Jaké metody dezinfekce existují?

Химическая дезинфекция и стерилизация мединструментария производится самыми разнообразными средствами. Они различаются как формой выпуска, так и химическим составом. Бывают дезинфекторы порошкообразные, жидкие, таблетированные. Одни производятся в готовом виде, другие – в концентрированном, и требуют специальной подготовки.

Государственный научный центр «НИОПИК» предлагает широкий спектр средств для меддезинфекции инструментов.

Оптимальное дезинфицирующее средство должно обладать такими характеристиками, как совместимость с современными материалами, из которых изготавливаются инструменты, эффективное очищение от загрязнений и микробов, а также безопасность для персонала и окружающей среды. Все средства для дезинфекции и стерилизации медицинских инструментов от «НИОПИК» в полной мере отвечают этому требованию.

Наши дезинфектанты прошли регистрационные испытания, имеют свидетельства государственной регистрации и сертификаты соответствия.

Поскольку все они созданы на основе различных по своему химическому составу активных веществ, с их помощью успешно решается проблема адаптации микроорганизмов к внешним воздействиям.

Линия средств для дезинфекции, стерилизации и предстерилизационной очистки изделий медицинского назначения включает такие препараты как:

Государственный научный центр «НИОПИК» предлагает широкий спектр препаратов для дезинфекции и стерилизации медицинских инструментов.

В соответствии с действующими требованиями СанПиН 2.1.3.2630-10 от 18.05.2010 «Санитарно-эпидемиологические требования к организациям, осуществляющим медицинскую деятельность» любые изделия медицинского назначения перед эксплуатацией нуждаются в специальной обработке, которая позволяет избавиться от органических и неорганических загрязнений, а также уничтожить возбудителей инфекционных заболеваний. Именно тщательное соблюдение правил обработки инструментов во многом позволяет избежать таких вирусов, как гепатиты и СПИД.

Виды обработки медицинских инструментов

Этапами подготовки мед инструментов к эксплуатации являются предстерилизационная очистка, дезинфекция и стерилизация.

Перед проведением стерилизации инструменты должны проходить предстерилизационную очистку, которая позволяет избавиться от белковых, жировых и механических загрязнений.

Для изделий медицинского назначения (ИМН) применяется также предварительная очистка ИМН перед дезинфекцией фиксирующими средствами.

Для эндоскопов и инструментов к ним необходима также окончательная очистка перед дезинфекцией высокого уровня (ДВУ), а также ДВУ.

Стерилизация требуется для тех инструментов, которые соприкасались с раневой поверхностью, контактировали с кровью, лекарственными препаратами и т.д.

Оборудование, которое не контактировало с раневой поверхностью и кровью, должно проходить дезинфекцию.

Metody sterilizace a dezinfekce

Стерилизация может производиться физическим (термическим) или химическим методом. Физический метод подразумевает кипячение в дистиллированной воде или же обработку в специальном приборе – паровом, инфракрасном или воздушном стерилизаторе.

Стерилизация химическим методом подразумевает обработку окисью этилена или ее смесью с другими компонентами, формальдегидом или озоном (газовый метод), парами перекиси водорода в сочетании с их низкотемпературной плазмой (плазменный), растворами химических средств (жидкостный).

Методы дезинфекции изделий медицинского назначения также подразделяются на физические (кипячение, обработка паром, обработка горячим воздухом) и химические.

Дезинфекция химическим методом заключается в применении специализированных химических препаратов-дезинфектантов. При проведении дезинфекции изделий медицинского назначения преимущество, как правило, отдается химическому методу. Объясняется это тем, что использование физических методов может привести к коррозии инструментов, потемнению зеркал (например, в стоматологическом оборудовании) и затуплению острых предметов.

dezinfekce – Jedná se o soubor chemických, fyzikálních a mechanických metod k úplné likvidaci vegetativních a sporových forem určitých skupin lidských patogenních mikroorganismů, které jsou zdrojem antraxu, cholery, brucelózy a řady střevních a virových infekcí.

Cíle

Účel dezinfekce – zamezení šíření infekčních nemocí k vytvoření a udržení bezpečných životních podmínek pro předměty ničením (dezinfekcí) patogenních a oportunních mikroorganismů (s výjimkou forem spór) z předmětů ve vnějším prostředí, lékařských přístrojů, nástrojů nebo kůže.

úkoly

Úkolem dezinfekce je zabránění nebo eliminace procesu hromadění, rozmnožování a šíření patogenů jejich zničením nebo odstraněním z předmětů a předmětů, čímž se zajistí přerušení přenosových cest infekčního principu z nemocných na zdravé.

Úrovně

Rozlišují se následující úrovně dezinfekce.

• vysoký – zaměřené na zničení všech mikroorganismů s výjimkou spórových forem bakterií.
• průměrný – Ničí se Mycobacterium tuberculosis, vegetativní formy bakterií, viry, plísně.
• nízký – většina bakterií, určitých typů virů a hub je zničena.

Druhy a typy

Existuje preventivní a ohnisková dezinfekce.

Preventivní dezinfekce provádí se v nepřítomnosti zdroje infekce a existují 3 formy preventivní dezinfekce:

• plánovaná preventivní dezinfekce – při které se provádí dezinfekce zdravotnických prostředků a další dezinfekční opatření v somatických nemocnicích, dezinfekce pitné vody, mléka, snížení počtu členovců, deratizace;
• Preventivní dezinfekce podle epidemiologických indikací se provádí za účelem zabránění průniku a šíření infekčních onemocnění v těch komunitách, kde se nevyskytují (např. v případě registrace cholerových onemocnění se provádí fokální dezinfekce v ohnisku cholery a na přilehlých územích se provádí preventivní dezinfekce);
• preventivní dezinfekce dle sanitárních a hygienických ukazatelů, hlavní objekty jsou vany, bazény, školky, školy, hotely, ubytovny.

Ohnisková dezinfekce se provádějí v případě infekčního onemocnění nebo podezření na něj a dělí se na aktuální a konečné.

Aktuální dezinfekce se provádí za přítomnosti pacienta po celou dobu infekčního období, převážně v bytových ohniscích a infekčních nemocnicích.

3 závěrečná dezinfekce provádí se po izolaci, uzdravení nebo smrti pacienta, obvykle jednou.

Metody a metody

Existuje pět hlavních způsobů dezinfekce.

1. Mechanické (třepání, vysávání, větrání, mytí, mytí, filtrace). Při mechanické metodě nedochází k úhynu mikroorganismů, ale pouze k jejich odstranění. Nejpoužívanější mechanickou metodou je redukce mikrobů ve vzduchu operačních sálů, šaten a dalších místností zdravotnických zařízení. K tomuto účelu slouží recirkulační jednotky (VOPR).
2. Fyzické (na základě odumírání mikroorganismů vlivem fyzikálních dezinfekčních prostředků). Působí na ně vysoké (var, působení horkého suchého a vlhkého vzduchu), hoření, hoření (hoření), kalcinace) a nízké (mrazu) teploty; zářivá energie (UVR, γ – záření, β – záření).
3. Chemické (způsobem vystavení dezinfekčním prostředkům zavlažováním, otíráním, ponořením nebo namáčením, usínáním se suchým přípravkem)
4. Biologické (založeno na antagonistickém působení mezi mikroorganismy, dezinfekci odpadních vod ve filtračních polích atd.).
5. Kombinované (pomocí výše uvedených metod v různých kombinacích).

Účinnost dezinfekce je ovlivněna různými faktory a každý z nich může snížit aktivitu dezinfekčního procesu a dokonce ji snížit na nulu.

Způsoby vedení

V nemocničním prostředí se používají následující metody (na příkladu porodnice):

1. Vaří se – není účinná metoda, protože nezabíjí některé viry, ale doporučuje se pro dezinfekci nádobí a předmětů péče v domácnosti. Podmínky: v uzavřené nádobě, s úplným ponořením. Vaření je povoleno jak v destilované vodě, tak ve vodě s přídavkem jedlé sody. Expozice (čas) se počítá od okamžiku varu.
2. Hořící – slouží k likvidaci odpadu.
3. Flambování (vypalování) – používá se pro výzkum bakterií (očkování materiálu smyčkou).
4. Zavlažování – slouží k dezinfekci především velkých ploch (stěny, dveře, nábytek atd.). Jako postřikovače se používají hydraulické jednotky dálkového ovládání. Používá se například při generálním úklidu. Spotřeba léku pro preventivní dezinfekci ve zdravotnických zařízeních (HCI) závisí na typu použitého dezinfekčního prostředku (od 150 do 300 ml/m2).
5. Tření – používá se k dezinfekci povrchů, předmětů péče a lékařských produktů. schůzky. Tření se provádí jednou nebo dvakrát a následuje expozice. Frekvence a expozice závisí na typu použité dezinfekce. zařízení.
6. Ponoření (namáčení) – používá se k dezinfekci medových produktů. schůzky, prádlo, nádobí, předměty pro péči o pacienty, čisticí zařízení atd. Podmínky ponoru: úplné ponoření do uzavřené nádoby; dodržování norem spotřeby dezinfekčních prostředků. Spotřeba: 4-5 l roztoku na 1 kg suchého prádla, 2 l roztoku na 1 sadu nádobí, 100 ml roztoku na 1 léčivý přípravek při úplném ponoření, na 1 sadu pro porod – 3 l roztoku, na 1 sadu na vyšetření děložního čípku – 2,5 dm 2 rozt.
7. Usínání – slouží k dezinfekci infikovaných biologických materiálů (krevní zbytky, moč, sputum, hlen atd.) v dávce 1 g suchého přípravku na 5 g materiálu. Expozice závisí na typu použitého dezinfekčního prostředku. Stav: po usnutí je materiál smíchán s dezinfekčním prostředkem.

Dezinfekční prostředky

Dezinfekční prostředky se liší účelem a formou uvolňování. Mezi typy hlavních účinných látek v chemické dezinfekci patří alkoholy (ethyl, isopropyl a další), halogeny (nejčastější je chlor), aldehydy, peroxidy (na bázi atomárního kyslíku např. ve složení peroxid vodíku), fenoly, guanidiny, aminy (mají také čisticí vlastnosti). Oddělení státního hygienického a epidemiologického dozoru Ministerstva zdravotnictví na území Ruské federace schválilo asi 250 dezinfekčních prostředků, které mají příslušné certifikáty pro použití ve zdravotnických zařízeních.

Požadavky

Mezi hlavní požadavky na moderní dezinfekční prostředky patří:

• vysoká účinnost, poskytující cílené specifické účinky prostředku v krátkém čase;
• bezpečnost;
• kompatibilita a nezávadnost pro materiály zpracovávaných povrchů a výrobků;
• specializované čisticí akce pro organické a anorganické typy znečištění;
• stabilita během používání;
• schopnost řídit koncentraci dezinfekčního prostředku v roztoku;
• et al.

Faktory

Faktory ovlivňující dezinfekční účinek:

1. Kvalita předčištění.
2. Fyzikálně-chemické vlastnosti dezinfekčního prostředku (schopnost působit na mikroorganismy, koncentrace, rozpustnost ve vodě, teplota, kyselost atd.).
3. Biologická odolnost mikroorganismů vůči různým dezinfekčním prostředkům.
4. Vlastnosti zpracovávaných předmětů (kvalita materiálů, konstrukční vlastnosti, masivnost kontaminace organickými látkami) – Masivnost a lokalizace mikrobiální kontaminace předmětů k dezinfekci.
5. Způsoby dezinfekčního ošetření: velkokapková nebo aerosolová závlaha, otírání nebo ponoření do dezinfekčního roztoku.
6. Datum vypršení platnosti řešení.
7. Doba expozice léku (expozice).

Literatura: Federální zákon Ruské federace ze dne 30. března 1999 „O hygienické a epidemiologické pohodě obyvatelstva“ // Sbírka zákonů Ruské federace. 1999. č. 14. Čl. 1650.