Mnoho zvířat dokáže zachytit sluchové vzorce lidské řeči, ale ukazuje se, že psi jsou v tom obzvláště dobří.
Domácí psi slyší po celý život neustálý proud lidské řeči. Rozsah jejich schopností ve vnímání řeči však není znám.
Psi jsou velmi neobvyklá zvířata. Zejména pokud jde o to, jak komunikují s lidmi. Ale jsou schopni pochopit nuance jazyka? Vnímají to, co říkáme, jako jazyk, na rozdíl od jiných zvuků? Zpracovávají naši řeč, když neříkáme jejich oblíbená slova?
Podle nové studie zveřejněné v NeuroImage [1], to je pravda.
Vědci tvrdí, že jejich studie představuje poprvé, co ukazuje, jak nelidský mozek rozpoznává lidský jazyk.
Před několika lety se neurovědci Laura V. Cuaya a Raúl Hernández-Pérez přestěhovali z Mexika do Maďarska se dvěma koliemi a jednou kočkou. Vědci si okamžitě všimli, jak odlišná byla jejich zkušenost mezi lidmi, kteří mluvili jiným jazykem. Zajímalo je ale také, zda si toho všimli jejich čtyřnozí přátelé.
Na univerzitě v Budapešti, Kuaya a Hernandez-Perez studují vývoj jazykového vnímání u savců, zejména psů, pomocí nástrojů, jako je funkční magnetická rezonance (fMRI). Sledováním toho, jak krev proudí do různých částí mozku, může fMRI určit, které oblasti jsou aktivovány v reakci na různé podněty.
Tento výzkumný tým již v roce 2016 prokázal, že při rozpoznávání slov se v mozku psů aktivují jiné nervové dráhy než při vnímání emoční intonace. Pak ale nikdo nevěděl, zda zvířata dokážou rozeznat skutečnou lidskou řeč od sady zvuků, které jazyk pouze připomínaly. Nebylo také jasné, zda byl pes schopen rozeznat, že osoba mluví jiným jazykem.
Výzkumníci naverbovali 18 domácích psů, aby se zúčastnili experimentu, včetně jejich kolií Kun-Kun a Odin. Psi znali zvuky maďarštiny nebo španělštiny, ale ne obojí. Pro experiment se naučili nehybně ležet na přístroji fMRI. Přes sluchátka, která tlumila hluk auta, zvířata slyšela úryvky z „Malého prince“ od Antoina de Saint-Exuperyho, které byly předčítány ve španělštině nebo maďarštině.
Použití funkční magnetické rezonance (fMRI) k testování rozpoznávání řeči a reprezentace jazyka v mozku psa. Psi poslouchali přirozenou a míchanou (nesmyslnou) řeč ve známém i neznámém jazyce. Skenování fMRI ukázalo, že oba typy zvuků byly zpracovány stejnými oblastmi mozku, ale s různými aktivačními vzory, což vedlo vědce k závěru, že psi neurologicky zpracovávali rozdíly mezi oběma jazyky [1].
Následně se vědci pokusili otestovat, zda psi reagují na určité vlastnosti společné oběma jazykům. Cílem bylo zjistit, zda zvířata reagovala na skutečné změny v jazykových vzorcích – například na skutečnost, že maďarština na rozdíl od španělštiny klade důraz na první slabiku. Nebo možná reagují na rozdíly v základních sluchových signaturách obou jazyků, zejména na změny tónu při vyslovování samohlásek. Vědci to testovali tak, že psům přehrávali nahrávky nesmyslných blábolů, které zněly podobně jako maďarština nebo španělština.
Znovu našli různé vzorce nervové aktivace, ke kterým došlo, když pes slyšel smysluplný jazyk. Vědci zatím nemohou s jistotou říci, co to znamená. Je to důkaz, že psi skutečně rozpoznávají lidský jazyk jako jazyk (tedy řetězec zvuků propojených lidsky smysluplným způsobem, kterým spolu komunikujeme). Nebo možná jejich mozky jednoduše reagovaly na známější zvuky? Vědci však nenašli žádné rozdíly v nervové aktivitě v mozku psů, když poslouchali bláboly v „maďarském a španělském jazyce“, což naznačuje, že psi reagují na více než jen různé tonální kvality těchto dvou jazyků.
Celkově studie ukazuje, že psi jsou schopni si všimnout rozdílu mezi jazykem a podobnými zvuky, a dokonce rozlišovat mezi různými jazyky.
„Poprvé jsme ukázali, že mozek jiného než lidského původu dokáže rozlišovat mezi jazyky,“ říká Kuaya a dodává, že i jiná zvířata lze vycvičit, aby reagovala na různé jazyky, ale psi to dokázali bez předchozího tréninku.
„Jde o skutečně neuvěřitelnou studii jazykového vnímání u psů,“ říká zvířecí psycholožka Holly Root-Gutteridgeová z University of Lincoln v Anglii.
„Spousta lidí si myslí, že když mluvíme, psi slyší něco jako ‚bla bla bla‘, ale ve skutečnosti zachycují rytmy našeho jazyka a to, jak věci zní,“ říká Root-Gutterridge.
Závěry studie mají zajímavé evoluční důsledky.
“Psi a lidé jsou velmi odlišné druhy, ale oba byli dlouhou dobu ovlivněni složitým sociálním prostředím,” říká Hernandez-Perez. Ačkoli mají psi a lidé velmi odlišné mozkové struktury, oba si vyvinuli různé způsoby reakce na lidské jazykové vzorce.
Budoucí výzkum by měl odpovědět na otázku, zda během mnoha tisíciletí života vedle lidí mohly psí mozky skutečně vyvinout struktury navržené speciálně pro zpracování lidského jazyka. Nebo je tato schopnost součástí obecnějších mechanismů rozpoznávání sluchových vzorů.
Kuaya dodává, že zatímco mnohá jiná zvířata dokážou také rozpoznat sluchové signály z lidských jazyků, psi se vyznačují neustálým zájmem o lidi. “Neuvěřitelná věc na nich je, že chtějí spolupracovat,” řekl výzkumník. “Chtějí nám porozumět.”
- Detekce přirozenosti řeči a reprezentace jazyka v mozku psa
- Psi dokážou rozlišit řeč od blábolu a španělsky od maďarštiny
- Psi rozpoznají lidský podvod
- Psi jsou mnohem chytřejší, než si myslíme
- Přátelství mezi lidmi a psy je regulováno oxytocinem
- Psi jsou empatičtější než lidé