Psi, jak víte, rozumí všemu – jen nemluví. Každý, kdo se někdy podíval do psích očí, už o této pravdě nebude pochybovat. Jak ale vidí svět kolem sebe? Co jim připadáme? Jaké jsou obecně skutečné názory našich menších bratrů? Na dotazy redakce odpovídá vedoucí oddělení drobných domácích a exotických zvířat Moskevské státní akademie veterinárního lékařství a biotechnologie. K. I. Skryabina, doktor veterinárních věd, profesor E. KOPENKIN a veterinární oftalmolog, kandidát lékařských věd A. SHIKIN.
Veterinární oftalmolog A. Shilkin prohlíží psa.
Profesor E. Kopenkin kontroluje kočičí zrak.
Lidské fundus: 1 – zrakový nerv s cévami, 2 – sítnice, 3 – makula.
Fundus psa: 1 – zrakový nerv s cévami, 2 – reflexní membrána, 3 – pigmentovaná část sítnice.
Optický systém lidského oka. Světelný tok se soustřeďuje především na makulu.
Optický systém psího oka. Světelný tok je rovnoměrně rozložen po celé sítnici.
— Rád bych začal velmi banální otázkou. Rozlišují psi ještě barvy nebo ne?
A. Sh.: A víte, to není tak triviální otázka. Faktem je, že donedávna se věřilo, že psi nerozlišují barvy a vidí svět černobíle. Nedávné studie provedené v USA však ukázaly, že psi mají barevné vidění – i když poněkud odlišné od toho lidského.
Svou roli zde hraje stavba oka. Za vnímání barev jsou zodpovědné čípky, kterých je na sítnici psího oka méně než v našem. Lidská sítnice navíc obsahuje tři typy čípků, z nichž každý reaguje na jinou škálu barev. Některé z nich jsou nejcitlivější na dlouhovlnné záření – červené a oranžové, jiné – na středovlnné záření (žluté a zelené) a další reagují na modrou, indigovou a fialovou.
Psi nemají čípky citlivé na červenou barvu. Nevnímají proto rozdíl mezi žlutozelenou a oranžově červenou barvou – je to podobné, jako vidí barvoslepí lidé. A to, co vy i já vnímáme jako modrozelené, se psovi může jevit jako bílé. Ale tato zvířata rozlišují odstíny šedé mnohem lépe než lidé. A nejde jen o to, že v sítnici psího oka je více tyčinek – světlocitlivých buněk zodpovědných za vidění v šeru. S největší pravděpodobností jsou jejich tyčinky samy o sobě citlivější než ty lidské. To je důvod, proč mají psi dobré noční vidění.
– Takže vidí lépe než člověk ve tmě?
A. Sh.: Mnohem lepší – třikrát nebo dokonce čtyřikrát. Psi jsou tzv. přechodná zvířata (něco mezi denním a nočním). Proto je důležité, aby dobře viděli v jakémkoli světle. Sítnici psího oka lze zhruba rozdělit na dvě poloviny: horní a dolní. Horní poskytuje lepší výhled proti tmavé zemi. Za fotoreceptory horní poloviny je reflexní membrána. Světlo vstupující do oka se odráží membránou, jako reflektor světlometu automobilu. Odražené paprsky zase zachycují i tyčinky a čípky. Vypadá to jako dva paprsky místo jednoho.
A spodní část sítnice obsahuje tmavý pigment, který absorbuje „extra“ světelné paprsky. Díky tomu psí oko funguje optimálně v silných světelných podmínkách.
— Je denní vidění u psů stejné jako u lidí?
A. Sh.: Ne. Za prvé, jak jsme již řekli, vnímají barvy jinak. Ale to ani není to hlavní. Faktem je, že ve stavbě oka člověka a psa jsou zásadní rozdíly. Lidské oko má takzvanou „žlutou skvrnu“. Obsahuje pouze čípky a nachází se ve středu sítnice, na optické ose oka. Jsou to tedy čípky, které přijímají přímé světelné paprsky, které při průchodu rohovkou a čočkou nejsou zkreslené. Tyčinky jsou umístěny po celém zbytku sítnice.
Psi nemají žlutou skvrnu. Proto je jejich zraková ostrost přibližně třikrát nižší než u lidí. Pokud bychom chtěli otestovat zrak psa pomocí běžné testovací tabulky, která visí v ordinaci oftalmologa, pak by pes – samozřejmě teoreticky – rozeznal pouze třetí řádek. Připomínám, že člověk s normálním zrakem čte desáté.
– Takže psi jsou krátkozrací?
E.K.: To je docela běžná mylná představa. Provedli jsme rozsáhlý výzkum a zjistili jsme, že psi mají nízkou dalekozrakost (do +0,5 dioptrie). To je asi stejné jako u většiny dospělých. Nejde tedy o krátkozrakost. Zraková ostrost prostě není pro dravce důležitá. Důležitá je schopnost vidět stejně dobře ve dne i v noci a jasně identifikovat předmět lovu. Odtud jejich schopnost vidět pohybující se objekt lépe než stacionární. Díky tomu, že je v oku psa více tyčí, vidí pohybující se předmět na vzdálenost 800-900 metrů. Pes dokáže rozlišit stejný předmět, ale nehybně, pouze ze 600 metrů. To je důvod, proč byste neměli utíkat před psem. Její instinkt vás nakopne a okamžitě vás vnímá jako kořist.
Další výhodou psa je přesnější určení vzdálenosti. Lze předpokládat, že toho je dosaženo díky skutečnosti, že tyčinky jsou umístěny v blízkosti optické osy oka (kde má člověk makulu, ve které nejsou žádné tyčinky). Na blízko jsou psí oči méně zaostřené než naše. Člověk je schopen zaostřit zrak na předměty vzdálené jen několik centimetrů. Pro psa cokoli bližšího než 35–50 cm vypadá rozmazaně.
-Jaké je jejich zorné pole?
E.K.: Také ne stejný jako ten náš. Lidské oko má zorné pole ve tvaru kruhu, u psa je „roztažené“ do stran. Kromě toho jsou naše osy očí rovnoběžné, ale oči psa jsou umístěny tak, že se jejich optické osy rozcházejí asi o 20 stupňů. Díky tomu je zorné pole psa 240-250 stupňů – přibližně o 60-70 stupňů více než u člověka. To jsou samozřejmě průměrná čísla. Hodně záleží na plemeni – důležitá je stavba lebky, umístění očí a dokonce i tvar nosu. U psů se širokými tlamami a krátkým nosem (například pekingský, mops, anglický buldok) se oči rozbíhají v relativně malém úhlu. Proto mají omezenější periferní vidění. U loveckých plemen s úzkou tváří s prodlouženým nosem se osy očí rozcházejí pod velkým úhlem, takže zorné pole bude velmi široké. Což je pochopitelné: pro lov je taková kvalita prostě nezbytná.
— Pravděpodobně se u volně žijících příbuzných psů, kteří se živí lovem, všechny rysy vidění objevují ještě zřetelněji?
E.K.: Ve skutečnosti je výzkum v této oblasti stále sporadický. Ale logika je taková: divoká zvířata mají lepší zrak. Například opice vidí třikrát lépe než lidé. Počet tyčinek na sítnici vlčího oka je vyšší než u psa, takže jejich vidění je s největší pravděpodobností ostřejší. Zvířata, která žijí doma, postupně ztrácejí vlastnosti charakteristické pro jejich divoké příbuzné. Ale vnímání barev u vlků je přibližně stejné jako u psů. Takže červené vlajky, které se používají při lovu vlků, jsou relativní. Vlci nerozlišují červenou barvu.
— Pro psa není hlavní věc zrak, ale čich, že?
A. Sh.: Ne nutně čich. Záleží na plemeni. Pokud má pes vztyčené uši (například ovčák), pak pro něj bude hlavní sluch. A pokud visí jako španěl, tak hlavní je opravdu čich.
A vize samozřejmě ustupuje do pozadí nebo na třetí místo. To je důvod, proč se psi v zrcadle nepoznají. Pro vás a pro mě je vize asi 90 procent informací, které o světě dostáváme. Ale u psů a koček je obraz tvořen převážně sluchem a čichem. Takže vizuální objekt, který nevoní ani nevydává žádný zvuk, je pro ně čistá abstrakce.
— Je to důvod, proč zvířata nesledují televizi?
A. Sh.: To je velmi zajímavá otázka. Tady je věc jiná. Frekvence, při které lidské oko vnímá střídající se snímky jako pohybující se obraz, je 50-60 hertzů. U psů je tato frekvence vyšší – asi 80 hertzů. Televize jsou samozřejmě určeny pro lidi. A pes místo filmu vidí blikající obrázky. Televizory nové generace však mají frekvenci 100 hertzů, takže se brzy budou mít psi na co dívat. Mimochodem, několik filmů už bylo natočeno speciálně pro zvířata.
Známky toho, že váš mazlíček potřebuje navštívit oftalmologa
Oftalmologická návštěva
Oftalmologické vyšetření zahrnuje vyšetření oka a okolních tkání, posouzení celkového stavu zvířete a dotazování majitele na podmínky krmení, údržby a předchozích onemocnění. Provádí pouze veterinární lékař. Zahrnuje několik diagnostických testů, které jsou neinvazivní a bezbolestné. Lékař rozhodne, jaký druh výzkumu váš mazlíček potřebuje, po prvním posouzení stavu oka.
Známky toho, že váš mazlíček potřebuje navštívit oftalmologa
Je nutné předvést svého psa co nejdříve veterinárnímu oftalmologovi, pokud:
- zaznamenáte defekt, útvar, nádor na jednom nebo dvou očích;
- pes má zavřené oči, mžourá, často mrká;
- máte podezření, že pes špatně vidí;
- Pes utrpěl poranění oka.
Přísně se nedoporučuje odkládat návštěvu oftalmologa, pokud se objeví bolestivé příznaky! Oční patologie postupují rychle a mohou vést k úplné ztrátě zraku u vašich mazlíčků.
Oftalmologická návštěva
Lékař nejprve zhodnotí zrak pacienta, sleduje, jak se zvíře pohybuje po ordinaci nebo sleduje papírovou kouli hozenou před tlamou. Test ohrožení zahrnuje provedení náhlého pohybu ruky směrem k pacientovi. Slepé zvíře se nepokusí uniknout nebo mrknout.
Zkouška zornicového reflexu se provádí pomocí jasné baterky. Hodnotí se integrita sítnice, funkční schopnost svalů, které ovládají duhovku, nervy a část mozku, která je zodpovědná za vizualizaci. Veterinář postupně rozsvítí světlo do každého oka pacienta a identifikuje asymetrii.
Pokud má lékař podezření na pokles tvorby slz a nedostatečnou hydrataci oka, provádí se Schirmerův test. Speciální proužek papíru se umístí na spodní víčko psa a drží se po dobu 60 sekund. Odhaduje se délka zvlhčené oblasti.
Posouzení stavu vnějších struktur oka zahrnuje důkladné vyšetření okolních tkání, očních víček, nasolakrimálního vývodu a vyšetření nervů. Jsou také identifikovány možné nádory, cizí tělesa a zranění.
Při podezření na infekční onemocnění lékař předepisuje virologické a bakteriologické vyšetření.
V případě zjištění patologií čočky (katarakty) je rozhodnuto o otázce možné operace.
Velmi častým problémem u domácích zvířat je poranění rohovky (čiré vrstvy před okem). Kočka nebo pes se mohou při rvačce nebo zranění hluboce poškrábat. Vzhledem k tomu, že při běžném vyšetření nejsou drobné léze viditelné, lékař používá speciální barvivo (fluorescein). Jakýkoli defekt nebo erozivní poškození je vyplněno barvivem a stává se viditelným.
Nitrooční tlak se měří pomocí speciálního tonometru. Zvláště důležité pro pacienty s glaukomem.
Posouzení stavu fundu je nesmírně důležité. Lékař používá speciální přístroj – oftalmoskop a také kapky, které rozšiřují zorničky. Metoda umožňuje studovat sítnici, zrakové nervy a krevní cévy.
V případě potřeby může oftalmolog provést další studii – ultrazvuk oka. Umožňuje zobrazit čočku, sklivec, nádory, různé vady a anomálie.
Při podezření na systémová onemocnění, která mohou způsobit oftalmologické problémy (např. kočičí hypertenze, diabetes mellitus), bude doporučeno komplexní vyšetření vašeho mazlíčka.
V každém případě, pokud máte podezření na oftalmologický problém vašeho psa nebo kočky, je nejlepší co nejdříve navštívit odborníka.
c) Veterinární středisko pro léčbu a rehabilitaci zvířat „Zoostatus“.
Varšavská dálnice, 125 budova 1. tel. 8 (499) 372-27-37
Korotenko Ljubov Dmitrievna
Vedoucí lékař, endokrinolog, nefrolog
Přečtěte si recenze o našem veterinárním centru.
Zavolejte na číslo 8 (495) 241 64 95 a objednejte se na konzultaci již nyní.
c) Veterinární středisko pro léčbu a rehabilitaci zvířat „Zoostatus“.
Dálnice Varshavskoe, 125 budova 1.
