V tomto článku budeme hovořit o plazech, jsou to také plazi. Zjistíme, proč se jim tak říkalo, proč vejce potřebuje žloutek a obecně probereme stavbu plazů.
15 prosince 2023 město
Třída plazi nebo plazi jsou třídou suchozemských obratlovců strunatcového typu.
Plazi zaujímají pozici mezi obojživelníky a ptáky. Na rozdíl od obojživelníků jejich rozmnožování a vývoj nezávisí na vodě, dýchání probíhá výhradně plícemi a kostra je uzpůsobena k aktivním pohybům. Na rozdíl od ptáků jsou ale plazi stále závislí na teplotě prostředí, mají dlouhý metabolismus a o mláďata se většinou nestarají.
Vědci rozlišují čtyři řády plazů:
- Želvy. Želvy jsou býložravé i masožravé. Žijí na souši, ve sladké i mořské vodě.
- Krokodýli. Predátoři. Žijí v teplých oblastech, žijí v blízkosti sladkovodních útvarů a tráví hodně času ve vodě.
- Ještěrky. Mezi plazy jsou nejčastější. Většina ještěrek jsou predátoři; žijí všude kromě Antarktidy
- Hadi. Žijí všude tam, kde není zima. Všechny druhy kromě jednoho jsou dravci.
Těla plazů se skládají z hlavy, trupu, ocasu a dvou párů končetin (kromě hadů a některých ještěrek). Tlapky jsou umístěny po stranách těla, široce rozmístěné. Kvůli této vlastnosti stavby těla se plazi při chůzi břichem téměř dotýkají země, což dalo jejich třídě jméno.
Kostra plazů je pro život na souši přizpůsobena více než kostra obojživelníků. Plazi mají pohyblivý krk, hrudník, pohyblivý ocas a tlapky.
Kůže plazů je hrubá, suchá a nemá prakticky žádné žlázy – to je nezbytné pro udržení vlhkosti v horkých podmínkách. Vrchní vrstva kůže je pokryta šupinami. Z tohoto důvodu nedýchají kůží, jako to dělali obojživelníci. Pravidelně plazi svlékají kůži – línají.
Stavba těla plazů jim umožňuje, na rozdíl od obojživelníků, být nezávislí na vodě a žít v prostředí země-vzduch. Žijí na všech kontinentech kromě Antarktidy a usazují se všude, kde je to možné.
Nejnáročnější jsou krokodýli. Potřebují teplou vodu, proto se usazují na březích nádrží v tropickém pásmu. A těmi nejnenáročnějšími jsou želvy. Země, sladká voda, tekoucí voda, oceány – jsou všude. Některé druhy dokonce žijí v arktických podmínkách.
Plazi mají uzavřený oběhový systém, který se skládá ze dvou kruhů krevního oběhu (malého a velkého).
Struktura srdce plazů je velmi podobná srdci obojživelníků – plazi mají také tříkomorové srdce, které se skládá ze dvou síní a jedné komory.
Evoluce se ale nezastavila u tříkomorového srdce a plazi mají uvnitř komory neúplnou přepážku. Díky němu se žilní a arteriální krev příliš nemísí. Ale i díky malému promíchání není metabolismus plazů nejproduktivnější a tělesná teplota závisí na prostředí.
Z plazího srdce vycházejí tři velké cévy. Levý a pravý aortální oblouk obchází srdce a nahoře se spojuje do jedné velké dorzální aorty. Zde dochází ke smísení žilní a arteriální krve. A třetí céva, plicní tepna, je naopak rozdělena na dvě větve: pro pravou a pro levou plíci. Protéká jimi žilní krev, v plicích je pak nasycena kyslíkem a posílána zpět do srdce. K částečnému promíchání dochází v srdci. Více okysličené krve je posíláno do mozku a zbytek do vnitřních orgánů.
Nervový systém plazů se skládá z míchy a mozku. Mícha se nachází v páteři a je zodpovědná za koordinaci, rovnováhu těla a fungování některých vnitřních orgánů.
Mozek se skládá z pěti částí – přední mozek, diencephalon, střední mozek, mozeček a prodloužená míše.
Plazi mají dobře vyvinutý mozeček, proto mají dobrou koordinaci pohybů. A v hemisférách předního mozku tvořily nervové buňky základy mozkové kůry. To znamená, že plazi jsou doslova „chytřejší“ než obojživelníci, mají složitější chování.
- Vidění. Struktura očí plazů je podobná očím savců: oční bulva, rohovka, duhovka, zornice reagující na světlo, pár pohyblivých víček. Spodní víčko je pohyblivější a u hadů jsou víčka srostlá a průhledná. Plazi mají špatné barevné vidění;
- Vůně. Vystouplé nosní dírky jsou zodpovědné za čich a u hadů je čichovým orgánem také jazyk;
- Sluch. Uši plazů jsou většinou špatně vyvinuté. Hadi například obecně špatně slyší – nemají ušní bubínek a vnímají pouze vibrace, které se šíří po zemi nebo po vodě;
- Dotek. Plazi mají drsnou, keratinizovanou kůži, takže jejich jazyk je zodpovědný za smysl pro dotek. „Nejcitlivější“ jsou želvy, které cítí nějaké doteky krunýře;
- Chuť. Vzhledem k tomu, že jazyk je zodpovědný za čich a/nebo dotek, chuťové pohárky plazů se nacházejí o něco dále – v hltanu. A není to tak, že by byli „gurmáni“ – jejich chuťový smysl je méně citlivý než u savců.
Vylučovací systém plazů se skládá z páru ledvin, močového měchýře a močovodů.
Ledviny udržují rovnováhu voda-sůl a odstraňují toxické produkty metabolismu. Prostřednictvím močovodů se tyto produkty dostávají do kloaky, odkud jsou následně likvidovány.
Protože plazi většinou žijí v horkém klimatu, jejich vylučovací systém je navržen tak, aby šetřil tekutinu: jejich moč není tekutá, ale hustá, kašovitá.
Plazi jsou bisexuální zvířata. V těle samic dozrávají vajíčka, v těle samců – spermie. Když přijde čas mít děti, samec vnese své semeno do samičího reprodukčního traktu – tomu se říká vnitřní oplodnění.
Poté oplodněná vajíčka (již zygoty) putují matčiným vejcovodem. Tímto způsobem získávají vaječné blány (jakýsi vaječný obal). U ještěrek a hadů je tato skořápka kožovitá, ale u želv a krokodýlů je tvrdá kvůli přítomnosti vápenatého vápníku.
Zatímco vajíčko cestuje uvnitř matky, embrya se již vyvíjejí. Pak samice klade a zahrabává vajíčka do písku, tlejícího listí, starých pařezů – obecně na místa, kde bude teplo a bezpečí. Některé druhy si své vejcovody chrání, některé ne. Uvnitř vajíčka jsou zásoby vody a živin. „Potrava“ pro budoucí potomky se skladuje ve formě žloutku.
Když „dítě“ vyjde z vajíčka, je úplnou kopií dospělce, jen menší velikosti. Plazi své děti většinou nevychovávají – mohou vést samostatný život od narození.
Někteří plazi kdysi výzkumníky značně zmátli – jejich mláďata se rodí v důsledku ovoviviparity. Zvenčí to vypadá, že ještěrka „rodí“ svá mláďata jako savci. Ale ve skutečnosti tomu tak není – jde jen o to, že vajíčka jsou po celou dobu zrání „uložena“ uvnitř těla matky, a když přijde čas vylíhnutí, děje se to také uvnitř matky.
U plazů probíhá trávení takto:
Potrava (rostlinná nebo živočišná) se dostává do úst, kde je zvlhčena slinami. Zde také začíná zpracování potravy – plazi mají ve slinách enzymy, díky kterým se potrava okamžitě začne zpracovávat.
Potrava se pak dostává do krátkého hltanu a jícnu. Jícen se rozšiřuje a přibližuje se svalnatému žaludku. Po zpracování v žaludku se potrava dostává do tenkého a tlustého střeva.
Mezi tenkým a tlustým střevem je jasná hranice – rudiment slepého střeva. Vývody jater, žlučníku a slinivky také ústí do střev. Díky vyvinutému svalstvu střev a žaludku je trávení u plazů lepší než u obojživelníků. No a vše končí kloakou, přes kterou vycházejí odpadní látky.
Rysem trávicího systému plazů je jejich schopnost hladovět. Ještěrky vydrží bez jídla několik týdnů a některé druhy hadů vydrží bez jídla šest měsíců.
Plazi mají spárované buněčné plíce a pobřežní dýchací systém, ale kůže se neúčastní dýchání.
Vlivem napětí žeberních svalů se hrudník roztahuje a vzduch se dostává do plic, prochází nosními dírkami, ústy, hrtanem a průdušnicí. Průdušnice se dělí na dvě menší trubice – průdušky – z nichž každá jde do plic. Poté se svaly uvolní, žebra stlačují plíce a vzduch vystupuje stejnou cestou.
Plíce plazů jsou složitější než plíce obojživelníků. Na jejich stěnách jsou četné buněčné záhyby. Díky těmto záhybům mohou plíce plazů „absorbovat“ více vzduchu a rozvětvená síť kapilár, která jde do každé buňky, umožňuje lépe nasytit tělo kyslíkem.
V tomto článku jsme se seznámili s plazy. Studovali jsme jejich strukturu, životní styl a stanoviště. Pochopili jsme, čím se liší od obojživelníků a proč i přes to, že nežijí ve vodě, stále nejsou teplokrevní.
Zkontrolujte, jak jste připraveni na zkoušku z biologie
Zabere to jen 15 minut a na konci testu
bude na vás čekat osobní
vzdělávací plán udělat test
Kolik řádů je ve třídě Plazi?
Proč většina plazů preferuje život v teplém podnebí?
- Protože jejich tělo je navrženo tak, aby šetřilo tekutiny v těle
- Protože díky míšení žilní krve s arteriální krví závisí jejich tělesná teplota na prostředí
- Protože v teplých podnebích je jídla více
Co mají plazi a obojživelníci ne?
- Dvě síně
- Neúplná přepážka (správná)
- Závislost na okolní teplotě
