Ornitóza – infekční lidské onemocnění, které se přenáší z ptáků a je charakterizováno poškozením plic (pneumonie). Onemocnění se může vyskytovat v akutní, chronické a subtilní formě.
Původce psitakózy – chlamydie, zvláštní druh mikroorganismu, který se svými vlastnostmi blíží virům. Chlamydie, pronikající do lidského nebo zvířecího těla, se vyvíjejí uvnitř buněk, nejčastěji postihují plíce.
Původce psitakózy dlouhodobě přetrvává ve vnějším prostředí, zejména ve vlhkých podmínkách. Ve vrhu ptáků bez přímého slunečního záření si původce psitakózy uchovává své infekční vlastnosti po dobu až 8 měsíců. Chlamydie jsou citlivé na zvýšené teploty a dezinfekční prostředky. Při zahřátí na 70 stupňů nebo více a také při vystavení dezinfekčním prostředkům (chloramin, alkálie, fenol) rychle umírají.
Chlamydie jsou v přírodě rozšířeny mezi volně žijícími, domácími (kuřata, kachny, krůty) a synantropními (holubi skalní, vrabci, vrány) ptáky. Pro člověka jsou nejnebezpečnějšími a nejvýznamnějšími zdroji lidských onemocnění domácí ptactvo (kachny, krůty, kuřata), synantropní ptactvo (holub skalní, vrabci, vrány) a pokojové okrasné ptactvo (papoušci, kanárci).
Příznaky psitakózy u ptáků: Onemocnění u ptáků se může vyskytovat v akutní i jemné formě. Akutní forma onemocnění u ptáků je doprovázena letargií, odmítáním potravy, změnami vzhledu (špinavé opeření, svěšená křídla, hlava, zavřené oči), tekutým (šedozeleným) trusem, slzením a často se rozvíjí zánět spojivek. Ve vymazané formě onemocnění (převozu) se vzhled ptáků prakticky nemění, ale vylučováním patogenu v trusu mohou být pro lidi zdrojem infekce. V období snášky nebo líhnutí kuřat, při ochlazení, špatné výživě, přeplnění, které způsobují snížení imunity, může dojít ke zhoršení vymazané formy, doprovázené intenzivním uvolňováním patogenu do vnějšího prostředí.
Příznaky psitakózy u lidí: K infekci člověka ornitózou dochází kontaktem s nemocnými ptáky, přenašeči ornitózní infekce nebo s objekty v prostředí infikovanými ornitózními patogeny. Období od okamžiku infekce do objevení se prvních příznaků onemocnění může trvat v průměru 6-10 dní, méně často až 20 dní.
Člověk se může nakazit psitakózou: – polétavým prachem (aerosolem) vdechováním infikovaného vzduchu (prach, chmýří); – kontakt, přes poškozené sliznice a kůži; — nutriční při konzumaci kontaminovaných potravin. Možnost přenosu psitakózy z člověka na člověka je nepravděpodobná, ale přenos infekce blízkým kontaktem s pacientem přes sputum při kašli nelze vyloučit. Hlavními klinickými příznaky ornitózy u lidí jsou primární poškození plic a celková intoxikace.
Klinický obraz je charakterizován akutním začátkem, zvýšením tělesné teploty na 38 stupňů, bolestí hlavy a svalů, katarálními příznaky a rozvojem zápalu plic. Na začátku onemocnění je ornitózní pneumonie charakterizována suchým kašlem bez sputa a poté, když se přidá sekundární bakteriální infekce, objeví se hnisavé sputum. V některých případech, bez včasné specifické léčby, může febrilní stav trvat 2-3 týdny, ornitózní pneumonie může získat chronické formy a recidivovat. Při správné a včasné léčbě dochází k zotavení.
Přenesené onemocnění nevytváří intenzivní imunitu a nechrání před opětovnou infekcí. V některých případech došlo k opětovné infekci psitakózou 1-2 roky po předchozím onemocnění. Náchylnost lidí k psitakóze je velmi vysoká. Výskyt psitakózy v populaci je charakterizován ojedinělými sporadickými a skupinovými rodinnými či profesionálními případy onemocnění.
Hlavním zdrojem infekce ornitózy ve městě jsou dekorativní ptáci v interiéru, holubi bez majitele a také volně žijící ptáci v přírodních podmínkách (turistika, dovolená na venkově). Ložiska familiárních chorob jsou spojena s chovem okrasných ptáků (papoušků) zakoupených v obchodech se zvířaty ve městě doma.
Preventivní opatření: Prevence ornitóz je založena na souboru preventivních veterinárních a hygienických opatření. Jednou z důležitých oblastí je veterinární dozor nad dovozem ptactva (ze zahraničí, z jiných území republiky), jeho přepravou a údržbou v drůbežárnách, zoologických zahradách, zvířecích koutcích, zverimexech apod. Druhou oblastí je provádění opatření omezit počet synantropních ptáků (holubů skalních), vran, vrabců) ptáků.
Málokdo ví o nemoci zvané psitakóza nebo psitakóza (onemocnění papoušků) a je zvláštní variantou známější nemoci chlamydie. Ne všichni ptáci jsou nebezpeční, ale tato nemoc by neměla být podceňována, je poměrně běžná, i když je špatně rozpoznána.
Psitakóza je onemocnění akutní povahy způsobené zvláštním typem patogenu – chlamydiemi, které se na lidi přenáší z ptáků infikovaných psitakózou, a to jak ve výrazné formě, tak v latentním průběhu. Infekce se může nakazit především vzdušnými kapkami, i když se může nakazit i jinými typy kontaktu – konzumací masa nebo prachu infikovaných divokých ptáků. Výsledkem infekce tímto onemocněním je rozvoj malé fokální pneumonie. U psitakózy může docházet jak k akutní, tak protrahované nebo recidivující, skryté (latentní) formě infekce.
Psitakóza se poprvé stala známou v devatenáctém století, kdy se začaly hlásit případy atypického zápalu plic při dovozu exotického ptactva z Afriky. Když lékaři tuto nemoc studovali, zjistili, že psitakózou se mohou nakazit i jiní ptáci, nejen papoušci – mohou to být volně žijící ptáci a dokonce i drůbež. Odtud pochází název nemoci ornitóza – „ornis“ v překladu z latiny jako pták.
Psitakóza je způsobena zvláštním typem chlamydií. Jsou to speciální mikroorganismy, ne zcela typické mikroby, parazitují uvnitř buněk, což ozvláštňuje jejich léčbu. Mikroby jsou odolné vůči nízkým teplotám a jsou neutralizovány běžnými dezinfekčními prostředky a vysokými teplotami. Při kontaktu s infikovanými ptáky můžete onemocnět po celý rok. Ptáci ve svém přirozeném prostředí často nevykazují psitakózu, začínají jí trpět v zajetí. Onemocnět mohou jak domácí ptáci – kuřata, krůty, husy a kachny, tak divocí ptáci – holubi a papoušci, kteří jsou zvláště relevantní. Onemocní i vrabci, sojky, kavky, kosi atd.
Drůbež se nakazí od volně žijících ptáků kontaktem, což vede k vytvoření sekundárních ložisek ornitózy v blízkosti lidského prostředí. Drůbež má největší význam pro obyvatele venkova, zatímco holubi jsou nejdůležitější pro obyvatele měst. Výskyt ornitózy u holubů je až 80 %. Pamatujte na to, až příště půjdete s dítětem krmit ptáčky. Patogen je u ptáků vylučován výkaly, nosními sekrety a po vysušení smíchán s prachem. Cestou přenosu infekce jsou kapičky vzduchu nebo prach. Pittakózou se můžete snadno nakazit kontaktem s papoušky nebo tím, že se přiblížíte ke klecím a vdechnete částice suchých exkrementů, které ptáci vznášejí při mávání křídly.
Patogen si můžete rozšířit i do očí, nosu a úst špinavýma rukama, ale člověk s psitakózou není nakažlivý pro ostatní lidi. Náchylnost k ní je vysoká, častěji jsou postiženi dospělí, ale děti se mohou psitakózou nakazit i z drůbeže. Tato nemoc je také považována za nemoc z povolání pro osoby zabývající se chovem drůbeže. Onemocnění je rozšířeno po celém světě, podíl pneumonie způsobených psitakózou dosahuje až 10 % všech a imunita vůči psitakóze není stabilní, opakované infekce jsou velmi možné.
Inkubační doba trvá tři až třicet dní, v průměru dva týdny a vy už zapomenete, že jste měli kontakt s ptáky. Počáteční období onemocnění netrvá dlouho a je zjištěno pouze u 10 % pacientů. Typické pneumonické formy onemocnění začínají akutně, s těžkou zimnicí a horečkou až 38-39 stupňů nebo vyšší, objevují se bolesti hlavy, silné bolesti svalů a kloubů, pocení a nevolnost, zvracení, letargie a nespavost.
Od druhého nebo třetího dne se objevuje suchý kašel, někdy s obtížným oddělením malého kousku sputa, projevy laryngitidy nebo tracheobronchitidy. Postupně se zánětlivé jevy v dýchacím systému šíří do plic.
Pneumonie s psitakózou je obvykle rozsáhlá – tkáň obklopující plicní buňky se zanítí. Obvykle se rozvíjí na jedné straně, zřídka se rozvine poškození obou plic najednou. Horečka s psitakózou může trvat pět až dvacet dní, někdy i déle. Pokud se onemocnění neléčí, zápal plic se může opakovat.
Těžká psitakóza může ovlivnit kardiovaskulární systém tlumenými srdečními zvuky, sníženou srdeční frekvencí a sníženým krevním tlakem. Někdy se může vyvinout hepatitida a poškození ledvin s nefritidou. Při jakékoli formě ornitózy je postižen nervový systém, což má za následek slabost a nespavost, bolesti hlavy a zhoršenou aktivitu. V závažných případech to může zahrnovat bludy a halucinace, ztrátu zrakové ostrosti a příznaky meningitidy.
Psitakóza jako diagnóza je stanovena zřídka, zvláště pokud neexistuje žádný náznak kontaktu s ptáky nebo si to pacient nepamatuje. Ornitózní zápal plic je ale možné potvrdit pouze výsevem chlamydií ze sputa, případně stanovením protilátek proti nim krevním testem.
Chlamydie jsou speciální patogen, který je citlivý na určité typy antibiotik. Tyto patogeny nemusí být citlivé na konvenční antibiotika a nalezení účinné léčby trvá dlouho. Léčba je doplněna užíváním protizánětlivých a antialergických léků. Chronické formy onemocnění jsou zvláště obtížně léčitelné. Po propuštění z nemocnice jsou pacienti sledováni minimálně šest měsíců.
Co dělat pro prevenci?
Za prvé, abyste zabránili psitakóze, měli byste se vyhnout kontaktu s ptáky, kteří jsou nemocní nebo podezřelí z onemocnění, a neměli byste chovat volně žijící ptáky nebo holuby v zajetí. Okrasné ptactvo – papoušci, kanárci atd. – nakupujte pouze ve zverimexu a při nákupu vyžadujte předložení veterinárních dokladů potvrzujících zdravotní stav ptáka. U drůbeže na soukromých dvorcích je vyžadováno pravidelné sledování veterinární službou s klinickým vyšetřením a laboratorními testy celého hejna.
Máte-li jakékoli dotazy týkající se chovu drůbeže a obchodu s ní, obraťte se na Státní rozpočtovou instituci Leningradské oblasti „SBBZh regionu Vsevolozhsk“ na telefonní lince 8-921-855-94-85 nebo na telefonním čísle 8-813 -70-38-003, 8 -800-350-29-03.
Obsah upraven: 27. srpna 2020 | 116
