Toxoplazmóza je parazitární onemocnění lidí a zvířat. Definitivním hostitelem (tedy organismem, ve kterém se parazit může množit) je kočka, mezihostiteli parazita jsou četní ptáci a zvířata, stejně jako lidé.

U lidí je onemocnění ve většině případů asymptomatické nebo se projevuje nespecifickými příznaky, jako je únava, mírná horečka, bolest hlavy a zvětšené lymfatické uzliny (nejčastěji krční a týlní). Takové jevy však mohou být příznaky běžného nachlazení, takže ve většině případů probíhá infekce toxoplazmózou bez povšimnutí a člověk ani netuší, že tuto nemoc měl.

V těžkých případech je onemocnění doprovázeno horečkou, bolestmi kloubů a svalů a makulární vyrážkou. Nejnebezpečnější je poškození nervového systému toxoplazmózou (rozvoj meningoencefalitidy). Akutní forma toxoplazmózy je nejčastěji pozorována u lidí s imunodeficiencí (například s infekcí HIV).

Pokud je kočka infikována toxoplazmózou poprvé, může se jí zvětšit lymfatické uzliny, v akutní formě se může objevit výtok z nosu, zarudlé oči a krátkodobý průjem. Ve většině případů jsou však kočky s toxoplazmózou také asymptomatické.

Toxoplazmóza a těhotenství

Mnoho lidí slyšelo o nebezpečí toxoplazmózy u těhotných žen. Proto rada vyhoďte kočku z domu a z každé nuly propadejte panice. Ne všechno je však tak děsivé.

Riziko pro plod představuje pouze primární infekce matky toxoplazmózou v těhotenství. Tzn., že pokud jsi to měla už dávno, nebude to mít žádný vliv na plod. Navíc ani u primární infekce není riziko infekce plodu 100%. V prvním trimestru je riziko infekce, pokud matka onemocní, 15-20%, ve druhém – 30%, ve třetím – 60%. Navzdory skutečnosti, že se riziko infekce zvyšuje s těhotenstvím, závažnost klinických projevů klesá.

Při infekci v prvním trimestru dochází ve většině případů k vývojovým vadám neslučitelným se životem a při infekci na konci těhotenství mohou výrazné klinické příznaky zcela chybět. Pokud dojde k infekci před 24. týdnem, doporučuje se těhotenství ukončit. Pokud to žena odmítne, léčba je možná.

Po nemoci si člověk vytvoří imunitu, takže se nebojí, že se s parazitem znovu setká. Po prvotní infekci toxoplazmózou můžete plánovat těhotenství po šesti měsících.

Jak se toxoplazmóza nakazí?

K infekci člověka dochází buď požitím masa infikovaných zvířat, nebo když se do lidského těla dostanou výkaly infikované kočky (nejčastěji pouličním prachem nebo půdou).

ČTĚTE VÍCE
Je možné žít s kočkou, pokud máte alergii?

Podle některých zpráv je toxoplazmózou kontaminováno až 25 % masných výrobků, nejčastěji ji najdeme u jehněčího, vepřového a zvěřiny. Při pečlivé tepelné úpravě parazit odumírá a nedochází k infekci.

Člověk se nejčastěji nakazí od kočky fekálně-orální cestou, tedy požitím krmiv kontaminovaných kočičími výkaly, vdechováním částeček těchto výkalů při čištění kočičího pelíšku, děti se často nakazí prostřednictvím hraček, které kočka přišla do kontaktu s pískovištěm nebo na dvoře. Kromě toho může dojít k infekci, když se patogen dostane do kontaktu s poškozenou kůží nebo sliznicemi (parazit se do těla nedostane přes neporušenou kůži). Pokud vás vaše kočka poškrábe, může dojít také k infekci, protože kočka si po použití toalety ne vždy myje tlapky.

Obecně, i když to může být smutné, kočičí exkrementy s toxoplazmou nás obklopují všude a je nesmírně těžké se před nemocí chránit. Má to ale i své výhody: většina žen ještě před otěhotněním trpěla toxoplazmózou v latentní formě, mají imunitu a nyní, ani v době čekání miminka, se žádné kočky nebojí.

Stojí za zmínku, že čerstvé výkaly nejsou nakažlivé. Aby patogen získal schopnost infikovat, potřebuje dozrát ve vnějším prostředí. Čerstvé kočičí výkaly proto nejsou nebezpečné. Pokud kočce hned vyčistíte podestýlku a umyjete ji mýdlem (spíše než jen házet hovínka do záchodu), tak se tímto způsobem nenakazíte.

Kočka se sama nakazí toxoplazmózou pozřením infikovaných myší a ptáků, syrového vepřového nebo jehněčího masa, které majitel laskavě nabídne. Veterináři se domnívají, že většina koček, které kdy chodily venku, je infikována toxoplazmózou. Hlavním zdrojem a šiřitelem toxoplazmózy jsou kočky, které samy chodí, žerou potkany a kakají na dětských pískovištích a zahradách. Právě od takových chodítek se mohou nakazit naše slušné kočky domácí (např. sežráním trávy, u které si „zlá“ kočka udělala záchod).

Pouze kočky, které se nakazily toxoplazmózou během posledních tří týdnů, jsou nakažlivé. Ale stojí za to připomenout, že kočka může být nakažlivá po určitou dobu a s každou další infekcí. Na obranu koček bych však rád uvedl, že k infekci dochází jen zřídka přímo od nemocného zvířete. Hlavním zdrojem zůstává tepelně neupravené maso a pouliční prach. Když se kočičí výkaly dostanou do vnějšího prostředí, zůstává patogen aktivní až dva roky.

ČTĚTE VÍCE
Co by kočka neměla dělat po očkování proti vzteklině?

Člověk se může nakazit i od psa, protože pes chodí každý den ven, může sežrat ze země nejrůznější ošklivé věci a pak olizovat majitele, čímž si domů přináší toxoplazmu na tlapkách nebo srsti. Pes může stejně jako člověk onemocnět toxoplazmózou, protože je také mezihostitelem parazita. Mnoho veterinářů se domnívá, že lidé se nakazí od psů neméně často než od koček.

Při plánování těhotenství je pro lékaře důležité nejen určit přítomnost infekce v těle, ale také zjistit, zda je čerstvá nebo stará. Za tímto účelem se v krvi stanovují imunoglobuliny třídy M a G (IgM a IgG).

Pokud je detekován IgM, ale nikoliv IgG, je to nejnepříznivější situace, protože to naznačuje, že k infekci došlo nedávno.

Pokud jsou přítomny IgM i IgG, znamená to, že k infekci došlo do jednoho roku (v tomto případě se doporučuje opakovat studii po 3 týdnech. Zvýšení IgG naznačuje akutní proces).

Nejběžnější situace je, že existuje IgG, ale žádné IgM. To naznačuje, že v minulosti došlo k nějakému kontaktu s infekcí, ale nyní to nepředstavuje nebezpečí, protože máte imunitu.

Pokud imunoglobuliny nejsou vůbec detekovány, pak nejste vůči toxoplazmóze imunní a měli byste přijmout veškerá opatření, abyste se během těhotenství nenakazili.

K diagnostice toxoplazmózy je někdy předepsána krevní PCR. Diagnostika metodou PCR je poměrně přesná, její nevýhodou však je, že neudává, jak stará infekce byla.

Pro přesné určení, zda je plod infikován (pokud je u matky zjištěna primární infekce), se doporučuje prostudovat plodovou vodu amniocentézou (plodový vak se propíchne tenkou jehlou přes přední stěnu břišní). Je však třeba připomenout, že toxoplazma se do plodové vody dostává měsíc po nakažení matky, takže plod lze diagnostikovat až po tomto období.

Ultrazvukové vyšetření infikovaného plodu může odhalit zvětšená játra a slezinu, dilataci mozkových komor a intrakraniální kalcifikace. Placenta může být ztluštělá, mohou v ní být zjištěny i kalcifikace.

V některých případech vás lékař, i když se dozví, že kočka žije ve vašem domě mnoho let, nemusí poslat na testování. Faktem je, že majitelé koček mají v 90 % případů imunitu vůči toxoplazmóze (čím déle kočka žije, tím větší je pravděpodobnost imunity). Pokud tedy lékař naopak začne trvat na tom, abyste se rozloučili s kočkou, která ve vašem domě žije 5 let a je členem rodiny, bude snazší se s lékařem rozloučit.

ČTĚTE VÍCE
Mohu dát svému psovi chlorhexidin do očí?

Léčba se provádí pouze u primární infekce! Léky ovlivňující toxoplazmu lze užívat až po 12 týdnech těhotenství (některé až po 16 týdnech), protože samy mohou mít škodlivý účinek na plod. Obvykle není patogen zcela zničen, léčba je zaměřena především na snížení jeho aktivity.

Novorozenci, kteří jsou infikováni matkou a následně léčeni, musí být vyšetřeni, a to i při absenci klinických projevů.

Prevence je v těhotenství nejdůležitější, zvláště u žen, které se s toxoplazmou nikdy předtím nesetkaly a nemají proti ní imunitu.

  • Při práci na zahradě noste rukavice, aby se vám půda nedostala na kůži. Na kůži mohou být mikrotrhliny a v půdě toxoplazma. Zeleninu a ovoce důkladně omyjte.
  • Při krájení syrového masa je také lepší nosit rukavice a poté si alespoň umýt ruce. Maso důkladně opečte nebo provařte, v těhotenství se vyhněte steakům s krví.
  • Máte-li kočku, pověřte někoho jiného, ​​aby vyčistil její stelivo pro případ, že by na koupací vaně byly stopy starých výkalů.
  • Svého milovaného mazlíčka byste neměli líbat, protože pokud je kočka akutně infikována, může se v jejích slinách a výtoku z nosu uvolňovat toxoplazma.
  • Můžete nechat otestovat výkaly své kočky, abyste zjistili, zda není infikována toxoplazmózou. Pokud se ukáže, že je vaše kočka natolik čistotná, že se s toxoplazmózou nikdy nesetkala, pak je nutné ji do budoucna (alespoň během vaší březosti) před nemocí chránit: nekrmte ji syrovým masem, nedovolte jí komunikovat se svými příbuznými a nepouštějte ji ven.

Copyright (c) GBUZ Yamalo-Nenets Autonomous Okrug “Krasnoselkupskaya Central District Hospital”, 2013-2023