Jak zjistit toxoplazmózu u plodu?

Bylo vyšetřeno 537 těhotných žen, které se přihlásily do Městského centra pro toxoplazmózu v období 2010 až 2013, a 145 novorozenců. Bylo prokázáno, že toxoplazmóza hraje důležitou roli v porodnické a gynekologické patologii. Detekce toxoplazmových protilátek u žen

2014-01-17 14:10
31176 přečtení

Toxoplazmóza je rozšířená zoonotická parazitární infekce, charakterizovaná polymorfismem klinických projevů a významnou variabilitou průběhu: od zdravého asymptomatického nosičství až po těžké, letální formy onemocnění. Toxoplazmóza představuje potenciální hrozbu pro plod, pokud je infikována během těhotenství. Jednou z nejběžnějších metod prevence vrozené toxoplazmózy je provedení sérologického screeningového vyšetření těhotných žen na toxoplazmózu a předepsání antimikrobiální léčby a/nebo ukončení těhotenství, pokud je zjištěna.

Pro laboratorní diagnostiku toxoplazmózy u těhotných žen se nejčastěji používají sérologické metody: nepřímá imunofluorescenční reakce (IRIF), enzyme-linked immunosorbent assay (ELISA Toxo IgG, IgM). Diagnózu potvrzuje spolehlivě rostoucí dynamika ukazatelů těchto testů, jejich vysoká hladina nebo přítomnost protilátek třídy IgM a studium jejich dynamiky.

Dosavadní obtíže v prevenci toxoplazmózy jsou způsobeny především neexistencí oficiálně schváleného národního výzkumného programu v této oblasti, prováděného na moderní úrovni.

Účelem této práce bylo včasné odhalení toxoplazmózy u těhotných žen a novorozenců a zdůvodnění proveditelnosti použití antimikrobiální terapie k prevenci vrozené infekce.

Pacienti a studijní metody

Pod naším dohledem se do Městského centra pro toxoplazmózu (MCT) poprvé přihlásilo 537 těhotných žen ve věku od 2010 do 2013 let (průměrný věk byl 18 ± 40 let) a 27,6 novorozenců .

Podkladem pro pozorování byla skutečnost, že protilátky třídy IgM a/nebo IgG proti Toxoplasma gondii a vysoké hladiny protilátek v RNIF.

Hlavní skupinu tvořilo 48 těhotných žen s inaparentní toxoplazmózou a 34 jejich novorozenců, kontrolní skupinu – 489 těhotných žen infikovaných toxoplazmózou a 107 jejich novorozenců.

K řešení těchto problémů byla postupem času prováděna klinická pozorování a soubor laboratorních a funkčních diagnostických metod u těhotných žen pod dohledem gynekologa na prenatální poradně. Epidemiologická anamnéza všech těhotných žen byla pečlivě studována. V tomto případě byla největší pozornost věnována přítomnosti porodnické, gynekologické a somatické patologie, identifikujícím známky akutní manifestní toxoplazmózy během těhotenství a v předchozích 6 měsících (horečka nízkého stupně, známky intoxikace, polylymfadenitida, průjmový syndrom, artralgie , myalgie atd.).

Všechny těhotné ženy v prenatálních poradnách podstoupily ultrazvukové vyšetření plodu (v 9.–10. a 28.–30. týdnu gestace) a břišních orgánů, elektrokardiografické vyšetření (EKG), celkový krevní test, biochemický krevní test, koagulogram, a alespoň dvakrát celkový rozbor moči. Diagnóza toxoplazmózy byla stanovena klinicky a potvrzena laboratorními testy: RNIF a ELISA IgG, IgM. Všechny studie byly provedeny v GCT během úvodního vyšetření, v průběhu času a na konci léčby (pokud existuje).

Kromě vyšetření krve matky jsme v pupečníkové krvi novorozenců stanovili specifické protilátky IgG a IgM. Krev byla odebrána z cév pupeční šňůry ihned po jejím sevření a protnutí po porodu.

Výsledky výzkumu a diskuse

Při zpracování dat epidemiologické anamnézy se ukázalo, že mezi rizikovými faktory pro infekci toxoplasmou u žen hraje důležitou roli kontakt s domácími zvířaty, zejména s kočkami (84,5 % případů kontaktu), kontakt s půdou (práce v příměstské chaty (56,4 % případů). )), spotřeba tepelně lehce zpracovaných masných výrobků (47,6 % případů) a také průmyslová zaměstnanost (23,7 % případů).

V hlavní skupině pacientů se vyskytla inaparentní toxoplazmóza bez klinických projevů.

Analýza studia údajů z gynekologické anamnézy odhalila vysoký výskyt chronických zánětlivých onemocnění a specifických urogenitálních infekcí, které hrají důležitou roli v etiopatogenezi intrauterinní infekce u žen hlavní skupiny ve srovnání s kontrolní skupinou. Výskyt menstruačních dysfunkcí a neplodnosti byl významně vyšší u těhotných žen infikovaných toxoplasmou.

Přítomnost toxoplazmové infekce má významný vliv na průběh těhotenství a porodu, je příčinou většiny následných komplikací a jednou z hlavních příčin potratu. Zatížená porodnická anamnéza (spontánní potraty, zmeškaný potrat, frekvence lékařských potratů atd.) se vyskytla u 2/3 žen infikovaných toxoplasmou. Údaje o vrozených vývojových vadách a časném úmrtí novorozenců byly zaznamenány pouze ve skupině žen infikovaných toxoplasmou.

Analýza výsledků IgG a IgM ELISA nám umožnila identifikovat hlavní skupinu těhotných žen s inaparentní toxoplazmózou a kontrolní skupinu – těhotné ženy infikované toxoplazmózou, v závislosti na hladině protilátek: nízká (52-132 IU), střední ( 135-280 IU) a vysoké (280-1000 IU). Vysoké hladiny toxoplazmových IgM protilátek byly zaznamenány u žen s inaparentní formou toxoplazmózy, ale nebyly zaznamenány u žen infikovaných toxoplazmózou.

Hladiny protilátek v nepřímé imunofluorescenční reakci (IRIF) byly stanoveny v poměru 1:40, 1:80, 1:160 – v kontrolní skupině a v poměru 1:320, 1:640, 1:1280, 1:2560 – v hlavní skupině těhotných žen .

Všem pacientkám v hlavní skupině byla od druhého trimestru těhotenství předepsána antimikrobiální terapie podle následujícího schématu: spiramycin 3 miliony IU denně a kyselina listová 1 tableta 3krát denně. Délka léčby byla stanovena individuálně v závislosti na poklesu hladin toxoplazmových protilátek a nepřesáhla tři cykly.

Spiramycin, makrolidové antibiotikum přírodního původu, je účinnou a nejbezpečnější léčbou toxoplazmózy. Je to jediné antibakteriální léčivo, které lze předepisovat v raných fázích těhotenství bez časového omezení, počínaje prvním trimestrem.

Výsledky sérologických parametrů před a po léčbě, stejně jako před narozením, jsou uvedeny v tabulce. 1 a 2.

Při studiu pupečníkové krve metodou ELISA a RNIF novorozenců matek s inaparentní formou toxoplazmózy hlavní skupiny, které podstoupily antimikrobiální terapii, a novorozenců matek infikovaných toxoplasmou v kontrolní skupině byly detekovány specifické protilátky IgG proti Toxoplasmě v r. 34 dětí hlavní a 107 novorozenců kontrolní skupiny. Toxoplasma IgΜ protilátky nebyly zjištěny u žádného dítěte. Hladina protilátek u novorozenců přitom odpovídala hladině protilátek u matky, což je spojeno s přenosem protilátek transplacentárně.

Výsledky dynamického pozorování dětí narozených matkám s inaparentní toxoplazmózou a matkám infikovaným toxoplasmou neodhalily zaostávání ve fyzickém, motorickém a neuropsychologickém vývoji.

Kontrolní sérologická studie u dětí ve věku 12 měsíců až rok neodhalila ani specifické IgM protilátky, ani zvýšení titrů toxoplasma IgG protilátek u dětí z hlavní i kontrolní skupiny.

Na základě našeho výzkumu lze tvrdit, že inaparentní toxoplazmózu je třeba považovat za vysoce rizikový faktor pro rozvoj komplikací v těhotenství a při porodu, které mohou následně ovlivnit zdraví dítěte.

Analýzou prezentovaných dat se potvrzuje potřeba komplexních laboratorních testů na toxoplazmózu u těhotných žen, včetně souboru sérologických technik; Zástupce přírodních makrolidů spiramycin je v současnosti považován za antibiotikum první volby v prvním trimestru těhotenství v léčbě inaparentní toxoplazmózy matky a prevenci vrozené infekce plodu.

Závěry

1. Pro stanovení rizika rozvoje vrozené toxoplazmózy při vstupním vyšetření těhotných žen v raných stádiích jsou nejinformativnější údaje z epidemiologické anamnézy (možnost infekce během těhotenství) a výsledky sérologického screeningu RNIF a ELISA IgM a IgG na Toxoplasma gondii v krevním séru.
2. Dynamika indikátorů RNIF a hladiny IgG a IgM protilátek v ELISA slouží jako marker účinnosti terapie.
3. Včasná detekce toxoplazmózy v časném těhotenství a předepsání kombinované etiotropní terapie zabrání rozvoji vrozené toxoplazmózy.
4. V důsledku následného sledování (trvajícího až rok) dětí narozených matkám s inaparentní toxoplazmózou zařazených do studie nebyly zjištěny žádné klinické, laboratorní ani instrumentální známky vrozené toxoplazmózy, což svědčí o účinnosti lékové prevence tuto nemoc.

Literatura

1. Lysenko A. Ya., Vladimova M. G., Kondrashin A. V., Maiori J. Klinická parazitologie. Ed. Lysenko A. Ya, Ženeva, VOS; 2002.
2. Guerina N., Hsu H., Meissner C., Maguire J., Lynfield R., Stechenberg B. a kol. Novorozenecký sérologický screening a včasná léčba vrozené infekce Toxoplasma gondii // N Engl J Med. 2004; 330 (26): 1858–1863.
3. Belyaeva N. M., Zembatova S. Kh., Ivanova L. P., Dzutseva F. K., Nikitina G. Yu., Borisenko Yu. V. Vlastnosti diagnostiky a léčby toxoplazmózy u těhotných žen // Ošetřující lékař. 2011. č. 11. 24–26.
4. Peyron F., Wallon M., Liou C., Garner P. Léčba toxoplazmózy v těhotenství (Cochrane Review). In The Cochrane Library 2003; Oxford: Aktualizace softwaru.
5. Lobzin Yu.V., Vasiliev V.V., Timchenko V.N., Vasilyeva I.S. Toxoplazmóza u těhotných žen: úspěchy a nevyřešené problémy // Russian Medical Journal. M., 2001; 37–39.
6. O detekci a prevenci toxoplazmózy v Moskvě: Metodická doporučení. M., 2013.
7. Belyaeva N. M., Zembatova S. Kh., Dzutseva F. K. Problém toxoplazmózy u těhotných žen a novorozenců. Materiály IV všeruského kongresu o infekčních nemocech. M., 2012; 51–52.

N. M. Belyaeva*, doktor lékařských věd, profesor
S. Kh. Zembatova*, 1
L. P. Ivanova*
F. K. Dzutseva**
Yu. V. Borisenko**, kandidát biologických věd

* GBOU VPO RNIMU im. N. I. Pirogova, Ministerstvo zdravotnictví Ruské federace, Moskva
** GCT DZM, Moskva

Abstraktní. Do City Toxoplasmosis Center se v období 537–2010 přihlásilo 2013 těhotných žen a bylo zkontrolováno 145 novorozenců. Jak je ukázáno v článku, toxoplazmóza hraje důležitou roli v porodnicko-gynekologické patologii. Nález protilátek proti toxoplazmóze IgM v organismu žen a také vysoké hladiny markeru nepřímé imunofluorescenční reakce inaparentní toxoplazmózy by měly být považovány za indikaci nutnosti preventivních a léčebných opatření.