Američtí vědci dokázali, že psi znají pocit žárlivosti. I když ne v tak mnohostranném aspektu jako u lidí, emoce psů a lidí v této věci jsou podobné. Nejčastěji psi žárlí na své majitele vůči ostatním domácím mazlíčkům, ale ani negativita vůči lidem není neobvyklá. Pojďme zjistit, co dělat, když pes nedovolí ostatním lidem v blízkosti svého majitele.
Proč pes žárlí?
Vědci se domnívají, že k psí žárlivosti dochází ze stejného důvodu jako u nás. Domácí mazlíček cítí, že to, čeho si cení a co miluje, je ohroženo. Pes, který svého pána zbožňuje a touží po jeho pozornosti, bude tedy nešťastný, pokud tuto pozornost obrátí na někoho jiného. To je elementární rivalita a neochota sdílet své výhody s ostatními. A přínosem v případě mazlíčka je patronace a péče majitele a to vše může klidně převzít někdo jiný (tak si čtyřnohý pes myslí).
Zvláště často se psí žárlivost objevuje, když se v domě objeví dítě nebo jiný člen rodiny, manžel nebo manželka. A pokud předtím, než zvíře dostalo dostatek náklonnosti a pozornosti, začali s ním zacházet více lhostejně. Pro oddaného psa je to skutečná katastrofa.
Pes k vám lidi nepustí – co dělat?
Tento scénář nastává poměrně často: pes bedlivě hlídá svou majitelku a začne se usmívat a dokonce napadat jejího manžela. Nebo naopak mazlíček prostě zbožňuje majitele, ale nechce vycházet s jeho ženou. S největší pravděpodobností se manželé při výchově psa dopustili jedné vážné chyby. Dovolili jí považovat jednoho člena rodiny za vůdce „smečky“ a nijak nereagovali, když mazlíček, ještě jako štěně, projevil první „náznaky“ agrese vůči jinému členu rodiny. Reakce psa je však celkem pochopitelná, pokud dříve žil s jednou osobou a on se věnoval jen jí, a pak se v jeho životě objevil partner, který na sebe začal stahovat „deku“ pozornosti a lásky. Co dělat v tomto případě: 1. Nedávejte veškerou zodpovědnost za svého mazlíčka na svá bedra. Pokud se psem tráví téměř všechen čas jen jeden člověk, začne ho považovat za vůdce. Krmte, hrajte si a procházejte se se svým mokrým nosem společně nebo po jednom, aby nikoho z vás nevyčleňoval. 2. Za žádných okolností neprojevujte radost nebo si nehrajte se psem, který vás žárlivě hlídá. Na internetu lze najít mnoho videí s podobným obsahem, kdy velký pes vrčí na manžela, který chce přijít, a manželka hladí psa a směje se. Tímto způsobem pouze povzbudíte chování psa, ale později bude velmi obtížné jej napravit. Dejte najevo nesouhlas s jejím jednáním, přikažte „ne“ atd., ale čtyřnohé zvíře nenadávejte ani netrestejte. 3. Společnou řeč se psem musíte najít postupně. Ten, koho pes nemá rád, ať se určitě zúčastní péče o něj: krmení, podávání pamlsků, venčení, hraní, častější hlazení a mluvení. Psi mají bystrý smysl pro postoj k sobě samým, a pokud je člověk přátelský, časem i nenapravitelný žárlivec rozmrzne a stane se laskavějším. Objekt psí lásky mu samozřejmě také musí věnovat dostatek času a ukázat, že ho za nikoho nevyměnil. 4. Neodstrkujte psa, pokud trávíte čas s partnerem a váš mazlíček si chce hrát nebo jen ležet vedle vás na pohovce. Buďte ochotni přijmout psa do své společnosti. Pokud vás ale čtyřnohý pes opravdu obtěžuje, nedávejte najevo podráždění – rozptylte psa hračkou nebo chutným pamlskem, ale dělejte to s láskou. 5. Neřešte vášnivě vztah s osobou, na kterou na vás mazlíček žárlí. Vaše negativita se přenáší na psa a ten se také stává nepřátelským.
Rada pro ty, kteří nemají rádi svého psa
- Vždy mějte ve své skrýši pamlsek pro svého ocasatého přítele, abyste ho kdykoli uklidnili.
- Při komunikaci se psem nikdy nedávejte najevo nespokojenost a nepoužívejte povely. To může udělat jen ten, koho pes považuje za majitele.
- Snažte se u svého psa vytvořit co nejvíce pozitivních asociací se sebou samým. Ještě jednou ji pohlaďte, dejte jí pamlsek nebo házejte míčkem. Pes si časem vzpomene, že jste to vy, s kým se baví a je mu dobře.
- Když se potřebujete přiblížit k osobě, kterou mazlíček hlídá, nezapomeňte ocasáka jemně přivolat, poškrábat se za uchem (pokud to dovolí) a znovu ho ošetřit. Nechte ho pochopit, že vaše přítomnost v blízkosti je zcela bezpečná.
- Neodhánějte psa, nenechte ho pochopit, že je zde zbytečný. Jinak bude veškeré úsilí marné.
Nebojte se vyhledat pomoc psího trenéra nebo zvířecího psychologa, pokud nejste schopni napravit chování svého psa sami. Láska, porozumění a trocha trpělivosti jistě udělá zázraky.
