Ne každý si při koupi štěněte, ať už malého jorkšírského teriéra nebo velkého německého ovčáka, uvědomuje veškerou zodpovědnost, která na jeho bedra padne. S příchodem nového člena rodiny do vašeho domova se váš život radikálně změní, a to bude pokračovat dalších 10-15 let.
Pamatujte: každý pes je především pes, bez ohledu na jeho velikost. A jedním z hlavních úkolů, kterým budete čelit v prvních měsících společného soužití s miminkem, je zvyknout si psa na ulici. O tom, proč dát přednost procházce před plenkou, se dočtete v tomto článku.
Jak tedy vycvičit psa, aby šel ven? Někdy tato otázka mate majitele psů, někdy lidé dokonce ztrácejí naději, protože si myslí, že jejich pes je nenapravitelný a nelze ho vycvičit, aby chodil ven. Věřte mi, všechno je možné! Stačí se psem spolupracovat a dodržovat pár jednoduchých pravidel, o kterých si nyní povíme.
PRVNÍ KROKY VÝCVIKU ŠTĚNĚTE NA VENKU
Za prvé, pamatujte, že štěně vždy chce jít na záchod po jídle a po spánku. Proto první věc, kterou musíte udělat, je využít okamžik. Ano, ano, jen chytám. Miminko se probudilo – šlo ven, najedlo se – a šlo zase ven. Nezáleží na tom, v jakém ročním období nebo jaké je venku počasí (samozřejmě toto pravidlo platí až po skončení všech očkování a karantény), vezměte miminko ven po jídle a spaní, třeba i jen na čůrání, a bude velmi rychle pochopit, kde to udělat. Když jsme s manželem přivykali naši Nicole na ulici, naše rána vypadala asi takto: probudíme se, jeden z nás okamžitě popadne psa do náruče a sedí/leží/prochází se s ní v objetí a nenechá ji spadnout na podlahu, zatímco druhý běží všechny ranní hygienické procedury a stejně rychle se obléká, načež popadne dítě a běží s ní ven. Takto to pokračovalo docela dlouho, možná měsíc nebo měsíc a půl, všechno bylo takhle, každé ráno, až jsme si všimli, že nám zbývá 15-20 minut, které pes bez naší pomoci bez problémů vydrží. Věc se tedy dostala ze země. Nikdo samozřejmě netvrdí, že vše vždy proběhlo perfektně, došlo k incidentům, ale pokud uděláte vše tak, jak je popsáno výše, ranní „čůrání“ na ulici máte zaručeno.
ROZVRH VYCHÁZEK SE ŠTĚNĚTEM
Další bod: prvních 6-9 (podle koho) měsíců života by štěně mělo jíst přísně podle rozvrhu. Ne, ne v 8:12 každé ráno (a nic jiného), ale pokud jste začali krmit v 8 hodin, měli byste to určitě udělat mezi 8 a 8:30. Pokud v 9 hodin – to samé. Mimochodem, jak a čím krmit svého psa, najdete v tomto článku. Dále se podívejte konkrétně na svého psa. Zatím miminko krmíte 4x denně a procházky byste měli mít alespoň 4x. Možná budete muset přidat 1-2 další procházky mezi krmením. Zpočátku čím častěji, tím lépe. V prvních měsících jsme s Nicole chodili 5x denně a přesto jsme občas našli doma loužičky a hromádky.
TRPĚLIVOST
Štěně se nemůže něco naučit okamžitě. Proto si pamatujte, že v žádném případě nemůžete dítěti doma nadávat za malé incidenty, alespoň prvních šest měsíců. Koneckonců, nenadávali byste tříměsíčnímu dítěti za to, že nechce chodit na nočník? On tomu ještě nerozumí a neví jak, to je každému jasné. Štěně je jako dítě, zde vám pomůže jen trpělivost, čas a vaše láska. Jen si vzpomeňte a pokaždé si vzpomeňte a pomyslete na to, že štěně nedělá nic, čím by vás pohrdalo, jen to ještě fyzicky nevydrží. Dejte mu čas a určitě se to naučí. Počínaje 6 měsíci můžete svému dítěti vysvětlit, že s tímto stavem nejste spokojeni. Ale zase není třeba křičet a nadávat, jen dejte najevo svou nespokojenost a čím rychleji to uděláte, tím spíše pes pochopí, proč jste nespokojení. Stačí říct přísným hlasem zakazující povel a vezměte si, že jste malého tyrana už potrestali, protože psi neradi rozčilují své páníčky, dokonale vystihují naši náladu a nespokojenost jim nepřináší žádné pozitivní emoce.
POZITIVNÍ VÝZTUHA
Spolu s trestem by mělo být povzbuzení, nemůžete vychovávat dítě pouze klackem, použijte mrkev. Proto pamatujte, že bez ohledu na to, zda jste si již začali stěžovat na to, že si ulevujete doma, musíte své miminko za každý sebemenší úspěch odměnit. Odměna vždy funguje lépe než trest, takže nikdy neberte nic pozitivního nebo správného, co váš pes dělá, jako samozřejmost. Vaše dítě potřebuje vědět, že jste šťastní, když něco dělá tímto způsobem. Šli jste například na procházku a štěně se posadilo na ulici, aby vyřídilo svou práci (možná to není poprvé). Tohle je malé vítězství!
Nešetřete na svých emocích; pes nepochopí, že jste ho pochválili, když řeknete „dobře, dobře“ vyrovnaným tónem. Zde je první věcí, kterou se musíte naučit, nebát se kolemjdoucích. Možná je vidíte poprvé a naposledy, ale váš pes s vámi bude žít mnoho let a vztah k němu by měl být na prvním místě. Proto udělejte tenký hlásek a hlasitě „zpívejte“ miminku, jak se má, a jakou z něj máte radost, „vylévejte“ na něj všechnu svou radost, ať cítí, že jste s ním šťastná, to bude rozhodně vyvolat opakování takového činu, protože kdo nemá rád chválu? A příště udělejte to samé, znovu a znovu. Obecně si udělejte zvyk chválit svého psa za každý správný čin nebo nepodstatný čin, hlasitě a radostně, bez váhání a výsledek uvidíte velmi rychle. Kromě povzbuzování intonací si samozřejmě můžete vzít oblíbené pamlsky nebo hračky svého miminka s sebou ven, a jakmile udělá, co jste chtěli, štědře ho odměňte. Pamatujte, že odměny jsou maximální, tresty minimum a po nějaké době získáte vychovaného, veselého, neušlapaného pejska, který vás miluje, který vše pochytá za chodu a přináší spoustu pozitivních emocí.
PLÍNKA A PROCHÁZKA
Další malý trik: každý zodpovědný chovatel převádí své „absolventy“ k novým majitelům, kteří jsou již na plenku zvyklí. A toho můžete využít i při učení psa ven. Použitou plenku si jednoduše vezmete s sebou na procházku a ukážete ji miminku. Známý zápach vyprovokuje dítě, aby podniklo potřebné kroky. Tato metoda ne vždy funguje, ale lze ji použít. Pokud chodíte se psem několikrát (4-5) denně, 2-3krát můžete vyběhnout, udělat věci a vrátit se domů. Ale alespoň 1-2 krát by mělo představovat celou procházku. Snažte se nenaučit sebe ani svého psa, že jakmile jsou věci hotové, utíkejte domů.
Ulice přece není jen záchod pro psa. To jsou nové informace, nové zvuky a vůně, svoboda, změna prostředí. Potřebuje to každý pes, proto nezbavujte svého mazlíčka potěšení z procházky. Vězte, že psi mají k hloupým tvorům daleko a jsou vynikající v navazování vztahů příčina-následek. Proč to říkám? Kromě toho většina psů ráda chodí na procházky, a jakmile váš malý chytrák pochopí pravidlo „hovínko – jděte rovnou domů“, bude tuto chvíli co nejvíce oddalovat a snaží se natáhnout příjemný čas. chodit, čímž jste nervózní a riskujete příležitost vydržet do zítřka, pokud to nevydržíte. Zkuste si správně vybudovat svůj postoj k procházkám se psem: není to mučení, není to nudná domácí práce, je to příjemně strávený čas s kamarádem, společná relaxace, hry, čerstvý vzduch, pozitivní emoce. Jakmile se vaše dítě naučí tolerovat chůzi z procházky na procházku 4-5krát denně a nedovolit „protékání“ doma, můžete začít postupně prodlužovat intervaly mezi procházkami. Bude to také trvat týdny, ale dostanete se tam, kde chcete být. Zde si každý určí sám, kolikrát za den by chtěl psa venčit, ale počet vycházek by měl být alespoň dvě a alespoň jedna z nich by měla být plnohodnotná, alespoň 40-60 minut, s hry a zábava. Pamatujte, že váš pes je živý tvor se svými vlastními potřebami a kdo mu pomůže, když ne vy? Na závěr moje slova na rozloučenou každému pejskaři: buďte kultivovaní a vychovaní, noste s sebou tašku/stěrku/karton, cokoliv, ale uklízejte po svém psovi. Koneckonců, nikoho nebaví chodit „minovým polem“. Pojďme společně dát ostatním pozitivní příklad.
