúmyslného neplánovaného krytí nemůže majitel psa v žádném případě uplatňovat vůči majiteli feny finanční nároky.
Páření
7. Akt o krytí s uvedením jeho správného provedení vyhotovuje majitel psa a svým podpisem osvědčuje, že byl očitým svědkem krytí.
Pokud jsou poskytnuty speciální formuláře, vyplní je majitel feny a předá je majiteli psa k podpisu.
Páření musí nutně zahrnovat následující položky:
a) jméno a číslo psa v matriční knize;
b) jméno a číslo feny v rodné knize;
c) příjmení a adresa držitele psa;
d) příjmení a adresa majitele feny v době krytí, datum nabytí feny;
e) místo a datum páření;
f.) podpisy majitele psa a majitele feny;
g) je-li k zápisu vrhu do Matriky narozených potřeba ověřená fotokopie nebo ověřený výpis z průkazu původu, zpřístupní majitel psa tyto doklady majiteli feny zdarma.
Poplatek za chov
8. Majiteli psa se doporučuje podepsat krytí až po obdržení stanoveného poplatku za připuštění. Ponechat fenu jako zástavu není povoleno.
9. Pokud pes z různých důvodů není schopen krytí nebo fena se krytí nenechá, není krytí považováno za dokončené. Majitel psa – pes si však vyhrazuje právo na náhradu škody podle čl.
10. Pokud jde o vrh, nemůže majitel psa požadovat po majiteli feny jinou úhradu, než je stanovena za chov.
Na štěně nemá právo, pokud si ho majitel pejska nechce ponechat pro vlastní chov, aniž by ho prodal. Pokud se strany dohodnou, že úhradou za krytí bude štěně, musí být tato dohoda sepsána před okamžikem krytí. Taková dohoda by měla obsahovat následující body:
a) lhůtu pro výběr štěněte majitelem psa;
b) termín předání štěněte majiteli psa;
c) lhůta, po jejímž uplynutí ztrácí majitel psa právo na výběr štěněte;
d) dobu, po jejímž uplynutí právo na štěně zaniká;
e) náklady na dopravu;
f.) případy, kdy se celý vrh narodí mrtvý, pokud fena porodí pouze jedno štěně a pokud vybrané štěně uhyne před dodáním majiteli.
Prázdné páření
11. Po správně provedeném krytí se má za to, že samec splnil své povinnosti a jeho majitel má nárok na odpovídající odměnu.
Pokud fena zůstane prázdná, pak se majitel psa musí buď dohodnout s majitelem feny na bezplatném opětovném chovu v příštím hárání, nebo vrátit část chovatelského poplatku. Taková dohoda musí být sepsána před připuštěním a zahrnuta do připouštěcí smlouvy.
Nárok na volné krytí se ruší v případě úhynu psa nebo jeho převodu na jiného majitele (pána) a v případě úhynu feny.
Umělé oplodnění
12. V případě umělé inseminace feny musí veterinář, který sperma odebral, učinit závěr, že sperma skutečně patří psímu samci. Kromě toho musí majitel psa bezplatně poskytnout majiteli feny všechna osvědčení uvedená v čl. 7 písm. a-g).
Veškeré náklady na odběr spermatu nese majitel feny. Náklady spojené s umělým oplodněním nese také majitel feny.
Veterinární lékař, který fenu inseminuje, musí dát rodnému úřadu vyjádření, že fena byla skutečně inseminována spermatem samce určeného k krytí.
V tomto případě musí krycí list obsahovat místo a datum inseminace, jméno a registrační číslo feny, jméno a adresu jejího majitele.
Majitel psa, který sperma vydal, musí majiteli feny předložit kromě zprávy veterináře i oficiální potvrzení o krytí.
Převod práv na vrh
13. V okamžiku krytí vystupuje majitel feny jako chovatel. Právo užívat stelivo lze převést uzavřením zvláštní smlouvy na třetí osobu. V každém případě musí být taková smlouva sepsána před pářením. Převod práva na vrh musí být současně s přihláškou k narození ohlášen na OÚ a případně na Chovatelskou společnost daného plemene.
Smlouva o převodu práv k vrhu by měla jasně stanovit práva a povinnosti stran.
Třetí osoba, která získá právo na vrh, se v souladu s tímto Řádem považuje za vlastníka feny od okamžiku krytí až do okamžiku odstavení štěněte.
Zápis štěňat do Zápisní knihy
14. S výjimkou určitých ustanovení se při koupi štěněte fenky nový majitel automaticky stává majitelem vrhu. Štěňata jsou zapsána v rodné knize země, kde má majitel feny trvalé bydliště a nosí svou značku (tovární předponu).
15. Podle pravidel jsou štěňata registrována v zemi, kde má jejich majitel trvalé bydliště.
V kontroverzních případech by mělo být ověření provedeno pomocí speciální dokumentace.
Výjimky mohou být učiněny pouze pro chovatele s bydlištěm v zemích, kde nejsou žádné plemenné knihy uznané FCI. V tomto případě je ponecháno na jejich uvážení, do jaké Plemenné knihy svá štěňata zapíší.
Chovatelský řád pro členské země FCI
16. Chovatelský řád pro členské země FCI nesmí obsahovat nic, co by bylo v rozporu s tímto chovatelským řádem FCI.
Závěrečná část
17. Toto nařízení nahrazuje Mezinárodní standardy pro chov přijaté v roce 1934 v Monaku.
V případě rozporuplných výkladů je jako hlavní akceptován text v němčině.
Schváleno Valným shromážděním FCI konaným ve dnech 11. – 12. května 1979 v Bernu (Švýcarsko).
© Matveeva Irina, 20. 11
zejména pro stránky www.lammin-suo.ru
V současné době existuje mnoho článků a publikací věnovaných problematice chovatelského využití psů samců. Mnoho z nich je zaměřeno na běžného majitele, nezkušeného v otázkách chovu a výběru. A v těchto publikacích, v té či oné podobě, je obvykle dávána vyčerpávající odpověď na věčné otázky: „je nutné chovat psa“ a „co je potřeba k chovu psa“. Při pokrytí těchto problémů je nemožné přijít s něčím novým nebo originálním. Protože důvody, proč majitelé považují krytí za povinné, jsou standardní, seznam požadavků na krycího psa se v průběhu času nemění. Ale navzdory tomu se tyto otázky mezi milujícími majiteli znovu a znovu objevují. Někdy hned, hned při koupi štěněte a někdy o něco později, až vyroste. To znamená, že potřeba o nich vyvstává znovu a znovu. Za tímto účelem byl napsán tento článek. A není určeno zkušeným chovatelům, ani vedoucím školek a ne zkušeným majitelům chovných plemeníků. Je určeno běžným vlastníkům, kterých je většina.
Každý, kdo se rozhodne pořídit si čistokrevné štěně „pro sebe, do domácnosti, pro rodinu“ a zároveň se ho rozhodne pořídit od ověřených a zdravých producentů, má k tomu vždy příležitost. Jen si musí okamžitě uvědomit, že přesně takové štěně dostává: čistokrevné štěně od titulovaných a zdravých producentů. Nic víc a nic míň. A přitom to nemusí být nutně budoucí šampion nebo budoucí výrobce.
Pokud jde o ty možnosti, kdy je pes záměrně pořizován jako chovný s nadějí na budoucí využití v chovu, jedná se také o investici bez záruk výstavních či chovatelských kvalit. Samozřejmě, že s promyšleným, kompetentním přístupem je šance na získání chovného otce vysoká. Ale ne absolutní. Ze syna mistrů světa může vyrůst konformně průměrný pes; slibná a osvědčená krevní kombinace může vyústit v dysplazii; krásný a zdravý pes se může ukázat jako špatný otec atd. Náklady na štěně zakoupené speciálně pro chov jsou přitom někdy několikanásobně vyšší než náklady jen na dobré čistokrevné štěně s průkazem původu.
Ironií osudu je, že i ti majitelé, kteří si koupili „do domu, do rodiny“ – v určitém okamžiku začnou vášnivě toužit po vyšlechtění jejich psa.
Hlavní důvody, proč majitelé chtějí, aby se jejich pes množil
Důvod první: Ve jménu fyzického a duševního zdraví. Je také nejčastější.
Majitelé si myslí, že pokud pes není chován, pak:
- bude trpět abstinencí,
- bude neklidný a zaujatý,
- bude zlobivý
- bude fyzicky nevyvinutá,
- bude mít zdravotní problémy
Pojďme si to rozebrat bod po bodu:
- Pes nemá psychologické zkušenosti z toho, že není „macho“. A bolestivé myšlenky, že nebude pokračovat ve své rodové linii, psího samečka nenavštěvují a nebrání mu v sladkém spánku. Pes není člověk! Není potřeba přenášet pocity a zážitky typické pro lidi na psy!
- Pokud existuje úzkost a obavy, páření nepomůže. U nevázaného pejska jsou „léčeni“ aktivním životním stylem, plnohodnotnými procházkami, sportem, hrami s páníčkem a jemu podobnými atp. Po 4 letech odvázaní samci zpravidla reagují klidně na samice, včetně prázdných. Odvázaný samec ale po nabytých zkušenostech může začít nadšeně hledat přítelkyně a způsobovat majiteli dvakrát větší úzkost než před prvním pářením. Odvázaný samec bude nejspíš potřebovat neustálé páření, aby si uvědomil své probuzené instinkty. Pro běžného majitele běžného mazlíčka je to téměř nemožné zajistit.
- Existuje jeden magický lék na neposlušnost. Jmenuje se „Kurz obecné poslušnosti“. Musí být absolvován pod vedením zkušeného instruktora. Abyste pak mohli se psem neustále pracovat sami, aniž byste ho nechali zapomenout na naučené dovednosti.
- Páření nemá na fyzickou formu psího samce zásadní vliv. Komu je od přírody dáno být objemným, širokým, kostnatým – tím se časem stane. Pro fyzickou zdatnost je mnohem důležitější páření – dostatečné krmení a správná fyzická aktivita.
- Abstinence nezpůsobuje u psů zdravotní problémy. Ale z náhodných nedomyšlených páření – ano. U psů bylo zjištěno mnoho pohlavně přenosných chorob. Včetně venerického sarkomu.
Důvod druhý: Ve jménu plemene. Vychází někdy z nejlepších úmyslů a někdy jen z ambicí.
Majitelé věří, že pes je cenný pro chov pouze proto, že:
- Má rodokmen
- Je moc hezký a všem známým se líbí. To je vidět i bez výstav!
- Má úžasnou povahu.
- Jeho rodiče a nejbližší rodina jsou šampioni.
Pokračujme v pohledu bod po bodu:
- Průkaz původu je jen doklad o původu, nikoli o kvalitě psa. To znamená, že se jedná o dokument naznačující, že tento pes konkrétního plemene byl získán jako výsledek plánovaného krytí dvou konkrétních producentů. Pouhá skutečnost, že má rodokmen, nemá žádnou plemennou hodnotu.
- Krásný a působivý pes z pohledu běžného majitele ne vždy odpovídá ideálu plemene, jak je předepsáno v oficiálním standardu. Kromě výhod má každý pes také nevýhody. Chcete-li hodnotit psa, musíte se na něj podívat, jak říká slavná ruská chovatelka zlaté Taťány Khramčenkové, „ne očima lásky, ale očima standardu“ (c). Proto se v otázkách krásy musíte zaměřit na posouzení odborníků: chovatelů, cvičitelů psů, specialistů na exteriér, zejména odborníků na plemena. A k tomu musíte chodit na výstavy a tak či onak se zapojit do psího světa.
- „Úžasná postava“ je jistě argument. S jistými výhradami. Pro chov je důležité, aby povaha nebyla jen nádherná, ale aby byla hlubokého původu. Tedy tak, jak je to předepsáno ve standardu plemene. Například zlatý retrívr musí být podle standardu plemene „poslušný a přátelský“. A když je takový, jeho postava může být považována za „úžasnou“ pro zlatého retrívra. Protože pro jihoruského ovčáka je taková povaha z chovatelského hlediska opravdovým plembracem. Jihoruský pastevecký pes by se měl chovat „sebevědomě, nedůvěřivě, převládající reakce je obranná v aktivní formě“.
- Příbuzní, kteří jsou šampióni, jsou dobří. Ale ne dost. Zaprvé, možná jsou to šampioni, ale samec je na pohled slabší. Nebo možná ne slabší – ale to se pak musí dokázat stejně jako příbuzní – tedy stát se šampionem. V opačném případě budou k chovu použiti pouze příbuzní, kteří potvrdili svou vysokou třídu. Což je celkem logické.
Důvod třetí: Ve jménu dalšího příjmu. Jako důvod se zpravidla nevyslovuje.
Většina lidí, i těch, kteří s chovem nemají nic společného, ví, že pejsek má nárok na jedno štěně z vrhu za krytí. No, nebo jeho cena. A na základě těchto poznatků věří, že když je doma psí samec, dá se na tom vydělat.
No, co si tady budeme povídat. Aby se samec pravidelně pářil, aby byl chovatelsky zajímavý a žádaný jako producent, je nutné, aby tento samec splňoval celou řadu požadavků a to vyžaduje značné finanční investice a někdy i kombinace větších, než je možný příjem z alimentů štěňat.
A pokud se jedná o nahodilá, vzácná krytí (ze série „naši psi se měli tak rádi, pojďme si je množit“), tak o žádné speciální bonusy rozhodně nepůjde. Je nepravděpodobné, že by lidé kupovali drahá štěňata z neprofesionálního krytí dvou obyčejných a neznámých mazlíčků. I když jde o plánované krytí přes klub. Ale bude morální odpovědnost za štěňata, která v důsledku toho mohou být prodána téměř za nic prodejcům na trhu s drůbeží (protože „nevěděli jsme, že štěňata jedí tolik a že je tak těžké je prodat“ ). Představa, že jedno z „vašich“ štěňátek bylo uspáno, protože ho omrzelo, a jelikož ho sehnal levně, není na škodu – to je stěží „výdělek“, o kterém se vám může zdát.
*o uspávání štěňat – bohužel to nejsou horory. Jednou, tři týdny po koupi, mi bylo štěně vráceno kvůli “životním okolnostem atd.” A oni to vrátili se slovy „no vidíš, my jsme hodní, vracíme ti ho, ale mohli bychom ho uspat.“ Je mi šílené, že takové přirovnání může člověku vůbec napadnout, ale pro některé jsou takové myšlenky normou. Co kdyby takoví lidé dostali štěně zdarma? Nebo levně na drůbežím trhu? A nebylo by to komu vrátit?
A existuje mnoho dalších různých důvodů, proč majitelé chtějí chovat svého psa:
- Osobní ambice ze série „Chováme samce!“ – ale takhle se prosadit nedá, to se musí pochopit.
- Touha mít druhého jako on – ale kde jsou záruky, že to vyjde? A dopadne to dobře? Zvláště pokud se jedná o nedomyšlené amatérské páření
- Nostalgie po dobách, kdy byl váš vlastní pes legrační štěně. A teď si opravdu chci pohrát s jeho synem nebo dcerou, vzpomeňte si na ty časy. Štěně ale potřebuje právě své majitele, ty, se kterými bude žít svůj život. A čím dříve, tím lépe.
- Touha známých pořídit si štěně od tohoto konkrétního pejska – ale zkušenosti jiných už dávno ukázaly, že s příchodem štěňat se známí, kteří nadšeně zvolali „Ach, jak chceme to samé, co vy“ – vypařují rychleji než voda v poušť.
Znamená to, že by majitelé psích samců měli přestat o chovu úplně uvažovat? – Samozřejmě že ne. Ale majitelé, kteří chtějí, aby jejich pes byl používán k chovu, musí pochopit, že budou muset:
- Splnit všechny požadavky Ruské kynologické federace týkající se chovného využití psů.
- Střízlivě posuďte šance svého psa na využití v chovu
- Pokud je šance vysoká, investujte nemalé prostředky do výstavní kariéry psa, do kontroly jeho zdravotního stavu, do reklamy
- Uvědomte si, že pokud je pes používán k chovu, pak jsou za narozená štěňata odpovědní spolu s majiteli feny
- Smiřte se s tím, že podle všech ukazatelů se krásný a zdravý pes, který je zajímavý pro chov, může ukázat jako špatný otec, produkující neúspěšné nebo nezdravé potomstvo, a který v důsledku toho bude muset být vyřazen z chovu
A teď – podrobněji.
Požadavky na krycího psa.
3.2. Do chovu jsou povoleni psi, kteří mají průkazy původu/rodokmeny (výpisy z VERK) vydané RKF nebo některou z organizací uvedených v čl. 1.4. tohoto nařízení.
3.11.1. Prvotní (dočasné) připuštění do plemenitby psů narozených 01.01.2020 a později se uděluje, pokud mají jednu známku za exteriér ne nižší než „velmi dobrý“, získanou na kterékoli certifikované výstavě RKF/FCI, nebo primární připuštění na chovatelské výstavě RKF.
3.11.2. Primární přijetí dává právo použít ženy jednou a muže třikrát.
3.14. Psi loveckých plemen narození od 01.01.2020 (bez ohledu na velikost) jsou pro přijetí do chovu povinni úspěšně složit zkoušky u některého z profilových druhů nebo úspěšně složit zkoušky chování psa (T/BT).
Bude stačit splnit všechny tyto požadavky, aby byl pes jako výrobce žádaný? – Ne. To je jen minimum, bez kterého se o plánovaných krytích vůbec nemluví. Jde ale hlavně o to, že majitelé fen jim sami vybírají nebo vybírají ženichy. Buď zcela samostatně, nebo na doporučení svého chovatele, případně na radu vedoucího chovu, ale svépomocí. A aby mohl být vybrán pes, minimální program stačit nebude. A maximální program znamená, že:
- Samec má zajímavý původ a jeho rodokmen a krev jsou originální a vhodné pro mnoho samic. Může to být samec přivezený ze zahraničí ze známé chovatelské stanice a o jehož rodokmen mají zájem domácí chovatelé, nebo samec získaný z pečlivě promyšleného exkluzivního zahraničního krytí, nebo samec získaný od dvou zajímavých importovaných plemeníků atp.
- Samec je pohledný a titulovaný. Má spoustu předností, které neustále potvrzuje svými mnohonásobnými vítězstvími na výstavách různých úrovní a svými tituly. Pes, který aspiruje na veřejné uznání, prostě musí být stále na očích. I jedno nebo dvě významná vítězství budou rychle zapomenuta. Proto je důležité mít ne dvě vítězství v minulosti, ale významnou výstavní kariéru v současnosti. A do toho je potřeba neustále investovat nemalé finanční prostředky, předvádění psa na velkých a prestižních výstavách včetně zahraničí.
- Samec má správné uživatelské vlastnosti pro plemeno. Jinými slovy, protože je zástupcem konkrétního plemene, může být použit pro účely, pro které bylo toto plemeno vyšlechtěno: pro lov, pro hlídání atd. To znamená, že retrívr by měl mít výrazné lovecké vlastnosti, německý ovčák by měl mít ochranné strážní vlastnosti, border kolie by měla mít vlastnosti pasení, malamut by měl mít vlastnosti sáňkování atd. Je dobré, když jsou tyto vlastnosti nejen přítomné, ale také se rozvíjejí správným tréninkem. A je skvělé, když jsou navíc potvrzeni úspěšnou účastí v testech a soutěžích nebo v reálném životě.
- Pes je zdravý a má oficiální potvrzení o zdravotním stavu. V současné době odpovědný chov vyžaduje, aby producenti podstoupili zdravotní kontroly specifické pro dané plemeno. Například u retrívrů se minimálně kontroluje klouby na nepřítomnost dysplazie. Navíc to lze zkontrolovat pouze rentgenem kloubů, protože pes s patologickými klouby se navenek nemusí lišit od zdravého kvůli přítomnosti silného svalového korzetu. Retrívři také podstupují oční vyšetření, genetické testy na různé typy PRA a na ichtyózu. A u francouzských buldočků a řady dalších plemen je vhodný test na Patellar Luxation (luxace pately). V Rusku je bohužel stále povoleno chovat netestované psy. To ale nevylučuje odpovědnost za vysoké riziko porodu nemocných štěňat. Zodpovědný majitel feny ji tedy v tuto chvíli na neprověřeného psa chovat nebude.
- Samec je aktivně inzerován. Účast na výstavách je sama o sobě samozřejmě také reklamou. Potřebujete ale i inzerci v různých časopisech, osobní web je životně důležitý, je vhodné pravidelně pořádat profesionální focení s fotografy, kteří umí fotografovat exteriéry atd.
- Samec zkontroloval potomstvo. To znamená, že pejsek už má štěňata a majitelé potenciálních nevěst se mohli přesvědčit, že pejsek dává zdravé a krásné děti v kombinaci s různými fenkami.
- Majitelé pejska aktivně pomáhají při organizaci krytí a následně při prodeji štěňat. Pro pána je důležité, aby měl mezi majitelkami dobré jméno. Ostatně krytí psů se zpravidla odehrává v místě, kde pes žije, a krytí fen není nikdy koordinováno s nikým pracovním plánem. A úkolem majitele pejska je poskytnout možnost krytí se psem v požadovaný čas, zkoordinovat čas tak, aby to vyhovovalo všem, a přizvat ke krytí instruktora. To je minimum. V případě narození štěňat je pomoc při prodeji vrhu něčím, co ocení každý majitel feny. Jak se chová majitel psa a jaký je to člověk, o tom bude majitel feny vyprávět ostatním, a to je důležité.
Samozřejmě někdy, aby byl pes vyšlechtěn, stačí, aby byla splněna jen některá z podmínek.
Například velmi úspěšný, velmi titulovaný a inzerovaný samec bude chován, i když je jeho původ standardní pro město/země. Samozřejmě proto, že je hezký, ale v neposlední řadě proto, že se tolik lidí zaměřuje na velké tituly.
Další možností je, když má-li pes zajímavý původ, bezvadnou stavbu těla nebo vhodný rodokmen, může mu chovatel přichovat fenu i přes to, že nemá vysoké tituly. To je přesně typické pro profesionální chov, sledující specifické chovatelské cíle. A zde bude důležitým faktorem přítomnost oficiálních zdravotních kontrol.
Je také možné, že klíčovým bodem při výběru psa bude přítomnost jasně vyjádřených pracovních vlastností, zatímco postoj k nedostatkům exteriéru bude loajální.
Můžete zkusit i jiné možnosti. Ale tak či onak, pes bude mít skutečně úspěšnou chovnou kariéru pouze tehdy, bude-li dodržován maximální program.
Uvědomit si to a třeba se rozhodnout psího samce vůbec nerozvazovat znamená zodpovědně přistoupit k otázce jeho chovatelského využití.