Ekzém je chronické, recidivující onemocnění s akutními zánětlivými příznaky způsobenými serózním zánětem epidermis a dermis. V celkové struktuře kožních onemocnění tvoří 20–30 % z celkového počtu návštěv u dermatologa. Podle KVD č. 16 a KGB č. 14 se tak v letech 2008 a 2009 do nemocnice a ambulantně přihlásilo 4060 pacientů s diagnózou ekzém, z toho u 2752 pacientů byla tato diagnóza stanovena poprvé. Tento materiál je věnován zásadám léčby chronického ekzému, zejména pomocí léků jako Powercourt a Momat.
- KLÍČOVÁ SLOVA: Momat, ekzém, Powercourt
Ekzém je chronické, recidivující onemocnění s akutními zánětlivými příznaky způsobenými serózním zánětem epidermis a dermis. V celkové struktuře kožních onemocnění tvoří 20–30 % z celkového počtu návštěv u dermatologa. Podle KVD č. 16 a KGB č. 14 se tak v letech 2008 a 2009 do nemocnice a ambulantně přihlásilo 4060 pacientů s diagnózou ekzém, z toho u 2752 pacientů byla tato diagnóza stanovena poprvé. Tento materiál je věnován zásadám léčby chronického ekzému, zejména pomocí léků jako Powercourt a Momat.
Obrázek 1. Pacient s chronickým ekzémem v akutním stádiu před léčbou
Obrázek 2. Pacient 7 dní po použití Powercourtu
Obrázek 3. Pacient 10 dní po použití Momatu
Tabulka 1. Statistické údaje Městské klinické nemocnice č. 14
Tabulka 2. Statistické údaje o KVD č. 16 (dospělí)
Nemoc má svůj název z řeckého slova ekzeo, což znamená „vařit“. Právě tento termín vysvětluje charakteristickou vlastnost ekzematózních puchýřů rychle se otevírat, jako bublinky vařící vody. Termínem „ekzém“ lékaři označovali již dávno akutní zánětlivé procesy a teprve v první polovině 19. století byl ekzém identifikován jako samostatná nozologická jednotka.
Etiologie ekzému zůstává stále neznámá. Většina autorů se shoduje, že se jedná o polyvalentní kožní senzibilizaci, v jejímž důsledku tělo neadekvátně reaguje na různé dráždivé látky – endogenní i exogenní. Spouštěcí faktory lze považovat za stresové situace, onemocnění různých orgánů a systémů (endokrinní patologie, onemocnění gastrointestinálního traktu atd.), Stejně jako chronické plísňové nebo bakteriální (stafylokokové nebo streptokokové) procesy. Vliv stresu na vznik ekzému je pravděpodobně způsoben tím, že kůže a nervový systém se v prenatálním období vyvíjí ze stejné zárodečné vrstvy. Funkční poruchy centrálního a autonomního nervového systému se projevují poruchami psycho-emocionálního stavu (1, 2).
Rozlišují se tyto formy ekzému: pravý, dyshidrotický, mikrobiální (paratraumatický, varikózní, numulární), seboroický, tylotický, profesionální, dětský.
Skutečný ekzém začíná akutně v každém věku. Proces je nejčastěji chronický, rekurentní povahy s periodickými exacerbacemi. Pacienti si stěžují na silné svědění. Léze s nejasnými obrysy se objevují symetricky na kůži trupu a/nebo končetin. Na pozadí infiltrace a erytému se objevuje velké množství mikrovezikul, které se rychle otevírají, odhalují bodové eroze, z nichž se uvolňuje serózní exsudát, a na kůži se objevují ložiska pláče. Postupně zánětlivé jevy ustupují, počet vezikul se snižuje, exsudát zasychá do žlutavě šedých krust a objevují se ložiska peelingu. Je důležité si uvědomit, že současně na kůži s ekzémem jsou primární a sekundární morfologické prvky, což vytváří obraz falešného polymorfismu. Postupem času se proces dostává do chronického stadia. Na kůži se objevují ložiska městnavého erytému, lichenifikace, suchá kůže a praskliny.
Při léčbě ekzému je důležitým faktorem zamezení kontaktu s alergenem. V tomto ohledu by měl dermatolog kromě předepisování léků doporučit pacientovi dodržovat dietu. Dieta spočívá ve vyloučení kořeněných a smažených jídel, alkoholu, kávy, vajec, majonézy a kečupu a také některých dalších potravin. Během exacerbace by měla být výživa racionální a měla by zahrnovat snadno stravitelné potraviny. Rovněž stojí za to poradit pacientovi, aby se vyhnul kontaktu s detergenty, chemikáliemi a dráždivými látkami.
K léčbě ekzému se používají antihistaminika, desenzibilizující léky a lokální léčba (1, 2, 3, 4). Antihistaminika jsou skupina léků, které potlačují působení histaminu. Soutěží s ní na úrovni H1 receptorů a vytlačují ji z biochemických tkáňových systémů. Předpokládá se také, že antihistaminika zvyšují aktivitu enzymu histaminázy, čímž podporují jeho odbourávání.
Existují dvě skupiny antihistaminik: léky první a druhé generace. Mezi první patří Diazolin, Fenkarol, Suprastin, Tavegil. Do druhé skupiny patří Parlazin, Lomilan, Cetrin, Zirtec, Erius, Xizal, Kestin atd. Vzhledem k tomu, že léky první generace mají řadu nežádoucích účinků – mohou způsobovat ospalost, suché sliznice, neměly by se používat při šedém zákalu a adenomu prostaty – je vhodnější používat léky druhé generace.
Nejčastěji používaným desenzibilizujícím lékem v dermatologii je glukonát vápenatý. Droga má těsnící účinek na stěny cév, antialergický a mírný centrální sedativní účinek. Kromě toho zabraňuje rozvoji zánětlivých procesů, zvyšuje fagocytózu a zvyšuje odolnost tkání vůči infekci. Lék se používá ve formě intramuskulárních injekcí 10% roztoku v průběhu 10 injekcí.
Topické steroidy jsou základem léčby ekzému. Mají výrazné protizánětlivé, desenzibilizující a imunitní účinky. Inhibují migraci lymfocytů do zánětlivé zóny a také snižují syntézu a uvolňování protizánětlivých cytokinů. Je velmi důležité poznamenat, že v poslední době se objevují kombinované léky, které obsahují kromě kortikosteroidů antibiotika, kyselinu salicylovou a antimykotika. Tato skutečnost velmi usnadňuje řešení problémů, se kterými se dermatolog při léčbě ekzému potýká.
Při zhoršení chronického ekzému je vhodné zahájit lokální terapii silnějšími kortikosteroidy. A pak přejít na léky střední síly, jako je clobetasol (Powercourt) a mometason (Momat).
Potřeba bezpečného a vysoce účinného kortikosteroidu vedla k vývoji mometasonfuroátu, nefluorovaného kortikosteroidu. Bezpečnost použití Mometason Furoate, který má složení masti a krému, byla prokázána několika studiemi, během kterých nebyly pozorovány žádné systémové vedlejší účinky. Při dlouhodobém užívání byly zaznamenány pouze drobné lokální změny (5, 6, 7, 8). Kromě toho uvedené složení léku podle výzkumu nemá jasný vliv na funkci nadledvin.
V současné době pro léčbu různých dermatóz existuje kromě kortikosteroidů velké množství lokálních léků, které steroidy neobsahují. Účinnost kortikosteroidů v akutním období rozvoje dermatóz však výrazně převyšuje léčebný účinek léků, které steroidy neobsahují a některé z nich se v tomto období vůbec nedoporučují užívat.
Pod naším dohledem bylo diagnostikováno 36 pacientů s chronickým ekzémem v akutním stadiu ve věku od 35 do 65 let. Proces byl lokalizován u 22 pacientů a rozšířen u 14 pacientů. Všichni pacienti měli vezikulární a erytematoskvamózní vyrážky provázené edémem a hyperémií, všechny pacienty trápilo i silné svědění v postižených oblastech. Na pozadí systémové terapie desenzibilizujícími léky byl lokálně aplikován Powercourt 2x denně po dobu 5 až 7 dnů a následně Momat ve formě krému 1x denně až do úplného vyřešení procesu. Sedmý den se u 60 % pacientů zmírnil otok a zastavil se výskyt čerstvých vyrážek a snížila se intenzita svědění. U většiny pozorovaných byla 10. až 14. den zaznamenána výrazná regrese projevů. Úplné vymizení vyrážky zaznamenalo 81 % pacientů pozorovaných ve dnech 18-21 (obrázky 1, 2, 3).
Sekvenční podávání kortikosteroidů prokázalo vysokou účinnost v komplexní léčbě chronického ekzému.
- KLÍČOVÁ SLOVA: Momat, ekzém, Powercourt
