Skvělé basové sólo (Anesthesia) Pulling Teeth od Cliffa Burtona, vedoucí do písně Whiplash. Zvláštní vzrušení získáte, když to posloucháte ve spojení se dvěma skladbami, protože přechod od (Anesthesia) Pulling Teeth k Whiplash na Kill’Em All je tak organický a silný, že byste si mysleli, že je to jedna skladba.
“Hledat a ničit”
Každý sebeúctyhodný kytarista by měl umět zahrát intro z této písně. To se na pódiu hraje nejčastěji při kontrole aparatury a ladění nástroje.
“Komu zvoní hrana”
“Komu zvoní hrana”. Cliff je skvělý! Píseň je jedna z mých nejoblíbenějších obecně. Také jste viděli film „Vítejte v Zombielandu“? Tam tato píseň zní hned na začátku.
“Vyblednout do černé”
Další píseň z alba „Ride the Lightning“. Melodická, atmosférická kompozice. Mnoho kapel tuto píseň miluje a často ji používá pro cover verze.
Přechod od akustické kytary k silnému Rubilovu je proveden nádherně. Jedna z nejrychlejších skladeb Metallicy.
“Mistr loutek”
Píseň pochází ze stejnojmenného alba a je jednou z nejdelších skladeb v tvorbě skupiny. Další příklad cool přechodů během písně, podle mého názoru to Metallica udělala lépe než kdokoli jiný.
“. A spravedlnost pro všechny”
Další dlouhá písnička (9:46), ale cool a nenudí. Píseň je o lstivosti politických a soudních systémů.
Pravděpodobně nejznámější a nejpropagovanější skladba, což jí nebrání být opravdu cool. Myslím, že tohle je moje oblíbená písnička od Metallicy. K této písni byl natočen první oficiální videoklip skupiny, který mimochodem také dopadl skvěle. Obecně lze této písni v budoucnu věnovat samostatný článek.
“Vstup do Sandmana”
Píseň o nočních můrách z Černého alba. K této písni bylo také vydáno skvělé video.
“Smutné ale pravdivé”
Fuj. Silná píseň. Zbožňuji ji. Lars nalil celou svou duši do The Black Album.
“Nenatahuj na mě”
Název písně byl kdysi mottem na jedné z prvních vlajek budoucích Spojených států. Jednalo se o takzvanou gadsdenskou vlajku. Mimochodem, z této vlajky byl vypůjčen i stočený chřestýš z obalu The Black Album.
A samozřejmě. Kde bychom byli bez „Neodpuštění“. Píseň pro všechny časy.
Myslím, že tento článek by mohl obsahovat všechny písně z tohoto alba, ale pak by jich bylo víc, než je uvedeno v názvu))) Celé album dopadlo skvěle a pravděpodobně poslední obsahující mé oblíbené písně od Metallicy. Ačkoli.
“Paměť zůstává”
Ze všech „Downloads“ a „Reboots“ ve mně opravdu rezonovala pouze tato píseň.
Co se stalo pak? Můžete si je poslechnout, ale bohužel nespadají do kategorie „Oblíbené písně“.
. o „stahování a restartování“, ale co „bleeding me“?
Nevím jak vám, ale mně se líbil Hardwired to self disstruct, Atlas,rise a Confusion z posledního alba. Možná proto, že toto album vyšlo právě v době mé vášně pro tuto skupinu. To, co přišlo předtím, je uznávaná klasika, ale tady je můj čas. PS: Letos je konečně uvidím naživo.
rozšířit vlákno
4 года назад
4 года назад
Orion, Žít znamená zemřít, Sklízeč smutku – také nahoře 🙂
4 года назад
Podobné příspěvky
8 měsíci
Nové video METALLICA
„Sleepwalk my life away“ nové video METALLICA z nového alba „72 Seasons“
Nové video METALLICA
“72 sezón”, nové video METALLICA. Tato skladba je převzata z nového alba „72 Seasons“, které vyšlo 14. dubna 2023
Nové video METALLICA
Nové video od Papa Het a spol
Jděte a čtěte: Johnny vzal zbraň
Moje oblíbená píseň od Metallicy je epická skladba ze čtvrtého studiového alba Metallicy And Justice for All, One. Tato skladba je podle mého názoru jednou z nejlepších písní skupiny a rozhodně nejvíce srdcervoucí. Když jsem si vyhledal historii písně, dozvěděl jsem se, že byla inspirována románem Daltona Trumba Johnny Got a Gun.
Tento román jsem si samozřejmě chtěl přečíst, zejména proto, že James Hetfield byl podle svých slov „prostě ohromen“ tím, co četl. Recenzenti román chválili, ale varovali, že jde o velmi obtížnou knihu.
Říct, že jsem byl po přečtení ohromen, by bylo podcenění. Nemyslel jsem si, že čtení může způsobit upřímné, vznešené utrpení. Je těžké o tomto románu napsat něco definitivního. Je to děsivá, upřímná, žaludeční práce. Rozhodně se jedná o jednu z nejlepších protiválečných knih nejen americké, ale i světové literatury.
Hlavní hrdina, Joe Bonham, žil obyčejný život obyčejného Američana. Pracoval v pekárně, byl šťastně zamilovaný do dívky, spřádal plány a vypadal, že je se životem naprosto spokojený. V Evropě zuřila první světová válka. Johnny nechtěl jít do války a nevěřil v její „správnost“ a „pravdivost“. Ale ve 20 letech byl povolán do armády a poslán bojovat do Francie. V jedné z bitev mina, která letěla přímo do příkopu, způsobila Johnnymu strašlivá zranění. Velký úlomek mu odřízl celý obličej – už nemá oči, ústa, nos; tam, kde býval jeho obličej, má „obrovskou mokrou díru“. Výbuch připravil Johnnyho o sluch – od této chvíle je zcela hluchý. Úlomky ho poranily na rukou a nohou, kvůli počínající sněti mu musely být amputovány. Nyní je Johnny navždy upoután na nemocniční lůžko. Jeho mozek však funguje, srdce pumpuje krev, žaludek perfektně tráví potravu, plíce dýchají pomocí ventilátoru a odpad se vylučuje hadičkou. I když je jeho tělo naživu, Johnny si uvědomuje, že je „mrtvý, ale s mozkem, který stále může myslet“.
Celé dílo se skládá z myšlenek, vzpomínek a pocitů hlavní postavy. Johnny nemůže nijak interagovat s vnějším světem, je uzavřený ve svém těle. Johnny cítí, že může mluvit za válečné mrtvé, protože on sám je mrtvý muž. Chápe, že všichni ti, kteří zemřeli za „svobodu, demokracii, nezávislost, triumf lidské důstojnosti“, všichni tito američtí chlápci zemřeli ve vzdálené Evropě úplně pro nic. Vždy se najde spousta hlasitých a donekonečna řvoucích lidí, kteří jsou připraveni obětovat životy druhých. Nacházejí se v kostelech, ve školách, v novinách, v zákonodárných sborech a na kongresech. To je jejich věc. Kvůli byznysu posílají květ národa do nesmyslné války, skrývající se za mýtické ideály. Tato pasáž nejlépe vyjadřuje myšlenku románu: https://m.vk.com/note16189258_11071159
Když Johnny konečně najde způsob, jak komunikovat s vnějším světem pomocí morseovky, s hrůzou si uvědomí, že jeho život je pro nikoho zcela nedůležitý. To znamená, že ho armáda nazývá hrdinou a dokonce mu věší medaili na hruď, ale zároveň nechce splnit jeho požadavky a zabít ho. Je tak kruté zabít živého člověka! Není kruté poslat tisíce chlapů do války na druhý konec světa ve jménu vlastenectví a hlasitých hesel (která by z nějakého důvodu měli hájit obyčejní občané, a ne děti generálů a kongresmanů, kteří dostali zapojen do války). Ale zabít nešťastného pahýla člověka je kruté! Je naživu a my jsme humánní, zachránili jsme ho! Jeho okolí nechce Johnnyho na jeho žádost veřejně vystavovat, aby každý na vlastní oči viděl, jak může být člověk znetvořen válkou. Ostatně se tak stane skutečným protiválečným symbolem a negativně ovlivní mysl mladé generace, pro kterou bude muset stále umírat a zabíjet v zájmu strýčka Sama. „Zosobňoval budoucnost, byl naprosto přesným obrazem této budoucnosti, ale hlavně se báli, že alespoň jedna živá duše uvidí, jaké to je, tato budoucnost. Už se těšili, už nahlíželi do budoucnosti a někde už viděli novou válku. K vedení této války budou potřebovat lidi, ale pokud tito lidé uvidí, co je čeká, nebudou bojovat. Proto budoucnost tají, proto ji tají. Chápou, že pokud všichni malí lidé, všichni mladí kluci uvidí tuto budoucnost, okamžitě se začnou ptát na nejrůznější otázky.“ Autor vede čtenáře k myšlence, že život má větší cenu než všechny abstraktní „pravdy“, za kterými se často skrývá prázdnota či zájmy pár lidí.
Celkově se mi kniha moc líbila a doporučuji ji všem přečíst. Samotný román je krátký a lze jej přečíst za několik hodin a skládá se ze dvou knih – „Kniha jedna: Mrtvá“ a „Kniha druhá: Živá“. Kniha je prostě skvělá, i když některé vzpomínky jsou podle mě trochu dlouhé. 10 válečných hrůz z 10.
A nakonec – nádherné video od Metallicy k písni „One“. Video využívá záběry z filmu Johnny Got a Gun z roku 1971.
