Pes v rodině není jen radost, příjemné emoce a “oh-oh-oh-oh-tak roztomilý!” Aby byl váš mazlíček dobře vychovaný a poslušný, budete muset vynaložit spoustu času a úsilí, abyste ho naučili povelům a způsobům. Samozřejmě každý majitel psa, který investuje čas, trpělivost a duši do svého milovaného mazlíčka, chce být pro něj tím nejmilovanějším majitelem. Ale není tomu tak vždy! Někdy se oba majitelé starají a milují svého psa stejně, ale pes nepochybně poslouchá pouze jednoho z nich. Zatímco příkazy druhého majitele lze zcela ignorovat. To neznamená, že toho druhého nemiluje, ale pro ni tato osoba není vůdcem „smečky“. Jsou psí plemena, která v rodině uznávají v zásadě jen jednoho majitele. Volí si ho na celý život a poslouchají jen jeho.
Jak se stát vůdcem svého psa?
Pes je smečkové zvíře. Tak jako toulaví psi na ulici „dají dohromady gang“ tím, že se shromáždí ve smečkách a vyberou si vůdce, tak pes bude svého vůdce hledat mezi lidmi. S největší pravděpodobností si čtyřnohý přítel vybere za vůdce toho, kdo s ním byl nejčastěji v těžkých chvílích, například v nemoci, staral se o něj a podporoval ho. V těchto chvílích pes cítil autoritu a vedení této osoby. Důležitým faktorem při výběru majitele pro psa bude také to, kdo z členů rodiny se o něj více stará, krmí ho, chodí s ním a hraje si s ním. Pokud chcete, aby vás váš mazlíček poznal jako svého bezpodmínečného majitele, pak nezapomeňte zvíře včas krmit, dávat pamlsky a oblíbené pamlsky, vždy se se psem procházet a hrát si s ním. Ale nezapomeňte ji naučit povely. Nebojte se být na svého mazlíčka přísní. Tímto způsobem si pes bude moci uvědomit vaši autoritu a uznat vás jako vůdce. Ale nekřičte na zvíře. Nedovolte, aby váš pes projevoval agresi vůči ostatním členům rodiny, zvířatům nebo cizím lidem. Procházejte se také se psem na neznámých místech. Pokud totiž vedete psa na nové, neprobádané území, pak jste v očích mazlíčka vůdcem.
Rozhodně musí být pes vychován tak, aby se podřídil všem členům rodiny. Pes však dá přednost jedné věci – tomu, koho považuje za bezpodmínečného vůdce. Pes svou rodinu a všechny členy domácnosti vnímá jako smečku. A ve smečce je vždy vůdce. Čili majitel (ten, koho pes považuje za svého vůdce) je nejvyšším stupněm hierarchie, všichni ostatní členové rodiny jsou psem vnímáni jako lidé, kteří nahrazují majitele, když tam není nebo mu pomáhají. Pochopit, koho pes považuje za svého „vůdce“ v rodině, není tak těžké. Tento člověk tráví se psem nejvíce času, nebojí se na něj přísně mluvit a trestat ho, ale zároveň psa odměňuje za správné plnění povelů. Ve skutečnosti pes, který je v rodině považován za běžného psa, může sám sebe vnímat jako vůdce mezi lidmi. A to povede k tomu, že se zvíře může chovat zahořkle, nepustí si lidi k talíři s jídlem nebo hračkám, nebude poslouchat a plnit příkazy.
Známky toho, že vás pes považuje za svého majitele a vůdce „smečky“:
- Pes zvedne obočí, když na něj mluvíte. Japonský výzkum ukázal, že když pes spatří cizího člověka, jeho obočí zůstane nehybné. Jiná věc je, když pes vidí svého majitele. V tomto případě se obočí domácího mazlíčka vždy zvedne.
- Pes k vám přilne jako oporu a po jídle. Můžete si být jisti, že si vás pes vybral za svého majitele, pokud se k vám po sežrání přitulí. Čas po jídle je pro psy nejoblíbenější. A snaží se strávit tento čas po boku vůdce.
- Pes vám přináší své oblíbené hračky.
- Pes spí vedle vás.
- Pes vás „líbá“.
- Pes vás šťastně pozdraví, když přijdete domů. Aktivně vrtí ocasem, vyskakuje a radostně štěká.
Pokud ještě plánujete pořídit si čtyřnohého kamaráda, tak tady je naše rada. Zkuste si vybrat zvířátko podle svého temperamentu. A pak je zaručena psí láska a vzájemné porozumění s ním.
Vydal: Victor Petrov
Obecně je situace taková: Sotva jsem matku přesvědčil, aby si vzala štěně, vzali od přátel nějakou směs (3-4 měsíců starou) holčičku.
Každý den se o psa starám, krmím ho, hraju si s ním, venčím ho, koupu, ale on mě kouše a štěká na mě!
A svou matku potkává každý den, protože mě nikdy nepotkala, spí vedle ní a nikdy ji nekousla, je to velmi urážlivé ((
Kamarádku jsem nakonec chtěla jen na povinnosti, máma se k ní chová tvrději, nadává jí, občas ji i praští po zadku za neuposlechnutí a i když jí vynadávám, je mi jí líto a po pár minut Je mi jí líto (a ona do mě hlodá: ( ) Nemohu pochopit, co dělám špatně? Proč si za majitele vybrala ne mě? Co mám dělat?
Máma říká, že mě považuje za bráchu a ji za mámu, takže za ní všude běhá, ví, že máma nadává, ale já jí všechno odpouštím a dovoluji jí všechno (no, samozřejmě v rámci přípustných mezí), co má Dělám to tak, že mě považuje za příliš pána? (problém je v tom, že mě prakticky neposlouchá, jen cvaká, ale matku poslouchá jen jednou nebo dvakrát)
- Chcete-li psát komentáře, přihlaste se nebo se zaregistrujte
St, 13 — 02:2013
Registrace: 22
Zprávy: 124
Proč hned křičet „pomoc“, když už problém vidíte a rozumíte mu. Majitel psa by pro něj měl být vůdce a vůdce, a ne uklízečka. Rozmazlujete štěně, ale on se o vás nestará. Nevím, kolik ti je, ale pes všemu rozumí. Vidí, že máma je v domě šéf, všichni ji poslouchají, což znamená, že je vedoucí. To znamená, že ji musíte poslouchat. Těžko říct, jak vám v této situaci pomoci. Musíte požádat o radu ty, kteří byli v podobné situaci.
Věřím, že když si dospělí vezmou psa do domu, sami si přidělují role. Ovlivňují psa a snaží se ukázat, že děti v domě mají vyšší postavení než pes. Že jsou také mistři. Vaše situace taková není. Pes vnímal dospělého jako vůdce, ale nikdo mu neřekl, aby vás vnímal jako vůdce. Vy a pes jste nyní za stejných podmínek, takže s vámi jedná jako se sobě rovnými. Kousne a štěká, čímž dokazuje svou převahu nad vámi. Typický příklad dominance. Pokud se teď se psem nemůžete vypořádat a ukázat, kdo je velí, bude velmi obtížné to později napravit.
- Chcete-li psát komentáře, přihlaste se nebo se zaregistrujte
Registrace: 03
Zprávy: 2733
Zacházejte se svým štěnětem stejně jako vaše matka. Přísně potlačte kousání a vrčení! Můžete s ním třást za zátylek, dokud nezakňučí, a občas ho plácnout po hlavě. Řekli ti všechno správně. Pes vás nepovažuje za vůdce, navíc jste v jeho očích ještě nižší než štěně.
Začněte je vychovávat správným způsobem a vše půjde velmi rychle. V opačném případě bude s přibývajícím věkem štěněte stále obtížnější umístit ho na své místo. A po roce se to může ukázat jako zcela nemožné. Cvičte se štěnětem, choďte na procházky, naučte se povely, můžete chodit na cvičiště. Instruktor vás upozorní na vaše chyby a naučí vás najít společný jazyk. Navíc takové aktivity, jako jsou procházky v neznámých oblastech pro štěně, je velmi spojují.
Chci zdůraznit, začněte potrestáním štěněte za jakýkoli projev neúcty vůči vám. Jste vůdce a kousnout vůdce je jako kousnout Boha. Okamžitě musí následovat trest!
- Chcete-li psát komentáře, přihlaste se nebo se zaregistrujte
Registrace: 18
Zprávy: 35
Teď to vysvětlím. Matku poslouchá, protože se chová tvrději a chová se jako VŮDCE. Musíte se ukázat jako vůdce, vůdce nemusí hlídat psa! Při procházce jde vůdce vepředu, zatímco pes jde vedle nebo trochu pozadu, ale ne vepředu! Vůdce vchází do domu jako první. Pokud jste nadávali, nemusíte litovat. Buďte přísní.
- Chcete-li psát komentáře, přihlaste se nebo se zaregistrujte
Registrace: 18
Zprávy: 35
A také, pokud vás pes kousne, řekněte „Uf“ přísným hlasem a odstrčte ho. Nejlepší způsob, jak ukázat své vedení, je podle mě hodit psa na bok, aby ležel a držel ho. Držte to, dokud se neuklidní a nepřestane klást odpor.
- Chcete-li psát komentáře, přihlaste se nebo se zaregistrujte
Registrace: 17
Zprávy: 850
Ano, je škoda, když si štěně vybere jiného majitele. Můžete ho samozřejmě pomocí výchovy a výcviku přivést k rozumu, přestane kousat a poslechne, ale vaši maminku bude stále považovat za svého pána. Pes si svého majitele již vybral a nelze nic měnit.
Řeknu vám podobnou situaci. Jedna z mých kamarádek snila o tom, že bude mít vlastního psa. Její bratr měl vždy psa a ona chtěla vlastního psa. Když se rozešli a začali žít odděleně, kamarád si koupil štěně. Trávila s ním veškerý volný čas, hlídala ho, vychovávala ho. Štěně ji nekouslo, poslechla, ale jakmile přišel na návštěvu její bratr, štěně se okamžitě změnilo. Stalo se, že jakmile uviděl svého bratra, vybral si ho za svého pána. Můj bratr přichází maximálně jednou za měsíc, ale pes ho považuje za svého pána. Celý den se neopouští, poslouchá a oddaně se mu dívá do očí. Když první den odejde, je smutný, pak vše zapadne do jeho další návštěvy. Kamarádku pes také pohoršuje, protože ji její bratr nikdy ani nekrmil a nehladil a takovou lásku a oddanost má pes bez jasného důvodu.
- Chcete-li psát komentáře, přihlaste se nebo se zaregistrujte
Pá, 15. 02. 2013 — 01:20
Registrace: 09
Zprávy: 455
Obecně platí, že štěňata si málokdy vybírají děti jako majitele, pokud mají skutečnou alternativu k nalezení silnějšího, nezávislejšího a zkušeného vůdce. Psi nejsou tak hloupí, protože dokonale vidí hierarchii v rodině, kdo koho poslouchá, kdo komu může nadávat a kdo ne. Pes vidí, kdo může skutečně chránit v případě nebezpečí (to nemá nic společného s lítostí).
Pes, který je nejlepším přítelem dítěte, si velmi často dobře uvědomuje, že jeho majitelem je rodič. To jí ale nebrání hrát si, kamarádit se s dítětem a poslouchat ho. Pes dokáže pochopit, že toto dítě je pro majitele velkým přínosem. Posuďte sami, zda se s náznaky agrese vůči dítěti od prvního dne v domě setkává majitel s rozhodným hněvem, zatímco projevy podřízenosti a přátelskosti se setkávají s radostí a něhou.
Snažit se předstírat, že jste vůdce, je nereálné. Dítě si musí alespoň umět obhájit své místo NAD štěnětem, i když pod rodičem. Ale bez pomoci dospělých v rodině je to utopie. Promluvte si se svou matkou, její role při získávání vaší autority je velmi důležitá.
Snažte se, aby místo trestání štěněte, když jste doma, volala matka vám. V případech, kdy se děti staly „mistry“, se případné potíže vyřešily takto: „Jdi, podívej se, co máš. udělal to!” Přiběhl jsi, kdyby to bylo nutné, vynadal jsi mu. Ale to vyžaduje maminčinu touhu a trpělivost! Je mnohem snazší naplácat štěně, než zavolat svému synovi (((
Také to, co vám tu všichni napsali, je velmi správné: po napomenutí štěněte ho nemůžete okamžitě litovat! Musíte být důslední.
Veškerým svým chováním byste měli vy a vaše matka štěněti ukázat, že je společensky výrazně nižší než vy. MINIMÁLNĚ by matka měla štěně VELMI vážně vynadat, pokud na vás vrčí, a ještě více, když kousne. Vzhledem k tomu, že máma je vedoucí, ať si alespoň ostatní role správně rozdělí.
Proč štěně spí vedle své matky? Štěně by mělo mít VLASTNÍ místo, buď daleko od všech ostatních, nebo blízko vaší postele.
Krmí matka štěně například při vaření malými kousky syrového masa? (A vy, jako tvor nejnižší úrovně, poslušně čekáte na svůj řízek?)
Nadává vám před štěnětem?
Krmíte štěně před nebo během oběda? (je třeba krmit až po jídle. Nebo alespoň „vyzkoušet“ jeho jídlo, než ho štěněti dáte, aby štěně vidělo, že máte právo jíst dříve.
- Chcete-li psát komentáře, přihlaste se nebo se zaregistrujte
Pá, 15. 02. 2013 — 13:21
Registrace: 12
Zprávy: 22
Jsem daleko od dítěte, je mi už 17 let a moje matka mi nic nevyčítá ^_^)))
Když mi bylo 15 let, adoptovali jsme štěně, moc mě miloval a poslouchal, ale pořád spal vedle maminky a tady je to celkově hrozné.. Pes mě neposlouchá a práskne na mě, rozumí povel FU, zlobí se, že to nesmí, ale i tak to ze zlosti dělá dál, psali mi tady, že je potřeba chytit a zatřást hřívou, zkusila jsem to, zlobí se ještě víc a kouše ještě víc, štěně spí ne S MÁMOU ale vedle její postele, máma ji nekrmí, jídlo dáváme kdykoliv ..Nic mi nevyčítá, všechno to začalo tím, že se štěně otrávilo a bylo mu hrozně špatně. moment, kdy jsem nebyl 3 dny doma a mamka ji hlídala, hladila ji na bříšku, celkově jí to bylo líto a já přijela až za 3 dny a vzala jsem ji k veterináři, takže si myslím, že kvůli tomu se zamilovala do své matky, také mi dejte radu, jak správně štěně vynadat, jak ho zvyknout na ulici (na stránkách je spousta informací, ale všechno jsou to kopie, ráda bych věděla názor skutečného člověka) štěně usuzuji každé 2 hodiny počínaje 9 hodinou a končí 9 hodinou, vždy štěně pochválím, když cokoliv udělá na ulici, na ulici se chová velmi poslušně (protože se bojí všech lidí a toulaví psi) chodí klidně na vodítku, někde jsem četla, že je potřeba štěně držet ho u sebe (na krátkém vodítku, abyste věděli, kdo je vůdce) na krátkém vodítku v pohodě chodí, neutíká, netahá na vodítku, na hřišti ji nechám proběhnout, pak na ni zavolám a ona přiběhne, ale stále pokračuje v kecy v domě. Jak dlouho štěňata v průměru spí? v 10 hodin večer usne a já si ráno nemůžu najít chvilku ji vzít ven, vstávám v půl 6 a už jsou hromady..
- Chcete-li psát komentáře, přihlaste se nebo se zaregistrujte
Pá, 15. 02. 2013 — 13:53
Registrace: 11
Zprávy: 321
Pes je zvíře, které nežije s „majitelem“, ale ve smečce. Myslíte si, že jste „pán“, právě jste přišli s takovým slovem a sami jste přišli se svými vlastními velkými právy a pravděpodobně ne příliš velkými povinnostmi. Pes, žijící ve smečce, neustále studuje každého, kdo je také součástí jeho smečky. A zaměřuje se na toho silnějšího, jako vůdce, a proto jako vůdce smečky, vaše matka, může dovolit víc než vy. Ale ona vás opravdu nepovažuje za vůdce. Co dělat? Nedělejte nic zvláštního. Ve skutečnosti se fenky vždy chovají k lidskému samci lépe než k psí fence. Počkejte, až doroste alespoň do jednoho roku. Všechno se může změnit, čím více budete odvážnější a silnější, fenka to „prověří“. To je pravda, i když to vypadá legračně. Sám mám pasteveckého psa a ne svého prvního. Feny vždy milují páníčka více než páníčka. Podle čichu vždy poznají, kdo je kdo.
- Chcete-li psát komentáře, přihlaste se nebo se zaregistrujte
Pá, 15. 02. 2013 — 14:10
Registrace: 12
Zprávy: 22
Prostě víc poslouchá mámu a kvůli tomu s ní nemůžu pracovat (učit ji, hrát si s ní, cvičit ji)
Máma s ní nemůže pracovat a já ji nezvládám, a proto, pokud se ke mně nebude chovat lépe, budu ji muset dát pryč, protože se o psa prostě nemá kdo starat.
- Chcete-li psát komentáře, přihlaste se nebo se zaregistrujte
Pá, 15. 02. 2013 — 17:12
Registrace: 12
Zprávy: 1364
Víte, moc nerozumím podstatě problému. Jste dospělý, 17letý člověk, který by již měl být zodpovědný za své záležitosti a jednání. Vzali jste štěně do domu, dostatečně si pohráli, a jakmile se něco pokazilo, byli jste připraveni to vzdát.
Z vašich příspěvků nechápu, co vám brání, jak jste psala, si hrát a cvičit se svým psem? Psi by neměli poslouchat jen proto, že chcete. Toto je zvíře, mají hierarchii a poslouchají vůdce, a abyste byli vůdcem, musíte si to zasloužit! Co vám brání vzít štěně a jít s ním na cvičiště? Co vám brání trávit se psem více času při hrách a procházkách? Nemyslím si, že je to máma.
Zvíře, stejně jako dítě, vyžaduje dlouhou, pečlivou výchovu a hodně lásky, jen tak získáme opravdového přítele. Pokud na to samozřejmě nemáte chuť a čas, měli byste to dát pryč, než bude příliš pozdě, a prostě nezačínejte znovu.
Pokud ale změníte názor, naše fórum vám rádo pomůže vychovat dobrého kamaráda.
Řekni mi, co se stalo s tvým předchozím psem?
- Chcete-li psát komentáře, přihlaste se nebo se zaregistrujte
Pá, 15. 02. 2013 — 19:26
Registrace: 12
Zprávy: 22
Jsem zodpovědný za své skutky a činy, proto jsem napsal, abys mi pomohl, protože sám si nevím rady (a přiznávám, kdybych to nepřiznal, nepsal bych), kdybych byli připraveni se vzdát, protože něco nevyšlo, znovu bych vám nepsal na fórum!
Se štěnětem chodíme každý den na půl hodiny každé 2 hodiny ven, hrajeme si doma, krmíme, koupeme, nadáváme a litujeme, jaký je rozdíl mezi cvičištěm a obyčejnou mýtinou u řeky? Myslím, že se pejskovi věnuji dost, ale nevnímá mě jako zábavu (když tak na žvýkání), po odchodu mamky do práce si lehne na chodbu a celý den tam leží s nosem. dolů, občas ke mně chodí, žvýká mě, štěká a odchází, je mi moc špatně, když to vidím, nemám prakticky žádné kamarády, tak jsem se rozhodl vzít si psa, myslel jsem si, že bude určitě vždy se mnou a nikdy nebude odejít, když jsem potřeboval podporu, ale to je selhání! Ani pes nechce být kamarád, tak propadám zoufalství, srovnávám ho se starým psem (vím, že je to hloupost, děti nesrovnávají – každý má svůj charakter) můj bývalý pes byl velmi přítulný, vždy mě poslouchal, zdravil mě tak, jako bych byl bůh, král a král pro ni, a tady slyším jen stupidní štěkání a kousání do rukou, můj bývalý pes žil 2 roky, ale v end zemřela na nějakou nemoc (tehdy jsem nevěděla jak je to vážné a nedala jsem ji očkovat (a rodiče byli taky úplný 0) nakonec onemocněla a zemřela, po roce jsem se rozhodla, že Vzal bych to a v ničem neudělal chybu a tak jsem vzal tento zázrak) Nejdřív bylo všechno v pořádku, byla ke mně přátelštější a pak jsme šli.
A je tu ještě pár otázek: jak si můžete hrát se psem na ulici? Na ulici, když jsem ji pustil z vodítka běhat, pronásleduje a občas skáče po mých nohách, občas s ní běhám (ale tohle ji podle mě neimponuje), zkusil jsem jí vzít její oblíbený míček doma si hraje,hodím,běhá za ní ale zpět jak ji domů nedonese a dokonce na ni skoro hned zapomene,ohryzává i kořínky,nevím jestli to zakazovat nebo ano dobře?
A další dotaz: když jí dáme něco k jídlu, zatáhne všechny kousky do pokoje a tam se nají, hádáme se ale všechno je k ničemu, řekněte mi, jak správně pejskovi ukázat, co má jíst v kuchyni?
- Chcete-li psát komentáře, přihlaste se nebo se zaregistrujte
