Karélie je země nedotčených lesů a malebných jezer, která jsou proslulá širokou paletou fauny. Žijí zde jak typické tajgy, tak severomořské živočišné druhy. Království karelského ptactva zastupuje jak lesní, tak vodní ptactvo.
Mnoho zástupců fauny Karélie je uvedeno v Červené knize jako vzácné a ohrožené druhy. Z 63 savců žijících v Karelských rozlohách je 23 druhů zahrnuto v Červené knize. Níže jsou uvedena hlavní zvířata Karélie s fotografiemi a popisy.
Hnědý medvěd
Toto zvíře je největším predátorem mezi zástupci zvířecího světa Karélie. Jeho délka těla dosahuje až 2 m a jeho hmotnost dosahuje 200-350 kg. Medvědi hnědí jsou rozšířeni po celé Karélii. Nejméně jich je v okrese Kemsky.
Medvědi nemají v Karélii žádné přirozené nepřátele. Jedinou hrozbou pro ně jsou lovci a pytláci. Na zimu si medvědi hnědí zakládají doupata na těžko přístupných místech a ukládají se k zimnímu spánku.
Přestože jsou tato karelská zvířata klasifikována jako masožravci, ve skutečnosti jsou všežravci. Mohou jíst různé bobule a kořeny a také napadat různá malá zvířata. Zvláště hladový medvěd se nebude bát zaútočit ani na býložravého obra – losa.
K poznámce! Zjistěte o všech typech medvědů, kteří na světě existují, z našeho článku věnovaného těmto zvířatům.
Vlk
Toto je nejznámější dravé zvíře, které žije v Karélii. Karelští vlci jsou podobní pasteveckým psům, ale jsou mnohem vyšší a větší a jejich uši jsou malé. Jejich délka těla dosahuje 1,6 m a jejich hmotnost se pohybuje od 30 do 60 kg.
Barva srsti vlků se pohybuje od světle šedé po téměř černou. Tato zvířata žijí a loví ve smečkách. V Karélii se vlci často dostávají do vesnic, odkud odtahují malá hospodářská zvířata jako kořist.
Společná liška
Tento mazaný predátor je v Karélii všudypřítomný. Snadno se pozná podle červené srsti a dlouhého chlupatého ocasu. Strava těchto zvířat v Karélii je založena na různých hlodavcích, zajících a ptačích vejcích. Lišky nepohrdnou mršinami.
Často se zatoulají do vesnic, kde jsou jejich hlavním lovištěm kurníky. Při rybaření v Karélii nezapomeňte být ostražití. Lišky často přicházejí do rybářských táborů a kradou vše, z čeho mohou profitovat, včetně úlovků.
Je to legrace! Zjistěte, jaké další druhy lišek existují v různých částech planety.
Wolverine
Toto je další nejcharakterističtější predátor představující faunu Karélie. Rosomáci se vyskytují mnohem častěji na severu republiky a velmi vzácně v jižních oblastech. Velikost jejich karelské populace se pohybuje v rozmezí 200-230 jedinců.
Rosomáci vedou skrytý životní styl, takže je turisté tak snadno nezaznamenají. Tato zvířata mohou napadnout kořist, která je několikrát větší než oni.
Délka těla rosomáka může dosáhnout 1 m a jeho hmotnost může dosáhnout 13 kg. Často se toto zvíře vrhne na svou kořist přímo ze stromu. Rosomáci se živí jakýmkoli živým tvorem, stejně jako mršinami a různými bobulemi.
Lynx
Toto je další slavné dravé zvíře, které žije v Karélii. Rysi se vyskytují všude v republice, s výjimkou nejsevernějších oblastí, ale jejich populace je zde velmi malá.
Zpravidla žijí v hustých lesích. Ale jsou časté případy, kdy se rysi zatoulali do karelských vesnic a dokonce i do Petrozavodska.
Tato zvířata představují poměrně velký druh z čeledi divokých koček. Jejich délka těla dosahuje 1 m a jejich hmotnost je 15 kg. Černé střapce na uších jsou nejcharakterističtějším znakem vzhledu těchto zvířat z Karélie.
Hlavní kořistí rysa jsou zajíci, ptáci a drobná zvířata. Často ale tento dravec napadá i malé kopytníky.
Los
Tento býložravec je také zařazen na seznam hlavních zvířat Karélie. V rozlehlosti republiky je los největším zástupcem karelské fauny. Jeho délka těla dosahuje 3 m a jeho hmotnost dosahuje 600 kg. Nejznámější vzhled tohoto zvířete z Karélie je dán jeho širokými rozvětvenými rohy.
Díky své objemné velikosti se losi zdají být pomalí. Vypadají jako docela klidná a nebojácná zvířata. Srážkám s nimi je ale lepší se vyhnout.
Když si všimnete losa, je lepší se schovat za strom a počkat, až se tento obr fauny Karélie klidně stáhne hluboko do lesa. Nejčastěji se tato zvířata vyskytují v blízkosti bažinatých jezer a na březích řek, ale často se zatoulají do obydlených oblastí.
Soby
Za starých časů se tato zvířata nacházela po celé Karélii. Nyní je zde jejich areál rozšíření velmi omezený a soustředěný na severu republiky. Soby lze vidět v oblasti Pudozh, v okolí Porosozero a Segozero.
Spolu s losy patří sobi mezi největší zvířata v Karélii. Jejich délka těla dosahuje 2 m a jejich hmotnost je až 200 kg.
Sobi žijí ve stádech. Mohou se pohybovat na značné vzdálenosti a překračovat vodní plochy. Tato zvířata se živí různou vegetací a v zimě lišejníky.
Divoké prasata
Tato zvířata se nacházejí hlavně v jižních oblastech Karélie. Objevily se zde poměrně nedávno, koncem 70. let. 20. století. Tato zvířata se na Karelské území zatoulala z Leningradské oblasti a nakonec si dobře zvykla na místní lesy.
Působivé tělesné rozměry (délka – až 2 m a hmotnost – až 250 kg) a ostré tesáky dodávají divočákům pověst nebezpečných zvířat, se kterými by se turisté neměli setkat.
Tato zvířata se živí vším, co se nachází v zemi – od různých kořenů až po hlodavce. Divočáci se často zatoulají do karelských vesnic a ničí zeleninové zahrady.
Bobři
Jedná se o největší hlodavce v Karélii. Karelské rozlohy jsou domovem dvou druhů těchto zvířat – bobrů evropských, nejběžnějších pro tuto oblast Evropy, a také bobrů kanadských. Posledně jmenované se nacházejí hlavně v západních oblastech republiky Karelia.
Bobři jsou poměrně velcí hlodavci. Jejich hmotnost může dosáhnout až 30 kg. Pomocí svých obrovských řezáků dokážou tato zvířata během několika minut snadno „pokácet“ strom. Při raftingu v Karélii se turisté často setkávají s překážkami vyplývajícími z čilé činnosti bobrů.
Vydra
Toto zvíře se vyskytuje hlavně v jižních oblastech Karélie. Vydra je jedním ze vzácných druhů zástupců karelské fauny.
Obvykle se vyskytuje na březích řek, mnohem méně často – v blízkosti jezer. Délka těla u dospělých dosahuje až 95 cm a hmotnost – 10 kg.
Ladoga kroužkovaný tuleň
Tento vodní živočich Karélie je jedním z endemických zvířat regionu. Ladogský tuleň se vyskytuje výhradně na Ladožském, Bílém moři a finském jezeře Saimaa. Navenek připomíná kroužkovaného baltského, jen skromnějších rozměrů a světlého zbarvení. Jeho délka těla není větší než 1,3 m a jeho hmotnost je až 47 kg.
Tato zvířata žijí v malých koloniích – od 7 do 15 jedinců. V létě žijí v severních oblastech Ladogy, kde je mnoho malých ostrůvků a skalnatých mysů. V zimě se obvykle stěhují na jižní okraj jezera Ladoga.
Tito tuleni se živí různými rybami. Jejich denní strava je minimálně 3-4 kg potravy. Protože tito tuleni loví tolik ryb, místní rybáři je považovali za „škodlivá zvířata“ a snažili se je vyhubit. Nyní je populace tuleňů Ladoga velmi malá a jejich druh je považován za uvedený v Červené knize.
K poznámce! Na stránkách „World of Adventures“ se také můžete seznámit s hlavními typy skutečných tuleňů, mezi které patří tuleně kroužkové.
Běžná viper
Toto je jediný jedovatý had nalezený v Karélii. Vyskytuje se téměř všude, ale největší pravděpodobnost setkání s ním je v jižních oblastech republiky. Mezi jeho charakteristická stanoviště patří listnaté a smíšené lesy a také okolní bažiny.
Zmije obecná je k vidění na starých shnilých pařezech. Dokáže se také schovat mezi křovím. Od ostatních zmijí vyskytujících se v této oblasti ji lze odlišit její kopívitou hlavou, špičatým ocasem a tlustým tělem, na jehož hřbetě je patrný charakteristický vzor v podobě kosočtverců, pruhů nebo klikatých bodů.
Godtail
Mnoho lidí si tohoto neškodného ještěra bez nohou plete s nebezpečným hadem. Ve skutečnosti kulíšek není jedovatý.
Délka těla tohoto plaza může dosáhnout 50 cm.Jeho horní část je zbarvena stříbrně nebo béžově, ale u starších jedinců může mít barvu měděnou. Boky a břicho kozlíku jsou tmavší barvy. Toto zvíře se vyskytuje hlavně na jihu Karélie.
Létající veverka
Spolu s obyčejnými veverkami obecnými, které jsou běžné ve většině lesních oblastí republiky, se zde vyskytují i veverky obecné. Nacházejí se téměř všude v Karélii, ale kvůli skrytému životnímu stylu těchto zvířat je velmi obtížné je odhalit.
Za velký úspěch lze považovat, když se vám na procházce v karelských lesích podaří zahlédnout let létající veverky. Příroda obdařila tato zvířata membránami mezi předními a zadními nohami, které spolu s načechraným ocasem poskytují létajícím veverkám schopnost klouzat jako kluzák. Veverky se od běžných veverek liší menší velikostí.
Je to legrace! Na našich stránkách se také můžete dozvědět o dalších létajících savcích, kteří na planetě žijí.
hnědé klapky na uši
Tento poddruh netopýra s neobvykle obrovskýma ušima se vyskytuje především v okolí Ladožského jezera a v Oněžské oblasti. Odhalit tato zvířata v Karélii je nesmírně obtížné, protože mají skrytý způsob života.
Na rozdíl od většiny netopýrů netopýři ušatí netvoří kolonie, ale žijí sami. Přes zimu se ukládají k zimnímu spánku, k přezimování si vybírají hluboké jeskyně nebo opuštěné stodoly. Kuriózní je také to, že netopýr hnědý vydrží dlouhodobě (až 40 dní) nízké teploty (až –7°C).
Vodní noc
Toto je další kuriózní druh netopýra, který se nachází v karelských otevřených prostranstvích. Žijí především na jihu Karélie, v blízkosti jezer a řek. Tato zvířata létají nad hladinou nádrží a chytají svou kořist – různý malý hmyz.
Životnost těchto netopýrů za příznivých podmínek může dosáhnout až 14 let. Nejčastěji však umírají kvůli náhlým změnám teploty.
Zajíc
Toto zvíře je jedním ze vzácných druhů v Karélii a je uvedeno v Červené knize. V rozlehlosti republiky se zajíc polní vyskytuje v jižních a velmi vzácně ve středních oblastech. Neexistují žádné spolehlivé informace o velikosti jeho populace v Karélii.
Ptáci z Karélie
V Karelských oblastech žije více než 250 druhů ptáků. Z toho asi 200 patří mezi ty, kteří si staví svá hnízda v Karélii.
Přibližně 60 % z celkového počtu karelských ptáků jsou druhy lesních ptáků, dalších 30 % žije v nádržích a pouze necelých 10 % se nachází na otevřených prostranstvích. Většina ptáků v Karélii se nachází v severních oblastech republiky. Na jihu je jejich počet mnohem nižší.
Z lesních ptáků Karélie jsou nejznámější tetřívci a tetřívci, o které je největší zájem lovců. Pro ornitology a znalce pozorování ptactva jsou tito karelští ptáci také velmi zajímaví díky svým původním rituálům v období páření.
Tetřev hlušec a tetřívek jsou známí svými jarními proudy, které nabízejí zajímavý pohled zvenčí. Tito ptáci se vyskytují především na severu republiky.
Mezi zajímavé lesní ptáky Karélie patří také slavík a drozd zpěvný. Oba jsou známí svými rosolovitými trylky.
Labuť velká je považována za skutečnou krásu vod Karélie. I přes své působivé rozměry (hmotnost až 13 kg) se jedná o velmi půvabné vodní ptactvo. Populace je malá, ale tyto krásné labutě se vyskytují po celé Karélii.
Kajci žijí v zálivu Kandalaksha a na ostrovech v Bílém moři. Tyto vodní ptactvo je největší z potápěčských kachen, které se nacházejí v karelských otevřených prostranstvích. Hmotnost samců může dosáhnout až 3 kg.
Karélie je také domovem sov, orlů skalních, jestřábů a motáka bahenního. Různé druhy bahňáků si za své sídlo zvolily karelské bažiny. Téměř na všech jezerech republiky se vyskytuje poměrně dost racků.
Ryby v Karélii
V Karelských nádržích žije široká škála ryb. Existuje asi 50 druhů ryb, které žijí v jezerech a řekách republiky, a asi 70 dalších druhů, které se nacházejí v rozlehlosti Bílého moře.
Nejrozsáhlejší druhovou rozmanitost ryb najdeme v rozlehlosti Oněžských a Ladožských jezer. Vyskytuje se zde losos a losos, síh a lipan.
Štika, rousnice, plotice a okoun se vyskytují téměř ve všech nádržích Karélie. Na jihu regionu se candát vyskytuje v řekách. Druhy mořských ryb v Karélii jsou zastoupeny sleděmi, treskami, pyskounovými a platýsy.
