Dobrovolníci z několika regionů Ruska pojedou v prosinci do Jakutska, aby pomohli místním inspektorům zvěře v boji proti pytlákům, kteří hubí soby. Nadace Human Traces in the Wild podepsala začátkem prosince smlouvu o spolupráci s Ředitelstvím biologických zdrojů, zvláště chráněných přírodních oblastí a přírodních parků Republiky Sakha (Jakutsko). Nelegální lov se stává důležitým faktorem ovlivňujícím pokles populací volně žijících sobů, — od konce minulého století se počet některých skupin snížil ze stovek tisíc na několik tisíc kusů. Zvířata jsou zvláště zranitelná v zimě, kdy začnou migrovat přes rozsáhlé, ale řídce osídlené území republiky. V boji proti pytlákům pomáhají speciální týmy, letos se tam vydají dobrovolníci z několika regionů Ruska, aby pomohli loveckým inspektorům. Izvestija hovořil s členy expedice o problému ao tom, jak tato práce funguje.
Ohrožené obyvatelstvo
Mateřský kapitál: co ohrožuje Rusko snížením počtu přírodních rezervací
Povaha země může ukvapenými rozhodnutími výrazně utrpět
O přípravách expedice do Jakutska na pomoc místním inspektorům v boji proti pytlákům, kteří ničí divoké soby, vešel ve známost v listopadu. Účastníci expedice, kterou organizuje nadace Human Traces in the Wild, budou spolupracovat s místními inspektory. Počet volně žijících sobů jak v Jakutsku, tak v sousedních oblastech nadále klesá, upozorňují ekologové.
— Taimyrská populace sobů se nachází v Krasnojarském území a někdy migruje do Jakutska. Jestliže na konci 1980. let tam byl asi milion jedinců, dnes jich zbylo přibližně 400 tisíc,“ řekl listu Izvestija jeden z členů expedice Sergej Munier. Počet volně žijících sobů žijících přímo na území samotného Jakutska se v posledních desetiletích snížil z 1,4 milionu na přibližně 400–500 tisíc jedinců. Zároveň se počet jednotlivých populací snížil na několik tisíc jedinců.
Foto: RIA Novosti/Pavel Lvov
— Například obyvatelstvo Yana-Indigir prakticky vymizelo. Ze 113 tisíc jedinců na počátku 80. let jich dnes zbyly asi 3 tisíce,“ poznamenává mluvčí publikace.
Zákony o zvířatech: která zvířata je třeba v Rusku zachránit
Ministr přírodních zdrojů oznámil nutnost přijmout naléhavá opatření k zachování 13 druhů
Lov divokých sobů hraje v severních oblastech země velkou roli. Zejména, na tom přímo závisí existence malých domorodých národů, pro které jde o jedno z tradičních řemesela jelení maso je tradičním zdrojem výživy. Zvláštní kvóty byly vytvořeny s cílem respektovat zájmy zástupců domorodých a malých národů a zároveň se snažit zachovat populace volně žijících zvířat, podle kterého je dnes mohou lovit zástupci domorodých a malých národů. Kvóty musí být vypočteny tak, aby sklizeň sobů nezpůsobila vážné škody na populaci. Ale šíření pytláctví tuto rovnováhu narušuje.
Hlavním zájmem nelegálních lovců je maso zvířat. Kromě toho se ze sobí kůže vyrábí teplé boty. “Rohy jsou obzvláště cenné – jejich cena může být jeden měsíční plat.” Díky legálnímu lovu je počet zvířat pro produkci masa omezený a pro pytláky je to velký byznys, říká Sergej Munier.
Černý trh s parohy
Ne brod, ale do oka: proč jeleni hromadně umírali v Taimyru
Podle ministerstva přírodních zdrojů byly u některých zvířat nalezeny stopy po střelných poraněních.
Ministerstvo ekologie Republiky Sakha (Jakutsko) oznámilo první porušovatele v této sezóně v polovině listopadu. Inspektoři Výboru státního dozoru nad životním prostředím Nyurba a speciální jednotka „Západ“ Ředitelství biologických zdrojů, zvláště chráněných přírodních oblastí a přírodních parků provedla během prodlouženého víkendu od 30. října do listopadu razie v lovištích okresu Nyurba. 9. „Nálet byl proveden za účelem posílení ochrany volně žijících sobů populace Leno-Olenek během jejich migrace,“ uvedlo oddělení. Zkontrolovali asi 50 myslivců. Z toho inspektoři zajistili 16 loveckých nástrojů a 14 kadáverů nelegálně lovených sobů. Zároveň bylo získáno 13 mršin v tzv. zóně absolutního klidu, kde je lov zakázán. „Při kontrole dokumentů se ukázalo, že mezi těmito osobami jsou zaměstnanci federálních donucovacích orgánů,“ upřesnilo ministerstvo. Proti porušovatelům bylo zahájeno trestní řízení podle části 2 čl. 258 Trestního zákoníku Ruské federace („Nezákonný lov mechanickými prostředky“). Podle zákona jim může hrozit pokuta půl milionu až milion rublů a také trest odnětí svobody na tři až pět let s možným zákazem zastávat určité funkce nebo vykonávat určité druhy činností až do výše tři roky.
Foto: Global Look Press/ZUMAPRESS.com/ChinaFotoPress
Nelegální lov je však často provozován i v bоve větším měřítku. Ano, pProdej nebo vývoz paroží je pro pytláky důležitým potenciálním zdrojem příjmů. Předpokládá se, že měkké parohy, řezané z hlav jelenů během ročního období růstu, mají léčivé vlastnosti. Ve východní medicíně jsou vysoce ceněny. A ve velkém se vyvážejí, mimo jiné do Číny.
Vražda na zakázku: jak chytit pytláka, aniž byste šli do vězení
Poté, co byli pachatelé zadrženi, byl vyšetřován inspektor přírodní rezervace Bajkal
Parohy se také těží legálně. Pokud jsou však v tomto případě rohy odříznuty opatrně a v souladu s nezbytnými hygienickými normami, pak to v případě upytlačené kořisti obvykle vede ke smrti zvířat. — Existuje druh pytláctví, kdy se k jelenovi při přecházení řeky přiblíží na člunu a rohy se odříznou pilou nebo bruskou. Zvířata končí na břehu s otevřenými ranami, na něž mnoho umírá, vysvětluje mluvčí publikace. I když zvíře přežije, samci se kvůli nedostatku rohů s největší pravděpodobností nebudou schopni rozmnožovat. Tento způsob pytláctví se praktikuje na území Krasnojarska. V Jakutsku inspektoři po dohodě s krasnojarskými kolegy pracují na potlačení tranzitu sklizeného paroží. Kromě, Jeleni jsou zranitelní vůči pytlákům v období sezónní migrace, během níž se pohybují řídce osídlenými a opuštěnými oblastmi na území republiky.. Situace se zhoršila po rozpadu SSSR, kdy v důsledku nedostatku financí prudce poklesl počet inspektorů a prudce vzrostla potřeba dalších zdrojů příjmu mezi obyvatelstvem.. To stimulovalo ničení jelenů místními obyvateli nejen ze sobeckých důvodů, ale také jednoduše proto, aby nakrmili své vlastní rodiny. Kombinace těchto faktorů vedla k téměř úplnému vymizení některých populací a prudkému poklesu počtu jiných..
Foto: Global Look Press/ZUMAPRESS.com/ChinaFotoPress
Jeleni přitom trpí v důsledku dalších faktorů, včetně zvýšeného počtu vlků, nepřesností v určování jejich celkového počtu, které vedou k chybám ve výpočtech při přidělování ročních kvót lovu, a také v důsledku aktivního průmyslového rozvoje území v jejich stanoviště.
Deer Horn: majitel značky ekologické zmrzliny zabíjel zvířata
Spoluzakladatel Clean Line zatčen na základě obvinění z pytláctví
Počet sobů sice stále klesá, ale v oblastech jejich stanovišť nejde tolik o pytláctví, jak moc o nadměrném rybolovu, říká vědecký ředitel programu ochrany biodiverzity při WWF Rusko. — Obyčejní lidé zpravidla chápou pojem „pytláctví“ jako hrubé porušení právních předpisů v oblasti životního prostředí, to znamená, že člověk šel a někoho zastřelil bez povolení. Problémy tady souvisí především s přerybněním, to znamená, že se uloví více zvířat, než se vydá povolení,“ vysvětluje odborník. Jedním z důvodů zůstává neexistence jasného systému označování masných výrobků, což velmi ztěžuje ověření původu masa po zastřelení a úpravě jelena., vysvětluje. Vliv má také nedokonalý systém kvót pro zástupce původních obyvatel — podle platných zákonů se kvóty přidělují každému zástupci národů žijících na těchto územích. Pokud člověk není myslivec, může svou kvótu převést na příbuzného nebo sousedy s žádostí o získání jelena, a to i pro sebe. nicméně Neexistuje žádný oficiální postup pro převod takových kvót, proto zkontrolujte, zda ten či onen lovec skutečně nepřekročil svou kvótu na úkor ostatních, je dnes téměř nemožné. Přesný počet zvířat, která dnes umírají na pytláky, není znám. Jakutští inspektoři však v únoru 2019 zadrželi na silnici Olenek-Anabar kolonu aut vyvážejících 6 tun sobích parohů, což svědčí o nelegální těžbě přibližně 6 tisíc hlav, říká Sergej Munier. On sám, jediný ze všech účastníků výpravy, je občanem Francie. On sám je bývalý profesionální voják a hasič. Posledních pár let žije Munier ve Francii, kde mimo jiné pracuje na projektech rozvoje extrémní turistiky.
Živá práce: dobrovolníci pojedou do Jakutska zachraňovat divoká zvířata
Součástí expedice budou profesionální veterináři a ochránci zvířat z různých regionů
— V červenci tohoto roku jsem byl v Murmanské oblasti, byla tam sjíždění řeky, poté jsem chtěl jet do Severní Osetie, ale náhodou jsem viděl zprávu, že v Jakutsku jsou velké požáry. Protože jsem předtím sloužil u hasičů a měl jsem čas, rozhodl jsem se přihlásit jako dobrovolník do boje s ohněm,“ říká. Tou dobou už ale v republice začaly pršet, požáry utichly a potřeba pomoci dobrovolníků zmizela. Ukázalo se ale, že tam skupina dobrovolníků jela hledat a poskytovat pomoc zvířatům zraněným při požárech (Izvestija o tom podrobně psala dříve). A tam se pomoc profesionálního záchranáře může hodit. Tak se Sergej Munier dostal do Jakutska poprvé. V republice zůstal do poloviny října a setkal se mimo jiné s inspektory a myslivci.
Lidem zima, ale zvířatům teplo
Místní ekologické struktury „vrhají veškerou svou sílu“ do boje proti pytlákům, Anastasia Kozichová, vedoucí nadace Human Traces in the Wild, která expedici organizovala, říká listu Izvestija. V západních oblastech republiky a na určitých územích Krasnojarského území od roku 2018 s podporou Světového fondu na ochranu přírody (WWF) existuje zvláštní oddělení „Západ“ Ředitelství biologických zdrojů. Inspektoři pracují na migračních trasách sobů – budou zjišťováni na základě informací ze satelitních obojků, které některá zvířata mají. V této oblasti jsou prováděny především kontroly vozidel na zimních komunikacích. Kromě toho pracovníci Ministerstva vnitra kontrolují i materiály zveřejněné na internetu.
Lesní války: jak Rusko bojuje proti nezákonnému lovu
Za poslední rok bylo v oblasti lovu a ochrany loveckých zdrojů zjištěno více než 50 tisíc přestupků
Pokud jsou škody rozsáhlé, mohou pytláci dostat vysoké pokuty a tresty odnětí svobody, poznamenává Sergej Munier. Vzhledem k velké rozloze republiky a malému počtu obyvatel (více než 3 miliony čtverečních km území je necelý milion obyvatel) je však obtížné pytláky včas sledovat pomocí stávajících inspektorů. Zástupci nadace Human Traces in the Wild zahájili jednání o organizaci další pomoci se zástupci republiky při jejich první cestě do Jakutska letos na podzim, říká Anastasia Kozich. „Po měsíci společné činnosti jsme zasedli k jednacímu stolu, shrnuli výsledky pátrací a záchranné akce a diskutovali o perspektivách budoucí činnosti. Poté pracovníci státního rozpočtového úřadu RS „Ředitelství biologických zdrojů, zvláště chráněných přírodních území a přírodních parků“ vyjmenovali úkoly, ke kterým mohou potřebovat podporu dobrovolníků. Jednou z prvních byla ochrana volně žijící populace sobů. Nadace Human Traces in the Wild a Ředitelství biologických zdrojů oficiálně podepsaly začátkem prosince smlouvu o spolupráci na dobu jednoho roku.
Foto: RIA Novosti/Pavel Lvov
Účastníci nadcházející expedice spolu s místními vládními inspektory budou operovat v jiných oblastech Jakutska, ale s využitím osvědčených technologií, upřesnila.
Na vaše rohy: slíbili, že v roce 2021 ochrání sajgy před pytláky
Maso ze zvířat z Červené knihy lze stále nalézt v Kalmykii
Celkem je na výpravě plánováno pět účastníků – vedoucím bude profesionální vyhledávač Sergej Cholomejev, kromě Anastasie Kozich a Sergeje Muniera v ní budou i dva veterináři pracující s divokými zvířaty: Anna Shelamova a Stanislav Novitsky. Termín zahájení expedice zůstává otevřený kvůli abnormálně teplému počasí pro tuto roční dobu, se sídlem v Jakutsku. — Jakutsko je nyní podle našich měřítek studené, ale pro zvířata příliš teplé. Kvůli abnormálnímu počasí na tuto dobu se navíc řeky ještě nezvedly. Proto zatím čekáme, až se migrace jelenů přiblíží k místu, kde plánujeme pracovat,“ říká Sergej Munier. Lokalizaci jelena sledují pomocí souřadnic obojků, které vědci umístili na jednotlivá zvířata z této populace. Očekává se, že expedice odjede do Jakutska začátkem prosince a zůstane tam minimálně 20 dní, poznamenává Kozich. Nyní nadace připravuje a shání prostředky na expedici. Jsou potřeba k nákupu jednoho ze dvou sněžných skútrů, na kterých účastníci plánují pracovat, a také k pokrytí nákladů na pohonné hmoty a maziva, které podle odhadů fondu budou činit asi 300 tisíc rublů, stejně jako ochranné teplé oblečení a lety pro všechny členy týmu. „Vzhledem k tomu, že nadace je nezisková organizace, která funguje na základě dobrovolných dárců, žádáme lidi, aby organizaci expedice podpořili proveditelnými příspěvky,“ poznamenala Anastasia Kozich.
