Fenomén akcelerace, který se objevil v 60. a 70. letech, vážně narušil nervy výrobcům spotřebního zboží. Například v roce 1990 byli američtí nábytkáři nuceni změnit normu pro výšku umyvadel. Z úrovně 76 cm, schválené v roce 1930, vystoupaly do výšky 86 cm.Totéž se stalo v SSSR, později v Rusku. Podle Výzkumného ústavu oděvního průmyslu ne více než 25 % moderního oblečení odpovídá sovětským standardům. V posledních letech se poměr velikosti a výšky průměrného Rusa změnil natolik, že krejčí byli nuceni měnit vzory. Brzy se ale zdá, že si výrobci budou moci odpočinout.
Až donedávna se průměrná výška obyvatel drtivé většiny zemí neustále zvyšovala. Antropologové téměř vážně uvažovali o tom, že pokud to bude pokračovat dalších pár set let, Zemi budou obývat třímetroví obři. Nedávno však profesor John Komlos z Mnichovské univerzity zveřejnil senzační výsledky dlouhodobé rozsáhlé antropometrické studie obyvatel Spojených států a západní Evropy. V Americe je podle profesora zrychlení u konce. Komlos tento jev vysvětluje zhoršením kvality zámořské lékařské péče. Jiní vědci se však domnívají, že kořeny jevu jsou hlubší. Možná byli Američané prostě první, kdo se přiblížil prahu přirozených lidských schopností. Zbytek národů ho dosáhne během příštích 50 let. Další zpráva však s touto teorií opravdu nezapadá. Z nějakého důvodu se Rusové také přestali natahovat nahoru.
Vědci nemají pro fenomén zrychlení jasné vysvětlení. Zástupce ředitele Ústavu vývojové fyziologie, doktor biologických věd Valentin Sonkin, uvádí nejoblíbenější hypotézy. Podle populační genetiky je akcelerace výsledkem fúze genofondů různých národů, díky čemuž prudce vzrostla vitalita několika dalších generací. „Konečné promíchání genofondu obyvatel Země je však ještě daleko a růst populace se již téměř všude zpomalil,“ poznamenává Sonkin. Podle jiné hypotézy kolosální tok informací, které zasáhly děti s příchodem rozhlasu a televize, umělé zvýšení denního světla atd., ovlivňuje stav hypotalamu a hypofýzy, které jsou zodpovědné za růst. Kritici této hypotézy poukazují na to, že zrychlené děti se objevují i mezi africkými a polynéskými národy, kterých se výhody civilizace prakticky nedotkly.
Třetí hypotéza o povaze zrychlení je jednoduchá. Celá pointa je prý průmyslová hojnost, lidé si mohli dovolit jíst více kalorických potravin. „V některých oblastech od nepaměti jedli hodně masa, ale děti začaly rychleji růst až před 20–30 lety. Zhruba ve stejné době začali růst Japonci, kteří maso prakticky vůbec nejedí, a přesto se stali mnohem většími než jejich předci,“ pochybuje Sonkin.
Přesto má ve vědeckém světě největší počet příznivců teorie „růstu z dobrého života“. „Svého času se dokonce počítalo, že průměrná výška lidí v kterékoli zemi je přibližně ze 70 % určena úrovní HDP na hlavu,“ říká doktor historických věd, profesor na St. Petersburg State University Boris Mironov. A vědci z Floridské univerzity vypočítali, že každých 2 cm výšky se v průměru rovná platu dalších 5 dolarů.
John Komlos sdílí stejnou pozici. Po analýze údajů o 250 000 lidech dospěl k závěru, že Američané přestali růst. Průměrná výška mužů se zastavila na 175 cm (podle jiných zdrojů – 8 cm) a u žen – 178 cm (162 cm). V 165. stol Američané byli vyšší než Evropané v průměru o 3-9 cm, ale nyní je poměr přesně opačný. Obyvatelé Dánska, Švédska, Norska, Velké Británie a Německa jsou o 3–7 cm vyšší než průměrný Američan a výška obyvatel západní a severní Evropy se stále zvyšuje.
„I když USA vydávají 13 % HDP na zdravotní péči a Spojené království pouze 7 %, nezlepšuje to životní podmínky Američanů,“ říká Komlos. “Kvalita zdravotní péče ve Spojených státech se zhoršuje, sociální nerovnost roste, což vede k negativním změnám životních podmínek a v konečném důsledku k zastavení růstu.” Například 6 milionů Američanů nemá zdravotní pojištění, zatímco Evropané jsou všeobecně chráněni.
Cynthia Oggen z amerického Národního statistického centra se závěry Johna Komlose nesouhlasí. „Stabilizace průměrné výšky Američanů je způsobena tím, že do Spojených států přichází mnoho emigrantů ze znevýhodněných zemí s poruchami růstu,“ říká. Německý vědec k tomu namítá, že nepovažoval za lidi španělského nebo asijského původu. Na podporu hypotézy spojující růst s kvalitou života uvádí Komlos údaje o změnách tělesné délky obyvatel NDR a Spolkové republiky Německo. Před sjednocením obou zemí byli východní Němci o 2 cm menší než západní Němci.O deset let později se výškový rozdíl stal minimální.
Unikátní analýzu změn výšky ruských občanů za poslední tři století provedl profesor Boris Mironov. Došel k závěru, že politické a ekonomické reformy nejvíce ovlivňují růst lidí. „Na začátku Petrových reforem byla průměrná výška dospělých mužů 163 cm a po nich se snížila o 2 cm,“ říká. “Pak muž trochu povyrostl, ale za dob Kateřiny II se opět zkrátil o 5 cm.” Totéž se stalo během velkých reforem v letech 4-5, všech velkých válek.
Dnes z nějakého důvodu v poslední době nerostou ani Rusové. Alespoň v evropské části země. Průměrná výška moderních obyvatel Petrohradu se tak podle Mironova ustálila na 178 cm a žen Petrohradu – 166 cm. Podle doktora biologických věd Vedoucí výzkumná pracovnice Výzkumného ústavu a muzea antropologie na Moskevské státní univerzitě Elena Godina, moskevští školáci také přestali růst. Průměrná výška 17letých absolventů je dnes 175 cm a dívek 9 cm.Před 164 lety to bylo úplně stejné.
Souběžně s Moskvany studovala Godina Saratovské děti. A došla k závěru, že v sovětských dobách ti poslední zaostávali za Moskvany ve fyzickém vývoji kvůli horším životním podmínkám a výživě. Proto také souhlasí se závěry Johna Komlose, že průměrný populační růst je zrcadlem procesů probíhajících ve společnosti. „Pokud má země nejlepší životní podmínky mezi bohatými rodinami, nejlepší preventivní medicínu, pak bude mít populace dlouhé tělo,“ říká. „Pokud v Petrohradu vytvoříme životní podmínky jako ve Švédsku nebo Norsku, pak se výška našich mužů postupně zvýší na 185–186 cm a žen na 173–174 cm,“ odpovídá jí Boris Mironov. Mimochodem Godina a její kolegové našli další zajímavý vzor. Čím vyšší sociální vrstva, do které moskevský teenager patří, tím je vyšší a hubenější. Nadměrná tělesná hmotnost a podsaditá postava jsou charakteristiky nižších sociálních vrstev obyvatel hlavního města.
Nicméně doktor biologických věd, zástupce ředitele Výzkumného ústavu a muzea antropologie Moskevské státní univerzity Arsen Purunjan věří, že to není všechno o sociálních nebo ekonomických faktorech, ale o lidské biologii. Podle jeho názoru v určitých regionech – v USA, západoevropských zemích – lidé dosáhli geneticky dané hranice. Příliš velký růst je z lékařského hlediska iracionální, nevyhnutelně povede k problémům s páteří. Z pohledu Purunjana by optimální průměrná výška lidstva měla být někde kolem 182 cm. Komlos udává o něco vyšší údaje – 183-185 cm. Průměrná výška Dánů již dosáhla 183 cm. Zbytek Evropanů, pokud zachování stávajících temp růstu (asi 1 cm za 10 let), nezbývá do dosažení teoretického maxima více než půl století.
NIKITA MASIMOV
Russian Newsweek (Moskva), N026
