Svalovinu pánevní končetiny tvoří svaly kyčelního kloubu, stehenní skupina svalů, svaly kolenních a hlezenních kloubů a svaly prstů. Řada exteriérových ukazatelů závisí na stavbě pánevní končetiny – postoj, horní linie, délka bérce. Charakter pohybu psa určují především pánevní končetiny. Pro správný výběr potřebných cviků na posílení zadních končetin, zlepšení jejich kondice a předcházení případným zraněním (zejména u sportovních psů) je nutné velmi dobře rozumět anatomii psa a biomechanice jeho pohybu.
Svaly kyčelního kloubu
Kyčelní kloub je obklopen povrchovým gluteem, gluteus medius (největší ze záďových svalů), piriformis a hlubokými svaly gluteus, které zajišťují abdukci končetiny a extenzi kyčelního kloubu. Kyčelní kloub je při abdukci končetiny prodloužen. Tensor fascia lata flektuje končetinu v kyčelním kloubu a částečně přispívá k extenzi kolenního kloubu.
Na boční straně stehna je biceps femoris, neboli biceps. To je to, co je vidět při pohledu na zadní končetinu psa ze strany. Biceps obecně abdukuje a prodlužuje zadní končetinu.
Posterofemorální skupinu tvoří m. semitendinosus, semimembranosus a gracilis (v rozsahu od bicepsu po mediální stranu stehna). Štíhlý sval je malý, tvoří vnitřní reliéf stehna. Často je nadměrně vyvinutý štíhlý sval diagnostickým příznakem nějakého problému s kyčlí. Do skupiny posterofemorálních svalů jsou zahrnuty také kaudální abduktor tibie a adduktory, které flexují (addukují) končetinu.
Přední femorální skupinu tvoří především m. sartorius, biceps a prsní sval. Sartorius sval je umístěn přesně cephalad (na přední straně stehna).
Skupina hlubokých svalů stehna zahrnuje m. obturator internus, m. obturator externus, binární svaly, m. quadratus a sval kyčelního kloubu.
Největším svalem kolenního kloubu je čtyřhlavý sval stehenní neboli čtyřhlavý sval stehenní. Nachází se na přední straně stehna a je pokryta m. tensor fascia lata, fascia lata, fascia femoris a sartorius. Jeho čtyři hlavy jsou přímý femoris a vastus. Prodlužuje kolenní kloub, částečně se podílí na flexi kyčelního kloubu. Podkolenní sval, jak jeho název napovídá, se nachází v podkolenní jamce a účastní se extenze kolena. Sval kolenního kloubu navíc koleno stabilizuje. Hlezenní svaly se skládají z m. tibialis cranialis, který se nachází povrchově na bérci, m. peroneus longus, který ohýbá kloub, m. peroneus brevis, který abdukuje tlapku, ocasního svalu tibialis, který addukuje tlapku a m. gastrocnemius a plantaris, které prodlužují hlezenní kloub.
Samostatnou skupinu tvoří dlouhé a krátké svaly prstů.
Cvičení na rozvoj svalů pánevní končetiny u psů
Hlavními metodami používanými k posílení svalstva končetin při rehabilitaci jsou kinezioterapie, vodoléčba a elektrostimulace.
U pacientů dočasně nebo trvale neschopných samostatného pohybu (z důvodu poranění páteře, jiných úrazů, operace) je jedním z nejdůležitějších faktorů rehabilitace prevence svalové ztráty. V počátečních fázích se v takových případech doporučuje elektromyostimulace – tato metoda umožňuje zvýšit vytrvalost a sílu oslabených, atrofovaných svalů a zpomalit ztráty.
Vodoléčba je cvičení v bazénu nebo na vodním rotopedu ve vodním prostředí. Pro posílení pánevních končetin se doporučuje především cvičení na vodním rotopedu.
Kinezioterapie je hlavní metodou s téměř neomezenými možnostmi, protože cvičení lze volit v závislosti na úkolech pro jakoukoli svalovou skupinu, pro každého psa, podle jeho individuálních vlastností, úrovně fyzického rozvoje a dovedností ve vztahu k povelům.
Cvičení lze provádět buď s doplňkovým vybavením (cavaletti, fitbally, balanční plošiny), nebo bez něj. Nejčastěji se používají kroky do stran, vzad a zvedání předních končetin na fitball (můžete použít jakýkoli jiný předmět, například pohovku). Velmi dobrým cvikem je stoj na zadních nohách (v různých oblastech má různé názvy – „servis!“, „gopher“, „zajíc“ atd.). Cvičení se však značně liší v závislosti na vašich tréninkových cílech. Určení toho, co je cílem, je jedním z hlavních úkolů pro tvorbu programu. Cílem může být zvýšení vytrvalosti, nárůst svalové hmoty, prevence zranění, rekonvalescence po operaci, prevence rozvoje degenerativních patologií (osteoartrózy) u dysplazie kyčelního kloubu, prevence opětovného poranění po ruptuře ACL v jedné z končetin a podobně. Dále potřebujete jasně porozumět tomu, které svalové skupiny u konkrétního psa jsou nedostatečně vyvinuté nebo nadměrně vyvinuté, a cvičení pro kterou skupinu jsou v každém jednotlivém případě nezbytné. Zjišťuje se možné riziko. Teprve poté se vybírají konkrétní typy cviků, jejich délka a počet opakování.
Při vývoji tréninkového programu zadních končetin je důležité dobře rozumět anatomii a biomechanice pohybu vašeho psa. Svaly musí být nejen silné, ale také elastické, jinak se nedosáhne požadovaného účinku a u psů s patologií se stav může zhoršit. Nadměrné nebo nesprávné zatížení může mít za následek komplikace, včetně zranění. Metody kinezioterapie však při správném přístupu otevírají mnoho příležitostí k rekonvalescenci, prevenci úrazů, zlepšení exteriéru a zlepšení pracovních a sportovních dovedností.
Video s ukázkou cviků na posílení zadních nohou psa.
c) Veterinární středisko pro léčbu a rehabilitaci zvířat „Zoostatus“.
Varšavská dálnice, 125 budova 1. tel. 8 (499) 372-27-37
